strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Nad hostivařskou přehradou roste další dům

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v  hlavním městě Praze dokončeno v prvním čtvrtletí letošního roku 1621 bytů a byla zahájena stavba 943 nových.

Do  této statistiky se promítla i  další etapa výstavby

bytových domů Nad Přehradou v Praze 10 – Hostivaři,

kterou pro společnost FINEP provádí divize 8.

Bytové domy označené písmeny a navržené autory

z ateliéru ABM architekti mají či budou mít 9 nebo 10 nadzemních podlaží (vizualizace č. 2). Zatímco v objektech E

a F už bydlí noví majitelé, objekt C teprve vykukuje nad

terén. Postupně vyroste až do výšky deseti nadzemních

podlaží, ve  kterých bude celkem 50 bytů 1+kk až 4+kk

a ploše 32 až 117 m². Každý bude mít k dispozici balkon

nebo terasu. Dvě podzemní podlaží poslouží k  umístění

garážových stání – pro padesátku bytů jich bude k dispozici 62. V suterénu se bude nacházet i technické zázemí

domu včetně výměníkové stanice a sklepy.

2

Divize 8 zahájila stavbu domu C letos v březnu ještě

pod vedením Ing.  Jáchyma Kubečka. Spolu s  ním se

stavbařům podařilo dokončit založení objektu a betonové

konstrukce ve  druhém podzemním podlaží. Dnes, kdy

stavbu vede Ing. Jiří Pups, je suterén objektu kompletní

stejně jako stropní deska nad 1. PP a betonové konstrukce

už šplhají nad úroveň 1. nadzemního podlaží.

„Ačkoli je to moje první zakázka v  roli vedoucího

projektu, neočekávám žádná překvapení. Jedná se totiž

o typickou stavbu bytového domu, kterou bychom měli

bez problémů zvládnout,“ říká Ing. Pups. Přes prázdniny

má v plánu výkopy pro areálovou kanalizaci a přípojky kanalizace i vodovodu. Stavba poroste do výšky a do jejích

podzemních pater by už měli nastoupit zedníci.

Hydroizolaci spodní stavby řeší bílá vana, kterou betonáři vytvořili z betonu Permacrete. „Na stavbu jej dodal

TBG Metrostav a jeho hlavními výhodami jsou nízký vývoj

hydratačního tepla, velmi omezená tvorba mikrotrhlin

a zvýšená odolnost proti tlakové vodě. To vše bez použití

drahých krystalizačních přísad,“ vysvětluje Ing. Pups. Fasádu objektu má v určitých místech tvořit dřevodekor (vizualizace č. 1), jehož výroba bude pro stavbaře poměrně

náročná hlavně proto, že je naplánována na zimní období.

Vedle „osmičky“ se pod stavbu podepíšou i další divize Metrostavu. Zámečnické a elektrikářské práce provede

divize 1, bednění je v kompetenci divize 6 a divize 4 zajistí

autodopravu. Dům C by tak měl díky spolupráci Skupiny

Metrostav vyrůst do konce června příštího roku.

Martina Vampulová, vizualizace Building

Ražba tunelu Bjørnabakkane se opět rozeběhla

Výstavba protilavinových opatření na  silnici Fv. 337

mezi městečkem Hafslo a  obcí Veitastrond v  Norsku

se po  zimní pauze znovu obnovila. Její součástí je

i 1,56 km dlouhý tunel Bjørnabakkane, s jehož ražbou

osádky divize 5 pod vedením Ing. Pavla Bürgela opět

postupují rychlostí až deset metrů denně.

„Část strojní sestavy jsme vloni v  prosinci ,zaparkovali‘ v  tunelu a  stavbu jsme řádně zazimovali, takže

nás po  příjezdu prvního června nečekalo žádné nemilé

překvapení. Staveniště bez problémů přečkalo i  letošní

srážkově extrémní zimu. Podle místních tu totiž napadly

více než tři metry sněhu. Veitastrond opět několikrát odřízly od civilizace laviny a severně od něj zničily i několik

turistických chat,“ říká vedoucí projektu Ing. Bürgel.

