strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Nad hostivařskou přehradou roste další dům
Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v hlavním městě Praze dokončeno v prvním čtvrtletí letošního roku 1621 bytů a byla zahájena stavba 943 nových.
Do této statistiky se promítla i další etapa výstavby
bytových domů Nad Přehradou v Praze 10 – Hostivaři,
kterou pro společnost FINEP provádí divize 8.
Bytové domy označené písmeny a navržené autory
z ateliéru ABM architekti mají či budou mít 9 nebo 10 nadzemních podlaží (vizualizace č. 2). Zatímco v objektech E
a F už bydlí noví majitelé, objekt C teprve vykukuje nad
terén. Postupně vyroste až do výšky deseti nadzemních
podlaží, ve kterých bude celkem 50 bytů 1+kk až 4+kk
a ploše 32 až 117 m². Každý bude mít k dispozici balkon
nebo terasu. Dvě podzemní podlaží poslouží k umístění
garážových stání – pro padesátku bytů jich bude k dispozici 62. V suterénu se bude nacházet i technické zázemí
domu včetně výměníkové stanice a sklepy.
2
Divize 8 zahájila stavbu domu C letos v březnu ještě
pod vedením Ing. Jáchyma Kubečka. Spolu s ním se
stavbařům podařilo dokončit založení objektu a betonové
konstrukce ve druhém podzemním podlaží. Dnes, kdy
stavbu vede Ing. Jiří Pups, je suterén objektu kompletní
stejně jako stropní deska nad 1. PP a betonové konstrukce
už šplhají nad úroveň 1. nadzemního podlaží.
„Ačkoli je to moje první zakázka v roli vedoucího
projektu, neočekávám žádná překvapení. Jedná se totiž
o typickou stavbu bytového domu, kterou bychom měli
bez problémů zvládnout,“ říká Ing. Pups. Přes prázdniny
má v plánu výkopy pro areálovou kanalizaci a přípojky kanalizace i vodovodu. Stavba poroste do výšky a do jejích
podzemních pater by už měli nastoupit zedníci.
Hydroizolaci spodní stavby řeší bílá vana, kterou betonáři vytvořili z betonu Permacrete. „Na stavbu jej dodal
TBG Metrostav a jeho hlavními výhodami jsou nízký vývoj
hydratačního tepla, velmi omezená tvorba mikrotrhlin
a zvýšená odolnost proti tlakové vodě. To vše bez použití
drahých krystalizačních přísad,“ vysvětluje Ing. Pups. Fasádu objektu má v určitých místech tvořit dřevodekor (vizualizace č. 1), jehož výroba bude pro stavbaře poměrně
náročná hlavně proto, že je naplánována na zimní období.
Vedle „osmičky“ se pod stavbu podepíšou i další divize Metrostavu. Zámečnické a elektrikářské práce provede
divize 1, bednění je v kompetenci divize 6 a divize 4 zajistí
autodopravu. Dům C by tak měl díky spolupráci Skupiny
Metrostav vyrůst do konce června příštího roku.
Martina Vampulová, vizualizace Building
Ražba tunelu Bjørnabakkane se opět rozeběhla
Výstavba protilavinových opatření na silnici Fv. 337
mezi městečkem Hafslo a obcí Veitastrond v Norsku
se po zimní pauze znovu obnovila. Její součástí je
i 1,56 km dlouhý tunel Bjørnabakkane, s jehož ražbou
osádky divize 5 pod vedením Ing. Pavla Bürgela opět
postupují rychlostí až deset metrů denně.
„Část strojní sestavy jsme vloni v prosinci ,zaparkovali‘ v tunelu a stavbu jsme řádně zazimovali, takže
nás po příjezdu prvního června nečekalo žádné nemilé
překvapení. Staveniště bez problémů přečkalo i letošní
srážkově extrémní zimu. Podle místních tu totiž napadly
více než tři metry sněhu. Veitastrond opět několikrát odřízly od civilizace laviny a severně od něj zničily i několik
turistických chat,“ říká vedoucí projektu Ing. Bürgel.
