Metrostav 12-13/2018

• Strana 1

  Demontáž obřího jeřábu uMuzea

  Zhruba dva roky nešlo naVáclavském náměstí

  vPraze přehlédnout statický jeřáb. Podílel se

  narekonstrukci Národního muzea, kterou řídí

  kolegové zdivize 9. Byl více než 80 m vysoký

  adrželo ho několik pilotů se založením v hloubce 8m

  pod zemí. Vpolovině července dorazil namísto ještě

  větší mobilní „kolega“ adnes již nepotřebný jeřáb

  snesl kzemi. Byla to úchvatná podívaná.

  KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

  Startujeme načtvrtém koridoru

  POP 4 zkolaudován!

  Na pražské Palmovce si nelze nevšimnout, že tu rostl

  unikátní komplex. Jde o rozsáhlé administrativní cent-

  rum Palmovka Open Park (foto), které má za sebou dů-

  ležitý milník: Metrostav Development v červnu úspěš-

  ně zkolaudoval jeho první část Palmovka Open Park 4.

  Objekt navazuje na již realizované a stoprocentně

  obsazené projekty Palmovka Park 1 a Palmovka Park2

  a bezesporu výrazně přispěje k rozvoji lukrativního oko-

  lí stanice metra Palmovka. Návštěvníky budovy, kde

  autorem architektonického návrhu je ateliér Aulík Fišer

  architekti, zaujme prosvětlené atrium či střešní terasa se

  zahradou, která nabízí příjemné posezení.

  Byť jde o moderní komplex, obsahuje i vazby na minu-

  lost začleněním kompletně zrekonstruované průmyslové

  haly, která je kulturní památkou. „Srdcem projektu je uni-

  kátní revitalizovaná tovární hala původní strojírny Horák

  a Hlava. V rámci této haly dochází k dochování tradiční

  Štěpánovy střechy, jež je připomínkou klasické průmyslo-

  vé architektury 20. let minulého století,“ vysvětluje ředitel

  developmentu Metrostav Developments Petr Štyler. Je

  na místě zdůraznit, že při výstavbě komplexu byly užity

  veškeré moderní technologie a postupy. Projekt Palmovka

  Open Park je projektován metodou BIM (Building Infor-

  mation Modeling – Informační modelování staveb), bu-

  dovy musejí splňovat přísná kritéria s důrazem na trvalou

  udržitelnost a šetrnost k životnímu prostředí. Díky tomu

  projekt aspiruje na certifikaci BREEAM EXCELLENT.

  –red–, foto archiv Metrostav Development

  Joberg zprovozněn

  Zástupci naší firmy předali

  koncem června doužívání

  dvoukilometrový tunel

  Joberg, který se nachází

  nedaleko Bergenu vNorsku.

  Komplikovaný tunel nasilnici

  Rv. 13 vokrsku Granvin

  vyrazila divize 5 vesdružení spartnerem Bertelsen

  &Garpestad. Zatímco odzápadního portálu probíhaly

  práce pro Norsko typickou metodou Drill & Blast, zdruhé

  strany raziči divize 5 využili vůbec poprvé vzemi Novou

  rakouskou tunelovací metodu (NRTM). Projekt, který

  prošel již několikaměsíčním zkušebním provozem, řídili

  Ing.Ivan Piršč aIng.Jiří Šach.

  Stavíme policii

  Poklepem nazákladní

  kámen 16. července

  začala stavba nové budovy

  Územního odboru Policie ČR

  vChrudimi. Vprůmyslové

  zóně u bývalé Transporty

  by měl stát komplex šesti

  budov. Za26měsíců je postaví tým divize 9, který vede

  Ing.Jaroslav Sýkora. Nové sídlo by mělo policistům

  zajistit lepší zázemí, zjednodušit výjezdy azvýšit efektivitu

  jednotek. Tamní policisté teď totiž sídlí přímo vcentru

  Chrudimi naVšehrdově náměstí, ale hlavně jejich služebny

  jsou rozmístěné vněkolika historických budovách.

  Zlomový okamžik mostu vPolsku

  Vpolském Sobieszewu odstartovala nejnáročnější

  fáze výstavby sklopného mostu přes řeku Mrtvá Visla.

  Konkrétně 16. července začala rozhodující část prací, kdy

  namísto stavby dorazila lodí zGdyně obě ramena mostu.

  Pokud nenastane nepřízeň počasí, usadí tým divize 4

  řízený Ing.Ladislavem Chovancem konstrukci namísto

  dodvou týdnů. Rozpětí mostu bude 181,5 m, každé

  zramen váží 320 tun. Důležitost stavby potvrzuje itisková

  konference primátora Gdaňsku Pawla Adamowicze.

  Další zakázka naTrenčínském hradu

  Na Slovensku úspěšně pokračuje mezinárodní projekt

  TreBuChET, vjehož rámci tým Milana Marka zdivize 8

  zpřístupní jižní opevnění Trenčínského hradu aprovede

  opravu administrativní budovy, tzv. skleníku. Právě tam

  začínají další stavební práce. Objekt se už přes 50 let

  nijak nezměnil aje vžalostném stavu. Dokonce roku ale

  skleník získá adekvátní vzhled auvnitř by měly vzniknout

  reprezentativní prostory.

  ČTRNÁCTIDENÍK METROSTAV A.S.

  Ptáme se: Ing. Petra Čermocha,

  oblastního ředitele divize 9 str. 2

  Proměna koupališť a aquaparků pod

  taktovkou Metrostavu str. 4

  Z bývalého pivovaru v Domažlicích

  vznikne kulturní centrum str. 5

  Naše firemní noviny slaví 30 let od

  svého vzniku str. 5

  Stavbaři dokončili základy

  mostu v Norském moři

  více ve fotoreportáži na str. 6

  24. července 2018 / 12–13 / XXX

  Naši stavbaři z divize 5 pod vedením Ladislava Šab-

  acha se pustili do důležitého projektu modernizace

  traťového úseku Praha Hostivař II, ze kterého se stane

  moderní vysokokapacitní železniční trať. Kromě vyš-

  šího komfortu pro cestující má přinést dvě zcela nové

  zastávky – Eden aZahradní Město abude zmodernizo-

  váno nádraží Praha-Vršovice.

  Bývalé seřaďovací nádraží nedaleko Lanového mostu

  u Jižní spojky pomalu mizí. Pracovníci Metrostavu již

  předtím vykáceli náletové dřeviny, které několik let zcela

  pohltily nepoužívané koleje, aodčervence stavbaři pro-

  vádějí demontáž kolejového svršku (hlavní foto). Bagry

  zvagonů skládají staré pražce, jsou tu hromady stisíci

  šrouby, o kousek dál kupy starých návěstidel. Oficiální

  předání staveniště se uskuteční sice v půli srpna, ale

  technika připravuje úsek namodernizaci.

  Zazhruba tři apůl roku by mělo být hotovo: vlakové

  zastávky budou přestavěné inové, ale především vlakem

  bychom se měli dostat ze stanice Praha-Hostivař dosta-

  nice Praha-hlavní nádraží poprvní čtyřkolejné trati nasíti

  SŽDC rychleji, bezpečněji a pohodlněji. Zaniknout má

  zastávka Praha-Strašnice, která se přesune do prostor

  bývalého vršovického seřaďovacího nádraží azmění ná-

  zev naPraha-Zahradní Město (vizualizace).

  Významný tah přes frekventované pražské ulice

  Jde o maximálně komplikovanou stavbu, při níž dojde

  k výstavbě celkem 29 km kolejí. Projekt si vyžádá také

  rekonstrukci devíti mostů, z nichž některé vedou přes

  významné tahy, jako je ulice Průběžná, VKorytech, UVr-

  šovického hřbitova nebo třeba Vršovická.

  Předání staveniště proběhlo již počátkem května,

  hlavní práce se rozeběhly odčervence. „Až se zdemolují

  stávající koleje, zpřístupníme prostor pro výstavbu are-

  konstrukci mostů. Tím se musí začít. Není totiž možné

  budovat nové kolejiště, dokud toto nebude hotové. Provoz

  musí být přitom co nejméně omezen,“ vysvětluje vedoucí

  projektu Ladislav Šabach, hlavní stavbyvedoucí divize 5.

  Lídrem ve sdružení, které modernizaci provádí, je

  Metrostav, dalšími účastníky jsou firma Swietelsky Rail

  aspolečnost SMP. Metrostav má na starosti významné

  mostní objekty, přeložky azastřešení nástupišť. Nedílnou

  součástí projektu je rekonstrukce avýstavba nového za-

  bezpečovacího asdělovacího zařízení.