Severní portál, ze kterého divize 5 tunel razí, leží

v nadmořské výšce asi 200 metrů (foto č. 1). Po příjezdu

českých osádek už proto kolem něj sníh nebyl, i když se

teploty pohybovaly jen kolem 5 °C. Druhá část stavby –

úsek Lindeskreda, kde partner ve sdružení, místní firma

Havnen Anlegg, překládá silnici na rozšiřovaný břeh jezera

a buduje protilavinové valy – se však nachází pod strmým

svahem šplhajícím asi o 1400 m výš a zde jsou ještě stále

naváté až třímetrové závěje. Norští stavbaři proto v práci

pokračovat nemohou. Češi kvůli tomu tu svou zahájili

s  týdenním zpožděním a  rubaninu zatím ukládají před

portál, místo aby byla využita na části Lindeskreda.

„Po  spuštění trafostanice a  přípravě zázemí jsme

prvně museli z  úpadně raženého tunelu vyčerpat vodu,

což zabralo nepřetržitě šest dnů. Z  provozních důvodů

byl totiž čerpací systém přes zimní přestávku odstavený a hladina vody dosáhla až do vzdálenosti 350 metrů

od čelby,“ pokračuje Ing. Bürgel. Před plánovanou zimní

přestávkou kolegové v Norsku vybudovali zhruba 700 m

1

tunelu včetně definitivního ostění a zbývalo jim dokončit

dalších asi 865 m. „Bude-li přát počasí a práce na úseku

Lindeskreda se rychle obnoví, nebude mít týdenní zpoždění začátku ražeb oproti plánu vliv na ukončení zakázky.

Prorážku do  jižního portálu tedy stále očekáváme letos

v říjnu. Necelý rok nato, v září 2016, by měly být oba nové

úseky komunikace uvedeny do  provozu a  proti lavinám

sněhu či kamení tak bude ochráněna další část přístupové

cesty do Veitastrondu,“ uzavírá Ing. Bürgel.

V týmu divize 5 budou letos kromě techniků a dělníků

(foto č. 2) pracovat v Norsku i tři překladatelé, absolventi

Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde se

vyučuje norština. Zástupci investora, správy cest Statens

Vegvesen, totiž striktně vyžadují komunikaci ve svém mateřském jazyce. Možná se tak oživí i život ve Veitastrondu,

kde kromě českých stavbařů bydlí jen asi 130 stálých obyvatel. A nežije se jim tam snadno. Ten, kdo umí anglicky,

si o  tom může přečíst na  adrese www.travbuddy.com/

How-to-survive-in-Veitastrond-v302044. Kdo neumí,

může ocenit divokou krajinu na přiložených fotografiích.

–red–, foto archiv stavby

Objemy hlavních prací celé stavby

Projektované plochy výrubu

45,12 – 94,63 m²

Trhací práce v tunelu

108 000 m³

Trhací práce na povrchu

23 000 m³

Trhací práce pod vodou, zásyp jezera

53 000 m³

Protilavinový val

115 000 m³

Obklad protilavinového valu

3850 m²

Izolace proti vodě v tunelu

1850 m²

Přeložení vedení vysokého napětí

650 m

2

tituly získala lávka přes Labe v Čelákovicích – dílo divize 5 – v prestižní

soutěži Česká dopravní stavba 2014. Z loňské soutěže Stavba roku 2014

si už odnesla nominaci na hlavní titul a Cenu SFDI.

TECHNOLOGIE A STROJE METROSTAVU

Metrostav léčí pražskou nemocnici

V  areálu architektonicky ceněné nemocnice Motol se

v  současné době stará divize 9 pod vedením Josefa

Majera o zastřešení dvou atrií v pavilonu F. To je budova ředitelství, pracoviště Lékařské fakulty Univerzity

Karlovy a zároveň vstupní objekt do dětského monobloku. Stavbyvedoucím je zde Ing. Dalibor Andrlík.

