strana 5

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Českobudějovické PIANO hraje svou harmonii

Rastr fasády evokuje klávesy koncertního křídla, vyklápějící se horní atikou pak budova nepopře jeho tvar.

Tento projekt uprostřed Českých Budějovic (foto č. 1

a 2), který budoval tým Ing. Milana Hromádky z jihočeského zastoupení divize 6, už slouží svému účelu.

Je nevšední, je moderní. PIANO je určitě nepřehlédnutelné. Jak to u takových staveb bývá, zpočátku může i čelit

kritice místních. „Z mého pohledu jde o velice vydařený

architektonický návrh a výsledek je určitě parádní,“ říká

vedoucí projektu Ing. Milan Hromádka, jenž byl u jeho

stavby od samého počátku. A že to vždy nebylo snadné.

Stavbaře třeba potrápila podzemní voda, která působila problémy hlavně při založení objektu. Bylo nutné se

vypořádat s malým prostorem, který byl k dispozici pro

zařízení staveniště u rušné křižovatky na rohu ulic Mánesova a Lidická. Nejsložitějším prvkem stavby se ukázala

realizace fasády od samotného projektování dílenské

dokumentace, která kladla na betonáře Metrostavu vyšší

2

nároky na přesnost. V určitých prvcích museli dosáhnout

vyšší kvality, než je předepsáno normami.

Boj s časem kvůli zániku subdodavatele

„Chtěl bych vyzdvihnout práci celého týmu, ale i velkou

pomoc od vedení divize i od kolegů z divize 3, kdy jsme

museli 4 měsíce před dokončením řešit zánik subdodavatele, který pro nás měl zrealizovat fasádu PIANA. Do konce

stavby zbývalo málo času a nebylo možné řešit dodávku

jiným dodavatelem. Společně jsme se tedy rozhodli, že

fasádu musíme dokončit sami. Vzhledem k velikosti a složitosti této dodávky ještě dnes nemohu uvěřit, že jsme

to zvládli. Všem patří velké díky,“ říká Milan Hromádka.

Objekt nahradil nevyužívanou budovu bývalé jídelny.

Byť je PIANO, jak název napovídá, pojato nezvyklým architektonickým řešením, svým umístěním, půdorysem

i celkovou velikostí respektuje okolní zástavbu.

–red–, foto Jan Luxík

PIANO je objektem, který má svým nezvyklým

pojetím vyjadřovat dynamiku, harmonii, prosperitu

a spokojenost. Mezi další neobyčejné stavby v ČR patří

moderní budova Meteor Centre Office Park C, která se

nachází na rohu Thámovy a Sokolovské ulice v Praze 8

v Karlíně a stavěl ji také Metrostav. V jejím obvodovém

plášti se na několika místech nacházejí různě

rozmístěné předsazené arkýře a fasáda je členitější

s hlubšími terasami a balkony.

Nenápadná proměna lázeňského domu Kijev

Není to dlouho, co ve Františkových Lázních začala už

225. lázeňská sezona a jen pár týdnů poté na začátku

července přivítal první hosty lázeňský dům Kijev, který

v posledních měsících prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Postaral se o ni tým Ing. Pavla Löbla z divize 9.

Opravy a úpravy se týkaly zejména fasády hlavní budovy a křídla, v němž se nachází zdravotnický úsek. Pod

rukama stavbařů se změnila vstupní hala a chodby hlavní

budovy, kompletní obnovy se pak dočkal také bazén se

slanou vodou. „Nejnáročnější během rekonstrukce byly

zásahy do nosných konstrukcí vstupní haly, postupné

bourání středních nosných zdí a vkládání ocelových nosníků. Jednotlivé kroky hlídal generální projektant a statik

a kromě toho jsme zpracovávali postupy,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing. Pavel Löbel. Stavbaři změnili dispozici

vstupní haly tak, že vybourali nosné zdi a nahradili je ocelovými sloupy. Celý prostor se tak „otevřel“. Během těchto

prací probíhaly konzultace s památkáři, kteří posuzovali

historickou hodnotu zdiva.

