strana 5
zp r avoda j s t v í z diviz í
1
Dvoje horské apartmánové domy od divize 9
Zatímco v minulosti si Češi pořizovali chaty a chalupy,
v posledních letech stojí vysoko na žebříčku popularity
nemovitostí apartmány v horských střediscích. V zimě
slouží jako zázemí pro lyžaře, v létě jsou výchozím
místem pro turistiku a výlety na kolech. Díky rostoucí oblíbenosti tohoto typu bydlení staví od loňského
července horské apartmány hned dva týmy divize 9
– Ing. Martin Jirota v Železné Rudě na Šumavě, pod
vedením jeho kolegy Ing. Filipa Křesťana pak vznikají
apartmány ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších. Obě
díla by měla skončit nedlouho po sobě – šumavské
letos na konci listopadu, krkonošské o měsíc později.
2
Šumavský dvůr se rozšíří
Na kopci Pancíř v katastrálním území Železné Rudy – Špi
čáku roste nedaleko parkoviště pro návštěvníky Černého
jezera směrem na Hofmanky Šumavský dvůr. V rámci dru
hé etapy jeho stavby zde v budově, která by měla citlivě
zapadnout do okolní zástavby a zároveň plně respektovat
přírodu, vzniká celkem 27 apartmánových bytů. Architekti
z ateliéru Masák & Partner proto při návrhu dvou objektů
3
obdélníkového půdorysu, které jsou propojeny do tva
ru písmene L, použili celou řadu přírodních materiálů.
Hlavním je dřevo, ze kterého jsou jak nosné konstrukce,
tak okna a jejich šambrány, dekorace i střešní krytina –
štípaný šindel. Na fasádě hlavního křídla převládá modří
nový obklad v přírodním odstínu (foto č. 1), který doplní
kamenné obložení. Na fasádě vedlejšího křídla už dřevo
tolik nedominuje, zde vynikne kombinace kamenného
obložení s bílou omítkou.
Celý objekt bude mít jedno podzemní a čtyři nadzemní
podlaží. V suterénu budou dva byty, wellness centrum
s whirlpoolem a saunou, sklepy k jednotlivým bytovým
jednotkám, kotelna a strojovny VZT. V 1. a 2. NP budou
byty o velikosti 1+kk až 3+kk a do 3. a 4. NP architekti
umístili podkrovní mezonetové byty 3+kk až 5+kk. Každý
byt bude mít k dispozici buď předzahrádku, nebo balkon,
či terasu, některé také krb. Součástí objektu bude i 28 kry
tých garážových stání. Vedle apartmánového domu pak
bude ještě dalších šest parkovacích stání na terénu.
V současné době zde už tým Ing. Martina Jiroty do
končil všechny nosné konstrukce, krov s OSB deskami
a parotěsnou izolací i veškeré vyzdívky. „Momentálně už
máme hotovou asi třetinu sádrokartonových konstrukcí
a bytových instalací, provádíme vnitřní omítky a dokon
čujeme fasády,“ popisuje vedoucí projektu. Práce (foto
č. 2) sice většinou probíhají podle klasických postupů,
jedná se však o jednu z největších dřevostaveb v Česku.
Její konstrukce dodává firma Dřevostavby Biskup, která
pro výrobu používá speciální 3D program napojený na ob
ráběcí stroje. „Výsledkem je jakási stavebnice, ve které
do sebe musí vše přesně zapadat. Jakýkoliv chybný detail
se nám v extrémních podmínkách Šumavy může vymstít,
proto se jich musíme vyvarovat,“ vysvětluje Ing. Jirota.
Apartmány Medvědín získávají konečnou podobu
Další apartmánový areál vyrůstá díky Metrostavu v těsné
blízkosti spodní stanice lanové dráhy na vrch Medvědín
ve Špindlerově Mlýně. Také ateliér A.D.N.S., z jehož dílny
architektonický návrh pochází, navrhl obalit jeho čtyři do
my dřevem a kamenem, takže stejně jako Šumavský dvůr
citlivě zapadnou do okolního prostředí. Jsou navíc rozlo
ženy tak, že mezi sebou vytvoří atrium s malým jezírkem.
