strana 5
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Českobudějovické PIANO hraje svou harmonii
Rastr fasády evokuje klávesy koncertního křídla, vyklápějící se horní atikou pak budova nepopře jeho tvar.
Tento projekt uprostřed Českých Budějovic (foto č. 1
a 2), který budoval tým Ing. Milana Hromádky z jihočeského zastoupení divize 6, už slouží svému účelu.
Je nevšední, je moderní. PIANO je určitě nepřehlédnutelné. Jak to u takových staveb bývá, zpočátku může i čelit
kritice místních. „Z mého pohledu jde o velice vydařený
architektonický návrh a výsledek je určitě parádní,“ říká
vedoucí projektu Ing. Milan Hromádka, jenž byl u jeho
stavby od samého počátku. A že to vždy nebylo snadné.
Stavbaře třeba potrápila podzemní voda, která působila problémy hlavně při založení objektu. Bylo nutné se
vypořádat s malým prostorem, který byl k dispozici pro
zařízení staveniště u rušné křižovatky na rohu ulic Mánesova a Lidická. Nejsložitějším prvkem stavby se ukázala
realizace fasády od samotného projektování dílenské
dokumentace, která kladla na betonáře Metrostavu vyšší
2
nároky na přesnost. V určitých prvcích museli dosáhnout
vyšší kvality, než je předepsáno normami.
Boj s časem kvůli zániku subdodavatele
„Chtěl bych vyzdvihnout práci celého týmu, ale i velkou
pomoc od vedení divize i od kolegů z divize 3, kdy jsme
museli 4 měsíce před dokončením řešit zánik subdodavatele, který pro nás měl zrealizovat fasádu PIANA. Do konce
stavby zbývalo málo času a nebylo možné řešit dodávku
jiným dodavatelem. Společně jsme se tedy rozhodli, že
fasádu musíme dokončit sami. Vzhledem k velikosti a složitosti této dodávky ještě dnes nemohu uvěřit, že jsme
to zvládli. Všem patří velké díky,“ říká Milan Hromádka.
Objekt nahradil nevyužívanou budovu bývalé jídelny.
Byť je PIANO, jak název napovídá, pojato nezvyklým architektonickým řešením, svým umístěním, půdorysem
i celkovou velikostí respektuje okolní zástavbu.
–red–, foto Jan Luxík
PIANO je objektem, který má svým nezvyklým
pojetím vyjadřovat dynamiku, harmonii, prosperitu
a spokojenost. Mezi další neobyčejné stavby v ČR patří
moderní budova Meteor Centre Office Park C, která se
nachází na rohu Thámovy a Sokolovské ulice v Praze 8
v Karlíně a stavěl ji také Metrostav. V jejím obvodovém
plášti se na několika místech nacházejí různě
rozmístěné předsazené arkýře a fasáda je členitější
s hlubšími terasami a balkony.
Nenápadná proměna lázeňského domu Kijev
Není to dlouho, co ve Františkových Lázních začala už
225. lázeňská sezona a jen pár týdnů poté na začátku
července přivítal první hosty lázeňský dům Kijev, který
v posledních měsících prošel rozsáhlou rekonstrukcí.
Postaral se o ni tým Ing. Pavla Löbla z divize 9.
Opravy a úpravy se týkaly zejména fasády hlavní budovy a křídla, v němž se nachází zdravotnický úsek. Pod
rukama stavbařů se změnila vstupní hala a chodby hlavní
budovy, kompletní obnovy se pak dočkal také bazén se
slanou vodou. „Nejnáročnější během rekonstrukce byly
zásahy do nosných konstrukcí vstupní haly, postupné
bourání středních nosných zdí a vkládání ocelových nosníků. Jednotlivé kroky hlídal generální projektant a statik
a kromě toho jsme zpracovávali postupy,“ vzpomíná vedoucí projektu Ing. Pavel Löbel. Stavbaři změnili dispozici
vstupní haly tak, že vybourali nosné zdi a nahradili je ocelovými sloupy. Celý prostor se tak „otevřel“. Během těchto
prací probíhaly konzultace s památkáři, kteří posuzovali
historickou hodnotu zdiva.