  Kde je nutné počítat s omezením?

  „Nejsložitější bude koordinace směstem zhlediska do-

  pravy kvůli stavbám mostů. Snažíme se vyjít maximálně

  vstříc, abychom co nejméně zasahovali doživota města.

  Je potřeba, aby byli lidé dobře informováni. Letos se

  budou omezení týkat zejména ulice VKorytech amostu

  ubudoucí zastávky Praha-Eden. Celá konstrukce mostu

  se postupně sundá, ato natři části, aby se zachoval jed-

  nak provoz automobilů pod ním ajednak provoz železni-

  ce,“ shrnuje vedoucí projektu Ladislav Šabach.

  Novou vlakovou stanici uEdenu lidé určitě ocení: ob-

  slouží nejen přilehlý stadion, ale ituto oblast Prahy10.

  Rekonstrukce se dočká také významné a malebné nádraží

  Praha-Vršovice, kde vmístě stávajícího podchodu vznik-

  ne nový, který pro pěší propojí prostor Nuslí zanádražím

  sVršovicemi.

  –red–, Petr Adámek avizualizace SŽDC

  Právě modernizovaný úsek zHostivaře docentra

  Prahy je součástí takzvaného IV. tranzitního

  železničního koridoru. Je to název pro hlavní dálkový

  železniční tah mezi Děčínem naseveru země aHorním

  Dvořištěm najihu České republiky. Koridor je veden

  Děčínem, Ústím nad Labem, Kralupy nad Vltavou,

  Prahou, Táborem, Českými Budějovicemi aHorním

  Dvořištěm. Tento významný tah je také tranzitním

  spojením Německa (Berlín aDrážďany) aRakouska

  (Linec). Celková délka koridorové tratě je 365 km.

  Metrostav_12_13_2018.indd 1 20.07.18 11:21

• Strana 2

  Ze zbytkového betonu další stavební materiál

  Společnost TBG Metrostav, která se zabývá výrobou,

  dopravou ačerpáním transportbetonu adalších beto-

  nových směsí, vesvých provozech recykluje takzvaný

  zbytkový beton. Přitom vzniká materiál, který už firma

  nedokáže využít, aje možné si jej naprovozech ode-

  brat zdarma. Jde oproprané kamenivo, které výborně

  poslouží třeba pro zásypy.

  Zbytkový beton je takový, který se nastavbách neuloží

  azůstane vautodomíchávači. Většinou se tak stane vpří-

  padě, že je kvůli rezervě objednáno větší množství, než je

  k betonáži třeba, nebo nastanou nepříjemné okolnosti.

  Může to být zdůvodu špatného počasí, nepřipravenosti

  stavby, či náhle praskne bednění apodobně. Množství,

  které zbývá, je závislé na objemu výroby dané provo-

  zovny. Ale například v pražské betonárně Rohan je to

  průměrně 10m³ zaden.

  „Čerstvý beton dokážeme proprat vrecyklačním zaří-

  zení arozdělit nacementový kal, recyklovanou tzv. kalo-

  vou vodu apřeprané plnivo, což je směs písku akameniva

  frakce 0 až 22 mm. Kalová voda jde částečně používat jako

  záměsová voda do nekonstrukčních betonů, je ovšem

  nutné zkontrolovat její objemovou hmotnost. Proprané

  kamenivo už ale nedokážeme znovu využít aje škoda platit

  zaskládkování,“ vysvětluje technoložka TBG Metrostavu

  Ing.Kristýna Vinklerová důvody, proč firma nabízí veřej-

  nosti možnost odebrat zbytkový materiál bezplatně. Zá-

  kazníky jsou nejčastěji firmy, které staví různé kanalizace

  nebo jiné inženýrské sítě.

  Společnost TBG Metrostav má recyklační zařízení

  ve všech svých betonárnách, přičemž recyklace celého

  mixu oobjemu osm m³ v závislosti na typu recyklačního

  zařízení trvá asi 50 minut.

  Betonové bloky jako Lego kostky

  Dále se na betonárce Rohan vyrábějí speciální bloky

  (foto). Jde ostavební prvky zprostého betonu vetvaru

  kvádru se zámky, které dosebe zapadají jako kostky sta-

  vebnice Lego. Zámky jsou tvořeny kónickými výstupky

  nahorní ploše astejným vybráním naspodní ploše blo-

  ku, přičemž pro zakončení lze využít také betonové bloky

  srovnou či zešikmenou horní plochou. Velkou výhodou

  betonbloků TBG je jejich mnohostranné použití. Dají se

  znich tvořit nejen různé zdi apodezdívky plotů, ale také

  protihlukové stěny, mobilní zátarasy, ochranné hráze proti

  vodě nebo ohradníky pro zvířata. Přitom je lze sestavit

  rychle a poměrně snadno (bez použití malty). Výhodou

  je také jejich dlouhodobá životnost arecyklovatelnost.

  „Zájem otyto stavební prvky zaznamenáváme vevl-

  nách. Vyrábíme postupně ‚na sklad‘, přičemž se stává,

  že přijede zákazník aodebere velké množství najednou.

  Naposledy si jeden zájemce odvezl 110 kusů,“ uzavírá

  Kristýna Vinklerová.

  –red–, foto archiv TBG Metrostavu

  Obchvat Kongsbergu

  Na naší stavbě E134 Damåsen-Saggrenda v Norsku

  (foto č. 1), kde se Metrostav podílí navybudování pět

  km dlouhého silničního obchvatu města Kongsberg,

  aktuálně probíhají práce naportálech apropustcích.

  Součástí stavby je jednak 350 m dlouhý tunel Moane,

  který loni 18. září prorazili pracovníci divize 5 vedení

  týmem Ing. Jiřího Šacha, a mohutný most Saggrenda

  přes řeku Kobberbergselva. Nyní je ve fázi betonáže

  sekcí mostovky a předpínání hotových polí (foto č. 2).

  Uvýchodního vjezdu tunelu Moane (foto č. 3) je patrné,

  že stavbaři dokončují skruž abednění železobetonového

  portálu. Práce pokročily také uvnitř tunelu: zbývá už jen

  osadit technologii a dopravní značení a položit finální

  vrstvu asfaltu (foto č. 4). Téměř hotové jsou násypy pro

  vozovku (foto č. 5) iobklad jednoho zpodjezdů (foto č. 6).

  Práce by tu měly skončit vzáří příštího roku. Nově ražený

  úsek nahradí úzkou cestu svysokým počtem nehod.

  –red–, foto archiv stavby

  Ing.Petra Čermocha,

  obl. ředitele divize 9 vKarlových Varech

  Před 16 lety nastoupil do Metrostavu k divizi 9, aby

  jí pomáhal rozvíjet aktivity vKarlovarském kraji. Má

  zasebou několik úspěšných zakázek v Chebu, napří-

  klad zastřešení zimního stadionu či výstavbu výrobní

  haly Playmobil. Během jeho působení vyrostl v Ost-

  rově nad Ohří zimní stadion avznikla také významná

  stavba víceúčelové haly vKarlových Varech Tuhnicích.

  Před lety byla cítit ekonomická krize vestavebnictví,

  je nyní situace lepší?

  Řekl bych, že unás se zatím stavební výroba nenastar-

  tovala tak, jak bychom si přáli. Jsou tady sice nové pro-

  jekty SŽDC azakázky krajské správy silnic, ale co se týká

  nových příležitostí pro naši oblast zaměřenou především

  na pozemní stavitelství, tak zde žádný nárůst nevidím.

  Zkrátka velkých staveb tolik není. Když to vezmu zpět

  dominulosti, budovaly se větší projekty: třeba zakázky

  vKarlovarské krajské nemocnici, stavěly se nové školy,

  běžely tady velké investice pro město Karlovy Vary, jako

  byla stavba zimního stadionu nebo plaveckého bazénu.

  Čím je karlovarský region specifický nebo odlišný

  odjiných?

  Je nejmenší zhlediska počtu obyvatel ataké je nejmenší

  z pohledu objemu stavební výroby. Specifikum je, že

  zakázky jsou tedy spíše menšího charakteru než třeba

  vněkterých větších regionech.

  Probíhají nějaké projekty vespolupráci sNěmeckem?

