strana 2
Synagoga se školou
PTÁME SE
V rámci projektu revitalizace židovských památek zrekonstruoval tým Ing. Josefa Holady z divize 6 synagogu
a rabínský dům v severočeském Úštěku (foto č. 1).
Od 23. června, kdy byly slavnostně otevřeny, se v nich
nachází stálá výstava o židovském školství.
Úštěcká synagoga má nezvykle čtvercový půdorys
a stojí v prudkém svahu. Proto je směrem do ulice jednopatrová (foto č. 2) a snižuje se do zahrad, kde stavbaři
museli bez pomoci mechanizace postavit tři úrovně opěrných zdí z lomového kamene (foto č. 3). V modlitebně je
dnes veřejnosti přístupný hlavní sál, zdobený maurskými
motivy (foto č. 4), expozice tradiční židovské školy (foto
č. 6) a byt kantora z 19. století. Rabínský dům pak jako
muzeum představuje kořeny i myšlenky židovského vzdělávání od biblických dob až po současnost. Rekonstrukci
obou budov v Úštěku dokončil tým Ing. Holady před více
než rokem. Při slavnostním otevření expozic ocenil jeho
dobrou práci i ředitel divize 6 Ing. Jan Cuc (foto č. 5).
Ing. Zdeňka Rozsypálka,
vedoucího projektu z divize 4
1
Čtvrtá stavba pro mladoboleslavskou Škodovku
1
2
3
4
5
6
Metrostav_12_2014.indd 2
Tým Ing. Lukáše Zeleného z divize 1 dokončil v dubnu
práce na stavbě nového testovacího centra motorů
pro firmu ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi (foto č. 1).
Veřejnosti se představilo v červnu, po úspěšném zahájení zkušebního provozu. Pro divizi 1 je to už čtvrtá zakázka, kterou její tým pro nejvýznamnější tuzemskou
automobilku v poslední době realizoval.
„Investor rozdělil stavbu na několik dodávek. My odpovídali za všechny stavební práce mimo zakládání, za vytápění, chlazení, vzduchotechniku a měření a regulaci.
Ostatní, třeba silnoproud nebo venkovní úpravy, prováděli
jiní dodavatelé,“ vysvětlil vedoucí projektu Ing. Zelený.
Tisková zpráva firmy ŠKODA AUTO o novostavbě
uvádí: Srdcem motorového centra je 21 zkušebních stanic na testování motorů a jejich komponentů. S ohledem
na rostoucí požadavky, vyplývající z globálního nasazení
motorů, zde bude možné vyvíjet agregáty uzpůsobené pro
různé světové trhy i paliva. Ing. Zelený k tomu poznamenal: „Zjednodušeně řečeno je celá budova vlastně velké
auto s 15 motory, k nimž je nutné přivádět palivo a od nich
odstraňovat teplo a spaliny. Zkušební kobky (foto č. 2)
byly uváděny do provozu v předstihu od loňského října.
Letos jsme proto většinou dokončovali jen administrativní
objekt, který k testovacímu centru přiléhá. Jeho vyzdívky
prováděli přímo pracovníci našeho zednického střediska.“
Při výstavbě nového objektu kladl investor mimořádný důraz na ekologičnost jeho provozu. Zkušební stanice
jsou proto schopny vracet elektřinu do sítě nebo ji poskytují přímo budově. Teplo, které vzniká při testech motorů
z chladicího okruhu a z odvětrání, zase prostřednictvím
výměníků slouží k vytápění. V porovnání s konvenčním
řešením bude možné pomocí těchto opatření dosáhnout
úspory ve výši 1140 MWh tepelné energie a 400 MWh
elektrické, což představuje snížení emisí CO2 o zhruba
720 tun ročně. Také voda je do chladicích věží přiváděna
ekologicky – z blízké Jizery. Ročně se jí tak ušetří kolem
16 000 m³. Kolem testovacího centra a dalších budov
v areálu navíc vznikne 48 000 m² zeleně s mnoha stromy.
Do rozšíření technologického a vývojového centra
investovala automobilka společně s koncernem Volkswagen více než 34 milionů eur, což je v současnosti
jedna z největších investic do vývoje v rámci celé České
republiky. Možnost podílet se na takto významné zakázce svědčí o dobré práci týmu Ing. Zeleného, který se už
v mladoboleslavské Škodovce úspěšně zabydlel.
