strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Hala v Chodově usiluje o certifikaci LEED Gold
V Chodově dokončil tým Jana Mráze z divize 9 třetí
zakázku pro firmu LINCOLN CZ. Průmyslová hala na výrobu a skladování centrálních mazacích systémů s celkovou plochou přes 8000 m² byla navržena s důrazem
na ekologii, udržitelný rozvoj a bezpečnost nejen při
provozu, ale i při stavbě. Kolektiv, který na místě řídil
stavbyvedoucí Ing. Tomáš Slepička, ji postavil za necelý rok. Hodnotitel, poradenská společnost EkoWATT,
pro ni žádá udělení certifikátu LEED ve stupni Gold.
Metrostav chodovský areál dobře zná – první objekt
v něm vybudoval už v roce 2003 a druhý o šest let později. Rok na to se LINCOLN CZ stal členem nadnárodní
skupiny SKF – Lubrication Business Unit a nároky na
rozvoj výroby se zvýšily. To, že si investor pro její rozšíření vybral stejný tým, Jana Mráze potěšilo. K zakázce
dodává: „I když Metrostav má ve svém kodexu, že nikdy
nezapomíná na přírodu a BOZP, budovu navrženou pro
certifikát LEED Gold jsme stavěli poprvé a zahrnovala
2
řadu vymožeností. Mě třeba zaujalo, že dešťová voda se
tu využívá nejen k zalévání zahrady, ale i pro splachování
WC. Perličkou je potom požadavek na čistotu té zbylé,
která se vypouští do vodoteče. Mimořádné jsou i venkovní
komunikace z bílého betonu a střešní krytina ze speciální
bílé fólie, aby se omezilo zpětné vyzařování tepla.“
Ing. Jan Klečka z centrály k certifikátu říká: „Každá
stavba, která usiluje o americký LEED, nejprve prochází
hodnocením získatelných bodů za projekt a následně, po
minimálně roční kontrole nákladů na provoz a dokladů
zabudovaných výrobků, získává body finální a certifikát.
Hala v Chodově dosáhla v hodnocení projektu přes 70 bodů ze 110, což odpovídá druhému nejlepšímu stupni, Gold.
V porovnání s běžnou a srovnatelnou stavbou je až o 37 %
energeticky úspornější a spotřebuje o 60 % méně vody.“
Hodnotitel sledoval i třídění odpadu ze stavby, míru
použitých materiálů s recyklovanou složkou či počet těch,
které pocházely z regionu. Dohlížel, aby do stavby přišla
jen technická zařízení s vysokou účinností. Velký důraz
kladl i na BOZP a pracovní prostředí.
Původně stroze navržený průmyslový objekt s vestavky doplnil investor pilastry, markýzami a lamelami, takže
je po architektonické stránce zajímavější (foto č. 1). Tým
divize 9 jej stavěl při zachované výrobě v sousední továrně
a stavební práce musel náročně koordinovat s jejím provozem, do kterého často zasahoval. Některé práce proto
musely probíhat třeba jenom v noci od 22. do 5. hodiny.
Od poloviny května si novou halu (foto č. 2) postupně
přebíral investor, který už do ní stěhuje výrobu. Uvolněné
prostory divize 9 zrekonstruuje do konce října.
Rekonstrukce renesanční památky v Olomouci
Na konci dubna zahájil tým Ing. Pavla Brožka z divize 1
zajímavou zakázku – během roku by měl v historickém centru Olomouce kompletně rekonstruovat jeden
z nejstarších paláců – Žerotínský – a zmodernizovat jej
tak, aby mohl sloužit studentům a učitelům Univerzity
Palackého jako centrum pro výuku a výzkum.
Žerotínský palác je rozsáhlá dvoupatrová renesanční
budova se čtyřmi křídly, která byla postavena v roce 1640
na místě několika gotických domů. Od roku 1967 patří
Univerzitě Palackého, pro její vzdělávací aktivity však už
dnes nesplňuje nejen technické, hygienické a požárně-bezpečnostní standardy, ale ani nemůže sloužit osobám
s omezenou schopností pohybu či se sluchovým nebo
zrakovým postižením. Orientaci v budově navíc ztěžuje
dispozice s mnoha novodobými vestavbami, které nedovolují vytvořit chráněné únikové cesty. Také některé
nosné konstrukce – zejména dřevěné – vykazují závažné
poruchy, které ovlivňují statickou bezpečnost budovy.
