strana 5

zp r avoda j s t v í z diviz í

1

Dvoje horské apartmánové domy od divize 9

Zatímco v minulosti si Češi pořizovali chaty a chalupy,

v posledních letech stojí vysoko na žebříčku popularity

nemovitostí apartmány v horských střediscích. V zimě

slouží jako zázemí pro lyžaře, v létě jsou výchozím

místem pro turistiku a výlety na kolech. Díky rostoucí oblíbenosti tohoto typu bydlení staví od loňského

července horské apartmány hned dva týmy divize 9

– Ing. Martin Jirota v Železné Rudě na Šumavě, pod

vedením jeho kolegy Ing. Filipa Křesťana pak vznikají

apartmány ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších. Obě

díla by měla skončit nedlouho po sobě – šumavské

letos na konci listopadu, krkonošské o měsíc později.

2

Šumavský dvůr se rozšíří

Na kopci Pancíř v katastrálním území Železné Rudy – Špi­

čáku roste nedaleko parkoviště pro návštěvníky Černého

jezera směrem na Hofmanky Šumavský dvůr. V rámci dru­

hé etapy jeho stavby zde v budově, která by měla citlivě

zapadnout do okolní zástavby a zároveň plně respektovat

přírodu, vzniká celkem 27 apartmánových bytů. Architekti

z ateliéru Masák & Partner proto při návrhu dvou objektů

3

obdélníkového půdorysu, které jsou propojeny do tva­

ru písmene L, použili celou řadu přírodních materiálů.

Hlavním je dřevo, ze kterého jsou jak nosné konstrukce,

tak okna a jejich šambrány, dekorace i střešní krytina –

štípaný šindel. Na fasádě hlavního křídla převládá modří­

nový obklad v přírodním odstínu (foto č. 1), který doplní

kamenné obložení. Na fasádě vedlejšího křídla už dřevo

tolik nedominuje, zde vynikne kombinace kamenného

obložení s bílou omítkou.

Celý objekt bude mít jedno podzemní a čtyři nadzemní

podlaží. V suterénu budou dva byty, wellness centrum

s whirlpoolem a saunou, sklepy k jednotlivým bytovým

jednotkám, kotelna a strojovny VZT. V 1. a 2. NP budou

byty o velikosti 1+kk až 3+kk a do 3. a 4. NP architekti

umístili podkrovní mezonetové byty 3+kk až 5+kk. Každý

byt bude mít k dispozici buď předzahrádku, nebo balkon,

či terasu, některé také krb. Součástí objektu bude i 28 kry­

tých garážových stání. Vedle apartmánového domu pak

bude ještě dalších šest parkovacích stání na terénu.

V současné době zde už tým Ing. Martina Jiroty do­

končil všechny nosné konstrukce, krov s OSB deskami

a parotěsnou izolací i veškeré vyzdívky. „Momentálně už

máme hotovou asi třetinu sádrokartonových konstrukcí

a bytových instalací, provádíme vnitřní omítky a dokon­

čujeme fasády,“ popisuje vedoucí projektu. Práce (foto

č. 2) sice většinou probíhají podle klasických postupů,

jedná se však o jednu z největších dřevostaveb v Česku.

Její konstrukce dodává firma Dřevostavby Biskup, která

pro výrobu používá speciální 3D program napojený na ob­

ráběcí stroje. „Výsledkem je jakási stavebnice, ve které

do sebe musí vše přesně zapadat. Jakýkoliv chybný detail

se nám v extrémních podmínkách Šumavy může vymstít,

proto se jich musíme vyvarovat,“ vysvětluje Ing. Jirota.

Apartmány Medvědín získávají konečnou podobu

Další apartmánový areál vyrůstá díky Metrostavu v těsné

blízkosti spodní stanice lanové dráhy na vrch Medvědín

ve Špindlerově Mlýně. Také ateliér A.D.N.S., z jehož dílny

architektonický návrh pochází, navrhl obalit jeho čtyři do­

my dřevem a kamenem, takže stejně jako Šumavský dvůr

citlivě zapadnou do okolního prostředí. Jsou navíc rozlo­

ženy tak, že mezi sebou vytvoří atrium s malým jezírkem.

