Strana 2
Skládaná fasáda budovy Metrostavu
Stavba Palmovka Parku II (PPII) získává finální po-
dobu. Pozornost kolemjdoucích proto už dnes poutá
šedobílý obvodový plášť budoucího sídla Metrostavu.
Úvodem slovo Ing. arch. Josefa Pleskota: „Kromě
základního dobrého proporčního členění fasád jako celku
lze výtvarnou kreativitu architekta obvykle nejlépe uplat-
nit při návrhu krytí tepelně-izolačních vrstev obvodového
pláště. VAP Atelieru rádi používáme tzv. otevřený – pro-
větrávaný nekontaktní systém vnější krycí vrstvy, který
je maximálně prefabrikovatelný apřímo nastavbě jej lze
montovat suchým způsobem. Preferujeme také efekt ne-
násilné kreativity, který vznikne takříkajíc zadarmo. Vpří-
padě fasády PPII jsme zvolili obklad ze sklocementových
desek o(prakticky) jednotném rozměru 1350 x 200 mm,
které jsou skládány navazbu. Ta – vzhledem kcelkovému
měřítku – evokuje vploše tradiční cihelnou fasádu. Její
působení pak narušuje překvapivý přechod nanároží, kde
je pro specifické ozvláštnění využito zaobleného půdory-
su věží. Relativně dlouhé rovné desky naoblých nárožích
plasticky vystupují (foto) a vytvářejí hru světel a stínů
atím jemný detail, který je charakteristický jen pro budo-
vu PPII. Působení tohoto originálního detailu umocňuje
velké množství oblých rohů, které se prolínají apropojují.“
Výše popsané se stalo pro specialisty Metrostavu
jasným zadáním. Protože obálka budovy patří knejexpo-
novanějším částem stavby, nakterou je kladeno mnoho
často protichůdných požadavků, věnovali jejímu technic-
kému návrhu velikou pozornost. Vprvní fázi řešili přede-
vším systém kotvení vnějšího pláště tak, aby rastr kotev
procházejících tepelně-izolačním souvrstvím způsoboval
co možná nejmenší energetické ztráty. Dalším velkým
tématem byla otevřenost vnější obálky, která především
vobloucích umožňovala pronikání deště navnitřní část
konstrukce. Vdílnách divize 6 proto vznikl dřevěný model
části fasády v měřítku 1:1, který napomohl získat prosto-
rovou představu anasměroval návrh detailů.
V další fázi projektu vnesl donávrhu fasády PPII dobré
podněty zhotovitel, jehož odborníci například vymysleli
zjednodušený systém uchycení vnějšího pláště smenším
množstvím kotev asnazší arychlejší montáží. Nejtěžším
úkolem se nakonec stal požadavek na rozebíratelnost
fasády. I tento cíl byl splněn a správa PPII bude moci
kdykoliv vyměnit jakoukoliv desku obkladu samostatně.
Poslední detaily, třeba způsob uchycení pojistné izola-
ce nazateplení bez viditelného kotvení, odborníci doladili
na zkušebním vzorku až při realizaci. Docílili tak 100%
ochrany proti průniku dešťové vody dokonstrukce a věří,
že se obvodový plášť bude nejen líbit, ale hlavně bude bez
problémů plnit všechny požadované funkce.
Jan Klečka, foto Josef Husák
Exkurze při výsuvu
Na stavbě první etapy západního silničního obchvatu
Plzně v úseku Domažlická–Křimická se 30. července
uskutečnil poslední, v pořadí už devátý výsuv ocelové
konstrukce (foto č. 1) jediného mostu na trase. Při této
příležitosti uspořádal investor díla, Správa a údržba
silnic Plzeňského kraje, exkurzi na staveniště.
První etapa stavby západního obchvatu řeší vybudo-
vání zhruba dvoukilometrové komunikace II. třídy včet-
ně návazných objektů. Metrostav se na díle účastní ve
sdružení se společnostmi BERGER BOHEMIA, STRABAG
a EUROVIA CS a má na starosti výstavbu 314,6metru
dlouhého osmipolového mostu, kterému se sice říká most
Křimická, ale ve skutečnosti překlenuje údolí Vejprnické-
ho potoka a je od Křimic poměrně dost vzdálený.