  Unašich západních sousedů jsme žádné zakázky neměli

  aani je vnejbližší době neplánujeme. Blízkost Německa je

  pro nás spíše problematická vtom, že ksobě ze zdejšího

  trhu stahuje pracovní síly.

  Vraťme se doČeské republiky. Které stavby vevašem

  regionu aktuálně běží?

  Začali jsme srekonstrukcí gynekologicko-porodnického

  oddělení vKarlovarské krajské nemocnici. Pro nás je to

  dobrý projekt, který doplňuje výrobní program aje rela-

  tivně nadelší dobu. Zakázky většího objemu privátních in-

  vestorů jsou vprůmyslových zónách. Region je také spe-

  cifický lázeňstvím, které je spojeno sturistickým ruchem.

  Pro nás se nabízí příležitost budovat a rekonstruovat

  ubytovací kapacity. Zajímavá může být vtéto souvislosti

  rekonstrukce známého karlovarského hotelu Thermal,

  kde vsoučasnosti probíhají projekční práce avletošním

  roce by měla být zahájena první etapa přestavby. Řadu

  let již probíhá také příprava rekonstrukce Císařských

  lázní vKarlových Varech. Věřím, že tato stavba by mohla

  být vnejbližší době jedním znejvýznamnějších projektů

  vnašem regionu. Vsoučasné době realizujeme obnovu

  jiné památky vKarlových Varech, Goethovy vyhlídky.

  Je to památkový objekt. Jsou práce najeho opravách

  něčím nezvyklé?

  Ano, jde ohistorickou, architektonicky zajímavou stavbu.

  Je to sice zakázka menšího objemu, ale je právě zajímavá

  charakterem prací. Probíhají zde restaurátorské práce

  a více vynikne kvalitní řemeslo. Věřím, že se budeme

  moci pochlubit tím, jak Goethova vyhlídka bude vypadat

  poskončení její rekonstrukce. Nyní jsme asi vjedné třeti-

  ně stavby, která začala napodzim loňského roku.

  Jaké akce se vregionu očekávají?

  Zapodpory státu aKarlovarského kraje se chystá inves-

  tice dostavby polygonu BMW naSokolovsku. Projekt by

  se mohl zahájit vhorizontu jednoho roku aměl by trvat

  čtyři až pět let. Rádi bychom se stavebních prací účast-

  nili, je to narozměry našeho kraje významná investice.

  Nicméně bych chtěl zmínit závěrem: tak jak se stavební

  trh vyvíjí, musíme se vyvíjet areagovat nazměny, které

  to ssebou nese. Je stále těžší zajišťovat subdodavatelské

  kapacity, ato především voblasti hlavní stavební výroby

  (HSV). Bude nás to nutit některé práce organizovat jinak,

  než jsme byli zvyklí, shánět nové partnery pro realizaci

  apřevzít nasebe práci, kterou jsme léta byli zvyklí poža-

  dovat odnašich subdodavatelů. Je to náročnější pro naše

  techniky, ale jsem přesvědčen, že to je nutné.

  Zarozhovor děkuje David Kalců

  strana 2

  PTÁME SE

  BeMo: projekty dálničních tunelů vNěmecku

  Mezi stěžejní aktivity technické kanceláře BeMo Tun-

  nelling (BeMo) vInnsbrucku patří nyní bezesporu prá-

  ce naprováděcích projektech dvou dálničních tunelů:

  Herrschaftsbuck nadálnici A98 najihu Německa aSpi-

  tzenberg natahu A44 vespolkové zemi Hesensko.

  Nově budovaná dálnice A98 propojí východ azápad

  Německa při jeho jižní hranici od Basileje k Mnichovu.

  Součástí této komunikace jsou právě dvě tunelové roury

  Herrschaftsbuck – severní dvoupruhová odélce 485 m

  ajižní tříproudá scelkovou délkou 475 m. Tepna A44 spojí

  města Kassel a Eisenach a tunel Spitzenberg prochází

  stejnojmenným kopcem smaximálním nadložím 40 m.

  Zatímco utunelu Herrschaftsbuck jsou nutné menší

  projektové změny, natunelu Spitzenberg je kvůli nepříz-

  nivým geologickým poměrům voblasti třetihorních pís-

  kovcových usazenin zapotřebí provést kompletní změnu

  členění ražby. Načelbě nastala nepříznivá situace azvlád-

  nout ji bylo možné pouze zapomoci takzvaného mikro-

  pilotového deštníku. K tomu stavbaří zmenšili plochu

  výrubu kaloty tak, že ji rozčlenili navíce dílčích výrubů,

  jak je patrné zprováděcího projektu (řez).

  Zapojení informačních modelů budov

  Technická kancelář BeMo kromě výše zmíněných aktivit

  převezme koordinaci projektování pro novou zakázku

  600 m dlouhého silničního tunelu Bertoldshofen vjižním

  Bavorsku. Stavba je součástí obchvatu města.

  Technická kancelář zpracovává také nabídky ve fázi

  přípravy projektů týkajících se výstavby tunelů i spe-

  ciálních inženýrských staveb či podporuje týmy odbor-

  níků během přípravných prací. K tomu zajišťuje imple-

  mentaci BIM (Building Information Modeling, česky lze

  přeložit jako Informační model budovy) do počítačem

  podporovaného projektování. BIM je moderní, inteligent-

  ní proces vhodný pro tvorbu asprávu návrhů abyl užit

  třeba unávrhu projekční budovy tunelu Spitzenberg (3D

  model). Zdař Bůh!

  Johannes Jäger, Robert Dostál

  1

  2

  3

  4

  5

  6

  Metrostav_12_13_2018.indd 2 20.07.18 11:21

• Strana 3

  LETNÍ PŘÍLOHA

  strana 3

  Tropical Islands

  Kam zahumna? Zhruba 300 km odPrahy leží nedaleko

  Berlína známý vodní svět Tropical Islands. Areál s la-

  gunou podobnou té z ostrova Bali, plážemi a deštným

  pralesem s tisíci rostlinami, i tobogány a skluzavkami

  stojí za to navštívit.

  Užívat lze nově venkovní areál Amazonia (foto č.1),

  který byl otevřen před dvěma lety. Nacházejí se zde

  další bazény a lázeňské atrakce na neuvěřitelné ploše

  35000m². Doparku sice Češi vyrážejí většinou najediný

  den, ale pokud si to tu chcete skutečně užít, nelitujte si zde

  zajistit ubytování. Přenocovat můžete buď přímo nalehát-

  kách napláži, vestanech, bungalovech, nebo v hotelu.

  Spoustu legrace tu rodina může zažít nejen ve vodě.

  Knávštěvě láká tropická vesnice soriginálními stavbami

  inejvětší skluzavková věž vNěmecku. Dá se tu také létat

  balonem až dovýšky 30 m nebo jezdit naminikárách. Zi-

  momřivci se mohou ohřát vobrovském saunovém světě,

  kde nabízejí mimo jiné masáže nebo fitness.

  Původně hangár pro vzducholodě

  Stavbaře zaujme hlavně samotná hala (foto č. 2), doníž je

  park Tropical Islands situován. Je to totiž největší samo-

  statně stojící hala nacelém světě. Nadélku měří 360 m,

  našířku 210 m adosahuje výšky 107 m. Celková rozloha

  parku Tropical Islands dosahuje 66000 m², což odpovídá

  osmi fotbalovým hřištím.

  Obrovská hala byla původně postavena jako hangár

  pro vzducholodě německé společnosti CargoLifter AG.

  Její ocelová konstrukce byla uzpůsobena pro výrobu

  aprovoz vzducholodí sloužících pro přepravu těžkých ná-

  kladů. Pro tyto účely byl navržen objem iaerodynamický

  tvar této konstrukce. Celkově bylo použito téměř 14000t

  oceli. Touto nesmírně náročnou stavbou byla pověřena

  dceřiná společnost firmy Siemens – SIAT. Střecha má

  plochu 70000 m² aje schopná unést obrovské množství

  deště avody, které nani dopadá. Unikátní je také systém

  vyhřívání, který musí udržovat konstantní teplotu vevíce

  než pěti miliónech metrech krychlových vzduchu.

  Navzdory své velikosti je však celá stavba velmi lehká

  – ocelová konstrukce totiž slouží jako podpěra pro klenu-

  tou membránovitou střechu. Jižní část střechy tvoří spe-

  ciální fólie, která umožňuje průchod ultrafialovému záření,

  adíky tomu se mohou návštěvníci během svého pobytu

  vTropical Islands přirozeně opálit. Dostatek nezbytného

  světla mají díky tomu irostliny.