V centru zájmu památkářů pak byla fasáda hlavní

budovy (foto č. 1), na níž se několikrát zastavily práce,

když stavbaři společně s památkáři a investorem hledali

kompromis v technologii oprav. „Absolvovali jsme náročné konzultace ohledně barevnosti fasády. Památkáři chtěli

obnovit barevnost fasády z 20. let 20. století, ale architekt

a investor byli proti. Fasáda v té době byla jednobarevná.

Naštěstí se nám nakonec podařilo najít společnou řeč

a jednobarevné řešení bylo aplikováno pouze v 5. a 6. NP.

Zbývající část fasády je vícebarevná,“ říká Ing. Löbel.

1

Technicky zajímavá oprava bazénu

Odborníci z týmu Ing. Löbla společně s projektantem

hledali vhodný materiál pro použití ve slané vodě. Šlo

nejen o potrubí vzduchotechniky, kde bylo třeba stanovit

minimální tloušťku pozinkování tak, aby v agresivním, slaném prostředí měla vyhovující životnost, ale museli také

ověřit, zda jsou dodané materiály vhodné do bazénové

haly (foto č. 2). „Měnili jsme hliníkové výplně za celoskleněné, protože na hliník do slaného prostředí bychom

od subdodavatelů nedostali záruku. Pečlivým výběrem

také prošly veškeré obkladové materiály a spárování jsme

prováděli nestandardně epoxidem. Větší pozornost jsme

také věnovali hledání toho správného nerezu na madla

kolem bazénu, která slouží pro cvičení klientů,“ popisuje

vedoucí projektu.

Kromě viditelných změn, jako byla oprava fasády,

změna dispozic vstupní haly či modernizace bazénu, se

rekonstrukce dotkla i některých neviditelných či méně

patrných částí objektu. Ve zdravotní části lázeňského

domu i na chodbách stavbaři kompletně vyměnili rozvody, namontovali novou bazénovou technologii a chodby

prokoukly novou výmalbou.

Všechny drobné i větší komplikace, které provázejí

každou rekonstrukci, se díky dobré spolupráci všech zúčastněných podařilo včas vyřešit a odstranit. Lázeňský

dům Kijev je teď příjemným místem, kde mohou hosté

během svého pobytu ve Františkových Lázních relaxovat

a nabrat nové síly při procedurách.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

2

tun asfaltových směsí dokáže za hodinu vyrobit podílová

obalovna Metrostavu Obalovna Louny, která byla 19. července

slavnostně otevřena a představena odborné veřejnosti.

Z historického pivovaru kulturní centrum

Bývalý pivovar v Domažlicích se postupně mění v multifunkční centrum. Stavbaři divize 1 pod vedením

Ing. Miroslava Kšíra už před několika týdny převzali

staveniště a pustili se do demoličních prací. Během

roční přestavby vznikne v historických prostorách původního pivovaru také knihovna a nový sál.

Objekt se nachází v ulici Komenského č. p. 10, v intravilánu města Domažlice v přímé vazbě na městské centrum. Hlavním cílem je tu vybudovat víceúčelové zařízení,

kde se budou setkávat obyvatelé Domažlicka na různých

společenských, vzdělávacích a kulturních úrovních.

Areál se skládá z jižní třípodlažní části, střední šestipodlažní části – Hvozdu a západní pětipodlažní části.

Dvě patra obsadí knihovna, přičemž v tomto vzdělávacím

centru budou k dispozici aktuální technologie a přístupy

do různých databází. Rekonstrukce zahrne také výstavbu

restaurace, odkud bude vidět do varny, dalších výstavních

prostor i sálu pro zhruba stovku lidí. V roce 2015 už proběhla první etapa rekonstrukce.