Vedoucím projektu za naši společnost je zde Ing. Pavel
Brázdil z plzeňské oblasti divize 1, která most buduje ve
spolupráci s týmem Ing. Petra Hanzala z divize 5 Metro-
stavu. Pracovníci jejího provozu zajišťují vlastními silami
(foto č. 2 a 3) nejen výsuv ocelové konstrukce přemostění,
ale i její spuštění na definitivní ložiska a betonáž spřažené
železobetonové desky mostovky.
Návštěvníky při exkurzi doprovázel Ing. Hanzal (foto
č. 4), který jim popisoval technologii výsuvů. Délka toho
posledního byla 31,5 m, hmotnost jeho ocelové kon-
strukce včetně dvou vybetonovaných spřažených desek
a osazeného betonážního vozíku dosáhla téměř 1300tun.
Most Křimická (foto č. 5), stejně jako ostatní části stavby,
která je spolufinancována z fondů Evropské unie, by měl
být dokončen vpolovině července příštího roku.
Ing.Veroniky Onderkové,
přípravářky zdivize 1
Když Veronika, tehdy ještě Repáková, získala roku
2011 Cenu Metrostavu za nejlepší diplomovou práci
voboru geotechnika naostravské stavební fakultě VŠB
– TU, netušila, že ji Mezinárodní společnost pro bez-
výkopové technologie ISTT pozve až doBrazílie. Vloni
vlistopadu tam zrukou jejího prezidenta převzala oce-
nění zanejlepší studentský diplomový projekt nasvětě.
Čeho se vaše diplomová práce týkala?
Nazákladě návrhu Ing.Karla Franczyka, Ph.D., ze Sub-
terry jsem si prodiplomovou práci vybrala téma využití
technologie pipe roofing pro sanaci závalů vželezničním
tunelu Jablunkov. Zvolila jsem si ho proto, že zahrnovalo
jak teoretické modelování napočítači, tak možnost uplat-
nění návrhu vpraxi. Popřehledu historických, geologic-
kých ahydrogeologických poměrů lokality azhodnocení
výsledků posledního inženýrsko-geologického průzkumu
jsem ve své práci navrhla dvě varianty řešení dalšího
postupu stavby. Ikdyž Subterra ani jednu znich nakonec
nevyužila přímo, moje závěry hrály roli zejména při vy-
hodnocování způsobu řešení vzniklé mimořádné události.
Mohla byste jednoduše vysvětlit, co je pipe roofing?
Je to bezvýkopová technologie pro budování podzem-
ních staveb, jejíž název můžeme volně přeložit jako za-
střešení trubkami. V mé diplomové práci to konkrétně
znamenalo zpevnění horninové klenby aostění jednoho
tubusu jablunkovského tunelu pomocí série horizontál-
ně protlačovaných ocelových trub, které by povyplnění
železobetonem měly vytvořit zpevnění propadlé horniny
apřipravit co nejbezpečnější prostředí pro další postup
výstavby tunelu. Vprojektu jsem mimo jiné pro provedení
pipe roofingu navrhla startovací acílovou šachtu ame-
zitlačnou stanici. Brala jsem přitom vúvahu deformace
anapětí vpoklesové kotlině ivostění anutnost neomezit
nepřerušený vlakový provoz vdruhém tubusu tunelu.
Vaši práci nejprve ocenil Metrostav... Co bylo dál?
Poté, co jsem zvítězila vestudentské soutěži oCenu České
společnosti pro bezvýkopové technologie 2010/2011
azískala zaměstnání jako přípravář voblastním zastou-
pení divize 1 pro Severomoravský region, postoupila moje
diplomka domezinárodního kola soutěže No-Dig Award
2012, která měla být vyhodnocena namezinárodní konfe-
renci vbrazilském São Paulu. Vítězství vpočetné celosvě-
tové konkurenci jsem nečekala, apozvání doBrazílie mě
proto velmi překvapilo, ato ipřesto, že jsem mezitím vy-
hrála také soutěž onejlepší diplomovou práci zarok 2011,
kterou vyhlašuje Česká tunelářská asociace ITA-AITES.
Jak se vám vBrazílii líbilo?