–red–, foto archiv ŠKODA AUTO
2
Pro lepší kvalitu vody v moravských tocích
Hned dvě akce v povodí řeky Moravy mají dnes na starosti pracovníci týmu Ing. Lubomíra Mika z divize 6.
Zatímco v druhé půli června začali s rekonstrukcí a intenzifikací čistírny odpadních vod v Mohelnici na Šumpersku (foto), v tutéž dobu končili hlavní práce na revitalizaci Podhradského rybníka na Prostějovsku.
Mohelnická ČOV byla uvedena do provozu v roce 1986
a už nevyhovuje ekologickým požadavkům. Stavbaři
proto přebudují její biologické čištění, zrekonstruují mechanické předčištění a doplní kalové hospodářství. Metrostav, který na zakázce pracuje ve sdružení s firmami OHL
a Arko Technology, má na starosti její stavební část.
Po rekonstrukci, při níž budou použity nejlepší dostupné
technologie, splní ČOV všechny předpisy naše i EU.
„Jde o standardní akci, s jakou máme bohaté zkušenosti, takže i když bude probíhat za provozu čistírny, nečekáme žádné větší komplikace. Největším oříškem proto
asi bude termín, který byl zkrácen z původních 24 měsíců
na 17,“ uvedl Ing. Mik. Od podpisu smlouvy totiž už uplynulo pět let, a pokud chce investor získat příspěvek z fondů EU, musí dokončenou akci včas a řádně zdokladovat.
Modernizace ČOV je součástí II. fáze rozsáhlého projektu,
Podhradský rybník nedaleko Prostějova nese název
po bývalém plumlovském hradě, na jehož místě dnes
stojí zámek. Při plné hladině je domovem množství
ryb, především kaprů, štik a candátů. Původně
byl chovný, dnes slouží ke sportovnímu rybolovu
a k rekreaci a je soukromý. V poslední době byl sice
kvůli opravám často bez vody, takže si od návštěvníků
zámku vysloužil přezdívku Blaťák, po dokončení prací
divize 6 je však už opět napouštěn, a tak jej turisté
i domácí mohou opět spatřit v plné kráse.
který má název Zlepšení kvality vod horního povodí řeky
Moravy. Kromě intenzifikace čistírny zahrnuje také rekonstrukci kanalizace a její doplnění o nové trasy v celkem
pěti městech – vedle Mohelnice i v Šumperku, Zábřehu,
Hanušovicích a Lošticích. Celkem při něm bude postaveno asi 60 km kanalizace, 21 dalších projde rekonstrukcí.
Hlavní práce na druhé akci – revitalizaci Podhradského
rybníka v Plumlově na Prostějovsku – dokončili pracovníci divize 6 s výrazným předstihem. I když měli na stavbu
od poloviny února jen 280 dnů, stihli ji už do začátku července. Během této doby vybudovali i sedimentační nádrž
pro zachytávání nečistot před vtokem vody do rybníka.
K jejímu čištění přispějí i na ni navazující mokřady osázené rákosem a orobincem. „Dílo už jsme částečně předali,
takže správce toku může v průběhu sezony nové objekty
provozovat,“ uvedl Ing. Mik. V současnosti stavbaři
v Plumlově dokončují oplocení a výsev trávy, na podzim
je čeká sázení stromů. „Trochu jsme se potýkali s přístupem na staveniště, ale nakonec jsme jej vyřešili přes areál
přilehlé firmy. Veškeré potíže nám vynahradilo krásné
prostředí pod plumlovským zámkem,“ uzavřel Ing. Mik.
–jar–, foto archiv stavby
Po vzoru otce si Zdeněk Rozsypálek vybral ke studiu
obor dobývání ložisek na Vysoké škole báňské v Ostravě. Jako absolvent nastoupil v roce 1989 do podniku
Uranové doly Západní Čechy, aby se později stal jeho
hlavním likvidátorem. Přešel do firmy Karlovarské
silnice, doplnil si autorizaci v oblasti mostů a inženýrských konstrukcí a díky schopnostem povýšil až na výrobně-technického ředitele. V roce 2002 přijal nabídku
Ing. Josefa Neuwirtha na přestup do právě založené
dopravní divize Metrostavu, kde působí dodnes.
