strana 2

Den D na Pankráci

PTÁME SE

Pro pražskou dopravu i naši firmu nastal 19. června

důležitý okamžik: na Pankráci byly za účasti představitelů města, pražského dopravního podniku a zástupců

zhotovitelů, mezi kterými je Metrostav, oficiálně zahájeny geologické průzkumy pro výstavbu metra trasy D.

Slavnostní ceremoniál proběhl přímo v místě, kde

začne hloubení prvních šachet a štol (foto č. 1 a 2), které

jsou součástí geologického průzkumu. Akce se zúčastnili

lidé z vedení Metrostavu a divize 8 (foto č. 3).

Přítomní členové vedení pražského magistrátu, do­

pravního podniku a stavebních firem přednesli krátké

projevy (foto č. 4). Generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel

Pilát během svého vystoupení poděkoval za to, že Metro­

stav získal důvěru podílet se na geologickém průzkumu.

Politici a manažeři se v závěru akce chopili sbíječek a lo­

pat a vykopali první centimetry nových šachet (foto č. 5

a 6). Symbolicky tak odstartovaly první práce.

Josefa Majera,

vedoucího projektů z divize 9

Roky je spjat s rozsáhlou rekonstrukcí v pražské Fakultní nemocnici v Motole a za sebou má řadu dalších

zakázek z různého spektra – loni třeba dokončil autosalon luxusních značek v Košířích. Josef Majer, který

do Metrostavu nastoupil v roce 2004 už jako zkušený

vedoucí projektu, často navazuje na předešlé projekty,

protože investoři jsou s prací jeho týmu spokojení.

–red–, foto archiv Metrostavu

1

Aktivity oddělení BeMo měřicí technika

1

2

Sdružení společností BeMo Tunnelling (BeMo) a Heitkamp bylo pověřeno rozšířením výrobny společnosti

Ilsenburger Grobblech GmbH v Ilsenburgu v pohoří

Severní Harz (foto č. 1). Jde o projekt novostavby obří

válcovny plechu v Německu, který představuje zakázku

v hodnotě přes 60 milionů eur.

Po uvedení do provozu se bude jednat o nejmodernější

unikátní technologii na tepelné zpracování plechů, kdy na

světě existuje pouze jediný závod s takovouto srovnatel­

nou technologií. Tovární hala bude trojlodní s odstupňo­

vanou délkou 290 až 340 m a šířkou haly necelých 100 m.

Pro základy haly bylo vyhotoveno 114 základů opěr spočí­

vajících na 550 vrtaných pilotách o průměru 90 a 120 cm.

Výzvou kromě jiného bylo to, že základy pro některé sta­

vební díly musely být až 9 m hluboké (foto č. 2). Kromě

toho musí být tovární hala zbudována na klíč a v krátkém

časovém rozpětí s tím, že součinnost rozličných staveb­

ních oborů vyžaduje přesnou a precizní koordinaci.

S přesností pomáhají drony

Oddělení měřicí technika společnosti BeMo poskytuje

v rámci tohoto projektu zaměřovací práce potřebné

pro realizaci stavby. Mezi ně patří kupříkladu v oblasti

speciálního zakládání vytýčení bodů pro navrtání pilot

stejně jako vytyčení výškově různých stavebních jam pro

realizaci základové desky. Největší pole činnosti pro geo­

detické práce ovšem představují zaměření pro jednotlivé

inženýrské stavby, které souvisejí s realizací bednění ur­

čených pro podlahy, stěny a stropy. Bez činnosti geodetů

je rovněž nemyslitelná důsledná kontrola zabudovávaných

železobetonových prefabrikátů a ocelových konstrukcí

v jednotlivých stavebních částech. Stavební dodávka musí

vzhledem na následné montované technologické zařízení

vykazovat velmi vysokou přesnost.

Kromě toho je na této stavbě poprvé nasazen náš

dron. Z fotografií, které jsou zhotoveny pomocí dronu, se

dají generovat celkové pohledy (ortofotosnímky) na stave­

niště z výšky. Tyto pohledy mohou velmi dobře posloužit

pro další projektování, stejně tak ke zdokumentování

stavu stavebních prací a jejich kontrole. Ortofotosnímky

lze stejně tak doplnit klasické zaměření skutečného sta­

vu a přispět tedy investorovi k jednodušší a efektivnější

montáži technologického zařízení továrny.

Ul f Te t z la f f, T im P r e u s s, f o t o ar c hi v B e M o

3

2

Betonárna Libeň – ekologické zásobování

4

5

6

Metrostav_11_2019.indd 2

Společnost TBG Metrostav si nechala zpracovat návrh

možné budoucí podoby betonárny Libeň. Cílem je rozpoutání debaty o možných alternativách zakomponování tohoto průmyslového objektu do přilehlého okolí.

Samotné umístění betonárny není náhodné a má

své důvody. Její přímé napojení na městský okruh totiž

umožňuje zásobovat betonem většinu staveb v širším

centru Prahy, přičemž dopady pro okolí samotné výrob­

ny jsou takto minimální. Významný je pro hlavní město

zejména ekologicky šetrný způsob zásobování klíčovou

surovinou pro výrobu – kamenivem. Kamenivo se totiž

dopravuje nákladními loděmi (foto) z pískoven a lomů,

které se nacházejí severně od Prahy. Od přístaviště u řeky

do betonárny, která je od břehu vzdálena asi 300 m, se

kamenivo dopravuje podzemním kolektorem. Celý pás

zeleně u břehu Vltavy včetně cyklostezky je tak provozem

nedotčen a je k dispozici cyklistům, bruslařům i pěším.