  Při stavbě aquaparku byly použity nejmodernější

  dostupné technologie. Aby byly zajištěny co nejlepší

  podmínky pro rostliny pocházející zcelého světa, panuje

  zde stálá teplota vzduchu 25 °C avlhkost v rozmezí 40 až

  60procent. VBalijské laguně avprostoru Tropického mo-

  ře (foto č. 3) se navíc využívá podzemní vytápění adíky

  tomu je zde hostům vždy příjemně teplo. Více informací

  naleznete na: www.tropical-islands.de

  Lázně vRakousku

  Do rakouského lázeňského města Laa an der Thaya,

  které se nachází jen několik kilometrů za hraničním

  přechodem Hevlín, můžete vyrazit s dětmi nebo jen

  vedvou. Mají tu jak termální lázně sněkolika bazény

  tak itakzvané Silent Spa neboli Tiché lázně (foto č. 1).

  Městečko Laa an der Thaya, jehož název zní včeštině

  Láva nad Dyjí, leží vregionu Weinviertel aje turisticky vy-

  hledávané díky lázeňskému komplexu. Nazačátku 90.let

  minulého století tu byl totiž objeven tryskající proud vody,

  který obsahuje sodík, chlorid, jod ajiné minerály. Udává

  se, že léčí krevní oběh, srdeční činnost, neurologické

  agynekologické potíže, kožní aoční problémy.

  Středobodem termálních lázní je hala s velkým ba-

  zénem na ploše 115 m². Voda tu má teplotu 34 °C.

  Vmasážním bazénu se můžete nechat jemně masírovat

  vodními paprsky nalehátkách se vzduchovými tryskami

  anamasážní stěně. Pěkné bazény avířivky se nacházejí

  také vhotelovém komplexu (foto č. 2 a3).

  Nejen bazén se slanou vodou

  Pokud ale pojedete doLaa an der Thaya odpočívat are-

  laxovat, doporučujeme knávštěvě spíše Silent Spa. Jde

  hlavně o nezaměnitelné prostředí (foto č. 4). Architekt

  Wolfgang Vanek z architektonické kanceláře Holzbauer

  & Partner ve svém návrhu použil prvky sakrální archi-

  tektury, aby vytvořil prostor s inspirující atmosférou

  (foto č.5). Centru Silent Spa dominuje osmihranná věž

  uprostřed průchozího vodního světa, vekterém se ový-

  jimečnou atmosféru stará třípatrová kaskádová fontána.

  Více informací naleznete na: www.therme-laa.at

  1

  1

  2

  3

  4

  5

  2

  3

  Nej…, nej…, nej... koupání vČeské republice

  Kdo by vlétě nemiloval koupání. Atak si stále častěji

  pořizujeme nasvé zahrady domácí bazény či vířivky.

  Přesto ale řada znás zůstává věrná koupalištím, aqua-

  parkům aplovárnám. Pokud bychom hledali nejkrás-

  nější česká koupaliště, určitě by se jich našlo spousty.

  Jaká jsou další česká „nej“ vkategorii koupání?

  Jednoznačně největším koupalištěm vČeské republice

  je Vřesina. Letní koupaliště vměstské části Ostrava-Poru-

  ba se pyšní nejen prvenstvím vrámci naší země, ale prý

  dokonce ivestřední Evropě. Celková rozloha vodní plochy

  dosahuje neuvěřitelných 41200 m² (foto č. 1). Anejlépe

  je narozlehlou vodní hladinu vidět zterasy utropico baru

  nedaleko tobogánu. Anení to jen vodní plocha, která vám

  vOstravě vyrazí dech: jízda stometrovým tobogánem bu-

  de zaručeně nezapomenutelným zážitkem pro děti ado-

  spělé. Ti, kteří neseberou dost odvahy naobří tobogán,

  mohou vyzkoušet další tři skluzavky s poloviční délkou

  a řadu dalších atrakcí. Plavci i neplavci si pak mohou

  odpočinout v rozlehlém areálu, který pojme až 15 000

  návštěvníků. Že by se tady tlačila „hlava nahlavě“, určitě

  nehrozí ani vtom největším horku.

  Kam nejvýš? DoHarrachova!

  Chladnou, ale osvěžující vodu najdou plavci v nejvýše

  položeném koupališti v České republice. Nachází se

  v našich nejvyšších horách v Harrachově vnadmořské

  výšce kolem 700 m (foto č. 2). „Je výjimečné nejen svou

  polohou, ale itím, že je venkovní avpřírodním prostředí.

  Navíc je také průtočné, napájené neupravenou vodou,“

  říká nájemce koupaliště Miloš Balabán. Plovárna oob-

  jemu 1500 m³ se napájí ze starého zrušeného vodojemu

  ateplota vody má pouhých 12 °C. Než se bazén napustí,

  trvá 10 až 12dní, aaby se voda ohřála naběžných 18 až

  20 °C, je třeba ještě více času.

  „Návštěvníci přicházejí nejen vteplých letních dnech,

  ale itehdy, kdy to kekoupání moc neláká. Koupaliště se

  nachází vklidném prostředí, vmístě zvaném Zákoutí aje

  mimo hlavní turistický ruch Harrachova,“ uvádí dále Mi-

  loš Balabán. Pokud děti nebaví pouhé plavání, mohou se

  vydovádět naskluzavce, trénovat skoky dovody zodra-

  zového prkna avelkým lákadlem je cvičná lezecká stěna,

  která se tyčí přímo zvody. Vokolí nechybí ani minigolf,

  pingpongové stoly atrampolína, sportovci mohou vyra-

  zit inanedaleké tenisové kurty. Koupaliště žije také přes

  zimu, kdy se prostor promění vmalý lyžařský areál se

  známou dětskou lyžařskou školou B+B, která vznikla již

  vroce 1975.

  Nejstarší plovárna je veVolyni

  Přídomkem „nej“ se může pyšnit také plovárna veVolyni

  na Strakonicku. Byla postavena v letech 1939 až 1941

  uřeky Volyňky aje považována zanejstarší dochovanou

  vrepublice. Bazén srozměry 18 krát 50 m byl vesvé době

  unikátní vcelém okolí. Město se snaží areál zvelebovat

  tak, aby mu zůstala zachována jedinečná historická tvář.

  Dřevěné šatny (foto č. 3), sprchy ibazén jsou stále původ-

  ní, atak tu navás dýchne atmosféra dávných časů. Navíc

  celý areál už před 10 lety ministerstvo kultury vyhlásilo

  kulturní památkou. Ale není to jen zachovalé vybavení

  koupaliště, co jej činí zajímavým: areál sbazénem lemuje

  železniční trať, takže zvody tu můžete mávat navlak. To

  ostatně patří kezdejším oblíbeným kratochvílím.

  IPraha má svá nej…

  Napředních místech pomyslného žebříčku českých „nej“

  by se určitě umístily koupaliště abazény vnašem hlavním

  městě. Je to třeba sportovní areál Plaveckého stadionu

  vPodolí, který patří k nejznámějším vPraze. Možná si

  někteří zvás pamatují, že si sem vroce 1991 při své ná-

  vštěvě ČR šla zaplavat princezna Diana...

  Areál koncem 50. let navrhl představitel funkcionali-

  smu architekt aurbanista Richard Ferdinand Podzemný.

  Plavecký stadion byl dokončen v roce 1965. Odborníci

  se shodují, že by se měl stát kulturní památkou, protože

  se jedná ovelmi kvalitní nadčasovou architekturu. Až se

  půjdete doPodolí příště vykoupat, všimněte si nádher-

  né dynamické klenby, která nejen kryje bazén, ale nese

  idivácké tribuny. Ztechnického pohledu je pak zajímavý

  způsob, jak se voda vpodolské plovárně ohřívá. Venkovní

  bazény jsou teplovodním systémem napojeny na areál

  České televize naKavčích Horách, kde se voda využívá

  kchlazení tamějších studií. Poté se vrací zpátky a přes

  tepelný výměník ohřívá vodu vevenkovních bazénech.

  Bazén napájen zpramene

  VPraze pak stojí zanávštěvu určitě bazén vDivoké Šárce

  (foto č. 4). Je totiž nejklidnějším pražským koupalištěm.

  Šárecké údolí tvoří vysoké skály, mezi nimiž protéká

  stejnojmenný potok, který vás dovede až ke koupališti.