V centru zájmu památkářů pak byla fasáda hlavní
budovy (foto č. 1), na níž se několikrát zastavily práce,
když stavbaři společně s památkáři a investorem hledali
kompromis v technologii oprav. „Absolvovali jsme náročné konzultace ohledně barevnosti fasády. Památkáři chtěli
obnovit barevnost fasády z 20. let 20. století, ale architekt
a investor byli proti. Fasáda v té době byla jednobarevná.
Naštěstí se nám nakonec podařilo najít společnou řeč
a jednobarevné řešení bylo aplikováno pouze v 5. a 6. NP.
Zbývající část fasády je vícebarevná,“ říká Ing. Löbel.
1
Technicky zajímavá oprava bazénu
Odborníci z týmu Ing. Löbla společně s projektantem
hledali vhodný materiál pro použití ve slané vodě. Šlo
nejen o potrubí vzduchotechniky, kde bylo třeba stanovit
minimální tloušťku pozinkování tak, aby v agresivním, slaném prostředí měla vyhovující životnost, ale museli také
ověřit, zda jsou dodané materiály vhodné do bazénové
haly (foto č. 2). „Měnili jsme hliníkové výplně za celoskleněné, protože na hliník do slaného prostředí bychom
od subdodavatelů nedostali záruku. Pečlivým výběrem
také prošly veškeré obkladové materiály a spárování jsme
prováděli nestandardně epoxidem. Větší pozornost jsme
také věnovali hledání toho správného nerezu na madla
kolem bazénu, která slouží pro cvičení klientů,“ popisuje
vedoucí projektu.
Kromě viditelných změn, jako byla oprava fasády,
změna dispozic vstupní haly či modernizace bazénu, se
rekonstrukce dotkla i některých neviditelných či méně
patrných částí objektu. Ve zdravotní části lázeňského
domu i na chodbách stavbaři kompletně vyměnili rozvody, namontovali novou bazénovou technologii a chodby
prokoukly novou výmalbou.
Všechny drobné i větší komplikace, které provázejí
každou rekonstrukci, se díky dobré spolupráci všech zúčastněných podařilo včas vyřešit a odstranit. Lázeňský
dům Kijev je teď příjemným místem, kde mohou hosté
během svého pobytu ve Františkových Lázních relaxovat
a nabrat nové síly při procedurách.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
2
tun asfaltových směsí dokáže za hodinu vyrobit podílová
obalovna Metrostavu Obalovna Louny, která byla 19. července
slavnostně otevřena a představena odborné veřejnosti.
Z historického pivovaru kulturní centrum
Bývalý pivovar v Domažlicích se postupně mění v multifunkční centrum. Stavbaři divize 1 pod vedením
Ing. Miroslava Kšíra už před několika týdny převzali
staveniště a pustili se do demoličních prací. Během
roční přestavby vznikne v historických prostorách původního pivovaru také knihovna a nový sál.
Objekt se nachází v ulici Komenského č. p. 10, v intravilánu města Domažlice v přímé vazbě na městské centrum. Hlavním cílem je tu vybudovat víceúčelové zařízení,
kde se budou setkávat obyvatelé Domažlicka na různých
společenských, vzdělávacích a kulturních úrovních.
Areál se skládá z jižní třípodlažní části, střední šestipodlažní části – Hvozdu a západní pětipodlažní části.
Dvě patra obsadí knihovna, přičemž v tomto vzdělávacím
centru budou k dispozici aktuální technologie a přístupy
do různých databází. Rekonstrukce zahrne také výstavbu
restaurace, odkud bude vidět do varny, dalších výstavních
prostor i sálu pro zhruba stovku lidí. V roce 2015 už proběhla první etapa rekonstrukce.