U divize 4 jste jako první řídil výstavbu obchvatu Ostrova a od té doby jste vedl mnoho dalších zakázek.
Na kterou vzpomínáte nejraději?
Určitě na stavbu rychlostní silnice R7 v úseku MÚK Vysočany–Droužkovice, který byl otevřen vloni v prosinci.
Teď už jen řešíme poslední administrativní záležitosti
a pomáháme investorovi s kolaudací. Byli jsme tam lídrem
sdružení, které vybudovalo téměř 9,5 km nové čtyřpruhové komunikace s 12 mosty. Byla to hezká práce, a jak často
říkám, podařila se nám i přesto, že jsme během ní zažili
4 vlády, 8 ministrů dopravy, 6 generálních ředitelů Ředitelství silnic a dálnic ČR a 9 ředitelů jeho Správy Chomutov.
Obvykle řídíte několik projektů najednou. Jak jste na
tom v současnosti?
Kromě zmíněné R7 a přípravy několika dalších zakázek
dnes pracujeme zejména na jáchymovské točce – opravě
jednoho jízdního pruhu nebezpečných serpentin silnice
I/25 na Boží Dar. I když tam byl udělaný solidní geologický
průzkum, objevili jsme při zemních pracích hned tři důlní
díla, patrně ze 16. století, a s těmi teď máme dost problémů. Jak jsem třeba zmiňoval v jednom z nedávných čísel
novin, museli jsme dokonce pro tuhle dopravní stavbu
ustanovit závodního dolu. Situaci z naší strany jsme už díky pomoci vedení divize i centrály Metrostavu vyřešili. Památkáři ale jeden ze starých stříbrných dolů prozkoumali
a souhlas s pokračováním díla podmiňují jeho zpřístupněním, což znamená vybudovat portál s vraty a zabezpečit
30–40 m chodby. V dohledné době se tak budeme blížit
k 20 % víceprací – a to ještě nevíme, co si vyžádají u dalších dvou štol. Musíme proto čekat, jak si s tím zadavatel
poradí. A to je pouze malá ukázka toho, jak nám zákon
o zadávání veřejných zakázek komplikuje práci.
O potřebě změnit tento zákon a jeho výklad se mnoho
mluví. Co vám na něm vadí nejvíc?
Jednak ta nízká 20% hranice pro nárůst vysoutěžené ceny
kvůli vícepracím a potom samozřejmě to, že vícepráce
a méněpráce nejdou započíst. To přímo odporuje zdravému rozumu. Představte si, že místo hřebíku musíte použít
skobu a vícepráce není rozdíl ceny skoby a hřebíku, ale
celá ta skoba je vícepráce a na hřebík musíte zapomenout.
Podle tohoto zákona tak nemůžeme nabídnout ani lepší,
rozumnější či levnější technologii, když bychom na ni
přišli až po odhalení skutečných podmínek při stavbě.
Váš tým zahájil před týdnem práce i na silničním obchvatu Hroznětína. Co myslíte, že vás čeká tam?
Jako subdodavatel pro firmu Eurovia CS máme kolem
Hroznětína na zelené louce postavit tři mostní objekty,
z toho jeden bude šestipolová ocelobetonová spřaženka.
Dá se předpokládat, že tam na stříbrný důl nenarazíme. Už
jsme ale našli uhlí. Naštěstí to nejsou spalitelné uhelnaté
vrstvy, které bychom museli zabezpečit před samovznícením, jako to bylo u stavby R7, ani podzemní zásoby, na něž
jsme narazili při stavbě R6 mezi Tisovou a Kamenným
Dvorem. Tam jsme procházeli územím vysídlených německých vesnic, kde si majitelé, aby nemuseli uhlí kupovat, vyhloubili pro jeho těžbu soukromé štoličky třeba ze
stodoly. U Hroznětína je to přírodní ložisko v bahnité proláklině, tak snad nás žádné větší komplikace nepřekvapí.
Jak vidíte budoucnost dopravních staveb?
Obávám se, že pár příštích let na nás veliké projekty
nečekají. Ze strany Metrostavu bych proto uvítal snížení
administrativy u malých zakázek, které často postavíme
za kratší dobu, než nám kolem nich zabere papírování.
17.07.14 15:24