Strana 3

L E T NÍ P ŘÍLO H A

strana 3

Známé mrakodrapy

Čeští rekordmani

Dřív stačilo k prohlídce nejvyšších staveb světa navštívit Spojené státy americké. Dnes je za nimi třeba vyjet

nebo spíš zaletět do Asie či na Blízký a Dálný východ.

Tchaj-pej 101 (obr. 1) v Tchaj-wanu dostal své jméno

podle počtu svých pater. Inspirací pro jeho konstrukci

bylo stéblo bambusu, složené z osmi částí. Každá působí

jako samostatný celek a díky tomu je celá budova pev

nější, pružnější a lehčí. V jedné z nejrizikovějších oblastí

světa, kde řádí tajfuny a často se vyskytuje zemětřesení,

byla právě pevnost a pružnost pro mrakodrap zásadní.

Stavba, překonávající množství technických prvenství, je

dnes nejbezpečnější budovu na Tchaj-wanu. Při tajfunu

nebo při zemětřesení ji udržuje ve stabilní pozici vyvažo

vací těleso, které je umístěno na úrovni 88. a 92. patra.

Váží 660 tun a má průměr 5,5 m. Pokud Tchaj-pej 101

zasáhne silný vítr, vyvažovací těleso se začne pohybovat

do protisměru. Tím udržuje budovu ve stabilní pozici.

Nejvyšší stavby mohou být různého druhu – budovy,

kostelní věže, komíny nebo vysílače. S tuzemskými

rekordmany vás seznámí následující fotosloupek.

AZ Tower (foto č. 1) v Brně je nejvyšší budovou v ČR.

Stavba tohoto 111 m vysokého objektu s 30 patry trvala

dva roky. Zahrnuje celkem 17 tisíc m² obchodních, kance

lářských a rezidenčních ploch. Železobetonová konstruk

ce věže s charakteristicky prolomenou fasádou měla pů

vodně dosahovat výšky 85 metrů. Po změně projektu byla

postavena do výšky 109,5 m. Rekordní výšky 111 metrů

dosáhla až díky ocelové konstrukci.

Nejvyšší stavby ve světě a u nás

Petronas Twin Towers (obr. 2) stojí v Malajsii. Stavbu

čítající 88 pater inspirovalo pět pilířů islámu. Jedná se

v podstatě o dvě věže, které jsou ve výšce 170 metrů

spojené 58 metrů dlouhým mostem. Na stejném poscho

dí je pódium, kde je nutné přestoupit do dalšího výtahu,

aby bylo možné dostat se na ještě vyšší podlaží. Most je

přístupný pro návštěvníky.

Sears Tower (obr. 3) v USA tvoří devět modulů, které kon

čí v různých výškách, v padesátém, šestašedesátém a de

vadesátém patře tak, že jen dva z nich dosahují vrcholu

budovy ve výšce 442 m. Na vyhlídkovém 103. patře byly

ve výšce 412 metrů v roce 2009 otevřeny tři prosklené

balkony, vysunuté zhruba 1,3 metru ven z fasády, které

poskytují nevšední zážitek z výšky.

Empire State Building (obr. 4) postavená v USA ve stylu

art deco, byla v roce 1986 zařazena na seznam národních

kulturních památek. Její vrchol ve výšce 381 m měl pů

vodně sloužit jako kotviště vzducholodí a 102. patro jako

jejich přistávací plocha. Mezi 102. a 86. patrem byl výtah

pro cestující, kteří byli v 86. patře odbavováni. Po několika

pokusech se vzducholoďmi se však od plánu kvůli jeho

nepraktičnosti a nebezpečnosti upustilo.

Snad odjakživa byli lidé fascinováni výškami. Někteří

se jich snaží dosáhnout sami a zdolávají nejvyšší hory

či létají. Další se jim přibližují pomocí staveb. Mají

k tomu nejrůznější motivy. Chtějí ohromit, co nejdále

dohlédnout či vysílat nebo třeba jenom ušetřit na velikosti zastavěného území.

Kromě rostoucích cen pozemků vedly ke stavbě mra

kodrapů i nové technologie, které umožnily natahovat

konstrukce stále výš a výš. A to dokonce i v seizmicky

aktivních oblastech. Od začátku dvacátého století se tak

budovy začaly zvyšovat a také soutěžit o to, která je nej

vyšší. Období, po které konkrétní budova držela rekord,

se stále zkracovalo. Empire State Building v New Yorku

(z roku 1931) držela svůj primát po dlouhá desetiletí. Sears

Tower v Chicagu (1974) už byla první podstatně kratší do

bu. A pak už to šlo ráz na ráz, vždy jen po několika letech.

