strana 4

LETNÍ PŘÍLOHA

Kde jsme stavěli

10

13

11

5

3

14

12

2

1

8

7

6

15

4

9

1

V kurzu jsou přírodní biotopy

5

4

14

9

8

Proměna aquaparků pod taktovkou Metrostavu

Pracovníci naší firmy často neznají řadu koupališť, bazénových hal, aquaparků a bazénů jen jako jejich běžní

návštěvníci. V uplynulých 15 letech se totiž jednotlivé divize naší společnosti podílely na opravách, úpravách

a stavbách zhruba 15 staveb určených k vodním radovánkám.

Momentálně například probíhá rekonstrukce bazénu

v Táboře, zhruba v polovině je náročná přestavba aquacentra v Teplicích a nedávno skončila obnova brněnského koupaliště Riviéra, jehož historie sahá až do počátku

19. století. Toto koupaliště je poměrně veliké: hloubka

celého bazénového koridoru je odstupňována a jeho celková délka až 390 m je výjimečná. Riviéru a všechny další

stavby názorně zobrazuje mapa.

Koupaliště

1 Praha Krč

2 Praha Ládví

3 Městské koupaliště Sokolov

4 Riviéra Brno

Metrostav_12_13_2018.indd 4

Aquaparky

5 Aquaforum Františkovy Lázně

6 Olešná

7 Kravaře

8 Aquacentrum Pardubice

9 Aqualand Moravia Pasohlávky

10 Aquacentrum Teplice

Plavecký stadion či bazénová hala

11 Aquadrom Most

12 Bazénové centrum KV Aréna, Karlovy Vary

13 Plavecký areál Ústí nad Labem – Klíše

14 Bazén Nová Paka

15 Tábor

Ne každý dává přednost chlorované vodě v bazénech,

někomu může chlor působit potíže s očima či s pokožkou. Pak jsou řešením přírodní biotopová koupaliště,

jejichž počet v České republice rok od roku narůstá.

Biotop je jakási zlatá střední cesta mezi modře vykachlíčkovaným chlorovaným bazénem a rybníkem v divočině. Jde o uměle založené jezírko s fólií a drenáží

na dně, které může mít řadu bazénových prvků. Velká

část práce se tu ale nechává na přírodě. Voda nespoléhá

na chemické čističe, ale čerpadla ji ženou do zóny, kde se

o přírodní čištění starají kořenové systémy vodních rostlin

a miliony mikroorganismů, které v nich žijí.

V Kovalovicích už 11 let

Provoz prvního přírodního koupacího biotopu zahájila

v roce 2007 obec Kovalovice nedaleko Brna. Byl to tehdy

vůbec první veřejný koupací biotop v České republice,

který mohla využít široká veřejnost (foto č. 1). „Letos tedy

probíhá 12. sezona,“ říká starosta obce Kovalovice Milan

Blahák. Dále vysvětluje, proč vedení obce zvolilo tento

typ koupaliště: „Hlavním důvodem byly třetinové náklady

na výstavbu i samotný provoz oproti běžným chemicky

čištěným bazénům. Líbilo se nám využití přírodních prvků, které zapadaly do vybrané lokality.“

V biotopu se lidé koupou v přírodním prostředí. K čištění vody je využita biologická funkce rostlin. A jak to

funguje v praxi? „Jedná se o uzavřený okruh, kde se voda

z koupací části přečerpává do biologické části s výsadbou

vodních rostlin a řas. Tady voda proudí samospádem přes

kamenné hrázky s rostlinami a přes fliesový filtr natéká

zpět do koupací nádrže. Voda, která se teplem odpaří, se

dopouští z 90metrového vrtu,“ vysvětluje kovalovický

starosta. „Čím je biotop starší, tím lépe se vypořádává

s výkyvy počasí i s náporem návštěvníků v tropických

dnech, a to z důvodu rozrostlého kořenového systému

vodních rostlin. Dokladem toho jsou nulové nebo minimální hodnoty sledovaných parametrů,“ dodává.

Návštěvníci přijíždějí z různých míst, nejvíce asi z Brna. Největší návštěvnost obec zaznamenala v roce 2013,

kdy se do Kovalovic přijelo za sezonu vykoupat bezmála

23 000 návštěvníků. Loni byla návštěvnost průměrná,

když biotop navštívilo skoro 16 000 lidí. „Návštěvníci,

kteří se k nám opakovaně vracejí, si pochvalují příjemné,

klidné prostředí obklopené zelení bez rušivé uliční zástavby a silničního provozu,“ říká starosta Milan Blahák.

