strana 3
zp r a v o d a j s t v í z d i v iz í
1
Obytný soubor Na Krutci se postupně zabydluje
Zatímco si první obyvatelé od června užívají příjemnou atmosféru šesti domů (foto č. 1, 2) a 16 řadových
domků z I. etapy výstavby souboru Na Krutci, v jejich
těsném sousedství divize 8 dokončuje pro naše developery stavbu třinácti solitérních vil a RS Sport centra
Romana Šebrleho. Stavební ruch se však stále víc
stěhuje do interiérů budov a v areálu nedaleko pražské
Tiché Šárky je stále víc slyšet zpěv ptáků a hlasy dětí.
Nové obyvatele teď především zajímá termín otevření
sportovního centra. Na své první schůzce s desetibojařem
Romanem Šebrlem se už dozvěděli, že první sportoviště
budou moci využít již koncem tohoto roku. Pracovníci
pod vedením Ing. Jana Štoncnera zatím hrubou stavbu
sportovní haly přizpůsobují změnám dispozice. Připravují
nová okna v obvodové sendvičové železobetonové stěně,
dobetonovávají strop 1. NP pro masáže, vířivky, sauny
a nově naplánované Hypoxi studio, zdí příčky a začínají
klást rozvody vnitřní kanalizace. „V okolí sportovní haly
končíme zemní práce pro parkování a výkopy pro zapuš
těné kurty, hřiště i opěrné a protihlukové stěny,“ doplnil
postup stavby RS Sport centra Ing. Štoncner.
„Rozestavěné vily Na Krutci by se daly rozdělit do tří
skupin,“ popisuje II. etapu stavby obytného souboru její
vedoucí projektu Ing. Pavel Komsa z divize 8 a doplňuje:
„Domy z první skupiny mají hotové fasády, uvnitř poklá
dáme dřevěné podlahy a kompletujeme a venku končíme
čisté terénní úpravy. Ve druhých fasády dokončujeme
a klademe keramické obklady a v poslední skupině vil
pracujeme na klientských změnách. Divize 6 pro nás ne
dávno dokončila železobetonovou konstrukci jedné vily
s velkým rozsahem pohledových betonů (foto č. 3) a my
v ní teď lijeme podlahové potěry a brzy zahájíme časově
velmi náročnou pokládku obkladů a dlažeb z mozaiky.“
V další vile v rámci klientských změn pracují kameníci
na obkladech a dlažbách v koupelnách a probíhá montáž
technologických částí tepelného čerpadla a krbu.
Pokládka venkovních dlažeb a probíhající čisté terénní
úpravy včetně navážky humusu dokládají, že celá stavba
obytného souboru Na Krutci se chýlí k závěru.
Divize development tak bude moci brzy uzavřít další
kapitolu projektu, který se řadí k nejlepším v Praze.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Kutnohorská jezuitská kolej ve službách umění
Střídáním stráží by se dalo nazvat nedávné dění v bývalé jezuitské koleji v Kutné Hoře. Stavbaře divize 9
Metrostavu totiž na přelomu července a srpna vystřídali pracovníci Českého muzea výtvarných umění
v Praze, kteří pomalu začínají zabydlovat zrekonstruované prostory rozsáhlé barokní budovy, jež po téměř tři
staletí neodmyslitelně patří k panoramatu města.
Vedoucí projektu Ing. Michal Kaiser však přiznává, že
objekt, v němž se svým týmem strávil celkem 34 měsíce,
opouštěl se smíšenými pocity. „Byla to nesmírně zajímavá
práce, několikrát jsme si ověřili, že naši předkové dokázali
pro komplex o rozloze 3500 m² najít i mnohá obdivuhodná
technická řešení – třeba historický odvodňovací kanál po
vyčištění opět zamezuje podmáčení budovy. Finance však
nestačily na pokrytí všech nálezů, a tak svým způsobem
odcházíme od nedokončeného díla,“ říká Ing. Kaiser.
Prý ho ani tak netrápí, že se nedočkalo oprav celé se
verní křídlo (s jeho rekonstrukcí se od počátku uvažovalo
až ve II. etapě), ale naši stavbaři bohužel nemohli zcela
dokončit ani práce v prostoru hlavního vstupu a jeho
předpolí, ústřední schodiště, podlahu a zrestaurování
fresek v tzv. letním refektáři a také prostor budoucí me
diátéky. S výjimkou horních partií všech tří věží, kde již
byla provedena fasáda, si také celý objekt musí počkat na
„nový kabát“ a v nedohlednu se ocitly i parkové úpravy.
V areálu byly prozatím postaveny pouze kamenné zídky
a opěry, v nichž je zpracováno celkem 486 m³ místního
vápence z původních opěrných zdí a přivezené opuky.
Zrekonstruované prostory, které prošly rukama stav
bařů a restaurátorů, však budou nejen důstojným stán
kem umění, ale poskytnou zázemí i sbírkám českého
umění 20. století. „Ve všech prostorách je rozveden
1
2
bezpečností systém a vzduchotechnika, jež je schopna
zajistit v místnostech po celý rok stálou vlhkost i teplo
tu,“ upozorňuje Ing. Kaiser, když nás provádí desítkami
výstavních sálů i chodbami depozitáře (foto č. 1).