  Ikdyž je voda koupaliště napájena zmístního pramene,

  aje tak poměrně studená, sluníčko ji během nejteplejších

  letních dní dokáže ohřát až na25 °C. Chlor se zde použí-

  vá minimálně, takže se koupání nemusejí bát ani alergici.

  K dispozici jsou dva bazény pro plavce a dětské brou-

  zdaliště s maximální hloubkou 0,5 m. Děti si užijí nejen

  menší tobogán, ale další zábavu nabřehu, kde nechybějí

  houpačky, skluzavky, trampolína a prolézačky. O areál

  se stará pan Petr Veselý, jehož praděd koupaliště Divoká

  Šárka ve30. letech minulého století vybudoval. Areál po-

  stupně prochází citlivou modernizací, aby byl co možná

  nejvíc zachován jeho původní vzhled.

  2

  1

  3

  4

  Metrostav_12_13_2018.indd 3 20.07.18 11:21

• Strana 4

  Proměna aquaparků pod taktovkou Metrostavu

  Pracovníci naší firmy často neznají řadu koupališť, bazénových hal, aquaparků abazénů jen jako jejich běžní

  návštěvníci. Vuplynulých 15 letech se totiž jednotlivé divize naší společnosti podílely naopravách, úpravách

  astavbách zhruba 15 staveb určených k vodním radovánkám.

  Momentálně například probíhá rekonstrukce bazénu

  vTáboře, zhruba vpolovině je náročná přestavba aqua-

  centra vTeplicích anedávno skončila obnova brněnské-

  ho koupaliště Riviéra, jehož historie sahá až dopočátku

  19. století. Toto koupaliště je poměrně veliké: hloubka

  celého bazénového koridoru je odstupňována a jeho cel-

  ková délka až 390 m je výjimečná. Riviéru a všechny další

  stavby názorně zobrazuje mapa.

  Koupaliště

  1 Praha Krč

  2 Praha Ládví

  3 Městské koupaliště Sokolov

  4 Riviéra Brno

  Aquaparky

  5 Aquaforum Františkovy Lázně

  6 Olešná

  7 Kravaře

  8 Aquacentrum Pardubice

  9 Aqualand Moravia Pasohlávky

  10 Aquacentrum Teplice

  Plavecký stadion či bazénová hala

  11 Aquadrom Most

  12 Bazénové centrum KV Aréna, Karlovy Vary

  13 Plavecký areál Ústí nad Labem – Klíše

  14 Bazén Nová Paka

  15 Tábor

  LETNÍ PŘÍLOHA

  strana 4

  Vkurzu jsou přírodní biotopy

  Ne každý dává přednost chlorované vodě vbazénech,

  někomu může chlor působit potíže sočima či spokož-

  kou. Pak jsou řešením přírodní biotopová koupaliště,

  jejichž počet vČeské republice rok odroku narůstá.

  Biotop je jakási zlatá střední cesta mezi modře vy-

  kachlíčkovaným chlorovaným bazénem arybníkem vdi-

  vočině. Jde o uměle založené jezírko s fólií a drenáží

  na dně, které může mít řadu bazénových prvků. Velká

  část práce se tu ale nechává napřírodě. Voda nespoléhá

  nachemické čističe, ale čerpadla ji ženou dozóny, kde se

  opřírodní čištění starají kořenové systémy vodních rostlin

  amiliony mikroorganismů, které vnich žijí.

  VKovalovicích už 11 let

  Provoz prvního přírodního koupacího biotopu zahájila

  vroce 2007 obec Kovalovice nedaleko Brna. Byl to tehdy

  vůbec první veřejný koupací biotop v České republice,

  který mohla využít široká veřejnost (foto č. 1). „Letos tedy

  probíhá 12. sezona,“ říká starosta obce Kovalovice Milan

  Blahák. Dále vysvětluje, proč vedení obce zvolilo tento

  typ koupaliště: „Hlavním důvodem byly třetinové náklady

  navýstavbu isamotný provoz oproti běžným chemicky

  čištěným bazénům. Líbilo se nám využití přírodních prv-

  ků, které zapadaly dovybrané lokality.“

  Vbiotopu se lidé koupou vpřírodním prostředí. Kčiš-

  tění vody je využita biologická funkce rostlin. A jak to

  funguje vpraxi? „Jedná se ouzavřený okruh, kde se voda

  zkoupací části přečerpává dobiologické části svýsadbou

  vodních rostlin ařas. Tady voda proudí samospádem přes

  kamenné hrázky srostlinami apřes fliesový filtr natéká

  zpět dokoupací nádrže. Voda, která se teplem odpaří, se

  dopouští z 90metrového vrtu,“ vysvětluje kovalovický

  starosta. „Čím je biotop starší, tím lépe se vypořádává

  s výkyvy počasí i snáporem návštěvníků vtropických

  dnech, a to z důvodu rozrostlého kořenového systému

  vodních rostlin. Dokladem toho jsou nulové nebo mini-

  mální hodnoty sledovaných parametrů,“ dodává.

  Návštěvníci přijíždějí zrůzných míst, nejvíce asi zBr-

  na. Největší návštěvnost obec zaznamenala vroce 2013,

  kdy se doKovalovic přijelo zasezonu vykoupat bezmála

  23 000 návštěvníků. Loni byla návštěvnost průměrná,

  když biotop navštívilo skoro 16 000 lidí. „Návštěvníci,

  kteří se knám opakovaně vracejí, si pochvalují příjemné,

  klidné prostředí obklopené zelení bez rušivé uliční zá-

  stavby asilničního provozu,“ říká starosta Milan Blahák.

  I když je zájem o kovalovické koupaliště veliký, vedení

  obce neusnulo navavřínech adobiotopu dále investuje.

  Letos se povedlo zrekonstruovat dětský bazén, vyměnila

  se hydroizolační fólie aopotřebovaný umělý travní kobe-

  rec kolem bazénu nahradil koberec kamenný zkompozitu.

  Litovel: přírodní koupání abazén dohromady

  Asi 80 km severozápadně odKovalovic leží město Litovel,

  kde byl přírodní koupací biotop otevřen v srpnu 2013

  (foto č. 2). Vznikl namístě dosavadního koupaliště zroku

  1937, které prošlo v60. letech minulého století výraznější

  proměnou – byla zmenšena plavecká část, vybudováno

  brouzdaliště pro děti akompletně přestavěno sociálního

  zázemí. „Odté doby se již litovelské koupaliště dočkalo

  pouze nezbytných udržovacích prací anepatrných inves-

  tic. Natom, že si staré koupaliště zaslouží v 21. století

  novou moderní tvář, se shodli vLitovli snad všichni. Jenže

  otázka, jakou by koupaliště mělo mít konkrétně podobu,

  rozdělila občany na dva tábory. Po mnoha diskusích

  abouřlivém hlasování zastupitelstvo vúnoru roku 2011

  odsouhlasilo změnu původně navrženého nerezového

  bazénu napřírodní koupací biotop,“ vzpomíná Ing.Rado-

  van Vašíček, tajemník městského úřadu Litovel. Podle něj

  ročně nalitovelský biotop zavítá přes 27000 návštěvníků.

  Výjimkou byl snad jen rok 2016, kdy bylo chladné adeš-

  tivé léto, atak si cestu nakoupaliště našlo jen něco málo

  přes 15000 lidí. „Zajímavé je, že drtivá většina návštěvní-

  ků je zjiných měst než zLitovle, někdy iopravdu zvelkých

  dálek,“ říká tajemník městského úřadu.

  Litovelský biotop je výjimečný tím, že jde okombinaci

  přírodního koupání abazénu. Pro návštěvníky je kdispo-

  zici řada zábavních arelaxačních prvků, jako jsou sklu-

  zavky, masážní trysky, perličková vodní křesla, skokanský

  můstek, šplhací síť, mechanické vlnobití, vodní hříbek či

  stříkací delfín Bubu adalší. Není bez zajímavosti, že tep-

  lou vodu zajišťují sluneční kolektory. „Letošní novinkou

  je čidlo, které vysílá údaj oaktuální teplotě vody přímo

  naweb města,“ uzavírá Ing.Radovan Vašíček.

