strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Hala v Chodově usiluje o certifikaci LEED Gold

V Chodově dokončil tým Jana Mráze z divize 9 třetí

zakázku pro firmu LINCOLN CZ. Průmyslová hala na výrobu a skladování centrálních mazacích systémů s celkovou plochou přes 8000 m² byla navržena s důrazem

na ekologii, udržitelný rozvoj a bezpečnost nejen při

provozu, ale i při stavbě. Kolektiv, který na místě řídil

stavbyvedoucí Ing. Tomáš Slepička, ji postavil za necelý rok. Hodnotitel, poradenská společnost EkoWATT,

pro ni žádá udělení certifikátu LEED ve stupni Gold.

Metrostav chodovský areál dobře zná – první objekt

v něm vybudoval už v roce 2003 a druhý o šest let později. Rok na to se LINCOLN CZ stal členem nadnárodní

skupiny SKF – Lubrication Business Unit a nároky na

rozvoj výroby se zvýšily. To, že si investor pro její rozšíření vybral stejný tým, Jana Mráze potěšilo. K zakázce

dodává: „I když Metrostav má ve svém kodexu, že nikdy

nezapomíná na přírodu a BOZP, budovu navrženou pro

certifikát LEED Gold jsme stavěli poprvé a zahrnovala

2

řadu vymožeností. Mě třeba zaujalo, že dešťová voda se

tu využívá nejen k zalévání zahrady, ale i pro splachování

WC. Perličkou je potom požadavek na čistotu té zbylé,

která se vypouští do vodoteče. Mimořádné jsou i venkovní

komunikace z bílého betonu a střešní krytina ze speciální

bílé fólie, aby se omezilo zpětné vyzařování tepla.“

Ing. Jan Klečka z centrály k certifikátu říká: „Každá

stavba, která usiluje o americký LEED, nejprve prochází

hodnocením získatelných bodů za projekt a následně, po

minimálně roční kontrole nákladů na provoz a dokladů

zabudovaných výrobků, získává body finální a certifikát.

Hala v Chodově dosáhla v hodnocení projektu přes 70 bodů ze 110, což odpovídá druhému nejlepšímu stupni, Gold.

V porovnání s běžnou a srovnatelnou stavbou je až o 37 %

energeticky úspornější a spotřebuje o 60 % méně vody.“

Hodnotitel sledoval i třídění odpadu ze stavby, míru

použitých materiálů s recyklovanou složkou či počet těch,

které pocházely z regionu. Dohlížel, aby do stavby přišla

jen technická zařízení s vysokou účinností. Velký důraz

kladl i na BOZP a pracovní prostředí.

Původně stroze navržený průmyslový objekt s vestavky doplnil investor pilastry, markýzami a lamelami, takže

je po architektonické stránce zajímavější (foto č. 1). Tým

divize 9 jej stavěl při zachované výrobě v sousední továrně

a stavební práce musel náročně koordinovat s jejím provozem, do kterého často zasahoval. Některé práce proto

musely probíhat třeba jenom v noci od 22. do 5. hodiny.

Od poloviny května si novou halu (foto č. 2) postupně

přebíral investor, který už do ní stěhuje výrobu. Uvolněné

prostory divize 9 zrekonstruuje do konce října.

Rekonstrukce renesanční památky v Olomouci

Na konci dubna zahájil tým Ing. Pavla Brožka z divize 1

zajímavou zakázku – během roku by měl v historickém centru Olomouce kompletně rekonstruovat jeden

z nejstarších paláců – Žerotínský – a zmodernizovat jej

tak, aby mohl sloužit studentům a učitelům Univerzity

Palackého jako centrum pro výuku a výzkum.

Žerotínský palác je rozsáhlá dvoupatrová renesanční

budova se čtyřmi křídly, která byla postavena v roce 1640

na místě několika gotických domů. Od roku 1967 patří

Univerzitě Palackého, pro její vzdělávací aktivity však už

dnes nesplňuje nejen technické, hygienické a požárně-bezpečnostní standardy, ale ani nemůže sloužit osobám

s omezenou schopností pohybu či se sluchovým nebo

zrakovým postižením. Orientaci v budově navíc ztěžuje

dispozice s mnoha novodobými vestavbami, které nedovolují vytvořit chráněné únikové cesty. Také některé

nosné konstrukce – zejména dřevěné ­– vykazují závažné

poruchy, které ovlivňují statickou bezpečnost budovy.

