Hala v Chodově usiluje

xxxx

více

ve fotoreportáži

str. 4

o certifikaci

LEEDnaGold

18. července 2014 / 12 / XXVI

více v článku na str. 3

Ptáme se: Ing. Zdeňka Rozsypálka,

vedoucího projektu z divize 4 str. 2

Č T R N Á C T I D E N Í K

M E T R O S TAV

A .S.

Čtvrtá stavba Metrostavu pro

mladoboleslavskou Škodovku str. 2

Bývalé pražské středisko ČKD

prochází modernizací str. 3

Přestavitelný zeminový štít

Rekonstrukce renesanční památky

v hanácké metropoli str. 3

KRÁTCE / AKTUÁLNĚ

Práce ve Varšavě úspěšně pokračují

Na přestavbě téměř pětikilometrového úseku S8 ve

Varšavě dokončil 4. července tým Ing. Radima Čápa

z divize 4 montáž nových segmentů 640 m dlouhé

mostovky pravého mostu Generála Grota-Roweckiego.

O šest dní později zprovoznil i 75 m dlouhou rampu 48T.

Vzhůru do Norska

Raziči divize 5 vedení

Ing. Pavlem Bürgelem

zahájí za necelý měsíc práce

na výstavbě 1565 m dlouhého

silničního tunelu v Norsku

u jezera Veitastrond.

Nedávno tam kamion

v barvách Metrostavu dovezl první potřebné vybavení, jako

jsou elektrokabely či potrubí pro tunelové rozvody.

Metrostav Slovakia staví v Petržalce

V Bratislavské čtvrti Petržalka postaví tým Ing. Ivana

Važeckého z Metrostavu Slovakia komplex Prvá petržalská

verejná plaváreň, jehož základem bude 25m bazén. Stavba

začala poklepem na základní kámen 7. července a její

ukončení je naplánováno na květen příštího roku.

Varující memento

Metrostav navázal na

spolupráci s Centrem

současného umění DOX

v Praze 7 a podpořil výstavu

nazvanou První linie.

Připomíná sté výročí od

začátku první světové války,

potrvá do 22. září a zaměstnanci Metrostavu na ni mohou

přes intranet získat až čtyři poukázky opravňující k nákupu

vstupenek se 40% slevou. K výstavě přispěli i pracovníci

firmy TBG Metrostav, kteří pro simulaci zákopů naplnili

kamenivem na 3000 pytlů – každý z nich vážil přes 60 kg.

Příslib do budoucna

Prezident Skupiny Metrostav Jiří Bělohlav a generální

ředitel Minskmetrostroje Alexandr M. Kudělko podepsali 26. června memorandum o spolupráci při výstavbě třetí linky metra v běloruském Minsku (foto zleva).

Metro v Misku má v současnosti 29 stanic na dvou

linkách, stavba třetí právě začala – vzniká projektová

dokumentace a probíhají přípravné práce. Generálním dodavatelem stavby je podle zákona firma Minskmetrostroj,

která má už za tři roky předat do užívání další čtyři stanice

metra spojené traťovými tunely. Jeden z nich a stanici Jubilejnaja by mohl vybudovat Metrostav, konkrétně sdružení divizí 3 a 5. Ta první by jako lídr vystavěla stanici

a druhá by pomocí TBM – Tondy nebo Adély – vyrazila traťový tunel. Ředitel útvaru zahraničního podnikání Skupiny

Metrostav Ing. Václav Soukup k tomu řekl: „Memorandum

představuje mezník ve vyjednávání zástupců obou společností. Deklaruje ochotu ke spolupráci a v budoucnosti

dává předpoklad k dosažení výhodných podmínek. Cesta

k podpisu smlouvy je však ještě dlouhá a nebude snadná.“

–red–, foto Ing. Karel Volf

Metrostav_12_2014.indd 1

Zástupci Metrostavu převzali koncem června od firmy Herrenknecht razicí stroj s označením S-799. Průměr jeho řezné hlavy dosahuje téměř 10 metrů a celý včetně závěsu měří

110 metrů a váží 1800 tun. Osádky divize 5 s ním vyrazí dva více než čtyřkilometrové tunely u Ejpovic na železniční trati Rokycany–Plzeň. Více se dozvíte ve fotoreportáži na straně 4.

Václavský jez v Písku prošel rekonstrukcí

Užitečná proměna

Poslední jarní den předal tým Jaroslava Jedličky z divize 6 investorovi zrekonstruovaný Václavský jez na řece Otavě. Kromě toho, že nově vybudovaný klapkový

uzávěr v jeho vorové propusti umožní regulovat výši

hladiny v nadjezí, uvolnil už od letošního léta další kus

cesty po zlatonosné řece rybám i vodákům. Ty první

se mohou vyšplhat proti proudu či proplavit po Otavě

rybím přechodem. Ti druzí mají u levého břehu řeky

k dispozici sportovní propust se zpomalovacími zdrhly.