Momentálně je nejvyšší budovou světa Burdž Cha

lífa v Dubaji (foto č. 1). Byla dokončena v roce 2009

a měří neuvěřitelných 828 metrů. Stavěli ji plných pět

let a kromě výšky drží i 15 dalších světových primátů.

Je vůbec nejvyšší stavbou světa, a to včetně vysílačů,

stožárů a dalších struktur. Je nejvyšší nekotvenou stav

bou i nejvyšší obytnou stavbou. Současně je budovou

s největším počtem pater – má jich 162, objektem s nej

výše položenou vyhlídkovou plošinou (ve 124. patře),

mešitou (ve 158. patře), instalací hliníkové nebo skleněné

fasády (ve výšce 512 m) či nejvýše položeným bazénem

(v 76. patře). Má také nejmohutnější výtahovou instalaci

a současně nejrychlejší výtahy na světě, které přepravují

návštěvníky budovy rychlostí 65 km/h. Nás určitě může

těšit, že část z nich dodala česká firma.

Členitý tvar nejvyšší budovy má připomínat rozvinutý

květ květiny Hymenocallis, která se v Dubaji vyskytu

je. V interiérech Chalífovy věže – jak zní překlad názvu

budovy – je 5 hotelů, 150 restaurací, půl milionu metrů

čtverečních bytů a kanceláří. Stavba dostala jméno podle

Chalífy ibn Saída an-Nahajána, prezidenta Spojených

arabských emirátů, který se výrazně zasadil o její dokon

čení. Dnes v budově žije a pracuje na dvanáct tisíc lidí.

Zajímavostí je, že investoři z obavy před konkurencí

dlouho tajili skutečnou výšku budovy. I v průběhu samot

né výstavby nebylo známo, kolik vlastně bude mít metrů

či pater. Dosažení rekordu vždy oznámili až při dosažení

mezních hodnot. V únoru 2007 tak např. stavba svým ske

letem předstihla mrakodrapy Sears Tower a World Trade

Center, což byly do té doby budovy s největším počtem

podlaží na světě. Teprve asi o rok později developeři ozná

mili, že Burdž Chalífa je se 160 kompletními podlažími

a výškou 629 metrů nejvyšší stavbou světa. Konečná výš

ka pak byla ještě o dvě stě metrů větší. Vrcholek budovy

je za dobré viditelnosti vidět ze vzdálenosti 95 kilometrů.

Ale i tento rekord již zřejmě bude brzy překonán.

Novou nejvyšší budovou světa se má už za tři roky stát

Kingdom Tower (Královská věž), jejíž výška by měla pře

sáhnout magickou hranici tisíce metrů. Postavena má

být v saúdskoarabské oblasti Džidda poblíž Rudého moře

a měla by se stát centrálním architektonickým bodem

plánovaného nového městského komplexu, který bude

vzdálen jen asi sedmdesát kilometrů od nejposvátnějšího

místa islámu – Mekky.

V Evropě je nejvyšší budovou mrakodrap The Shard

(Střep) v Londýně. Je vysoký 310 metrů, větší výšku

nedovolují předpisy britské organizace pro bezpečnost

leteckého provozu. Ve světovém měřítku je proto Střep

až 45. nejvyšší. Stojí nedaleko Tower Bridge a byl dokon

čen v roce 2012. V prvních 28 patrech má kanceláře pro

celkem sedm tisíc lidí, nad nimi jsou dvě patra restaura

cí. Ve 34. až 52. patře je hotel, v dalších 12 patrech pak

nejvýše položené byty v Británii. V patrech 68 až 72 jsou

vyhlídkové prostory pro veřejnost.

Úplně nejvyšší současnou evropskou stavbou je te

levizní věž Ostankino v Moskvě, která měří 540 metrů.

Ještě v roce 1991 však prvenství držel polský vysílač

Konstantynow, který byl s výškou 646,38 metru ve své

době dokonce nejvyšší stavbou na světě. 8. srpna 1991 se

však během výměny kotevních lan zhroutil. Při incidentu

naštěstí nikdo nezemřel ani nebyl zraněn. Vyšetřovací

komise dospěla k závěru, že za destrukci stožáru byla

odpovědná firma, která stavbu zhotovila a udržovala.