I když je zájem o kovalovické koupaliště veliký, vedení

obce neusnulo na vavřínech a do biotopu dále investuje.

Letos se povedlo zrekonstruovat dětský bazén, vyměnila

se hydroizolační fólie a opotřebovaný umělý travní koberec kolem bazénu nahradil koberec kamenný z kompozitu.

Litovel: přírodní koupání a bazén dohromady

Asi 80 km severozápadně od Kovalovic leží město Litovel,

kde byl přírodní koupací biotop otevřen v srpnu 2013

(foto č. 2). Vznikl na místě dosavadního koupaliště z roku

1937, které prošlo v 60. letech minulého století výraznější

proměnou – byla zmenšena plavecká část, vybudováno

brouzdaliště pro děti a kompletně přestavěno sociálního

zázemí. „Od té doby se již litovelské koupaliště dočkalo

pouze nezbytných udržovacích prací a nepatrných investic. Na tom, že si staré koupaliště zaslouží v 21. století

novou moderní tvář, se shodli v Litovli snad všichni. Jenže

otázka, jakou by koupaliště mělo mít konkrétně podobu,

rozdělila občany na dva tábory. Po mnoha diskusích

a bouřlivém hlasování zastupitelstvo v únoru roku 2011

odsouhlasilo změnu původně navrženého nerezového

bazénu na přírodní koupací biotop,“ vzpomíná Ing. Rado-

van Vašíček, tajemník městského úřadu Litovel. Podle něj

ročně na litovelský biotop zavítá přes 27 000 návštěvníků.

Výjimkou byl snad jen rok 2016, kdy bylo chladné a deštivé léto, a tak si cestu na koupaliště našlo jen něco málo

přes 15 000 lidí. „Zajímavé je, že drtivá většina návštěvníků je z jiných měst než z Litovle, někdy i opravdu z velkých

dálek,“ říká tajemník městského úřadu.

Litovelský biotop je výjimečný tím, že jde o kombinaci

přírodního koupání a bazénu. Pro návštěvníky je k dispozici řada zábavních a relaxačních prvků, jako jsou skluzavky, masážní trysky, perličková vodní křesla, skokanský

můstek, šplhací síť, mechanické vlnobití, vodní hříbek či

stříkací delfín Bubu a další. Není bez zajímavosti, že teplou vodu zajišťují sluneční kolektory. „Letošní novinkou

je čidlo, které vysílá údaj o aktuální teplotě vody přímo

na web města,“ uzavírá Ing. Radovan Vašíček.

V Radotíně je nový umělý potůček

Také v hlavním městě se mohou lidé koupat v biotopovém

koupališti. Pátou sezonu letos zahájil Biotop Radotín (foto

č. 3), který nechala vybudovat na místě bývalé skládky

radnice Prahy 16. Voda se do koupaliště čerpá z vlastní

studny, čistí se mikroorganismy, rostlinami a velmi důležitým prvkem je odebírání kalu. „Zatím jsme neměli

s hygienickými kontrolami žádný problém, čistota je velmi

dobrá, ale i přesto stále vylepšujeme systém údržby,“ říká

Tomáš Procházka, provozní Biotopu Radotín.

Pražané si radotínský biotop oblíbili, proto není nejlepší se sem vydávat v těch největších vedrech, která

panovala například letos v červnu. „To jsme občas nuceni

uzavírat další vstup do areálu z důvodu naplnění jeho

kapacity. Obecně se ale dá říci, že každým rokem je návštěvnost vyšší a vyšší,“ uvádí Tomáš Procházka. I přesto

v areálu panuje přátelská atmosféra. „Snažíme se lidem

vyjít vstříc a spoléháme spíše na domluvu než na příkazy

a nařízení,“ dodává.

Letní přílohu připravila Martina Vampulov á, f o t o ar c hi v Tr o pic al I slan d s, T her me

Laa, Šjů/ Wikimedia Commons, Drahoslav

Ramík, archiv koupališt (Harrachov a Divoká

Šárka),

archiv

biotopů

(Radotín,

Litovel a Kovalovice) a archiv Metrostavu

2

3

20.07.18 11:21