strana 2
Budoucí rozvoj měst
směřuje do podzemí
Jak potvrdil i letošní pražský Světový tunelářský kongres, podzemí je čtvrtou dimenzí velkoměst. Také Praha se rozrůstá do hloubky, a to nejen novými trasami
metra, ale i kolektory. Jejich výstavba je očím veřejnosti skrytá, o to však zajímavější.
Ještě před čtyřmi roky byly rozvody inženýrských sítí
pod Vodičkovou ulicí převážně v žalostném stavu. Poté,
co v říjnu 2003 na stavbu kolektoru CI. A nastoupil tým
Ing. Ondřeje Fuchse z divize 1 Metrostavu, se situace pod
zemí v centru Prahy začala měnit.
Začátkem ledna 2005 tu byla ještě nejdůležitější prací
ražba kolektorového tunelu, kterou těsně sledovalo beto
nování primárního ostění (obr. č. 1). Za měsíc na to stav
bu téměř na půl roku zastavila nepředvídatelná havárie
vodovodu, když proud vody vymlel pod Vodičkovou ulicí
obrovskou kavernu a zasáhl i kolektorový tunel. Odstra
ňování následků této mimořádné události se neobešlo bez
povrchových prací (obr. č. 2).
Ptáme se
Ing. Radka Zemana,
vedoucího projektu z divize 8
1
Stavby v Mostě rychle rostou do výšky
1
2
3
Už koncem roku 2005 však stavbaři začali ztrátu
dohánět a dokončovali primární ostění tunelu (obr. č. 3).
V září 2006 už měli téměř hotové také definitivní ostění
(obr. č. 4) a tunel čekal na své vystrojení (obr. č. 5).
Dnes už jsou v trase kolektoru CI. A všechny kabely
i vodovodní a plynovodní potrubí přehledně uloženy na
ocelových konstrukcích. Na ulici přibylo jen pár poklopů,
přesto se Praha ve své čtvrté dimenzi zase rozrostla.
Když dnes řekneme, že uprostřed Mostu staví divize 8
Metrostavu MOG a MOB, bude to znít opravdu podivně.
Už příští rok se však stavby, dnes nazvané záhadnými
zkratkami, při slavnostním otevření promění v moderní obchodní galerii Central Most a pohodlnou bytovou
Rezidenci Odeon. Na vizualizacích vypadají jako jeden
celek, dělí je však nejen investor a účel užití, ale
i technologie výstavby a doba jejich otevření.
Společnou mají obě budovy jen základovou jámu,
která je dnes kompletně hotová a zajištěná proti sesuvům
torkretovanými pilotovými stěnami, na nichž izolatéři
právě dokončují pokládku hydroizolačních fólií (obr. 2).
Hotové už jsou i všechny piloty.
„MOG – tedy budoucí nákupní centrum s jedním
podzemním a dvěma nadzemními podlažími – stavíme
z prefabrikovaných železobetonových prvků. Jeho skelet
montujeme po jednotlivých polích přes celou výšku bu
dovy (obr. 1) a měli bychom jej dokončit zhruba za měsíc,
kdy budeme mít zmonolitněné také všechny podlahy,“
popsal postup stavby vedoucí projektu Ing. Radek Zeman
a pokračoval: „V listopadu osadíme ocelové konstrukce
vchodů, abychom stavbu zasklením mohli uzavřít. MOB,
tedy desetipodlažní bytový dům, má zastropená obě pod
zemní podlaží a právě začínáme budovat jeho nadzemní
monolitický železobetonový skelet.“
Magistrát i architekt investora si přáli, aby nové do
minanty okresního města neměly tvar strohého hranolu.
Jejich obvodový plášť proto bude velmi členitý. Třeba
MOG opticky protáhnou vysoké portály, falešná atika
a pororošty s reklamami po jejím obvodu zase skryjí
vzduchotechnické jednotky na střeše, a ztlumí tak i jejich
hluk, aby neobtěžoval obyvatele v blízkém okolí.