Ve Špindlerově Mlýně jsou už dnes dokončeny nosné
monolitické konstrukce (foto č. 3 a 4), které prováděla
společnost Pragis. Pod stavbou budou kromě ní a divize 9
podepsány i další firmy ze Skupiny Metrostav. Mimo jiné
také Subterra, která měla na starosti montáže elektric
kých rozvodů, ústředního topení a zdravotních instalací.
V současné době tým Ing. Filipa Křesťana dokončuje
montáž krovů a střech, řídí práce na dřevěné i kamenné
fasádě i vnitřních omítkách. Objekty tak už dostávají svou
konečnou podobu. Na konci roku tu ve čtyřech shodně
4
Divize 9 se po 3 letech vrátila do Becherovky
Ze všech karlovarských léčebných pramenů je asi
nejznámější ten třináctý – bylinný likér Becherovka.
Vyrábí se 206 let, z toho poslední roky už ne v centru
lázní, ale na jejich okraji v Bohaticích, kde před třemi
lety postavil novou výrobnu tým Jana Mráze z divize 9.
Letos v dubnu se kolegové z karlovarské oblasti do likérky vrátili, aby pod vedením tehdy stavbyvedoucího,
dnes vedoucího projektu Ing. Karla Hese přistavěli
do výrobního areálu nový sklad hotových výrobků.
„Postup prací při stavbě musíme plánovat tak, aby
chom co nejméně omezili výrobu Becherovky. Novou
halu totiž přistavujeme přímo vedle stáčírny u nepřetržitě
používaného skladu (vizualizace), jehož část dispozič
ně upravujeme. K prostoru stavby máme navíc přístup
jen z jedné strany, a protože naše rozvody navazujeme
na provozované přípojky, je tu zejména logistika docela
složitá,“ konstatuje projektu Ing. Karel Hes.
Jednopodlažní nepodsklepená hala pro uskladnění
hotových výrobků na paletách vznikne z dvojice lodí
s osovou šířkou 13,5 a 18,5 m a délkou 46,5 m. Skladovací
plocha téměř 1500 m² bude rozčleněna na čtyři samostat
né požární úseky – lihoviny totiž mohou nejen snadno
hořet, ale jejich výroba je doslova výbušná.
Svislou i vodorovnou nosnou konstrukci skladu vy
tvoří prefabrikované železobetonové prvky. Sloupy budou
vetknuty do ztužujících prvků žebrové monolitické zákla
dové desky podepřené pilotami. Na fasádu vybral projek
tant světležluté kovoplastické sendvičové panely s výplní
z minerální vlny a zateplenými betonovými sokly. Součástí
Hotový sklad musí tým Ing. Hese předat investorovi
do 29. listopadu letošního roku. Pokud se mu to podaří
včas a v souladu s jeho požadavky, možná se divize 9
do Becherovky za čas vrátí i potřetí – po výstavbě nové
výrobny a skladu by totiž měla přijít na řadu modernizace
nejstaršího bohatického objektu – stáčírny.
– r e d – , v i z u ali z a c e Te b o din C z e c h Re p u b li c
Stavba MVE Štětí je na velkou vodu připravená
Tým Ing. Jiřího Škrance z divize 6 staví od loňského
března ve sdružení s firmou Zakládání staveb malou
vodní elektrárnu na pravém břehu Labe u jezu Štětí.
Stejně jako na ostatních rozestavěných vodohospodářských dílech i zde se zaměstnanci obou společností
potýkali v červnu s velkou vodou a v červenci a v srpnu
doháněli zpoždění, které jim blízkost řeky způsobila.
1
„V neděli 2. června bylo už od časných ranních hodin
jasné, že Labe stavbu zaplaví, a tak jsme celé dopoledne
ze stavební jámy vyklízeli stroje a zařízení,“ vzpomíná
Ing. Škranc. Betonáři z divize 6 přitom ještě ukládali
poslední dva mixy z celonoční betonáže. Řeka začala
na stavbu pronikat kolem jedné hodiny. V té době už
stavaři jámu řízeně zaplavovali, aby nedošlo k provalení
její štětovnicové stěny. S tím, jak se měnila hydrologická
situace a rostl očekávaný průtok vody, stěhovali místní
pracovníci jak v neděli, tak v pondělí většinu zařízení
i staveništních buněk dál a výš od Labe. To nakonec
kulminovalo někde mezi padesátiletou a stoletou vodou
a s průtokem téměř 4000 m³/s. Stěny jímky přitom mohly
vypadajících třípodlažních objektech noví majitelé získají
apartmány o rozloze od 34 do 124 m².
