Metrostav

Strana 2

Drony s technologiemi od CCE Praha pomáhají

Drobné bezpilotní letouny neboli drony nacházejí uplat-

nění v celé řadě profesí. Ve vzduchu vydrží i několik

desítek minut a dokážou podat téměř dokonalý obraz

o snímané krajině. Proto je využívají například hasiči,

fotografové, filmaři či správci dopravních cest a silnic.

A odtud už není daleko ke stavebnictví a geodezii.

Na vývoji moderních bezpilotních průzkumných pro-

středků – dronů – se podílí i firma CCE Praha, dceřiná

společnost Metrostavu. Díky její úzké spolupráci s Vo-

jenským technickým ústavem letectva a protivzdušné

obrany (VTÚLPO) vznikl bezpilotní rotorový univerzální

systém BRUS (Bezpilotní Rotorový Univerzální Systém,

vzletová hmotnost: max.8,5 kg, rychlost: max. 38 km/h,

doba letu: asi 40minut, akční rádius: 10 km, výška letu:

max. 1000 m), který nachází uplatnění nejen ve vojenské,

ale i v civilní oblasti. CCE Praha zajišťuje vybavení těchto

systémů optickými senzory včetně dodávek inteligentních

závěsných zařízení a následně zpracovává pořízená data

do formy digitálních ortofotomap a modelů terénu ve 3D,

které zemský povrch zobrazují s přesností v řádu cen-

timetrů. Využívá k tomu speciální software a výkonnou

výpočetní techniku. „Naše možnosti přispějí ke komplex-

nějšímu využití tohoto bezpilotního prostředku. Dron si

tak rozšíří škálu nasazení v zájmových lokalitách, při rizi-

kových činnostech nebo při vyhledávání ztracených osob.

Oblastí, kde BRUS (foto) najde v budoucnosti efektivní

uplatnění, je celá řada,“ řekl Ing.Jaroslav Pohan, ředitel

ajednatel společnosti CCE Praha.

Co všechno malé bezpilotní letouny s potřebnou tech-

nologií dokážou, se mohli nedávno přesvědčit i odborníci

z Českomoravské myslivecké jednoty, když jim firma CCE

Praha společně s VTÚLPO a Zemědělskou univerzitou

předvedla možnosti využití těchto moderních technologií

při ochraně zvěře před důsledky sečení zemědělských

plodin přímo vterénu, v honitbě Kojčice na Vysočině.

Zhruba stovka účastníků akce zde mohla na vlastní oči

vidět, jak je pomocí dronů s různými druhy kamer – op-

tickými nebo termokamerami – vidět lesní zvěř schovaná

třeba v obilí, řepce nebo krmných plodinách. Díky tomu

bude možné v budoucnu zvěř ochránit při žních či senose-

či. Součástí akce byl i seminář opoužívání dronů, ukázky

záznamů z kamer a účastníci měli možnost dozvědět se

o dronech a jejich funkcích další zajímavé podrobnosti.

Podobná akce se později uskutečnila ivLánech.

Drony jsou například při letu nad polem schopny

přímo určit souřadnice místa, kde se zvíře nachází, čímž

usnadňují práci myslivcům. Některé dálkově ovládané

letouny jsou vybaveny takovým softwarem, který je scho-

pen určit podle hmotnosti a velikosti teplého objektu také

jeho druh. Vyvíjí se i program, který dokáže zmapovat

anafotit lesní kalamitu a polomy. Začne s ním spolupra-

covat i další, s nímž odborníci budou moci odhadnout,

kolik kubických metrů dřeva při kalamitě spadlo.

Úzká spolupráce CCE Praha, VTÚLPO a Zemědělské

univerzity by v budoucnu měla pokračovat, takže se dá

očekávat, že systém BRUS bude brzy disponovat doko-

nalejšími technologiemi i možnostmi využití.

–red–, foto archiv VTÚLPO

Tišší výrobna iasfalt

Společnost BES otevřela 23. června novou obalovnu

vLíchovech (foto č. 1) umožňující výrobu až 200 tun

živičné směsi zahodinu. Protože zahrnuje ispeciální

mísicí zařízení, bude dojejí nabídky patřit také tichý

asfalt modifikovaný pryžovým granulátem.