Severní portál, ze kterého divize 5 tunel razí, leží
v nadmořské výšce asi 200 metrů (foto č. 1). Po příjezdu
českých osádek už proto kolem něj sníh nebyl, i když se
teploty pohybovaly jen kolem 5 °C. Druhá část stavby –
úsek Lindeskreda, kde partner ve sdružení, místní firma
Havnen Anlegg, překládá silnici na rozšiřovaný břeh jezera
a buduje protilavinové valy – se však nachází pod strmým
svahem šplhajícím asi o 1400 m výš a zde jsou ještě stále
naváté až třímetrové závěje. Norští stavbaři proto v práci
pokračovat nemohou. Češi kvůli tomu tu svou zahájili
s týdenním zpožděním a rubaninu zatím ukládají před
portál, místo aby byla využita na části Lindeskreda.
„Po spuštění trafostanice a přípravě zázemí jsme
prvně museli z úpadně raženého tunelu vyčerpat vodu,
což zabralo nepřetržitě šest dnů. Z provozních důvodů
byl totiž čerpací systém přes zimní přestávku odstavený a hladina vody dosáhla až do vzdálenosti 350 metrů
od čelby,“ pokračuje Ing. Bürgel. Před plánovanou zimní
přestávkou kolegové v Norsku vybudovali zhruba 700 m
1
tunelu včetně definitivního ostění a zbývalo jim dokončit
dalších asi 865 m. „Bude-li přát počasí a práce na úseku
Lindeskreda se rychle obnoví, nebude mít týdenní zpoždění začátku ražeb oproti plánu vliv na ukončení zakázky.
Prorážku do jižního portálu tedy stále očekáváme letos
v říjnu. Necelý rok nato, v září 2016, by měly být oba nové
úseky komunikace uvedeny do provozu a proti lavinám
sněhu či kamení tak bude ochráněna další část přístupové
cesty do Veitastrondu,“ uzavírá Ing. Bürgel.
V týmu divize 5 budou letos kromě techniků a dělníků
(foto č. 2) pracovat v Norsku i tři překladatelé, absolventi
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se
vyučuje norština. Zástupci investora, správy cest Statens
Vegvesen, totiž striktně vyžadují komunikaci ve svém mateřském jazyce. Možná se tak oživí i život ve Veitastrondu,
kde kromě českých stavbařů bydlí jen asi 130 stálých obyvatel. A nežije se jim tam snadno. Ten, kdo umí anglicky,
si o tom může přečíst na adrese www.travbuddy.com/
How-to-survive-in-Veitastrond-v302044. Kdo neumí,
může ocenit divokou krajinu na přiložených fotografiích.
–red–, foto archiv stavby
Objemy hlavních prací celé stavby
Projektované plochy výrubu
45,12 – 94,63 m²
Trhací práce v tunelu
108 000 m³
Trhací práce na povrchu
23 000 m³
Trhací práce pod vodou, zásyp jezera
53 000 m³
Protilavinový val
115 000 m³
Obklad protilavinového valu
3850 m²
Izolace proti vodě v tunelu
1850 m²
Přeložení vedení vysokého napětí
650 m
2
tituly získala lávka přes Labe v Čelákovicích – dílo divize 5 – v prestižní
soutěži Česká dopravní stavba 2014. Z loňské soutěže Stavba roku 2014
si už odnesla nominaci na hlavní titul a Cenu SFDI.
TECHNOLOGIE A STROJE METROSTAVU
Metrostav léčí pražskou nemocnici
V areálu architektonicky ceněné nemocnice Motol se
v současné době stará divize 9 pod vedením Josefa
Majera o zastřešení dvou atrií v pavilonu F. To je budova ředitelství, pracoviště Lékařské fakulty Univerzity
Karlovy a zároveň vstupní objekt do dětského monobloku. Stavbyvedoucím je zde Ing. Dalibor Andrlík.