Kromě stejného zhotovitele – divize 9 –, některých
použitých materiálů a téměř stejného termínu zahájení
a dokončení spojují oba apartmánové domy i další skuteč
nosti. Stejně jako tým Ing. Jiroty i stavbaře pod vedením
Ing. Křesťana potrápilo počasí. „Letošní dlouhá zima, kdy
jsme museli provádět monolitické konstrukce, nám dala
dost zabrat. Začátek stavby nám navíc komplikovaly problé
my s přeložkami inženýrských sítí,“ vzpomíná Ing. Křesťan.
Na nepředvídatelnost počasí v zimě vzpomíná i Ing. Ji
rota: „Nucenou přestávku jsme měli prakticky od začátku
prosince až do konce března. Největší komplikaci však pro
nás stále představuje množství investorských změn, které
se týkají nejen dispozice bytů, ale i konceptu technologií,“
dodává a vysvětluje, že stavba vzniká systémem Design
& Build, což v podstatě předpokládá kompletní tvorbu
realizační dokumentace ze strany Metrostavu.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
zakázky jsou i dvě úpravy sousedních objektů a spojovací
krček, kterým se nový sklad propojí se stávajícím.
„Oproti smlouvě se nám podařilo v předstihu provést
hlubinné založení stavby pomocí 155 ražených pilot
ks
typu Franki s délkou 6 až 12 m,“ pochvaluje si Ing. Hes
a dodává: „Teď už máme hotovou i téměř celou železo
betonovou desku podloženou základovými pasy, kterou
jsme provedli na navážce a jílovitém podloží sahajícím až
do 65m hloubky pod terén. Začátkem srpna jsme proto
mohli začít montáž prefabrikovaných konstrukcí.“
2
udržet jen jeho necelou třetinu – rozhodnutí o řízeném za
plavení stavební jámy proto bylo jediné možné a správné.
Ing. Škranc v popisu pokračuje: „Vodu jsme z jámy
mohli začít čerpat až 10. června, přičemž rychlost od
čerpávání jsme regulovali podle požadavku statika, aby
hladina v jímce odpovídala výšce vody v řece a nevznikl
opačný tlak na podzemní stěny, který by mohl způsobit
jejich zborcení. Po šestnácti dnech na nás Labe zaútočilo
znovu. V pátek 26. června se po celých dvacet hodin hla
dina řeky pohybovala v úplné rovině s dolní jímkou a my
s obavami sledovali po centimetrech její pohyb.“
Když voda ze staveniště zmizela, museli jej stavbaři
nejprve vyčistit od nánosů bahna. Začátkem července
pak mohli na konstrukcích spodní stavby elektrárny znovu
začít pracovat betonáři divize 6 vedení Petrem Hanzlíkem.
Omezovalo je přitom poškození ramenátů pro bednění
savky (foto č. 1), které museli tesaři repasovat. Naplno
běží práce na stavbě až od čtvrtého červencového týdne.
„S kolegy z divize jsme se dohodli, že skluz v prová
dění železobetonových konstrukcí (foto č. 2) způsobený
povodní doženeme během léta nepřetržitým provozem,“
říká Ing. Škranc a dodává: „Přestože už 7. srpna betonáři
dokončili kontinuální betonáž posledního dílu hydraulic
kého obvodu elektrárny, bude stále velmi složité splnit
plánovaný milník nástupu technologů.“
Pokud se však nepřihodí žádná další živelní pohroma,
smluvní termín předání vyzkoušené a zkolaudované elek
trárny bude platit. Tu chce dodavatelské sdružení, které
MVE Štětí buduje na klíč včetně technologie a zajišťuje
i její financování, předat zadavateli, obecně prospěšné
společnosti Energeia, v únoru roku 2015. Dvě třílopa
tové přímoproudé Kaplanovy turbíny v uspořádání PIT
s čelní převodovkou tu budou moci dosáhnout výkonu
asi 5,20 MW. Energeia by chtěla provozem elektrárny
získat stálý zdroj prostředků pro financování neziskových
aktivit, které provozuje v partnerství s Nadačním fondem
Klíček – více na adrese www.klicek.org.