Postupně se odhalují klenby

„Provedli jsme již třeba demontáže části vnitřních dřevěných konstrukcí, zbytků původní technologie pivovaru

a zbourali jsme části výplňového zdiva v prvním nadzemním podlaží. Odvezeny jsou ocelové artefakty původní

pivovarské technologie do prostor učených investorem,

kterým je město Domažlice,“ vysvětluje vedoucí projektu

Miroslav Kšír s tím, že stavbaři dokončili kompletní otlučení stěn a kleneb (foto) a aktuálně odkopávají zeminu pod

nové podlahové skladby v prvním podzemním podlaží.

Pracuje se v historickém objektu, a tak vše vyžaduje

opatrnost. Budova byla již několikrát necitlivě přestavována a ubourávána a kvůli těmto zásahům nyní představuje

pouze disproporční torzo původní stavby. Statik posuzuje

stav základových konstrukcí v návaznosti na jejich skutečně zjištěný stav a v návaznosti na geotechnické posouzení

podloží. Dodejme, že stavba začala koncem května, hotovo by mělo být v květnu 2019.

–red–, foto archiv stavby

Domažlický pivovar byl postaven koncem 19. století

pražskou firmou Novák a Jahn. Už během první

světové války došlo k útlumu výroby piva a pivovar

v Domažlicích musel být dokonce na několik měsíců

uzavřen. Mezi válkami se výroba postupně obnovila

a v 50. letech byl pivovar modernizován. Po znárodnění

spadal do podniku Západočeské pivovary a v 80. letech

minulého století se stává součástí podniku Plzeňské

pivovary s. p. V roce 1996 byl ovšem pivovar

v Domažlicích uzavřen.

Metrostav_12_13_2018.indd 5

Čtrnáctideník Metrostav má za sebou úctyhodné jubileum – vychází 30 let!

Až do 28. června 1988 byly naše firemní noviny součástí novin n. p. Vodní stavby Praha, od července se však osamostatnily.

Tehdy totiž došlo ke změně právní formy na státní podnik. Metrostav byl předtím národním podnikem, který se už

v lednu roku 1971 vyčlenil z n. p. Vodní stavby za účelem výstavby pražského metra. „Ministerstvo stavebnictví ČSR

k 1. červenci 1988 ustanovilo n. p. Metrostav státním podnikem a majetkově i právně jej odděluje od VHJ Vodní stavby.

Státní podnik Metrostav se i přes všechny překážky té doby stal renomovanou a dynamicky se rozvíjející českou stavební

společností,“ vzpomíná pamětník Ing. Karel Matzner, který tehdy vykonával funkci technického asistenta generálního

ředitele. Zpravodajství z naší firmy bylo ale právě do 1. července 1988 součástí novin Vodní stavby. Připomeňme projekty

z té doby: koncem 80. let byly již dokončeny první úseky všech tras podzemní dráhy a Metrostav na mnoha místech

budoval další. A tak první čísla našich novin v létě 1988 třeba informovala, že na stavbě stanice metra B Radlická proběhl

den otevřených dveří. Tehdy se i razilo metro II. B pod Palmovkou směrem do Vysočan a probíhala důležitá stavba

Strahovského tunelu ze Smíchova na hranici čtvrtí Břevnov a Střešovice. Už tehdy přinášely naše noviny informace také ze

zahraničí (psalo se například o výstavbě metra ve Varšavě). „Každý nepopsaný list mi připomíná novorozence,“ uváděla v

prvním čísle novin ve svém sloupku s názvem Než vdechneme novinám život tehdejší vedoucí redaktorka Věra Pavelková.

„Vraťme se k onomu nepopsanému listu, který jsme vzpomněli hned v prvním řádku. To proto, že ve státním podniku

Metrostav se takové dítě narodilo...,“ dokončila svoji úvahu. Dnes už je z našeho čtrnáctideníku dospělák – třicátník v plné

síle, a tak nezbývá než mu popřát do dalších let mnoho spokojených čtenářů.

20.07.18 11:21