  VRadotíně je nový umělý potůček

  Také vhlavním městě se mohou lidé koupat vbiotopovém

  koupališti. Pátou sezonu letos zahájil Biotop Radotín (foto

  č. 3), který nechala vybudovat namístě bývalé skládky

  radnice Prahy 16. Voda se dokoupaliště čerpá zvlastní

  studny, čistí se mikroorganismy, rostlinami avelmi dů-

  ležitým prvkem je odebírání kalu. „Zatím jsme neměli

  shygienickými kontrolami žádný problém, čistota je velmi

  dobrá, ale ipřesto stále vylepšujeme systém údržby,“ říká

  Tomáš Procházka, provozní Biotopu Radotín.

  Pražané si radotínský biotop oblíbili, proto není nej-

  lepší se sem vydávat v těch největších vedrech, která

  panovala například letos včervnu. „To jsme občas nuceni

  uzavírat další vstup do areálu z důvodu naplnění jeho

  kapacity. Obecně se ale dá říci, že každým rokem je ná-

  vštěvnost vyšší avyšší,“ uvádí Tomáš Procházka. Ipřesto

  vareálu panuje přátelská atmosféra. „Snažíme se lidem

  vyjít vstříc aspoléháme spíše nadomluvu než napříkazy

  anařízení,“ dodává.

  Letní přílohu připravila Martina Vampulo-

  vá, foto archiv Tropical Islands, Therme

  Laa, Šjů/Wikimedia Commons, Drahoslav

  Ramík, archiv koupališt (Harrachov aDi-

  voká Šárka), archiv biotopů (Radotín,

  Litovel aKovalovice) aarchiv Metrostavu

  1

  2

  3

  2

  1

  14

  10

  13

  15

  11

  12

  8

  9

  4

  3

  5

  7

  6

  5

  4

  8

  14

  9

  Kde jsme stavěli

  Metrostav_12_13_2018.indd 4 20.07.18 11:21

• Strana 5

  Českobudějovické PIANO hraje svou harmonii

  Rastr fasády evokuje klávesy koncertního křídla, vy-

  klápějící se horní atikou pak budova nepopřejeho tvar.

  Tento projekt uprostřed Českých Budějovic (foto č. 1

  a2), který budoval tým Ing.Milana Hromádky zjiho-

  českého zastoupení divize 6, už slouží svému účelu.

  Je nevšední, je moderní. PIANO je určitě nepřehlédnu-

  telné. Jak to utakových staveb bývá, zpočátku může ičelit

  kritice místních. „Zmého pohledu jde ovelice vydařený

  architektonický návrh avýsledek je určitě parádní,“ říká

  vedoucí projektu Ing. Milan Hromádka, jenž byl u jeho

  stavby odsamého počátku. Aže to vždy nebylo snadné.

  Stavbaře třeba potrápila podzemní voda, která působi-

  la problémy hlavně při založení objektu. Bylo nutné se

  vypořádat smalým prostorem, který byl kdispozici pro

  zařízení staveniště urušné křižovatky na rohu ulic Máne-

  sova a Lidická. Nejsložitějším prvkem stavby se ukázala

  realizace fasády od samotného projektování dílenské

  dokumentace, která kladla nabetonáře Metrostavu vyšší

  nároky napřesnost. Vurčitých prvcích museli dosáhnout

  vyšší kvality, než je předepsáno normami.

  Boj sčasem kvůli zániku subdodavatele

  „Chtěl bych vyzdvihnout práci celého týmu, ale ivelkou

  pomoc odvedení divize iodkolegů zdivize 3, kdy jsme

  museli 4 měsíce před dokončením řešit zánik subdodava-

  tele, který pro nás měl zrealizovat fasádu PIANA. Dokonce

  stavby zbývalo málo času anebylo možné řešit dodávku

  jiným dodavatelem. Společně jsme se tedy rozhodli, že

  fasádu musíme dokončit sami. Vzhledem kvelikosti aslo-

  žitosti této dodávky ještě dnes nemohu uvěřit, že jsme

  to zvládli. Všem patří velké díky,“ říká Milan Hromádka.

  Objekt nahradil nevyužívanou budovu bývalé jídelny.

  Byť je PIANO, jak název napovídá, pojato nezvyklým ar-

  chitektonickým řešením, svým umístěním, půdorysem

  icelkovou velikostí respektuje okolní zástavbu.

  –red–, foto Jan Luxík

  ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

  strana 5

  1

  2

  Zhistorického pivovaru kulturní centrum

  Bývalý pivovar vDomažlicích se postupně mění vmul-

  tifunkční centrum. Stavbaři divize 1 pod vedením

  Ing. Miroslava Kšíra už před několika týdny převzali

  staveniště a pustili se do demoličních prací. Během

  roční přestavby vznikne vhistorických prostorách pů-

  vodního pivovaru také knihovna anový sál.

  Objekt se nachází vulici Komenského č. p.10, vintra-

  vilánu města Domažlice vpřímé vazbě naměstské cent-

  rum. Hlavním cílem je tu vybudovat víceúčelové zařízení,

  kde se budou setkávat obyvatelé Domažlicka narůzných

  společenských, vzdělávacích akulturních úrovních.

  Areál se skládá zjižní třípodlažní části, střední šes-

  tipodlažní části – Hvozdu a západní pětipodlažní části.

  Dvě patra obsadí knihovna, přičemž vtomto vzdělávacím

  centru budou kdispozici aktuální technologie apřístupy

  dorůzných databází. Rekonstrukce zahrne také výstavbu

  restaurace, odkud bude vidět dovarny, dalších výstavních

  prostor isálu pro zhruba stovku lidí. Vroce 2015 už pro-

  běhla první etapa rekonstrukce.

  Postupně se odhalují klenby

  „Provedli jsme již třeba demontáže části vnitřních dře-

  věných konstrukcí, zbytků původní technologie pivovaru

  azbourali jsme části výplňového zdiva vprvním nadzem-

  ním podlaží. Odvezeny jsou ocelové artefakty původní

  pivovarské technologie doprostor učených investorem,

  kterým je město Domažlice,“ vysvětluje vedoucí projektu

  Miroslav Kšír stím, že stavbaři dokončili kompletní otlu-

  čení stěn akleneb (foto) aaktuálně odkopávají zeminu pod

  nové podlahové skladby vprvním podzemním podlaží.

  Pracuje se vhistorickém objektu, atak vše vyžaduje

  opatrnost. Budova byla již několikrát necitlivě přestavová-

  na aubourávána akvůli těmto zásahům nyní představuje

  pouze disproporční torzo původní stavby. Statik posuzuje

  stav základových konstrukcí vnávaznosti najejich skuteč-

  ně zjištěný stav avnávaznosti nageotechnické posouzení

  podloží. Dodejme, že stavba začala koncem května, hoto-

  vo by mělo být vkvětnu 2019.

  –red–, foto archiv stavby

  Nenápadná proměna lázeňského domu Kijev

  Není to dlouho, co ve Františkových Lázních začala už

  225. lázeňská sezona a jen pár týdnů poté nazačátku

  července přivítal první hosty lázeňský dům Kijev, který

  vposledních měsících prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

  Postaral se oni tým Ing.Pavla Löbla z divize 9.

  Opravy aúpravy se týkaly zejména fasády hlavní bu-

  dovy akřídla, vněmž se nachází zdravotnický úsek. Pod

  rukama stavbařů se změnila vstupní hala achodby hlavní

  budovy, kompletní obnovy se pak dočkal také bazén se

  slanou vodou. „Nejnáročnější během rekonstrukce byly

  zásahy do nosných konstrukcí vstupní haly, postupné

  bourání středních nosných zdí avkládání ocelových nos-

  níků. Jednotlivé kroky hlídal generální projektant astatik

  akromě toho jsme zpracovávali postupy,“ vzpomíná ve-

  doucí projektu Ing.Pavel Löbel. Stavbaři změnili dispozici

  vstupní haly tak, že vybourali nosné zdi anahradili je oce-

  lovými sloupy. Celý prostor se tak „otevřel“. Během těchto

  prací probíhaly konzultace spamátkáři, kteří posuzovali

  historickou hodnotu zdiva.

  V centru zájmu památkářů pak byla fasáda hlavní

  budovy (foto č. 1), naníž se několikrát zastavily práce,

  když stavbaři společně spamátkáři ainvestorem hledali

  kompromis vtechnologii oprav. „Absolvovali jsme nároč-

  né konzultace ohledně barevnosti fasády. Památkáři chtěli

  obnovit barevnost fasády z20. let 20. století, ale architekt

  ainvestor byli proti. Fasáda vté době byla jednobarevná.

  Naštěstí se nám nakonec podařilo najít společnou řeč

  ajednobarevné řešení bylo aplikováno pouze v5. a6. NP.