Ve Špindlerově Mlýně jsou už dnes dokončeny nosné

monolitické konstrukce (foto č. 3 a 4), které prováděla

společnost Pragis. Pod stavbou budou kromě ní a divize 9

podepsány i další firmy ze Skupiny Metrostav. Mimo jiné

také Subterra, která měla na starosti montáže elektric­

kých rozvodů, ústředního topení a zdravotních instalací.

V současné době tým Ing. Filipa Křesťana dokončuje

montáž krovů a střech, řídí práce na dřevěné i kamenné

fasádě i vnitřních omítkách. Objekty tak už dostávají svou

konečnou podobu. Na konci roku tu ve čtyřech shodně

4

Divize 9 se po 3 letech vrátila do Becherovky

Ze všech karlovarských léčebných pramenů je asi

nejznámější ten třináctý – bylinný likér Becherovka.

Vyrábí se 206 let, z toho poslední roky už ne v centru

lázní, ale na jejich okraji v Bohaticích, kde před třemi

lety postavil novou výrobnu tým Jana Mráze z divize 9.

Letos v dubnu se kolegové z karlovarské oblasti do likérky vrátili, aby pod vedením tehdy stavbyvedoucího,

dnes vedoucího projektu Ing. Karla Hese přistavěli

do výrobního areálu nový sklad hotových výrobků.

„Postup prací při stavbě musíme plánovat tak, aby­

chom co nejméně omezili výrobu Becherovky. Novou

halu totiž přistavujeme přímo vedle stáčírny u nepřetržitě

používaného skladu (vizualizace), jehož část dispozič­

ně upravujeme. K prostoru stavby máme navíc přístup

jen z jedné strany, a protože naše rozvody navazujeme

na provozované přípojky, je tu zejména logistika docela

složitá,“ konstatuje projektu Ing. Karel Hes.

Jednopodlažní nepodsklepená hala pro uskladnění

hotových výrobků na paletách vznikne z dvojice lodí

s osovou šířkou 13,5 a 18,5 m a délkou 46,5 m. Skladovací

plocha téměř 1500 m² bude rozčleněna na čtyři samostat­

né požární úseky – lihoviny totiž mohou nejen snadno

hořet, ale jejich výroba je doslova výbušná.

Svislou i vodorovnou nosnou konstrukci skladu vy­

tvoří prefabrikované železobetonové prvky. Sloupy budou

vetknuty do ztužujících prvků žebrové monolitické zákla­

dové desky podepřené pilotami. Na fasádu vybral projek­

tant světležluté kovoplastické sendvičové panely s výplní

z minerální vlny a zateplenými betonovými sokly. Součástí

Hotový sklad musí tým Ing. Hese předat investorovi

do 29. listopadu letošního roku. Pokud se mu to podaří

včas a v souladu s jeho požadavky, možná se divize 9

do Becherovky za čas vrátí i potřetí – po výstavbě nové

výrobny a skladu by totiž měla přijít na řadu modernizace

nejstaršího bohatického objektu – stáčírny.

– r e d – , v i z u ali z a c e Te b o din C z e c h Re p u b li c

Stavba MVE Štětí je na velkou vodu připravená

Tým Ing. Jiřího Škrance z divize 6 staví od loňského

března ve sdružení s firmou Zakládání staveb malou

vodní elektrárnu na pravém břehu Labe u jezu Štětí.

Stejně jako na ostatních rozestavěných vodohospodářských dílech i zde se zaměstnanci obou společností

potýkali v červnu s velkou vodou a v červenci a v srpnu

doháněli zpoždění, které jim blízkost řeky způsobila.

1

„V neděli 2. června bylo už od časných ranních hodin

jasné, že Labe stavbu zaplaví, a tak jsme celé dopoledne

ze stavební jámy vyklízeli stroje a zařízení,“ vzpomíná

Ing. Škranc. Betonáři z divize 6 přitom ještě ukládali

poslední dva mixy z celonoční betonáže. Řeka začala

na stavbu pronikat kolem jedné hodiny. V té době už

stavaři jámu řízeně zaplavovali, aby nedošlo k provalení

její štětovnicové stěny. S tím, jak se měnila hydrologická

situace a rostl očekávaný průtok vody, stěhovali místní

pracovníci jak v neděli, tak v pondělí většinu zařízení

i staveništních buněk dál a výš od Labe. To nakonec

kulminovalo někde mezi padesátiletou a stoletou vodou

a s průtokem téměř 4000 m³/s. Stěny jímky přitom mohly

vypadajících třípodlažních objektech noví majitelé získají

apartmány o rozloze od 34 do 124 m².