U nás jsme, a to nejen co se výšky staveb týče, po

chopitelně poněkud skromnější. Nejvyšším mrakodra

pem v ČR je aktuálně AZ Tower v Brně, který byl otevřen

v červnu 2013 a měří 11 m. O pouhé dva metry tak pře

konal pražský věžový dům City Tower, který byl nejvyšší

budovou přes pět let, od prosince 2007. Stále ale drží jiný

primát, a to nejvyšší bod ve výšce 116 metrů. Původně

měla tato budova, na jejíž dostavbě se výrazně podílel

Metrostav, sloužit jako sídlo Československého rozhlasu.

Spolu s karlovarským hotelem Thermal jde zřejmě o nej

déle rozestavěnou stavbu u nás. Zahájena totiž byla už

v roce 1983, související práce začaly dokonce o pět let

dříve. Neměla to být jen výšková budova, ale celý areál

s nahrávacími studii, hlasatelnami a mnoha dalšími pro

vozy, třeba hudebními sály. Po rozdělení Československa

a tím i Československého rozhlasu však již tento projekt

nebyl pro Český rozhlas únosný. Proto od svého záměru

ustoupil a stavba byla v roce 1992 zastavena.

Tendr na její rekonstrukci a dostavbu byl vyhlášen až

v roce 1999 a vyhrála jej společnost ECM, která v roce

2000 zahájila projektovou přípravu. Dnešní podoba City

Tower je tak dílem světoznámého amerického architekta

Richarda Meiera, nositele prestižní Pritzkerovy ceny za ar

chitekturu. Generálním dodavatelem stavebních prací bylo

konsorcium firem Metrostav a PSJ holding. Za Metrostav

dílo řídilo sdružení divizí 3 a 9 pod vedením Jana Kučery.

Dostavba budovy začala v září 2006, kolaudací prošla

dva roky nato. Má tři podzemní a 27 nadzemních podlaží.

V tom nejvyšším je vyhlídková restaurace s atraktivním

výhledem na Prahu. V přízemí jsou prostory pro obchody,

jsou zde i multifunkční konferenční prostory, sportovní

a relaxační možnosti. V podzemí je parkoviště pro více

než 800 vozidel.

Katedrála sv. Bartoloměje (foto č. 2) stojí v Plzni. Její věž

je s výškou přes 102 metrů nejvyšší kostelní věží u nás.

Je o šest metrů vyšší než věž katedrály sv. Víta v Praze.

Na vyhlídkový ochoz ve výšce 62 metrů vede 301 schodů.

Chrám byl založen společně s městem kolem roku 1295.

Komín Elektrárny Chvaletice (foto č. 3) je vysoký 305 me

trů a další komínové velikány u nás překonává o pět metrů.

Jako součást chvaletické elektrárny byl postaven v roce

1977. Chladicí věže této elektrárny mají pro srovnání výš

ku 100 metrů a průměr 60 metrů.

Nejvyšší stavbou v ČR je dvojice kotvených stožárů Libli

ce u Českého Brodu (foto č. 4), které měří 355 m a posta

vili je v letech 1975 a 1976. Oba stožáry jsou vybaveny

takzvanými šplhajícími výtahy na spalovací motor, které

jezdí až do výšky 350 metrů, a jsou tak nejvyššími výtahy

u nás. Tyto vysílače šíří programy Českého rozhlasu 2

Praha a Českého rozhlasu 6.

Ještě letos by měla být zahájena stavba nové ocelové

rozhledny Velenov, která by se výškou 65 metrů měla

stát nejvyšší klasickou rozhlednou u nás. Bude mít tři

vyhlídkové plošiny a s umístěním v nadmořské výšce

664 metrů bude jedním z nejvyšších bodů Drahanské

vrchoviny. Turisté z ní dohlédnou až k Vídni a na druhé

straně k Pradědu, kde je dnes nejvyšší vyhlídka na Mo

ravě. Vysílač Praděd měří 145,5 m, vyhlídkovou plošinu

má zhruba v polovině. Nejvyšší rozhled nad terénem však

u nás nabízí Žižkovský vysílač s vyhlídkou ve výšce 91 m.

–jar–, foto Profimedia, Josef Husák