Původní stavba této části nemocnice se táhla 13 let

(1964–1977), nebyla dokončena celá a bohužel se při ní

dost často neužívalo adekvátně kvalitních materiálů. Obě

atria jsou navíc otevřená povětrnostním vlivům. Využitelnost původně krásných prostor tak snižuje zatékání dešťové vody a zvýšená klouzavost v době sněhu. Zastřešení

je tedy v tuto chvíli prvním krokem k rekonstrukci celého

pavilonu. To je ovšem jiná písnička a samostatný projekt.

Nicméně zastřešení bude trvalé a vizuálně velmi pěkné.

Obě atria jsou rozměrově identická a vzhledem k tomu, že práce probíhají dle plánu – dokonce s  drobným

předstihem – tak už je kryjí krásné ocelové konstrukce

v  příčném směru tvořené třemi vzpínadlovými vazníky

rozdvojenými v  krajové části. V  podélném směru jsou

umístěné příhradové nosníky, které, bude-li potřeba,

přenesou tíhu sněhu. Prosklení je rastrové bez vnějších

krycích lišt a je navrženo tak, aby dvojsklo v čirém provedení odpovídalo požárním a bezpečnostním požadavkům.

Celá konstrukce působí velmi vzdušně a čistě (foto),

a aby to tak zůstalo, ochrání ji sítě proti holubům. V budoucnu zastřešení umožní využít obě prostranství ke zlepšení komfortu návštěvníků nemocnice, kteří při pobytu

v  zútulněném místě jistě pocítí úlevu ještě dřív, než se

dostanou do rukou lékařů.

Zastřešení atrií ale není jedinou realizací v  motolském areálu, jíž se dnes divize 9 zabývá. K  pavilonu E,

poliklinice, třeba dostavuje vertikálu. Novou stavbu musí

od druhého suterénu až po 6. nadzemní podlaží navázat

na původní nosnou konstrukci, navíc při zachování provozu nemocnice. To znamená hlídat si jak hlučnost stavby,

tak prašnost, a to i v případě bouracích prací a zakládání

stavby, což je v gesci firmy PRAGIS.

Ovšem nejzajímavější částí této stavby jsou technologie, na  nichž se podílí i  Subterra. Unikátní je zejména

systém robotických podvozků pro transport zdravotnického materiálu za pomoci vodicího kabelu umístěného pod

podlahou. Vše samozřejmě v samostatných neveřejných

koridorech. Systém takto propojuje celý areál nemocnice.

Druhou instalovanou technologií, švédskou, je systém

pneumaticky ovládaných šachet s vhozovými dvířky v každém patře, které transportují špinavé prádlo a  odpady

na určené místo, tedy do prádelny, respektive do spalovny.

A do třetice pracuje divize 9 na pavilonu B, tedy dětském, kde celkovou rekonstrukcí vytvoří adekvátní podmínky malým pacientům i jejich lékařům.

–ad.ka–, foto Josef Husák

Metrostav_11_2015.indd 3

Nepřehlédnutelné vizitky Metrostavu I

Staveniště Metrostavu prozrazují z dálky jeřáby. Divize 11, konkrétně středisko zdvihací techniky vedené Ing. Lukášem Müllerem, jich nabízí přes 20 – jsou

věžové otočné či rychlostavitelné, pásové otočné

nebo jenom otočné. Některé z nich představíme.

Nejsilnější stroje pracují pro firmu od roku  1999,

v posledních letech třeba na stavbách Galerie Harfa,

mostu přes rybník Koberný, Trojského mostu, Nové

Palmovky (foto) či ELI Beamlines. V současné době

slouží při budování rezidenčního parku Na Vackově nebo

mostu mezi tunely na rozestavěném úseku dálnice D8.

LIEBHERR 140 EC-H 6 Litronic – 3 kusy

Stacionární základna

základové kotvy či kříž

Výška pod hák

12,0–48,2 m

Vyložení

max. 60 m

Délka protivýložníku

14,1 m

Nosnost při maximálním vyložení

1,92 t/60 m

Maximální nosnost

6 t/2,2–23,1 m

Elektrický příkon

59 kVA

Otoč jeřábu

0,8 ot./min.

Ovládací a řídicí systém

Litronic

Montáž a demontáž

pomocí šplhacího zařízení

22.06.15 11:10