Požadavek na atypičnost vzhledu s sebou stále přináší
i komplikace s projektově nedořešenými detaily, na které
Ing. Zeman stále naráží. „Se statickým upevněním fasád,
které o šest metrů převyšují horní hranu skeletu MOG,
jsme si už poradili. Teď řešíme otázku, jak se budou mon
tovat a hlavně později seřizovat oboustranné skleněné
hodiny v architektonicky dominantní věži, když hodinový
stroj ve výšce přes 30 m nesou jen zasklené ploché oce
lové rámy zaříznuté jako přečnívající žiletka do vysokého
betonového kvádru, v němž poslední přístupné podlaží
končí více než pět metrů pod ciferníkem.“
Obě stavby měly být podle původních plánů propo
jeny vzhledově i stavebně. Nyní však každou buduje jiný
investor, a proto z právních důvodů nesmějí být spojené
žádnými konstrukcemi, i když je až do výšky téměř 17 m
bude od sebe dělit jen dilatace. Novým podmínkám se
musely přizpůsobit jak montované nosné konstrukce, tak
dodatečně naplánované sádrokartonové předstěny.
Nákupní galerie Central Most bude otevřená začát
kem příštího května, bytový dům Rezidence Odeon bude
hotový až o šest měsíců později. Zajímavé proto bude
i provozování chráněné únikové cesty z obchodního stře
diska, která povede sousední nedokončenou stavbou.
Tým divize 8 tak při realizaci projektu v Mostě bude muset
vyřešit jistě ještě nejeden další technický problém.
terasami přístupnými z bytů v prvním podlaží. Střecha
nad garážemi, která není přiřazena k bytovým jednotkám,
není veřejně přístupná a má povrch krytý vrstvou obláz
ků. V suterénu budov je hlavně technické zázemí – sklepní
boxy, sušárny, prádelny, úklidové místnosti a ve dvojdo
mě i dva menší obchody k pronájmu.
Malé sídliště postavené podle projektu Ing. arch. Mi
roslava Kolofíka je navrženo ve svahu, a proto jsou domy
založené na vrtaných pilotách a železobetonových zákla
dových pasech. Projekt samozřejmě zohlednil všechny
současné požadavky na tepelnou pohodu i zvukovou
izolaci, nosné železobetonové monolitické stěny budov
proto doplnily izolační přizdívky a zdivo z cihelných tvár
nic. Stropní konstrukci tvoří filigránové stropy, obvodový
plášť je vyzdívaný z keramických tvárnic Porotherm a jeho
omítka září dodaleka veselými slunečními barvami.
Nedaleký lesopark na brněnské Bílé hoře nabízí všem
obyvatelům prostor pro příjemné procházky a nerušenou
hru dětí. Bílých hor je prostě víc, a tak některé z nich ne
znamenají prohru, ale naopak vítězství.
Co Vás přivedlo ke stavařině?
Vždycky jsem měl rád vláčky a od modelového kolejiště
mě to už od dětství táhlo ke stavbě skutečných tratí. Po
zjištění, že nové železnice se už moc stavět nebudou, jsem
přesedlal na stavbu silnic a od nich doputoval až k prů
myslové, občanské a nyní prvně i k bytové výstavbě.
Vnímáte jinak stavbu silnice než třeba stavbu domu?
Každá stavba je jiná, ale všechny jsou v důsledku stejné
– vypovídají o nich detaily. Nezáleží mi moc na tom, co
stavím, protože mě stavařina baví. Chci však stavět hezké
a účelné stavby, které budou sloužit bez závad i řadu let po
záruce. Když jedu po silnici, co jsem dělal před deseti lety,
a vidím, že stále nepotřebuje opravu, těší mě, že za sebou
zanechávám stopy, za které se nemusím stydět.
Co Vás na stavařině baví nejvíc?
Jsem dost kreativní a těší mě vymýšlet dobrá technická
řešení, která ušetří náklady. Ve skutečnosti však úspory
většinou padnou na pokrytí cen prací, na něž se v projektu
zapomnělo, protože tendrová dokumentace neřeší detaily
a na řadu problémů se přijde až při vlastní stavbě.
Navrhl jste nějaké změny i pro stavby v Mostě?
