strana 2

Obchvat Kongsbergu

PTÁME SE

Na naší stavbě E134 Damåsen-Saggrenda v Norsku

(foto č. 1), kde se Metrostav podílí na vybudování pět

km dlouhého silničního obchvatu města Kongsberg,

aktuálně probíhají práce na portálech a propustcích.

Součástí stavby je jednak 350 m dlouhý tunel Moane,

který loni 18. září prorazili pracovníci divize 5 vedení

týmem Ing. Jiřího Šacha, a mohutný most Saggrenda

přes řeku Kobberbergselva. Nyní je ve fázi betonáže

sekcí mostovky a předpínání hotových polí (foto č. 2).

U východního vjezdu tunelu Moane (foto č. 3) je patrné,

že stavbaři dokončují skruž a bednění železobetonového

portálu. Práce pokročily také uvnitř tunelu: zbývá už jen

osadit technologii a dopravní značení a položit finální

vrstvu asfaltu (foto č. 4). Téměř hotové jsou násypy pro

vozovku (foto č. 5) i obklad jednoho z podjezdů (foto č. 6).

Práce by tu měly skončit v září příštího roku. Nově ražený

úsek nahradí úzkou cestu s vysokým počtem nehod.

Ing. Petra Čermocha,

obl. ředitele divize 9 v Karlových Varech

–red–, foto archiv stavby

BeMo: projekty dálničních tunelů v Německu

1

2

Mezi stěžejní aktivity technické kanceláře BeMo Tun­

nelling (BeMo) v Innsbrucku patří nyní bezesporu práce na prováděcích projektech dvou dálničních tunelů:

Herrschaftsbuck na dálnici A98 na jihu Německa a Spitzenberg na tahu A44 ve spolkové zemi Hesensko.

Nově budovaná dálnice A98 propojí východ a západ

Německa při jeho jižní hranici od Basileje k Mnichovu.

Součástí této komunikace jsou právě dvě tunelové roury

Herrschaftsbuck – severní dvoupruhová o délce 485 m

a jižní tříproudá s celkovou délkou 475 m. Tepna A44 spojí

města Kassel a Eisenach a tunel Spitzenberg prochází

stejnojmenným kopcem s maximálním nadložím 40 m.

Zatímco u tunelu Herrschaftsbuck jsou nutné menší

projektové změny, na tunelu Spitzenberg je kvůli nepříznivým geologickým poměrům v oblasti třetihorních pískovcových usazenin zapotřebí provést kompletní změnu

členění ražby. Na čelbě nastala nepříznivá situace a zvládnout ji bylo možné pouze za pomoci takzvaného mikropilotového deštníku. K tomu stavbaří zmenšili plochu

výrubu kaloty tak, že ji rozčlenili na více dílčích výrubů,

jak je patrné z prováděcího projektu (řez).

Zapojení informačních modelů budov

Technická kancelář BeMo kromě výše zmíněných aktivit

převezme koordinaci projektování pro novou zakázku

600 m dlouhého silničního tunelu Bertoldshofen v jižním

Bavorsku. Stavba je součástí obchvatu města.

Technická kancelář zpracovává také nabídky ve fázi

přípravy projektů týkajících se výstavby tunelů i spe­

ciálních inženýrských staveb či podporuje týmy odborníků během přípravných prací. K tomu zajišťuje implementaci BIM (Building Information Modeling, česky lze

přeložit jako Informační model budovy) do počítačem

podporovaného projektování. BIM je moderní, inteligentní proces vhodný pro tvorbu a správu návrhů a byl užit

třeba u návrhu projekční budovy tunelu Spitzenberg (3D

model). Zdař Bůh!

J oh an ne s J äger, Rober t Do s t ál

3

Ze zbytkového betonu další stavební materiál

4

5

6

Metrostav_12_13_2018.indd 2

Společnost TBG Metrostav, která se zabývá výrobou,

dopravou a čerpáním transportbetonu a dalších betonových směsí, ve svých provozech recykluje takzvaný

zbytkový beton. Přitom vzniká materiál, který už firma

nedokáže využít, a je možné si jej na provozech odebrat zdarma. Jde o proprané kamenivo, které výborně

poslouží třeba pro zásypy.

Zbytkový beton je takový, který se na stavbách neuloží

a zůstane v autodomíchávači. Většinou se tak stane v případě, že je kvůli rezervě objednáno větší množství, než je

k betonáži třeba, nebo nastanou nepříjemné okolnosti.

Může to být z důvodu špatného počasí, nepřipravenosti

stavby, či náhle praskne bednění a podobně. Množství,

které zbývá, je závislé na objemu výroby dané provozovny. Ale například v pražské betonárně Rohan je to

průměrně 10 m³ za den.

„Čerstvý beton dokážeme proprat v recyklačním zařízení a rozdělit na cementový kal, recyklovanou tzv. kalovou vodu a přeprané plnivo, což je směs písku a kameniva

frakce 0 až 22 mm. Kalová voda jde částečně používat jako

záměsová voda do nekonstrukčních betonů, je ovšem

nutné zkontrolovat její objemovou hmotnost. Proprané

kamenivo už ale nedokážeme znovu využít a je škoda platit

za skládkování,“ vysvětluje technoložka TBG Metrostavu

Ing. Kristýna Vinklerová důvody, proč firma nabízí veřejnosti možnost odebrat zbytkový materiál bezplatně. Zákazníky jsou nejčastěji firmy, které staví různé kanalizace

nebo jiné inženýrské sítě.

Společnost TBG Metrostav má recyklační zařízení

ve všech svých betonárnách, přičemž recyklace celého

mixu o objemu osm m³ v závislosti na typu recyklačního

zařízení trvá asi 50 minut.