Původní stavba této části nemocnice se táhla 13 let
(1964–1977), nebyla dokončena celá a bohužel se při ní
dost často neužívalo adekvátně kvalitních materiálů. Obě
atria jsou navíc otevřená povětrnostním vlivům. Využitelnost původně krásných prostor tak snižuje zatékání dešťové vody a zvýšená klouzavost v době sněhu. Zastřešení
je tedy v tuto chvíli prvním krokem k rekonstrukci celého
pavilonu. To je ovšem jiná písnička a samostatný projekt.
Nicméně zastřešení bude trvalé a vizuálně velmi pěkné.
Obě atria jsou rozměrově identická a vzhledem k tomu, že práce probíhají dle plánu – dokonce s drobným
předstihem – tak už je kryjí krásné ocelové konstrukce
v příčném směru tvořené třemi vzpínadlovými vazníky
rozdvojenými v krajové části. V podélném směru jsou
umístěné příhradové nosníky, které, bude-li potřeba,
přenesou tíhu sněhu. Prosklení je rastrové bez vnějších
krycích lišt a je navrženo tak, aby dvojsklo v čirém provedení odpovídalo požárním a bezpečnostním požadavkům.
Celá konstrukce působí velmi vzdušně a čistě (foto),
a aby to tak zůstalo, ochrání ji sítě proti holubům. V budoucnu zastřešení umožní využít obě prostranství ke zlepšení komfortu návštěvníků nemocnice, kteří při pobytu
v zútulněném místě jistě pocítí úlevu ještě dřív, než se
dostanou do rukou lékařů.
Zastřešení atrií ale není jedinou realizací v motolském areálu, jíž se dnes divize 9 zabývá. K pavilonu E,
poliklinice, třeba dostavuje vertikálu. Novou stavbu musí
od druhého suterénu až po 6. nadzemní podlaží navázat
na původní nosnou konstrukci, navíc při zachování provozu nemocnice. To znamená hlídat si jak hlučnost stavby,
tak prašnost, a to i v případě bouracích prací a zakládání
stavby, což je v gesci firmy PRAGIS.
Ovšem nejzajímavější částí této stavby jsou technologie, na nichž se podílí i Subterra. Unikátní je zejména
systém robotických podvozků pro transport zdravotnického materiálu za pomoci vodicího kabelu umístěného pod
podlahou. Vše samozřejmě v samostatných neveřejných
koridorech. Systém takto propojuje celý areál nemocnice.
Druhou instalovanou technologií, švédskou, je systém
pneumaticky ovládaných šachet s vhozovými dvířky v každém patře, které transportují špinavé prádlo a odpady
na určené místo, tedy do prádelny, respektive do spalovny.
A do třetice pracuje divize 9 na pavilonu B, tedy dětském, kde celkovou rekonstrukcí vytvoří adekvátní podmínky malým pacientům i jejich lékařům.
–ad.ka–, foto Josef Husák
Metrostav_11_2015.indd 3
Nepřehlédnutelné vizitky Metrostavu I
Staveniště Metrostavu prozrazují z dálky jeřáby. Divize 11, konkrétně středisko zdvihací techniky vedené Ing. Lukášem Müllerem, jich nabízí přes 20 – jsou
věžové otočné či rychlostavitelné, pásové otočné
nebo jenom otočné. Některé z nich představíme.
Nejsilnější stroje pracují pro firmu od roku 1999,
v posledních letech třeba na stavbách Galerie Harfa,
mostu přes rybník Koberný, Trojského mostu, Nové
Palmovky (foto) či ELI Beamlines. V současné době
slouží při budování rezidenčního parku Na Vackově nebo
mostu mezi tunely na rozestavěném úseku dálnice D8.
LIEBHERR 140 EC-H 6 Litronic – 3 kusy
Stacionární základna
základové kotvy či kříž
Výška pod hák
12,0–48,2 m
Vyložení
max. 60 m
Délka protivýložníku
14,1 m
Nosnost při maximálním vyložení
1,92 t/60 m
Maximální nosnost
6 t/2,2–23,1 m
Elektrický příkon
59 kVA
Otoč jeřábu
0,8 ot./min.
Ovládací a řídicí systém
Litronic
Montáž a demontáž
pomocí šplhacího zařízení
22.06.15 11:10