strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Trenažéry na záchranu lidských životů
Na letecké základně v Čáslavi začal v polovině května
tým Ing. Milana Voráčka z divize 9 stavět stanici záchranné a požární techniky nejvyššího typu zabezpečení (vizualizace č. 1 a 2). Nahradí dosud sloužící, ale
už zastaralé objekty nevyhovující současným požadavkům na vybavení, výcvik, ale i zázemí záchranářů. Zakázku by měl Metrostav dokončit v prosinci roku 2021.
„Stavba bude po technické stránce vcelku běžná –
přízemní blok garáží pro 18 zásahových vozidel, vedle
navazující třípodlažní nepodsklepená budova, která bude
plnit všechny další potřebné funkce pro nepřetržitý provoz
jedné zásahové jednotky čítající 17 osob. Půjde o monto
vaný železobetonový skelet,“ konstatuje vedoucí projektu.
K tomu ale dodává: „Vzhledem k umístění stavby mohou
práce v areálu provádět pouze zaměstnanci s českým
občanstvím nebo z členských zemí NATO, což může zna
menat nesnadné hledání určitých výrobních kapacit.“
Součástí díla bude i téměř 14 m vysoká ocelová pří
hradová věž pro požární sport a také moderní vybavení
2
budovy pro nacvičování protipožárního zásahu. Půjde
například o klecový trenažér – pás labyrintových klecí
s mnoha přemístitelnými překážkami. Při neustálé kon
trole a monitoringu osob z velína jej bude možné plnit
kouřem a rychle odvětrávat. Místnost se stacionárními
trenažéry doplní kromě běžného cvičebního nářadí pro
trénink fyzické zátěže i tzv. nekonečný žebřík. Nová bu
dova obsáhne také tělocvičnu a klasickou posilovnu.
Samostatné mobilní trenažéry
K výcviku zdárného zásahu budou určeny dva mobilní tre
nažéry – flashover a cvičný letoun. Ve flashoveru budou
hasiči trénovat hašení a chování při požárech, při nichž
vznikají vznětlivé plyny hrozící vzplanutím, cvičný letoun
využijí k nácviku vyproštění figuríny z kokpitu letounu.
Oba trenažéry budou umístěny v samostatných mobilních
přívěsech. Budova, kterou obklopí zpevněné pojezdové
plochy, zahrne i čtyři typické požární skluzy spojující
patro objektu s přízemím.
„Zatím jsme jen na začátku prací – dokončili jsme
bourání, které uvolnilo staveniště a skrývku ornice, pro
vádíme přeložky inženýrských sítí. Brzy zahájíme zemní
práce, se kterými nám pomůže divize 4. Výstavba požární
stanice vybavené náročnými technologiemi je pro nás
velká výzva. Určitě ji zvládneme včas a v kvalitě, kterou
požaduje investor. Spolu se všemi okolo ale doufáme, že
v budoucnu poslouží jen k výcviku záchranářů a ne k os
trým zásahům,“ uzavírá Ing. Voráček.
Lenka Svobodová,
vizualizace Ateliér Velehradský
Kámen nahradil na Trenčínském hradě sklo
Obyvatelé Trenčína i milovníci historie a tamějšího
hradu se konečně dočkali. Moderní sklo vystřídal kámen, a tak je rekonstruovaná administrativní budova
u Trenčínského hradu téměř nerozeznatelná od původních zdí hradu. Takzvaný Skleník, jak většina obyvatel
nazývala skleněnou přístavbu pocházející ze 70. let
minulého století, je už naštěstí minulostí. Postaral se
o to tým Milana Marka z divize 8.
Ještě do loňského srpna doslova praštil do očí každé
ho návštěvníka přicházejícího k Trenčínskému hradu skle
něný objekt přistavěný k hradu původem až z 11. století.
Prosklenou část, která tvořila asi třetinu stavby, ale dělníci
už loni na podzim zbourali a přiléhající budovu začali re
konstruovat. „Vzhledem ke změně dispozic uvnitř budovy
jsme nejprve vybourali příčky, pak následovaly izolace
suterénu budovy a výstavba příček nových. Poté jsme
se pustili do nových rozvodů inženýrských sítí a nových
podlah,“ popisuje vedoucí projektu Milan Marek. Nový
vzhled dostala budova i zvenku (foto). Stavbaři obložili
stěny nové části budovy kamenem, původní kamenné plo
chy restaurovali a v původní části budovy použili i repliky
historických omítek.