Úkolem týmu Ing. Pavla Brožka je všechny nedostatky

odstranit tak, aby zůstalo zachováno původní uspořádání

historicky cenného jádra památkově chráněné budovy.

Zatím v paláci probíhají intenzivně jen bourací práce.

Stavbaři totiž musí odstranit některé nedávné stavební

úpravy, sdružit sociální zařízení v každém patře do jednoho jádra a vybudovat nový výtah. Jinak by do objektu

výrazněji zasahovat neměli. Bude však zapotřebí sanovat

krov, vyměnit střešní krytinu, obnovit pískovcové prvky

a částečně opravit fasádu. „Vzhledem k tomu, že přestavujeme památkově chráněný objekt, může nás čekat řada

nemilých překvapení. Třeba v souvislosti se sanačními

pracemi, při nichž budeme navíc používat moderní prostředky na bázi nanotechnologie. Objekt je totiž napaden

škůdci, především houbami, plísní a hmyzem,“ říká vedoucí projektu a do budoucna očekává i komplikace se

zásobováním. Palác se totiž nachází v historickém centru,

kde není prakticky žádný prostor pro zařízení staveniště.

Stavební práce by měly v paláci skončit do poloviny dubna příštího roku, kdy bude zrekonstruováno

na 3510 m2 ploch pro převážně vzdělávací a vědecko-výzkumná pracoviště. Kapacita místností se navýší zejména

o plochy pro výuku spojenou s výzkumem a rovněž tu

vzniknou nové prostory pro zázemí studentů a jejich

samostudium. Přednáškové sály, učebny a pracovny pedagogů by měl investor, kterým je Univerzita Palackého,

následně vybavit potřebnou technologií. Moderní prostory Žerotínského paláce by proto k výuce a výzkumu měly

začít sloužit od akademického roku 2015/2016. V plné

kráse se pak znovu zaskví i kamenná erbovní deska Žerotínů (foto), kterou stavbaři pečlivě ochraňují.

Bývalé středisko ČKD prochází modernizací

Ačkoli v Praze v posledních letech vyrůstá řada zcela nových administrativních objektů, rekonstrukce se

dočkaly i některé stavby, jež sloužily jako kancelářské

prostory ještě v nedávné minulosti. Jednou z nich je

i bývalá budova vývojového střediska ČKD polovodičů,

kterou od letošního března v Budějovické ulici v Praze 4 na Pankráci modernizuje tým Ing. Jiřího Daňka

z divize 3 Metrostavu.

Přestavovaný administrativní objekt ze 70. a 80. let

minulého století je šestipodlažní nepodsklepená budova

s obdélníkovým půdorysem o rozměrech 140 x 19 m. Opticky sice tvoří jednu hmotu, místopisně však jde o dvě

budovy se dvěma čísly popisnými a tvoří je tři dilatační

celky – A, B a C. Každý z nich má vlastní komunikační

a hygienické jádro, ve dvou je navíc nákladní výtah.

„Komunikační jádra u částí A a B už prošla rekonstrukcí, protože jsou společná i pro dvorní přístavby (foto

č. 1), na jejichž vybudování měl před pár lety významný

podíl tým kolegy Ing. Davida Vlasáka. Proto v nich vlastně

vytvoříme jen nájezdové rampy kvůli instalaci zdvojených

podlah v kancelářích,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Jiří

Daněk. Zato komunikační jádro v sekci C projde kompletní

přestavbou stejně jako sociální zázemí ve 2. až 6. podlaží

celého objektu. Stavbaři naopak nebudou vůbec zasahovat do fasád a přízemních vstupních prostor s recepcemi

a nedávno přestavěnými hygienickými uzly. Součástí zakázky je ale dodávka a montáž technologií. Vzduchotech-

1

niku, vytápění, chlazení a zdravotně technické instalace

proto dostala na starost divize 4 firmy Subterra.

Rekonstrukce začala – jak jinak – bouracími pracemi,

a to hlavně vnitřních prvků, konstrukcí a technologií. Likvidaci demolovaného materiálu a jeho odvoz na skládku

zajistila divize 4 Metrostavu. „Dnes už konstrukce dočišťujeme (foto č. 2) a připravujeme plochy pro nové stavební

úpravy a montáže provozních souborů,“ říká Ing. Daněk.