Kromě stejného zhotovitele – divize 9 –, některých

použitých materiálů a téměř stejného termínu zahájení

a dokončení spojují oba apartmánové domy i další skuteč­

nosti. Stejně jako tým Ing. Jiroty i stavbaře pod vedením

Ing. Křesťana potrápilo počasí. „Letošní dlouhá zima, kdy

jsme museli provádět monolitické konstrukce, nám dala

dost zabrat. Začátek stavby nám navíc komplikovaly problé­

my s přeložkami inženýrských sítí,“ vzpomíná Ing. Křesťan.

Na nepředvídatelnost počasí v zimě vzpomíná i Ing. Ji­

rota: „Nucenou přestávku jsme měli prakticky od začátku

prosince až do konce března. Největší komplikaci však pro

nás stále představuje množství investorských změn, které

se týkají nejen dispozice bytů, ale i konceptu technologií,“

dodává a vysvětluje, že stavba vzniká systémem Design

& Build, což v podstatě předpokládá kompletní tvorbu

realizační dokumentace ze strany Metrostavu.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

zakázky jsou i dvě úpravy sousedních objektů a spojovací

krček, kterým se nový sklad propojí se stávajícím.

„Oproti smlouvě se nám podařilo v předstihu provést

hlubinné založení stavby pomocí 155 ks ražených pilot

typu Franki s délkou 6 až 12 m,“ pochvaluje si Ing. Hes

a dodává: „Teď už máme hotovou i téměř celou železo­

betonovou desku podloženou základovými pasy, kterou

jsme provedli na navážce a jílovitém podloží sahajícím až

do 65m hloubky pod terén. Začátkem srpna jsme proto

mohli začít montáž prefabrikovaných konstrukcí.“

2

udržet jen jeho necelou třetinu – rozhodnutí o řízeném za­

plavení stavební jámy proto bylo jediné možné a správné.

Ing. Škranc v popisu pokračuje: „Vodu jsme z jámy

mohli začít čerpat až 10. června, přičemž rychlost od­

čerpávání jsme regulovali podle požadavku statika, aby

hladina v jímce odpovídala výšce vody v řece a nevznikl

opačný tlak na podzemní stěny, který by mohl způsobit

jejich zborcení. Po šestnácti dnech na nás Labe zaútočilo

znovu. V pátek 26. června se po celých dvacet hodin hla­

dina řeky pohybovala v úplné rovině s dolní jímkou a my

s obavami sledovali po centimetrech její pohyb.“

Když voda ze staveniště zmizela, museli jej stavbaři

nejprve vyčistit od nánosů bahna. Začátkem července

pak mohli na konstrukcích spodní stavby elektrárny znovu

začít pracovat betonáři divize 6 vedení Petrem Hanzlíkem.

Omezovalo je přitom poškození ramenátů pro bednění

savky (foto č. 1), které museli tesaři repasovat. Naplno

běží práce na stavbě až od čtvrtého červencového týdne.

„S kolegy z divize jsme se dohodli, že skluz v prová­

dění železobetonových konstrukcí (foto č. 2) způsobený

povodní doženeme během léta nepřetržitým provozem,“

říká Ing. Škranc a dodává: „Přestože už 7. srpna betonáři

dokončili kontinuální betonáž posledního dílu hydraulic­

kého obvodu elektrárny, bude stále velmi složité splnit

plánovaný milník nástupu technologů.“

Pokud se však nepřihodí žádná další živelní pohroma,

smluvní termín předání vyzkoušené a zkolaudované elek­

trárny bude platit. Tu chce dodavatelské sdružení, které

MVE Štětí buduje na klíč včetně technologie a zajišťuje

i její financování, předat zadavateli, obecně prospěšné

společnosti Energeia, v únoru roku 2015. Dvě třílopa­

tové přímoproudé Kaplanovy turbíny v uspořádání PIT

s čelní převodovkou tu budou moci dosáhnout výkonu

asi 5,20 MW. Energeia by chtěla provozem elektrárny

získat stálý zdroj prostředků pro financování neziskových

aktivit, které provozuje v partnerství s Nadačním fondem

Klíček – více na adrese www.klicek.org.