Úkolem týmu Ing. Pavla Brožka je všechny nedostatky
odstranit tak, aby zůstalo zachováno původní uspořádání
historicky cenného jádra památkově chráněné budovy.
Zatím v paláci probíhají intenzivně jen bourací práce.
Stavbaři totiž musí odstranit některé nedávné stavební
úpravy, sdružit sociální zařízení v každém patře do jednoho jádra a vybudovat nový výtah. Jinak by do objektu
výrazněji zasahovat neměli. Bude však zapotřebí sanovat
krov, vyměnit střešní krytinu, obnovit pískovcové prvky
a částečně opravit fasádu. „Vzhledem k tomu, že přestavujeme památkově chráněný objekt, může nás čekat řada
nemilých překvapení. Třeba v souvislosti se sanačními
pracemi, při nichž budeme navíc používat moderní prostředky na bázi nanotechnologie. Objekt je totiž napaden
škůdci, především houbami, plísní a hmyzem,“ říká vedoucí projektu a do budoucna očekává i komplikace se
zásobováním. Palác se totiž nachází v historickém centru,
kde není prakticky žádný prostor pro zařízení staveniště.
Stavební práce by měly v paláci skončit do poloviny dubna příštího roku, kdy bude zrekonstruováno
na 3510 m2 ploch pro převážně vzdělávací a vědecko-výzkumná pracoviště. Kapacita místností se navýší zejména
o plochy pro výuku spojenou s výzkumem a rovněž tu
vzniknou nové prostory pro zázemí studentů a jejich
samostudium. Přednáškové sály, učebny a pracovny pedagogů by měl investor, kterým je Univerzita Palackého,
následně vybavit potřebnou technologií. Moderní prostory Žerotínského paláce by proto k výuce a výzkumu měly
začít sloužit od akademického roku 2015/2016. V plné
kráse se pak znovu zaskví i kamenná erbovní deska Žerotínů (foto), kterou stavbaři pečlivě ochraňují.
Bývalé středisko ČKD prochází modernizací
Ačkoli v Praze v posledních letech vyrůstá řada zcela nových administrativních objektů, rekonstrukce se
dočkaly i některé stavby, jež sloužily jako kancelářské
prostory ještě v nedávné minulosti. Jednou z nich je
i bývalá budova vývojového střediska ČKD polovodičů,
kterou od letošního března v Budějovické ulici v Praze 4 na Pankráci modernizuje tým Ing. Jiřího Daňka
z divize 3 Metrostavu.
Přestavovaný administrativní objekt ze 70. a 80. let
minulého století je šestipodlažní nepodsklepená budova
s obdélníkovým půdorysem o rozměrech 140 x 19 m. Opticky sice tvoří jednu hmotu, místopisně však jde o dvě
budovy se dvěma čísly popisnými a tvoří je tři dilatační
celky – A, B a C. Každý z nich má vlastní komunikační
a hygienické jádro, ve dvou je navíc nákladní výtah.
„Komunikační jádra u částí A a B už prošla rekonstrukcí, protože jsou společná i pro dvorní přístavby (foto
č. 1), na jejichž vybudování měl před pár lety významný
podíl tým kolegy Ing. Davida Vlasáka. Proto v nich vlastně
vytvoříme jen nájezdové rampy kvůli instalaci zdvojených
podlah v kancelářích,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Jiří
Daněk. Zato komunikační jádro v sekci C projde kompletní
přestavbou stejně jako sociální zázemí ve 2. až 6. podlaží
celého objektu. Stavbaři naopak nebudou vůbec zasahovat do fasád a přízemních vstupních prostor s recepcemi
a nedávno přestavěnými hygienickými uzly. Součástí zakázky je ale dodávka a montáž technologií. Vzduchotech-
1
niku, vytápění, chlazení a zdravotně technické instalace
proto dostala na starost divize 4 firmy Subterra.
Rekonstrukce začala – jak jinak – bouracími pracemi,
a to hlavně vnitřních prvků, konstrukcí a technologií. Likvidaci demolovaného materiálu a jeho odvoz na skládku
zajistila divize 4 Metrostavu. „Dnes už konstrukce dočišťujeme (foto č. 2) a připravujeme plochy pro nové stavební
úpravy a montáže provozních souborů,“ říká Ing. Daněk.