Betonové bloky jako Lego kostky

Dále se na betonárce Rohan vyrábějí speciální bloky

(foto). Jde o stavební prvky z prostého betonu ve tvaru

kvádru se zámky, které do sebe zapadají jako kostky stavebnice Lego. Zámky jsou tvořeny kónickými výstupky

na horní ploše a stejným vybráním na spodní ploše bloku, přičemž pro zakončení lze využít také betonové bloky

s rovnou či zešikmenou horní plochou. Velkou výhodou

betonbloků TBG je jejich mnohostranné použití. Dají se

z nich tvořit nejen různé zdi a podezdívky plotů, ale také

protihlukové stěny, mobilní zátarasy, ochranné hráze proti

vodě nebo ohradníky pro zvířata. Přitom je lze sestavit

rychle a poměrně snadno (bez použití malty). Výhodou

je také jejich dlouhodobá životnost a recyklovatelnost.

„Zájem o tyto stavební prvky zaznamenáváme ve vlnách. Vyrábíme postupně ‚na sklad‘, přičemž se stává,

že přijede zákazník a odebere velké množství najednou.

Naposledy si jeden zájemce odvezl 110 kusů,“ uzavírá

Kristýna Vinklerová.

–red–, foto archiv TBG Metrostavu

Před 16 lety nastoupil do Metrostavu k divizi 9, aby

jí pomáhal rozvíjet aktivity v Karlovarském kraji. Má

za sebou několik úspěšných zakázek v Chebu, například zastřešení zimního stadionu či výstavbu výrobní

haly Playmobil. Během jeho působení vyrostl v Ostrově nad Ohří zimní stadion a vznikla také významná

stavba víceúčelové haly v Karlových Varech Tuhnicích.

Před lety byla cítit ekonomická krize ve stavebnictví,

je nyní situace lepší?

Řekl bych, že u nás se zatím stavební výroba nenastartovala tak, jak bychom si přáli. Jsou tady sice nové projekty SŽDC a zakázky krajské správy silnic, ale co se týká

nových příležitostí pro naši oblast zaměřenou především

na pozemní stavitelství, tak zde žádný nárůst nevidím.

Zkrátka velkých staveb tolik není. Když to vezmu zpět

do minulosti, budovaly se větší projekty: třeba zakázky

v Karlovarské krajské nemocnici, stavěly se nové školy,

běžely tady velké investice pro město Karlovy Vary, jako

byla stavba zimního stadionu nebo plaveckého bazénu.

Čím je karlovarský region specifický nebo odlišný

od jiných?

Je nejmenší z hlediska počtu obyvatel a také je nejmenší

z pohledu objemu stavební výroby. Specifikum je, že

zakázky jsou tedy spíše menšího charakteru než třeba

v některých větších regionech.

Probíhají nějaké projekty ve spolupráci s Německem?

U našich západních sousedů jsme žádné zakázky neměli

a ani je v nejbližší době neplánujeme. Blízkost Německa je

pro nás spíše problematická v tom, že k sobě ze zdejšího

trhu stahuje pracovní síly.

Vraťme se do České republiky. Které stavby ve vašem

regionu aktuálně běží?

Začali jsme s rekonstrukcí gynekologicko-porodnického

oddělení v Karlovarské krajské nemocnici. Pro nás je to

dobrý projekt, který doplňuje výrobní program a je relativně na delší dobu. Zakázky většího objemu privátních investorů jsou v průmyslových zónách. Region je také specifický lázeňstvím, které je spojeno s turistickým ruchem.

Pro nás se nabízí příležitost budovat a rekonstruovat

ubytovací kapacity. Zajímavá může být v této souvislosti

rekonstrukce známého karlovarského hotelu Thermal,

kde v současnosti probíhají projekční práce a v letošním

roce by měla být zahájena první etapa přestavby. Řadu

let již probíhá také příprava rekonstrukce Císařských

lázní v Karlových Varech. Věřím, že tato stavba by mohla

být v nejbližší době jedním z nejvýznamnějších projektů

v našem regionu. V současné době realizujeme obnovu

jiné památky v Karlových Varech, Goethovy vyhlídky.

Je to památkový objekt. Jsou práce na jeho opravách

něčím nezvyklé?

Ano, jde o historickou, architektonicky zajímavou stavbu.

Je to sice zakázka menšího objemu, ale je právě zajímavá

charakterem prací. Probíhají zde restaurátorské práce

a více vynikne kvalitní řemeslo. Věřím, že se budeme

moci pochlubit tím, jak Goethova vyhlídka bude vypadat

po skončení její rekonstrukce. Nyní jsme asi v jedné třetině stavby, která začala na podzim loňského roku.

Jaké akce se v regionu očekávají?

Za podpory státu a Karlovarského kraje se chystá investice do stavby polygonu BMW na Sokolovsku. Projekt by

se mohl zahájit v horizontu jednoho roku a měl by trvat

čtyři až pět let. Rádi bychom se stavebních prací účastnili, je to na rozměry našeho kraje významná investice.

Nicméně bych chtěl zmínit závěrem: tak jak se stavební

trh vyvíjí, musíme se vyvíjet a reagovat na změny, které

to s sebou nese. Je stále těžší zajišťovat subdodavatelské

kapacity, a to především v oblasti hlavní stavební výroby

(HSV). Bude nás to nutit některé práce organizovat jinak,

než jsme byli zvyklí, shánět nové partnery pro realizaci

a převzít na sebe práci, kterou jsme léta byli zvyklí požadovat od našich subdodavatelů. Je to náročnější pro naše

techniky, ale jsem přesvědčen, že to je nutné.

Za rozhovor děkuje David Kalců

20.07.18 11:21