Často používám stabilizát – odpadní produkt, který vzniká
v tepelných elektrárnách při odsíření spalin. Po zatuhnutí
má vynikající pevnost a při použití ve vhodných podmín
kách může nahradit třeba podkladní beton a je přitom
desetkrát levnější. Mám vyzkoušenou i technologii zpra
cování stabilizátu na bázi vápna, který je silně hygro
skopický a dokáže i dva měsíce po zatuhnutí nasáknout
vlhkost ze sněhu, zmrznout a puknout. Beton v Mostě
ušetříme i při zmonolitňování podlah, protože naši beto
náři budou garantovat jejich rovinatost i při pouhé jedné
podkladové vrstvě místo dvou navrhovaných. Ušetřené
náklady nám ale zase odčerpají mnohé nedořešené detaily
a vícepráce při neplánovaném oddělování obou staveb.
Stavby jsou Váš život. Je něco, co Vám na nich vadí?
Nedostatek lidí. Ať už kvalitních pracovníků v dělnických
profesích, tak i techniků. Snažím se najít tým lidí, se kte
rým by se mi dobře spolupracovalo, ale není to snadné.
Všude se spousta lidí jen „veze“, a ti schopnější si brzo
zakládají vlastní firmy, nebo v zaměstnání postoupí na
vyšší pozici a na stavbu se už nedostanou. Když si někdo
vybere stavařinu, měl by jí dělat dobře od začátku do
konce. Prvně začít na stavbě a uvědomit si, že to není
zaměstnání s osmihodinovou pracovní dobou.
Už jste měl letos dovolenou?
Měl. V zimě jezdívám s rodinou na lyže, ať už na sjezdovky
do Alp nebo na běžky do Krušných hor. Sport je můj velký
koníček a kromě kolektivních her a squashe, kterému se
věnuji pravidelně, rád jezdím na kole. Letos jsme byli v již
ních Čechách, kde jsem znovu obdivoval historické parní
mašinky. K vláčkům se ještě určitě vrátím!
Umíte na stavby ve svém volnu zapomenout?
Moc ne. Trpím profesionální deformací a všude, kde jsem,
zkoumám, jak je co postavené. Nedávno jsem byl naku
povat v obchodním centru, a tak jsem se zadíval na detail
řešení světlíku, že mě manželka musela upozornit, že tam
jsem na nákupech jako zákazník, a ne jako stavitel.
Myslíte si, že se naše stavby liší od zahraničních?
Jsou srovnatelné, ale vypozoroval jsem, že více než kde
jinde klademe u nás důraz na to, aby i ryze účelové stavby
byly krásné. V Itálii nebo v USA třeba neřeší vzhled pohle
dového betonu. Ušetřené peníze však dají do technologií
a postaví víc kilometrů metra i dálnic. Je otázka, co je
účelnější. Ale já „hezké české“ stavby stavím rád.
Lenka Svobodová
Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
2
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Bílá hora se tentokrát stala symbolem vítězství
4
5
Metrostav_15_07.indd 2
Pod brněnskou Bílou horou divize 6 úspěšně dokončila
druhou etapu výstavby bytových domů v Brně Juliánově. Navázala tak na první, ve které celý architektonicky vyvážený a ucelený obytný soubor pro akciovou
společnost salla 91 začala stavět.
„První etapu se 111 byty Metrostav dokončil už před
čtyřmi lety, druhou jsme rozestavěli v srpnu 2005,“
upřesnil termíny Ing. Marian Moučka z brněnské kance
láře divize 6 a doplnil: „Po dvou letech prací máme právě
za sebou kolaudaci a klienti se brzo začnou stěhovat.“
Městskou část Juliánov tak na jižním svahu Bílé hory
doplnily dva nové velké obytné domy s celkem 149 byty.
Do oranžové fasády oblečený dům A má tvar prodlouže
ného půloblouku a sestává se z pěti terasovitě odstup
ňovaných sekcí. Každá má samostatný vchod a výtah
a dosahuje od pěti do sedmi nadzemních podlaží. Žlutý
dům B má sekce jen dvě a nadzemní podlaží pouze čtyři.
Všechny byty jsou doplněné o velké balkony nebo terasy
otočené na klidnou a slunečnou stranu.
V podzemí obou objektů jsou navržena hromadná
garážová stání celkem pro 94 aut, zastřešená travnatými
Ing. Zeman po absolvování oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební ČVUT v Praze zůstal věrný severu Čech. Jeho technická kreativita se za dvacet
let praxe uplatnila na řadě staveb, v posledních dvou
letech pracuje u Metrostavu na stavbách v Ústeckém
kraji. Dnes má na starost výstavbu v centru Mostu.
8/27/07 12:15:47 PM