Byla to neobvyklá zkušenost. Mohla jsem se tam podí-
vat také díky příspěvku Metrostavu, okterý se zasloužil
zejména ředitel naší divize Ing.Jaroslav Heran, protože
grant související soceněním nestačil napokrytí nákladů
mé cesty. Bylo mi ctí setkat se vSão Paulu spředsedy
společností pro bezvýkopové technologie zcelého světa
apřevzít cenu odprezidenta ISTT. DoBrazílie, kde jsem
se zdržela zhruba týden, mě jinak jako „bodyguard“
doprovázel manžel. Ani to však nezabránilo tomu, aby
nás při výletě doRia de Janeiro nepřepadli aneokradli.
Ponávratu domů jsme proto oba konstatovali, že ikdyž
Rio bylo krásné, tak skaždou další zkušeností ze zahra-
ničních cest se v nás upevňuje přesvědčení, že nejhezčím
městem nasvětě je Praha, která je vesrovnání sjinými
velkoměsty navíc idocela bezpečná.
Mohla jste poškole nastoupit dopodzemní divize Sub-
terry. Využila jste ale nabídku Metrostavu nazaměst-
nání vOstravě, kde jste naposledy pracovala narekon-
strukci stadionu veVítkovicích. Co vás čeká dál?
Spolu s kolegy z divize 1 věřím, že získáme i zakázku
na druhou etapu přestavby vítkovického stadionu. Prá-
ce mám proto nyní víc než dost, protože se napřípravě
nabídky do soutěže na tuto stavbu intenzivně podílím.
Dobudoucna bych se potom ráda věnovala doktorskému
studiu geotechniky arozšíření jazykových znalostí.
–red–, foto archiv Veroniky Onderkové
strana 2
PTÁME SE
1
Stejné zadání, podobný termín, ale jiná zakázka
Když Ing.Lukáš Horuta ze severomoravského regionu
divize 1 začal se svým týmem letos vúnoru pracovat
na přestavbě obchodního domu PRIOR v Prostějově,
měl před sebou podobnou práci, jakou zashodný čas
vykonal i orok dřív. Vroce 2012 totiž spolu skolegy
vybudoval způvodního ODPRIOR vOlomouci moderní
nákupní Galerii Moritz, která letos dokonce postoupila
dodruhého kola prestižní soutěže Stavba roku. Může
se proto stát, že iletošní dílo divize 1 – prostějovské
obchodní centrum Zlatá brána – ocení při dobře odve-
dené práci nejen budoucí zákazníci či občané města.
„Rozsahem, stylem a standardem vnitřních úprav
se naše dvě poslední rekonstrukce opravdu moc neliší.
VProstějově však oproti Galerii Moritz ubylo prosklených
fasád, které nájemci vOlomouci vevětší míře zastavěli
předsazenými příčkami. Naopak zde podle návrhu archi-
tektů ze společnosti KANIA přibude provětrávaná fasáda
sprofilovanými deskami, která obvodový plášť nové ná-
kupní galerie výrazně omladí,“ říká Ing.Horuta.
První úkol, s nímž se jeho tým v Prostějově setkal,
bylo vybourání všech instalací i výplňových konstrukcí
staré budovy. Z původního obchodního domu s žele-
zobetonovou nosnou konstrukcí i vzhledem tak zůstal
funkční jenom nosný skelet (foto č. 2). Dnes už je ze
severu, východu izápadu téměř opláštěný nepravidelnou
kombinací prosklených ploch azavěšené provětrávané fa-
sády svýplní zcementovláknitých desek (foto č. 1). Jižní
průčelí hlavní budovy není pohledově tolik exponované,
celoplošně jej proto pokryje plášť zkontaktního zateplo-
vacího systému. Všude, kde je navržen, bude až do 3m
opatřen antigraffiti nátěrem nebo impregnací – nákupní
galerie totiž stojí vcentru města, kde je vandalismus tak-
řka nadenním pořádku. Útroby přestavovaného objektu
v současnosti plní příčky i rozvody instalací, protože
práce vProstějově rychle spějí kzávěru – stavba končí
31.října. Už během listopadu by pak měli občané města
najít veZlaté bráně obchody aprovozovny služeb nadvoj-
násobné ploše, než měli kdispozici dřív. „Nastavbě ne-
máme žádné větší problémy, všechno totiž hned řešíme
ve spolupráci s investorem. Věříme proto, že dobu vý-
stavby – necelých devět měsíců – dodržíme aveřejnosti
odevzdáme kvalitní dílo,“ uzavírá vedoucí projektu.
2
1
2
3
4
5