V nadcházejících měsících v objektu vyrostou nové příčky a stavbaři provedou podlahy, upraví veškeré povrchy
a namontují technologie. Úpravy nezasáhnou do vnějšího
vzhledu domu ani do základního dispozičního uspořádání, po jejich dokončení ale v budově vznikne koncem
roku 2014 na 15 tisíc m2 moderních kancelářských ploch.
Tak jako u každé podobné stavby dochází podle
Ing. Daňka i při odkrývání konstrukcí v budově u Budějovické ulice k nepředvídatelným objevům, které musí jeho
tým operativně řešit až během prací. Staveniště se navíc
nachází v obydlené zóně, v sousedství nových bytových
domů, na jejichž stavbě se opět významně podílela divize 3, či administrativního objektu a také přímo v budově
jsou dlouhodobě pronajaté prostory, v nichž musí být
i během rekonstrukce zachován provoz. „Těmto skutečnostem musíme uzpůsobovat technická a organizační
opatření tak, aby zátěž ze stavební činnosti byla pro stávající klienty a okolní obyvatele únosná,“ uzavírá Ing. Daněk.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
2
Není tangenta jako tangenta
Když se řekne tangenta, většina z nás si prvně vzpomene na školní hodiny geometrie. Tangentou však kromě
jedné z goniometrických funkcí bývá označován i specifický typ městských komunikací. Jednu z nich budují
pracovníci divize 4 na severovýchodě Mladé Boleslavi.
I když nová silnice v Mladé Boleslavi bude měřit jen
necelý 1,5 km, jde o poměrně rozsáhlou akci. Projekt totiž
zahrnuje demolici železničního mostu a výstavbu nového,
dále stavbu silničního mostu, okružní křižovatky, opěrných zdí či vodohospodářských objektů, přeložky téměř
kilometru souběžné železniční trati, úpravu železniční
vlečky i práce na přeložkách a novostavbách inženýrských sítí. „Na malém úseku jsou tu zastoupeny prakticky
všechny obory stavebnictví a je dost pracné potřebné činnosti řádně zkoordinovat v místě i čase. Spolupracujeme
přitom i s našimi provozy mostních technologií a zčásti
i zemních prací,“ uvedl vedoucí projektu za Metrostav
Ing. Richard Rakouš z divize 4.
Stavba severovýchodní tangenty v Mladé Boleslavi –
části městského obchvatu – byla vloni na 12 měsíců přerušena kvůli dodatečným požadavkům ze strany správců
sítí a budoucích vlastníků infrastruktury. Nyní je ale vše
jasné a stavbaři tak opět mohou pokračovat – dnes dokončují železniční a stavějí silniční most a připravují se
na srpnovou 14denní železniční výluku, která proběhne
v období celozávodní dovolené firmy ŠKODA AUTO. „Během výluky se musí stihnout veškeré práce na trati. Nejenom ty na svršku, na pokládce výhybek, montáži zabezpečovacího zařízení, ale i práce na železničním spodku, které
musí proběhnout ve velmi krátkém a přesně vymezeném
čase,“ pokračuje Richard Rakouš a doplňuje: „Je nutné
přeložit i železniční vlečku, která zásobuje podnik SD Kovo Mladá Boleslav, a to včetně zabezpečeného přejezdu.
To zase bude náročné na pokládky kabelů a projektování
softwaru – zabezpečovací zařízení totiž musí za všech
okolností spolehlivě fungovat.“
„Zajímavé je i řešení odvodnění a přeložka vodoteče.
Užili jsme si tu i povodně a stavbu jsme měli zčásti zaplavenou,“ přibližuje komplikace zakázky Richard Rakouš.
Jeho tým tu pracuje ve sdružení, jehož lídrem je se 45%
podílem společnost COLAS CZ. Stejně je zastoupen i Metrostav, zbývajících 10 % připadá na společnost H-INTES.
Po ročním zdržení je závěr stavby (foto), která byla
zahájena koncem roku 2012, plánován na listopad 2015.
Mladoboleslavští řidiči se tak mohou těšit, že zácpy, které vznikají především při střídání směn ve firmě ŠKODA
AUTO, už budou v závěru příštího roku minulostí.
–jar–, foto archiv divize
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Metrostav_12_2014.indd 3
17.07.14 15:24