„Musím přiznat, že nejnáročnější pro nás bylo vyhovět
požadavkům památkového úřadu. Ty úřad doplňoval až
v průběhu stavby, takže jsme museli postupně přizpů
sobovat pracovní postupy podle toho, jak je památkáři
zpřesňovali. Kromě toho také přibývalo historických
prvků, které měly zůstat zachovány, a byly tak do nové
kompozice budovy postupně zapracovávány podle připo
mínek památkářů,“ říká vedoucí projektu.
Zázemí pokladny i nové kavárny
V průběhu stavby se také ukázalo, že musí být dopracován
archeologický průzkum a následně i dokumentace stavby.
Proto bylo potřeba práce loni v listopadu až do letošního
března přerušit. Termín dokončení rekonstrukce se tak
posunul z loňského prosince na letošní květen.
Do budovy budou umístěny pokladny a zázemí pro ná
vštěvníky včetně nové kavárny. V suterénu pak budou mít
k dispozici nové prostory zaměstnanci hradu. Nový vzhled
ovšem získá nejen budova, ale i vstupní prostory na ná
dvoří hradu. „Rád bych závěrem poděkoval stavbyvedou
címu Ing. Miroslavovi Zemánkovi, který do Metrostavu
nastoupil jako absolvent vysoké školy a tato rekonstrukce
byla jeho první zakázkou. Zhostil se jí velmi dobře a i jeho
zásluhou byla stavba úspěšně dokončena. V současné
době pod jeho vedením pokračujeme na Trenčínském
hradě na další stavbě. Opravujeme jižní opevnění,“ uzavřel
vedoucí projekt Milan Marek.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Metrostav_11_2019.indd 3
Středisko montáží OK divize 3 v Německu
Česká Třebová, Rudná, Hostivice, Karlovy Vary a teď
i Hannover. Skladové haly rostou nejen v okolí Prahy
a v České republice jako houby po dešti. Také nedaleko
hannoverského letiště vznikají další průmyslové objekty v Prologis Parku Hannover. A Metrostav je u toho.
Konkrétně tedy divize 3, která provádí montáž ocelové
konstrukce střechy logistické haly (foto č. 1 a 2). Investorem je amsterdamská pobočka společnosti Prologis,
dodavatelem celé stavby je společnost BeMo Tunnelling patřící do Skupiny Metrostav.
U německého Hannoveru bude tým Jakuba Kozlera ze
Střediska montáží ocelových konstrukcí divize 3 pracovat
ještě zhruba měsíc. Práce začaly na konci května a už na
konci července by měla být hala o rozměrech 216 x 102 m
dokončena. Logistická nemovitost vyroste do výšky
14,25 m, přičemž světlá výška do spodní hrany nosníků
dosáhne 12,20 m. „Jedná se o běžnou montáž střechy
haly, používáme stejné postupy a metody jako v Česku.
K práci tedy potřebujeme mobilní jeřáb, montážní plošiny
a manipulátor,“ vysvětluje Jakub Kozler.
Montéři nejprve sestaví hlavní nosníky ze dvou částí,
které následně sešroubují. Když se šrouby dotáhnou,
vznikne tím i potřebné nadvýšení nosníků. Následně se
nosníky montují na dříve osazené ocelové příhradové prů
vlaky. V první části haly jsou již nainstalovány ochranné
sítě a je tedy vše připraveno k montáži vrchní části stře
chy, která by měla začít každým dnem.
Přizpůsobit se místním poměrům
Výjimečná je tato stavba především svým umístěním
v Německu. „Jedná se o práci v zahraničí, proto musíme
dodržovat místní požadavky a znát zdejší legislativu týka
jící se například délky pracovní doby, bezpečnosti práce
či odměňování a zdanění,“ vyjmenovává Ing. Petr Brotan.
Náročnější je také zajišťování zázemí a potřeb zaměst
nanců Metrostavu a složitější může být i řešení vzniklých
technických problémů, které se nedají předvídat. Pokud
se vyskytnou, bývá mnohem složitější zajistit potřebné
nářadí na stavbu v Německu než v České republice.