„Výstavbu nové obalovny vLíchovech (foto č. 2) nám

umožnila příslušnost keSkupině Metrostav, díky níž se

naše firma může rychleji rozvíjet anachází lepší uplatnění

natrhu,“ řekl při slavnostním otevření provozu (foto č.3)

jeden z jednatelů společnosti BES Ing. Tomáš Jelínek

(foto č. 4 uprostřed). Akce, spojené soslavou 20. výročí

založení firmy Údržba silnic, se mimo hejtmana Středo-

českého kraje Miloše Petery a dalších hostů zúčastnil

také viceprezident Skupiny Ing.František Kočí agenerální

ředitel Metrostavu Ing.Pavel Pilát (foto č. 5 zleva), kteří

si obalovnu podrobně prohlédli (foto č. 6). Výrobna, jež

umí zpracovat irecyklát, je šetrnější kživotnímu prostředí

améně hlučná, než byla původní, již stavbaři odstranili.

Ing.Tomáše Vašuta,

vedoucího projektu zdivize 3

Metrostav si Tomáš Vašut zvolil za zaměstnavatele

před 10 lety, v posledním ročníku stavební fakulty

ČVUT. Studoval sice vodní hospodářství, vdivizi 3 se

ale začal věnovat pozemním stavbám – nejprve rezi-

denci Nový Anděl. Po domech Na Vyhlídce nastoupil

už jako vedoucí projektu nastavbu energocentra vdej-

vickém areálu Ústavu organické chemie abiochemie

AV ČR, kde později řídil i rekonstrukci pavilonu C.

Postavil bytový dům Pod Ladronkou a dnes buduje

laserové centrum ELI Beamlines vDolních Břežanech

– opět pro akademiky, tentokrát zFyzikálního ústavu.

Stojíte včele týmu techniků zdivizí 3 a9 Metrostavu

a zfirem VCES aOHL ŽS. Jak se vám vněm pracuje?

Skolegy zdivize 9 jsme se už nazačátku dohodli, že bu-

deme vystupovat společně, bez ohledu nadivize. Uřídit

ale sdružení, vněmž máme jen oprocento víc než naši

partneři, je poměrně velká výzva, ikdyž spolu všichni pro-

fesionálně velmi dobře vycházíme. Je to jiné než pracovat

nazakázce sám nebo vesdružení snadpoloviční většinou.

Můžete to vysvětlit podrobněji?

Technicky sice myslíme všichni stejně, ale vkaždé firmě

je třeba odlišné nastavení kontrolních mechanismů. Jedni

hlídají korunové položky napříč celým rozpočtem – naELI

má přes 15000 řádků – nebo kontrolují kvalitativní po-

žadavky například cementu odesláním vzorků letecky

do Francie. Rozdílné je také zpracování harmonogramů

včetně rozpracování finančního sledování.

To určitě není jediné, sčím se nastavbě potýkáte...

Hodně času a sil nám zabírá administrace. Ne v rámci

sdružení, ale směrem kinvestorovi. Vytvoření požadavků

aschvalovacích procedur před zabudováním prvního ku-

bíku betonu včetně vzorků nám zabralo tři měsíce. Podob-

ně zde před instalací procesujeme každý prvek. Jen ti, kdo

realizují státní zakázky, si dokážou představit, z jakých

podkladů vycházíme ajaké doklady musíme předávat.

Chtěl jste původně pracovat navelkých vodních dílech.

Nelitoval jste, že jste se jim nevěnoval?

Ze začátku trochu ano, byla to technická věc, která mě

bavila. Vědomosti zvystudovaného oboru ale využívám.

Naproudění kapalin či plynů je založená část TZB. NaELI

jsme také museli provést takové železobetonové prvky, že

se dojisté míry podobaly masivním konstrukcím vodo-

hospodářských děl. Jejich zhotovení jsem si proto dokázal

docela dobře představit. Rozhodnutí vybrat si Metrostav

proto nelituji. Sice naprvní pohled neměl tak lukrativní na-

bídku jako třeba někteří developeři, když vněm ale člověk

chce něco dělat ajde mu to, může profesně růst. Navíc

každodenní výzvy apráce vdobrém týmu přináší radost

nejen mně, ale hlavně těm, pro které stavím.

Je rozdíl mezi stavbou bytů avýzkumných center?

U bytových domů přicházíte do styku s tím, co znáte,

protože to máte kolem sebe každý den. Investor tlačí

natermín acenu, my nadetailní zpracování, tedy kontrolu

apreciznost. Uvýzkumných center však pracujete svěc-

mi, s nimiž se běžně nesetkáváte. Často ani nepoznáte,

oco se jedná, amusíte se vzdělat alespoň doté úrovně,

abyste věděl, proč to vědci potřebují. V Dejvicích, kde

jsme rekonstruovali budovu laboratoří pro organickou

chemii a biochemii, jsme například museli respektovat

požadavky natěsnost prostoru avýměnu ičištění vzdu-

chu. UELI se zabýváme fyzikálními veličinami – stíněním

elektromagnetického pulzu, radiačním zářením, vibrace-

mi... Navíc musíme vše zvládnout napoprvé avparamet-

rech, jež občas nejsou dané žádnými normami. Hodně věcí

totiž nelze opravit. Musím se proto stále učit něco nového.