V nadcházejících měsících v objektu vyrostou nové příčky a stavbaři provedou podlahy, upraví veškeré povrchy

a namontují technologie. Úpravy nezasáhnou do vnějšího

vzhledu domu ani do základního dispozičního uspořádání, po jejich dokončení ale v budově vznikne koncem

roku 2014 na 15 tisíc m2 moderních kancelářských ploch.

Tak jako u každé podobné stavby dochází podle

Ing. Daňka i při odkrývání konstrukcí v budově u Budějovické ulice k nepředvídatelným objevům, které musí jeho

tým operativně řešit až během prací. Staveniště se navíc

nachází v obydlené zóně, v sousedství nových bytových

domů, na jejichž stavbě se opět významně podílela divize 3, či administrativního objektu a také přímo v budově

jsou dlouhodobě pronajaté prostory, v nichž musí být

i během rekonstrukce zachován provoz. „Těmto skutečnostem musíme uzpůsobovat technická a organizační

opatření tak, aby zátěž ze stavební činnosti byla pro stávající klienty a okolní obyvatele únosná,“ uzavírá Ing. Daněk.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

2

Není tangenta jako tangenta

Když se řekne tangenta, většina z nás si prvně vzpomene na školní hodiny geometrie. Tangentou však kromě

jedné z goniometrických funkcí bývá označován i specifický typ městských komunikací. Jednu z nich budují

pracovníci divize 4 na severovýchodě Mladé Boleslavi.

I když nová silnice v Mladé Boleslavi bude měřit jen

necelý 1,5 km, jde o poměrně rozsáhlou akci. Projekt totiž

zahrnuje demolici železničního mostu a výstavbu nového,

dále stavbu silničního mostu, okružní křižovatky, opěrných zdí či vodohospodářských objektů, přeložky téměř

kilometru souběžné železniční trati, úpravu železniční

vlečky i práce na přeložkách a novostavbách inženýrských sítí. „Na malém úseku jsou tu zastoupeny prakticky

všechny obory stavebnictví a je dost pracné potřebné činnosti řádně zkoordinovat v místě i čase. Spolupracujeme

přitom i s našimi provozy mostních technologií a zčásti

i zemních prací,“ uvedl vedoucí projektu za Metrostav

Ing. Richard Rakouš z divize 4.

Stavba severovýchodní tangenty v Mladé Boleslavi –

části městského obchvatu – byla vloni na 12 měsíců přerušena kvůli dodatečným požadavkům ze strany správců

sítí a budoucích vlastníků infrastruktury. Nyní je ale vše

jasné a stavbaři tak opět mohou pokračovat – dnes dokončují železniční a stavějí silniční most a připravují se

na srpnovou 14denní železniční výluku, která proběhne

v období celozávodní dovolené firmy ŠKODA AUTO. „Během výluky se musí stihnout veškeré práce na trati. Nejenom ty na svršku, na pokládce výhybek, montáži zabezpečovacího zařízení, ale i práce na železničním spodku, které

musí proběhnout ve velmi krátkém a přesně vymezeném

čase,“ pokračuje Richard Rakouš a doplňuje: „Je nutné

přeložit i železniční vlečku, která zásobuje podnik SD Kovo Mladá Boleslav, a to včetně zabezpečeného přejezdu.

To zase bude náročné na pokládky kabelů a projektování

softwaru – zabezpečovací zařízení totiž musí za všech

okolností spolehlivě fungovat.“

„Zajímavé je i řešení odvodnění a přeložka vodoteče.

Užili jsme si tu i povodně a stavbu jsme měli zčásti zaplavenou,“ přibližuje komplikace zakázky Richard Rakouš.

Jeho tým tu pracuje ve sdružení, jehož lídrem je se 45%

podílem společnost COLAS CZ. Stejně je zastoupen i Metrostav, zbývajících 10 % připadá na společnost H-INTES.

Po ročním zdržení je závěr stavby (foto), která byla

zahájena koncem roku 2012, plánován na listopad 2015.

Mladoboleslavští řidiči se tak mohou těšit, že zácpy, které vznikají především při střídání směn ve firmě ŠKODA

AUTO, už budou v závěru příštího roku minulostí.

–jar–, foto archiv divize

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Metrostav_12_2014.indd 3

17.07.14 15:24