Zatím ale vše běží podle plánu, takže už za měsíc si
budou moci montážníci z divize 3 odškrtnout další úspěš
ně dokončenou zakázku, tentokrát v zahraničí. Kolegové
z BeMo jsou s naší prací spokojení a můžeme od nich
případně očekávat udělení zakázky v dalších halách, které
bude BeMo pro Prologis touto technologií provádět.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
1
2
Prologis Park Hannover-Langenhagen má přibližně
120 000 m2 logistických prostor a odpovídající
kancelářské prostory. K pronájmu je nyní k dispozici
4584 m2, dokončením haly by mělo vzniknout další
24 000 m2 logistických prostor.
Areál Prologis Parku se nachází na jih od letiště
Hannover-Langenhagen u dálnice A352. Přes A352
je logistický park přímo napojen na další důležité
německé dálnice – A2 a A7.
je v žebříčku nejvýznamnějších firem CZECH TOP 100 pořadí,
které podle konsolidovaných tržeb v roce 2018 obsadil Metrostav.
Hlavní seznam hodnotí desítky firem v České republice.
Poslední práce na novém mostě přes Vislu
Stavbaři divize 4 finišují se zakázkou, která se týká
stavby mostu na polské trase silnice E77. Téměř kilometrové přemostění řeky Visly a přilehlého záplavového území u obce Kiezmark je součástí nově budované
rychlostní komunikace, která je nejkratší spojnicí mezi
Varšavou a pobřežím Baltského moře.
Metrostav zde pracuje v rámci výstavby zhruba 20 km
úseku S7 mezi Gdaňskem a Elblagem, který byl zprovoz
něn již koncem loňského roku. Po novém mostě s ozna
čením MA-09 se jezdí už od října minulého roku. Stavbaři
Metrostavu budou během prázdnin ještě pracovat na
úpravách terénu pod mostem a uvnitř komory mostu.
Jeden ze stavbyvedoucích Ing. Jakub Kočárek uvedl, že
poslední práce by měly být dokončeny v září.
Rekonstrukce stávající silnice E77 mezi pobřežím
a hlavním městem probíhá postupně. Po dokončení
zmíněného úseku S7 vede jako rychlostní komunikace
souvisle na jih v délce 180 km. Na silnici 1. třídy se opět
mění na 135. km před Varšavou.
Navzdory nepřízni počasí a krachu subdodavatelů
Stavba mostu probíhala téměř tři roky a byla v mnohém
specifická. K podpisu smlouvy došlo na podzim roku 2015
a na přípravné práce měli technici jen půl roku. Po zahá
jení vlastní stavby bylo velmi obtížné dodržet plánovaný
harmonogram. „Největší překážku zřejmě představovala
řeka Visla a počasí vůbec. Většinu prací na části nad
vodou bylo nutné dělat z lodí. Ve špatném počasí, při
1
povodních nebo za silného větru se tyto práce musely
přerušovat. Stavba se nachází jen několik kilometrů od
ústí řeky do moře, takže když například fouká silnější vítr
od Baltu, „navane vodu zpět“ a tím zvýší hladinu řeky
klidně i o metr,“ připomíná inženýr Kočárek. To však podle
něj nebyla jediná komplikace: „Další velkou překážkou byl
bezpochyby obrovský nárůst cen stavebních prací a ma
teriálů za poslední roky, který vedl dokonce ke krachu
několika našich subdodavatelů.“
Tři druhy technologií
Přemostění v délce 928,7 m, vedoucí nad řekou a zápla
vovým územím mezi protipovodňovými valy, se stavělo
s využitím tří druhů technologií. Část nad vodou se bu
dovala pomocí letmé betonáže (foto č. 1). Část na levém
břehu záplavového území se betonovala na posuvné
skruži a úsek na pravém břehu na pevné skruži. Neobvyklý
je také typ pilotového založení. „Celý most (foto č. 2) je za
ložen na beraněných prefabrikovaných železobetonových
pilotách. Takže zvláště jejich beranění v korytě řeky bylo
zajímavé,“ vysvětluje Jakub Kočárek.
Most je součástí důležité tepny: silnice E77 protíná
sedm evropských zemí. Začíná v Rusku, vede přes pobalt
ské státy, z Varšavy pokračuje přes Krakov na Slovensko
a končí v Budapešti. Měří 1690 km a jako rychlostní ko
munikace je značená po severní trase. V jižní části Polska,
na Slovensku a v Maďarsku na rekonstrukci čeká.
Blanka Růžičková, foto archiv stavby
2
02.07.19 13:18