Stavba vDolních Břežanech postupně končí. Co si dnes

vsouvislosti sní prvně vybavíte?

ELI Beamlines je státní zakázka. Ipřesto jsme už kesmlou-

vě uzavřeli sinvestorem sedm dodatků. To představovalo

stovky hodin náročných jednání aznich pro mě vyplývá

jediné – abychom mohli efektivně stavět, je nutné, aby

se všichni naučili víc používat selský rozum arychleji se

rozhodovali, jako to musíme my dělat nastavbách.

strana 2

PTÁME SE

Výstavba železničního tunelu Bad Cannstatt

Firma BeMo Tunnelling, dceřiná společnost Metrosta-

vu, buduje vesdružení 3,8 km dlouhý železniční tunel

akněmu příslušné objekty vestuttgartské čtvrti Bad

Cannstatt. Stavba, při níž jsou dnes vplném běhu hlav-

ní stavební práce, je součástí projektu Stuttgart 21.

První razicí práce nastavbě tunelu Bad Cannstatt, kde

BeMo pracuje vesdružení ATC, začaly vúnoru 2014. Ze

startovací šachty vytvořily přístupovou cestuumožňující

výstavbu dvou jednokolejných tunelových tubusů.

Zezačátku jednosměrná ražba se rozvinula dvěma

směry avsoučasnosti jsou otevřené tři čelby vhlavním

tunelu ajedna další vytvářející traťovou přípojku. Razicí

čety přitom převážně pracují pod starou železniční tratí

nazývanou Gäubahn. Stejně jako její mostní stavby avia-

dukty vznikla v roce 1920 a je stále v plném provozu.

Pokud nad hlavami kolegů nejezdí vlaky, podcházejí no-

vostavby skancelářskými budovami.

Poobtížných začátcích spojených isprojektem ale-

gislativou dosáhly ražby pomocí bagru v nepřetržitém

provozu výkonu 12–13 metrů denně. Zatím stavbaři cel-

kově vyrazili 1995 běžných metrů hlavní železniční tratě

(foto) aasi 250 bm propojek.

Ražby tunelu Bad Cannstatt přitom probíhají v tzv.

bobtnavých horninách. Když raziči procházeli vyluho-

vanými jílovito-vápencovými usazeninami ze svrchního

triasu, používali pro odvod vody stavební drenáže. Ná-

sledně narazili nahorniny sice stejné, ale nevyluhované

– s anhydritem či bez něj. Oblasti obsahující anhydrit

specialisté přednostně prozkoumali pomocí vrtů, od-

povídajícím způsobem zainjektovali a izolačními tělesy

oddělili od úseků anhydrit neobsahujících. Anhydrit se

totiž při styku svodou mění nasádrovec atuto chemickou

reakci doprovází nárůst objemu horniny až o60 %. Kvůli

bobtnajícímu anhydritu proto vnitřní obezdívka tunelu

vrizikových oblastech dosahuje tloušťky 1 m aje odhor-

niny odizolována plastickými izolačními pásy. Provádění

tunelů vbobtnavých horninách je prostě vždy výzvou.

Vpolovině letošního června otevřeli kolegové zBeMo

také pátou čelbu vedvoukolejném tunelu srozplety. Po-

užívají při ní metodu NRTM svertikálním členěním, kdy

nejprve vylomí dvě opěří. Ať se jim práce daří, Zdař Bůh!

Ares Moritz, Robert Dostál, foto BeMo

Stuttgart 21 (S21, 57 km trasy,33 km tunelů) anávazný

úsek Wendlingen–Ulm (59,6 km, 30,4 km) jsou součástí

nadčasového projektu vysokorychlostní železnice ICE

Stuttgart–Ulm. Před zahájením se potýkal svelkým

odporem veřejnosti – mimo jiné ikvůli velké finanční

náročnosti. Vsoučasnosti hrozí S21 zpoždění omnoho

let, zvláště kvůli technickým těžkostem souvisejícím

snaplňováním požadavků stavebního povolení či pro

zvýšení cenových nákladů. Podle informací ztisku se

jejich odhad dnes pohybuje kolem 6,5 miliardy eur

oproti 4,5 miliardy uvažovaným vroce 2009.

Metrostav_12_2015.indd 2 14.07.15 13:42

Metrostav a.s. - noviny