Postupně se odhalují klenby
„Provedli jsme již třeba demontáže části vnitřních dřevěných konstrukcí, zbytků původní technologie pivovaru
a zbourali jsme části výplňového zdiva v prvním nadzemním podlaží. Odvezeny jsou ocelové artefakty původní
pivovarské technologie do prostor učených investorem,
kterým je město Domažlice,“ vysvětluje vedoucí projektu
Miroslav Kšír s tím, že stavbaři dokončili kompletní otlučení stěn a kleneb (foto) a aktuálně odkopávají zeminu pod
nové podlahové skladby v prvním podzemním podlaží.
Pracuje se v historickém objektu, a tak vše vyžaduje
opatrnost. Budova byla již několikrát necitlivě přestavována a ubourávána a kvůli těmto zásahům nyní představuje
pouze disproporční torzo původní stavby. Statik posuzuje
stav základových konstrukcí v návaznosti na jejich skutečně zjištěný stav a v návaznosti na geotechnické posouzení
podloží. Dodejme, že stavba začala koncem května, hotovo by mělo být v květnu 2019.
–red–, foto archiv stavby
Domažlický pivovar byl postaven koncem 19. století
pražskou firmou Novák a Jahn. Už během první
světové války došlo k útlumu výroby piva a pivovar
v Domažlicích musel být dokonce na několik měsíců
uzavřen. Mezi válkami se výroba postupně obnovila
a v 50. letech byl pivovar modernizován. Po znárodnění
spadal do podniku Západočeské pivovary a v 80. letech
minulého století se stává součástí podniku Plzeňské
pivovary s. p. V roce 1996 byl ovšem pivovar
v Domažlicích uzavřen.
Metrostav_12_13_2018.indd 5
Čtrnáctideník Metrostav má za sebou úctyhodné jubileum – vychází 30 let!
Až do 28. června 1988 byly naše firemní noviny součástí novin n. p. Vodní stavby Praha, od července se však osamostatnily.
Tehdy totiž došlo ke změně právní formy na státní podnik. Metrostav byl předtím národním podnikem, který se už
v lednu roku 1971 vyčlenil z n. p. Vodní stavby za účelem výstavby pražského metra. „Ministerstvo stavebnictví ČSR
k 1. červenci 1988 ustanovilo n. p. Metrostav státním podnikem a majetkově i právně jej odděluje od VHJ Vodní stavby.
Státní podnik Metrostav se i přes všechny překážky té doby stal renomovanou a dynamicky se rozvíjející českou stavební
společností,“ vzpomíná pamětník Ing. Karel Matzner, který tehdy vykonával funkci technického asistenta generálního
ředitele. Zpravodajství z naší firmy bylo ale právě do 1. července 1988 součástí novin Vodní stavby. Připomeňme projekty
z té doby: koncem 80. let byly již dokončeny první úseky všech tras podzemní dráhy a Metrostav na mnoha místech
budoval další. A tak první čísla našich novin v létě 1988 třeba informovala, že na stavbě stanice metra B Radlická proběhl
den otevřených dveří. Tehdy se i razilo metro II. B pod Palmovkou směrem do Vysočan a probíhala důležitá stavba
Strahovského tunelu ze Smíchova na hranici čtvrtí Břevnov a Střešovice. Už tehdy přinášely naše noviny informace také ze
zahraničí (psalo se například o výstavbě metra ve Varšavě). „Každý nepopsaný list mi připomíná novorozence,“ uváděla v
prvním čísle novin ve svém sloupku s názvem Než vdechneme novinám život tehdejší vedoucí redaktorka Věra Pavelková.
„Vraťme se k onomu nepopsanému listu, který jsme vzpomněli hned v prvním řádku. To proto, že ve státním podniku
Metrostav se takové dítě narodilo...,“ dokončila svoji úvahu. Dnes už je z našeho čtrnáctideníku dospělák – třicátník v plné
síle, a tak nezbývá než mu popřát do dalších let mnoho spokojených čtenářů.
20.07.18 11:21