  Zbývající část fasády je vícebarevná,“ říká Ing.Löbel.

  Technicky zajímavá oprava bazénu

  Odborníci z týmu Ing. Löbla společně s projektantem

  hledali vhodný materiál pro použití ve slané vodě. Šlo

  nejen opotrubí vzduchotechniky, kde bylo třeba stanovit

  minimální tloušťku pozinkování tak, aby vagresivním, sla-

  ném prostředí měla vyhovující životnost, ale museli také

  ověřit, zda jsou dodané materiály vhodné do bazénové

  haly (foto č. 2). „Měnili jsme hliníkové výplně zacelo-

  skleněné, protože nahliník doslaného prostředí bychom

  od subdodavatelů nedostali záruku. Pečlivým výběrem

  také prošly veškeré obkladové materiály aspárování jsme

  prováděli nestandardně epoxidem. Větší pozornost jsme

  také věnovali hledání toho správného nerezu na madla

  kolem bazénu, která slouží pro cvičení klientů,“ popisuje

  vedoucí projektu.

  Kromě viditelných změn, jako byla oprava fasády,

  změna dispozic vstupní haly či modernizace bazénu, se

  rekonstrukce dotkla i některých neviditelných či méně

  patrných částí objektu. Ve zdravotní části lázeňského

  domu inachodbách stavbaři kompletně vyměnili rozvo-

  dy, namontovali novou bazénovou technologii achodby

  prokoukly novou výmalbou.

  Všechny drobné i větší komplikace, které provázejí

  každou rekonstrukci, se díky dobré spolupráci všech zú-

  častněných podařilo včas vyřešit aodstranit. Lázeňský

  dům Kijev je teď příjemným místem, kde mohou hosté

  během svého pobytu veFrantiškových Lázních relaxovat

  anabrat nové síly při procedurách.

  Martina Vampulová, foto archiv stavby

  tun asfaltových směsí dokáže za hodinu vyrobit podílová

  obalovna Metrostavu Obalovna Louny, která byla 19. července

  slavnostně otevřena a představena odborné veřejnosti.

  1 2

  PIANO je objektem, který má svým nezvyklým

  pojetím vyjadřovat dynamiku, harmonii, prosperitu

  aspokojenost. Mezi další neobyčejné stavby vČR patří

  moderní budova Meteor Centre Office Park C, která se

  nachází narohu Thámovy aSokolovské ulice vPraze 8

  vKarlíně astavěl ji také Metrostav. Vjejím obvodovém

  plášti se naněkolika místech nacházejí různě

  rozmístěné předsazené arkýře afasáda je členitější

  shlubšími terasami abalkony.

  Domažlický pivovar byl postaven koncem 19. století

  pražskou firmou Novák aJahn. Už během první

  světové války došlo kútlumu výroby piva apivovar

  vDomažlicích musel být dokonce naněkolik měsíců

  uzavřen. Mezi válkami se výroba postupně obnovila

  av50. letech byl pivovar modernizován. Poznárodnění

  spadal dopodniku Západočeské pivovary av80.letech

  minulého století se stává součástí podniku Plzeňské

  pivovary s. p.Vroce 1996 byl ovšem pivovar

  vDomažlicích uzavřen.

  Čtrnáctideník Metrostav má za sebou úctyhodné jubileum – vychází 30 let!

  Až do28. června 1988 byly naše firemní noviny součástí novin n. p.Vodní stavby Praha, odčervence se však osamostatnily.

  Tehdy totiž došlo ke změně právní formy nastátní podnik. Metrostav byl předtím národním podnikem, který se už

  vlednu roku 1971 vyčlenil zn. p.Vodní stavby zaúčelem výstavby pražského metra. „Ministerstvo stavebnictví ČSR

  k1.červenci1988 ustanovilo n. p.Metrostav státním podnikem amajetkově iprávně jej odděluje odVHJ Vodní stavby.

  Státní podnik Metrostav se ipřes všechny překážky té doby stal renomovanou adynamicky se rozvíjející českou stavební

  společností,“ vzpomíná pamětník Ing.Karel Matzner, který tehdy vykonával funkci technického asistenta generálního

  ředitele. Zpravodajství znaší firmy bylo ale právě do1. července 1988 součástí novin Vodní stavby. Připomeňme projekty

  zté doby: koncem 80. let byly již dokončeny první úseky všech tras podzemní dráhy aMetrostav namnoha místech

  budoval další. Atak první čísla našich novin vlétě 1988 třeba informovala, že nastavbě stanice metra B Radlická proběhl

  den otevřených dveří. Tehdy se i razilo metro II. B pod Palmovkou směrem doVysočan aprobíhala důležitá stavba

  Strahovského tunelu ze Smíchova nahranici čtvrtí Břevnov aStřešovice. Už tehdy přinášely naše noviny informace také ze

  zahraničí (psalo se například o výstavbě metra ve Varšavě). „Každý nepopsaný list mi připomíná novorozence,“ uváděla v

  prvním čísle novin vesvém sloupku snázvem Než vdechneme novinám život tehdejší vedoucí redaktorka Věra Pavelková.

  „Vraťme se konomu nepopsanému listu, který jsme vzpomněli hned vprvním řádku. To proto, že vestátním podniku

  Metrostav se takové dítě narodilo...,“ dokončila svoji úvahu. Dnes už je znašeho čtrnáctideníku dospělák – třicátník vplné

  síle, atak nezbývá než mu popřát dodalších let mnoho spokojených čtenářů.

  Metrostav_12_13_2018.indd 5 20.07.18 11:21

• Strana 6

  Unikátní projekt vNorsku: most Åstfjordbrua založen vmoři!

  Stavbaři divize 5 úspěšně dokončili základy pro pilíře 3 a4 téměř 800 m dlouhého přemostění fjordu uTrondheimu

  (foto č. 1). Akce probíhá vrámci projektu Fv. 714 Stokkhaugen – Sundan vNorsku, kde vzniká nový 5,6 km dlouhý

  úsek silnice stunely Slørdal (2650 m) aMjønes (770 m) ase 735 m dlouhým mostem přes mořský záliv. Stavba

  začala vlednu 2017 anajaře už vznikaly takzvané studny (někdy se uvádí také „kesony“), které slouží pro základy

  mostu. Dělníci je betonovali nalodi vNorském moři, jak ukazuje pohled nasamopotopitelný ponton BOA (foto č.

  2). Nejprve bylo potřeba provést bednění dna studní svyčnívající výztuží dostěn (foto č. 3) astěny studní postavit

  technologií taženého bednění přímo napalubě BOA pontonu (foto č. 4). „Počátkem července se uskutečnil jeden

  ze složitých milníků realizace založení mostu Åstfjordbrua vmoři. Železobetonové studny (jedna ováze cca 2000 t

  sprůměrem základu 21 m) byly nejdříve ponořeny pomocí samopotopitelného pontonu BOA dohloubky 7 m (foto

  č. 5), kde začaly dle předpokladů plavat. Následně byly přesunuty pomocí tažné lodi dofinální pozice apotopeny

  spřesností dopěti cm (foto č. 6, 7 a8). Vprůběhu srpna budou podbetonovány, vyplněny štěrkem abude se

  pokračovat vevýstavbě spodní stavby,“ popisuje Ing.Robert Brož, Ph. D., vedoucí projektu mostu divize 5. Stavba

  je zajímavá svým rozsahem, lokalitou, způsobem založení pilířů vmoři imontáží ocelové konstrukce pomocí lodního

  jeřábu. Založení mostu tvoří železobetonové studny vosách 3 a4. Osy 2, 5, 6 a7 jsou založeny napilotách, které

  jsou tvořeny beraněnými ocelovými troubami avyplněny železobetonem (foto č. 9). Vzhledem krozpětí konstrukce

  aumístění přes moře je nutné řešit dopravu materiálu, zařízení alidí pomocí lodí apontonů.

  strana 6

  INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

  Dřevo jako ocel

  Používá se roky auž naši předci poznali, že dřevo je

  vmnoha oblastech prospěšné anenahraditelné. Jenže

  je to také nepříliš tvrdý materiál a naráží na mnohá

  omezení. Není divu, že vědci se v laboratořích snaží

  vyvinout postup, jak tento materiál zpevnit avytvořit

  jakousi přírodní náhražku oceli, či tzv. „superdřevo“.