Tým Ing. Jana Krajdla z divize 3 přestavěl za necelých

osm měsíců jeden ze tří bývalých protiatomových krytů

v Hluboké nad Vltavou na záložní pracoviště Národního

digitálního archivu. Hotovou stavbu předal investorovi

18. června, kolaudací úspěšně prošla 8. července.

„Podle zadání jsme měli uzpůsobit rozvržení krytu

označovaného jako KIII novému účelu a vybavit jej moderními technologiemi. Ve skutečnosti jsme ale museli

vybourat a znovu provést i podlahy a podhledy, protože

všechno bylo jinak, než předpokládala projektová dokumentace,“ říká Ing. Krajdl a vzpomíná: „Při oddělování KIII

od zbylých dvou krytů jsme dokonce odhalili i neznámé

podzemní prostory, které jsme vzhledem k původnímu

využití objektů raději blíž nezkoumali. Chtěli jsme tehdy

vodovod z chodby krytu KI protáhnout do zázemí KII.

Místo toho jsme se ale probourali do záhadné místnosti,

která nebyla na výkresu. Její průzkum čeká až na naše

následovníky, kteří budou přestavovat zbylé podzemí.“

Veškeré strojní vybavení museli stavbaři na místo

zabudování doslova pasírovat přes jediný vstupní otvor

o velikosti pouhých 1,8 x 2,4 m. Mezi jinými to podstoupily i dva záložní zdroje, nádrž na naftu s objemem 3,6 m³

a vzduchotechnické jednotky – o odstranění sutin a návozu nového stavebního materiálu nemluvě.

Přes všechny komplikace se nakonec divizi 3 podařilo

dokončit zakázku podle dodatku smlouvy jen asi s dvouměsíčním zpožděním oproti původnímu harmonogramu.

V nadzemní části vstupu do krytu KIII a v přilehlé bývalé

kotelně je už proto dnes zázemí pro pět zaměstnanců archivu. Podzemní objekt s čtvercovým půdorysem

o rozměrech 36,4 x 36,4 m obsahuje místnost UPS

(Uninterruptible Power Source – neboli nepřerušitelný

zdroj energie) a dále je rozčleněn na čtyři serverovny, dvě

diskovny, páskovnu a sklad médii i jejich příslušenství.

V současnosti už naštěstí zbytečný bunkr tak může zahájit

svůj nový, moderní a smysluplný život.

1

Vodácký průvodce po Otavě až do letošního léta uváděl, že Václavský jez na zhruba 27. říčním km lze sjíždět

jen za šťastné souhry okolností, kterými jsou vyšší vodní

stav a nižší odběr náhonu. Za běžného léta byl nesjízdný.

To je však minulostí – 20. června, pět dní před smluvním

termínem, dokončil po roce prací tým Jaroslava Jedličky

jeho kompletní rekonstrukci a předal jej Povodí Vltavy.

Dnes tak Otavu mezi Václavským předměstím a Hradištěm přetíná zmodernizované vodní dílo, jehož železobetonové konstrukce začleňuje do okolí obklad z lomového

kamene (foto č. 1). U pravého břehu řeky leží nový rybí

přechod v podobě železobetonového koryta osazeného

štíhlými kameny, které v proudu vytvářejí klidnější zóny

a usnadňují migraci ryb. Na druhé straně Otavy, po které

se od pradávna plavilo dřevo, je vorová propusť s hydraulicky poháněným klapkovým uzávěrem (foto č. 2), s jehož

pomocí lze regulovat úroveň hladiny v nadjezí. Klapka je

běžně zavřená a v případě povodně ji správce toku vyhradí

a hladina řeky nad jezem se sníží. Vedle vorové propusti

je za částí pevného jezu vybudovaná sportovní propust.

Průjezd lodí tu umožňuje pozvolné železobetonové koryto, v němž rychlý tok navíc zpomalují zdrhla – výčnělky

na dně, které brzdí vodu a usměrňují její proudění. Kromě

2

opravy jezu a výstavby nových objektů stavbaři, které

na místě řídil stavbyvedoucí Ing. Milan Hromádka, odtěžili

říční nánosy v nadjezí i podjezí a upravili okolní břehy.

„Na začátku díla nás při budování základových konstrukcí nových prvků trápily průsaky vody do stavební

jámy chráněné štětovnicovými stěnami, které vybudoval

Pragis. Přispěla k tomu jiná geologická skladba podloží,

než očekával projekt,“ vzpomíná Jaroslav Jedlička a dodává: „Každá stavba je zajímavá a z této mi v paměti asi utkví

první výstavba rybího přechodu, kterou jsem kdy vedl,

a výborná spolupráce s investorem i celým týmem. Jestli

si ale někdy Václavský jez sám sjedu, to nevím. Vyrůstal

jsem totiž u Lužnice a jako vodák jí jsem věrný.“

–red–, foto Ing. Milan Hromádka

17.07.14 15:24