Je také na místě zmínit, že využití řeky k zásobování

a strategické umístění betonárny vedle městského okruhu

a zároveň mimo hustě obydlená území významně snižuje

zatížení pražské dopravy nákladními kamiony. Ročně se

jedná o tisíce ušetřených cest těžkých nákladních kamio­

nů a stovky tisíc kilometrů ujetých po městě.

Vkusné splynutí s okolím

Návrh zakomponování betonárny do sousedního prostře­

dí (vizualizace) představuje příklad zakrytí provozovny

pod speciální krycí sítě a vybudování oplocení za pomoci

hradby ze stromů, keřů a popínavých rostlin. Tímto způ­

sobem by měl provoz vkusně splynout s okolím. Uvažuje

se také o tom, že v letních měsících zeleň napomůže sní­

žení teploty a zvlhčení prostoru v okolí silnice.

Kristýna

Vinklerová,

archiv TBG Metrostav

foto

a

vizualizace

Začal jste pracovat na další zakázce, kde figurují automobilky značek Jaguar a Volvo. O co jde nyní?

Ano. Momentálně ve sdružení s divizí 8 realizujeme

v Čestlicích autosalon pro značky Jaguar a Volvo, byť

objednatel je jiný, než tomu bylo u předchozí zakázky pro

autosalon Dajbych. Tehdy to dopadlo dobře a dá se říct,

že současný investor si nás vybral z důvodu dobrých refe­

rencí – tedy byli jsme doporučeni. Aktuálně ale nepracuje­

me pouze v Čestlicích, zároveň realizujeme novou základ­

ní školu v Líbeznicích, katolický kostel Krista Spasitele

v Praze na Barrandově a déletrvající zakázku v Motole.

Můžete nám přiblížit stavbu na Barrandově?

Kostel se realizuje pro Arcibiskupství pražské. Tento in­

vestor je pro nás důležitý, protože portfolio rekonstrukcí

a staveb pro něj je rozsáhlé, a pokud tato zakázka dopadne

dobře, je pravděpodobné, že nám přinese další spolupráci

a možnost realizace dalších zakázek.

Co je u projektu kostela z hlediska stavebních prací

nové či nějak zajímavé?

Budujeme nový kostel, takže je to stavba na zelené louce

se zahloubením do barrandovských sedimentů, které jsou

geologicky složité. A mohu zmínit pikantnost: zvony, které

jsou umístěny ve zvonici, budou muset splňovat hygie­

nický limit pro sídliště, a to je poměrně složitý oříšek.

Nesmějí být moc slyšet, což je pro zvon hendikep...

Pracoval jste na důležitých a náročných zakázkách

v motolské nemocnici. Připomeňte je.

Rekonstrukce probíhala 13 let a v podstatě ještě pokra­

čuje. Přitom jsme museli zachovat všechny nemocniční

provozy funkční, což bylo velice složité, zvlášť když se

jednalo o dětskou část. Nastalo také několik krizových

situací, kdy v jednu chvíli došlo ke statickému posunu

pavilonu B, či se objevil neznámý vojenský kryt, který

způsobil posun celého svahu. Tyto problémy se řešily za

pochodu. Nicméně to dopadlo dobře a někdy před měsí­

cem vedení nemocnice iniciovalo shrnutí celkové doby

výstavby a vyhodnotilo nás velice kladně.

Jaké pavilony se opravovaly?

Je to kompletní dětská část, šest pavilonů. K tomu je

potřeba započítat menší pavilony a pomocné konstruk­

ce. Budovy pocházejí z konce 70. let a jejich stav byl už

špatný. Zakázek v Motole bylo v konečném důsledku

několik desítek. Nyní se na základě vypsaných zakázek

přesouváme, a pokud se nám podaří zvítězit, vrhneme se

na „dospělou“ část a na část administrativní.

Na které další projekty rád vzpomínáte?

Určitě na zakázky v pražském IKEM, které jsem zprvu

realizoval ještě coby projektový manažer firmy VCES

a na jejichž základě jsem vstoupil do Metrostavu. Do této

nemocnice jsem se následně v rámci asi pěti staveb vrátil.

Probíhaly tam rekonstrukce operačních sálů, vybudování

nových dvou pavilonů plus další menší zakázky. Model,

kdy investor byl s naší prací spokojen, se nám promítl

a vyplatil i tady. Jinak shodou okolností jsem se kon­

cem 80. let podílel na první výstavbě IKEM – tenkrát ještě

jako mladý stavař.

Co vás čeká v následujícím období?

Chtěli bychom část zakázek dokončit, tedy hlavně letos

uzavřít stavbu základní školy v Líbeznicích, dokončit re­

konstrukci v motolské nemocnici, byť předpokládám, že

tam bude vypsaná další zakázka a pokusíme se ji zvítězit.

Rád bych závěrem zmínil, že jsem na sebe navázal stabilní

tým a všem patří dík a pochvala. Vychovali jsme několik

nových pracovníků, kteří u nás nastoupili a postupně se

posunuli do samostatných projektů.

Za rozhovor děkuje David Kalců

02.07.19 13:18