  Třeba tým výzkumníků z Marylandské univerzity

  v prestižním vědeckém časopise Nature před časem

  představil zajímavý proces: dřevo se ponoří dosměsi hyd-

  roxidu sodného asiřičitanu sodného. Zde se asi 7hodin

  „povaří“ apoté putuje dodruhé fáze – komprese. Stlačení

  způsobuje zhroucení stěn mezi jednotlivými buňkami

  asouběžně se zahřívá kolem 100 °C, což umožňuje vznik

  nových chemických vazeb. Výsledné je deska, která je

  zhruba 11,5krát tvrdší než původní dřevo amá trojnásob-

  nou hustotu. Proces byl vyzkoušen navíce druhů mate-

  riálů aje použitelný. Zatím je ale poměrně zdlouhavý aje

  potřeba ho zrychlit azefektivnit. Už loni jinou technologii

  představili čeští vědci, kteří se snaží zvýšit energetickou

  hodnotu dřeva. Vyvíjejí geneticky upravená semínka stro-

  mů předpřipravená pro větší produkci ligninu. Čím více

  ligninu vedřevě je, tím lépe je využitelné venergetickém,

  stavebním ipotravinářském průmyslu.

  –red–

  Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřený šéfredaktor David Kalců, DiS / Adresa redakce Koželužská 4, 18000Praha 8-Libeň, tel.: 266019241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo

  12-13/2018 vyšlo 24. 7. 2018 (14-15/2018 vyjde 17. 8. 2018) / Složení redakční rady Ing.J.Pavlíček (předseda), Ing. V. Kostiha, MBA, (místopředseda), Ing.K. Hainzová, MBA, D. Kalců, DiS, Ing.J. Neklanová, Ing.L. Profota, Ing. P. Půta, Ing. P. Řezáč,

  Ing.J.Šob aIng.M. Zrcková / Neoznačené materiály připravil D. Kalců, DiS, foto archiv Metrostavu / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Communication,s.r.o., Nad Kazankou 37, Praha7-Troja,

  tel.: 244023201, fax: 244023333 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Tento tisk slouží pouze avýhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. aje veřejně neprodejný.

  Stříbro abronz

  Na letošním mistrovství Evropy v armwrestlingu se

  opět dařilo Jaroslavu Štůskovi z divize 9. Jeho úcty-

  hodnou sbírku medailí rozšířily hned dvě další – stříbr-

  ná abronzová. Gratulujeme! Spolu se Strécem Jardou,

  jak pákaři kolegovi přezdívají,vystoupal nastupně ví-

  tězů pomyslně iMetrostav. Přesněji jeho logo nadresu

  našeho úspěšného reprezentanta (foto).

  Varmwrestlingu neboli páce se dnes vesvětě střetá-

  vají tisíce sportovců. Zájem oněj uřady znich vzbudil film

  zroku 1987 Over the Top (Doútoku), jehož hlavní hrdina,

  řidič kamionu vpodání Sylvestera Stallonea vyhraje mis-

  trovství světa vproslulém Las Vegas. Unás se historie

  tohoto sportu začala psát roku 1994, kdy vznikla Česká

  asociace přetláčení rukou, jež už dva roky nato začala

  organizovat pravidelná mistrovství republiky. AJarda byl

  při tom. Hned natom prvním obsadil třetí místo. Podle

  statistik domovského klubu vmoravském Hluku přesáhla

  dnes jeho medailová sbírka zrepublikových, evropských

  asvětových šampionátů přes padesát cenných kovů! Ty

  nejcennější jsou spjaty hned sšesti tituly mistra světa.

  Příprava na Turecko

  Není proto divu, že Jarda v současnosti nastupuje

  dovšech závodů vnejprestižnější mužské kategorii – Se-

  nior Grand Master +60 let, 100 kg. Aletos si vní začátkem

  června vSofii vybojoval namistrovství Evropy druhé mís-

  to nalevou ruku atřetí napravou. Blahopřejeme!

  Přes den ho ale vtělocvičně nenajdete. Pracuje pro

  tým Ing. Lukáše Březiny na smíchovských zakázkách

  divize 9 – nastavbě Sacre Coeur 3 (Vitality) aBellevue

  Rezidence Grafická. Vesportovním diáři ale má už naříjen

  poznamenaný termín světového šampionátu vturecké An-

  talii. Pokud mu vydrží zdraví aMetrostav bude pokračovat

  vjeho finanční podpoře, budeme mu držet palce, aby se

  jméno firmy vTurecku objevilo navýsluní nejen vespo-

  jitosti se dvěma rozpracovanými projekty v Istanbulu.

  Jardo, vydrž!

  Ing. Lenka Svobodová, foto archiv Jardy

  Štůska

  Výlety Senior klubu

  Členové Senior klubu Metrostav se ještě před letními

  prázdninami zúčastnili hned několika společných akcí.

  Večtvrtek 5. června zhlédli operu La traviata vhistorické

  budově Národního divadla. Vsobotu 9. června se senioři

  ajejich rodinní příslušníci vypravili najednodenní výlet

  doPošumaví. Navštívili hrad Rábí, hrad Klenová anako-

  nec vystoupali naVelký Javor. Večtvrtek 12. června se

  zájemci otechniku sešli vLeteckém muzeu Kbely ahned

  vsobotu 16. června absolvovali další jednodenní výlet,

  tentokrát naŽitavsko. Účastníci vystoupali nahoru Hvozd

  ananěmecké straně navštívili zříceninu hradu Oybin aob-

  čerstvili se vestejnojmenném městečku (foto).

  Vpondělí 18. června se téměř 50 členů sešlo napravi-

  delném setkání vjídelně vcentrále Metrostavu naPalmov-

  ce auobčerstvení probrali, co se stalo zaměsíc odposled-

  ního setkání. Nazávěr školního roku vpátek 22.června se

  společně svnoučaty svezli vlakem anavštívili dětský Park

  Mirakulum vMilovicích. Nakonci každé akce byla natvářích

  účastníků vidět radost aspokojenost. Fotografie zvýletů je

  možné zhlédnout nawww.skmetrostav.rajce.idnes.cz

  Jan Brodský, foto archiv Senior klubu MTS

  NAŠE FOTOREPORTÁŽ

  4

  6

  8

  2

  1

  5

  7

  9

  3

  Přehled inovací vEU

  Skoncem prvního pololetí Evropská komise zveřejnila

  Srovnávací přehled inovací 2018. Zdokumentu vyplý-

  vá, že inovační výkonnost unie se sice zvyšuje, je však

  potřeba dalšího úsilí, aby byla EU konkurenceschopná

  také zglobálního hlediska.

  Srovnávací přehled inovací ukazuje pozitivní trend

  vevětšině zemí Evropské unie (zejména naMaltě, vNi-

  zozemsku a Španělsku). Lídrem osmadvacítky voblasti

  inovací zůstává i nadále Švédsko. Největší konkurenty

  – Kanadu, Japonsko aUSA – Evropská unie tedy dohání.

  Aby je však úplně dohnala aaby si zachovala náskok před

  Čínou, bude unie muset usilovně pracovat naprohlubová-

  ní svého inovačního potenciálu.

  Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, prů-

  mysl, podnikání amalé astřední podniky při této příleži-

  tosti mimo jiné uvedla, že talent apodnikatelského ducha

  včlenských státech musíme umět lépe přetavit vúspěch.

  unie, členské státy, regiony i průmysl (včetně malých

  astředních podniků) musejí pracovat společně nazvyšo-

  vání efektivnosti naší ekonomiky, nazlepšování fungování

  vnitřního trhu anatom, aby se Evropa vcelosvětovém

  měřítku udržela napředním místě voblasti inovací.

  –red– a PhDr.Dušan Čechvala

  MTS Handy Cyklo Maraton

  Extrémní cyklistický podnik,

  ale také benefiční jízda

  31. července – 4. srpna

  Přijďte nás podpořit!

  Od začátku roku…

  37

  absolventů VŠ jsme získali

  do našich týmů

  257

  studentů SŠ a VŠ se zúčastnilo

  exkurzí na našich stavbách

  117

  rozvojových plánů jsme připravili

  pro kolegy, kteří se připravují na

  manažerskou pozici

  4771

  našich zaměstnanců prošlo

  školením v Centru vzdělávání

  35

  kolegů získalo odměnu za

  doporučení nových zaměstnanců –

  vyplaceno přes 300000 Kč

  více info na https://metrostav.jobote.com.

  Metrostav_12_13_2018.indd 6 20.07.18 11:21