Pod střechou jižní věže nám pak představuje chloubu
jezuitské koleje – zrestaurovaný hodinový stroj z roku
1711 (foto č. 2), který díky ak. sochaři Petru Skálovi zno
vu pohání rafije všech čtyř věžních ciferníků. „Je zázrak,
že stroj, jehož jednotlivé díly byly ručně vykovány, přežil
všechny nástrahy lidí i počasí. Poslední odbornou pře
stavbu prodělal v roce 1891, kdy jej kutnohorský hodinář
Josef Rudolf vybavil tzv. Grahamovým krokem s mosaz
ným krokovým kolem a 235 cm dlouhým kyvadlem. Pak
už na něm byly bohužel provedeny jen zásahy, které vážně
poškodily nejen vlastní stroj, ale i všechny ostatní části,
především ciferníky včetně ruček,“ popisuje Petr Skála.
Hodiny byly zrestaurovány do původního stavu a ke
stroji byla přistavena skříň s automatickým natahovacím
strojem a systémem, který chod periodicky synchronizuje
s přesným časem. Je tedy jisté, že dobu do zahájení další
etapy prací budou odměřovat s naprostou přesností. Ne
zbývá než věřit, že ji nebudou odpočítávat příliš dlouho.
Blanka Hrdinová, foto Josef Husák
Naše stavby v soutěži Dopravní stavba roku 2007
Název: Dálnice D8 tunel Panenská
Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR
Projekt: Valbek a spol. v.o.s.
Doba výstavby: červen 2003 – březen 2007
2
3
Unikátní operační sál zahajuje zkušební provoz
V areálu Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích
tým divize 1 pod vedením Ing. Martina Sirotka právě
zahájil kompletace v rekonstruovaném pavilonu XI.
Svou práci ve sdružení se společností BAK skončí
koncem roku, už nyní však spolu s dodavatelem technologie firmou Hypokramed předává do zkušebního
provozu specializované neurochirurgické pracoviště
s operačním sálem a intraoperační magnetickou rezonancí, které je první svého druhu v Evropě.
Pavilon XI., postavený v padesátých letech minulého
století, je zděný objekt nad půdorysem dvojitého T. Má
jeden a někde i dva suterény, čtyři NP a nad částí patra
i podkroví. V rámci jeho rekonstrukce byla do dvora do
plněna suterénní přístavba, která je provozně propojena
nejen s ním, ale i s rozsáhlou sítí podzemních chodeb.
„Srdcem přístavby je vyšetřovna magnetické rezo
nance s moderním přístrojem Signa HDx 3.0T,“ vysvětluje
Ing. Sirotek a vzpomíná: „Výkopové práce byly nepříjem
né, protože jsme stavební jámu hloubili přímo pod okny
fungujícího ambulantního oddělení a v místě bývalého lo
mu, kde ve velké části byla hornina třídy těžitelnosti 6.“
Magnetická rezonance je moderní zobrazovací me
toda, která se především využívá při neurologických
a ortopedických onemocněních. Zařízení, jež ji umožňuje,
musí být odrušeno od všech signálů z vnějšího prostředí,
a aby nedošlo ke zkreslení snímků, nesmí být v dosahu
působení magnetického pole žádné železo. „Nesměli
jsme jej použít v kulovém prostoru o poloměru 6 metrů
od středu přístroje a nerezová musela být i armatura do
železobetonu. Její dodávka nám nadělala starosti, protože
výrobce z Itálie ji dodal s dvouměsíčním zpožděním a ješ
tě nekompletní. Z nerezu tu jsou i závěsy potrubí a části
vzduchotechniky,“ popisuje zvláštnosti přístavby Ing. Si
rotek. „Museli jsme si také poradit s dopravou 12tuno
vého magnetu do téměř dokončeného prostoru a s jeho
napojením na zdroj chladu, jež je od začátku nezbytné.“
Pracoviště magnetické rezonance (viz foto) přímo na
vazuje na neurochirurgický operační sál, takže je poprvé
v Evropě bude možné použít i během operace. Oba provo
zy však budou pracovat také odděleně, a tak výhody této
metody využijí ve Střešovicích i ambulantní pacienti.
„Výstavba dálnice D8 s tunely Panenská a Libouchec
představovala nejzajímavější etapu mého více než
dvacetiletého působení u Metrostavu. Dálnice tu prochází horským terénem a vytváří prostor pro netradiční
technická řešení, která se u nás nebudou opakovat,“
zavzpomínal vedoucí projektu Ing. Jiří Valeš.
Tunel Panenská na úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem
k hranici se SRN je nejdelším dálničním tunelem v ČR.
Pro každý směr jízdy je v něm pomocí metody NRTM
samostatně vyražený jeden tunelový tubus se třemi od
stavnými zálivy a se dvěma jízdními pruhy šířky 3,50 m,
se dvěma vodícími proužky a s oboustrannými, metr
širokými chodníky. Výška průjezdného průřezu dosahuje
4,50 m, délka levé tunelové trouby je 2167 m, ražená část
je dlouhá 1992 m. Pravá trouba měří 2115 m, ražená část
má délku 1977 m. Tunel s podélným sklonem 3,2 % má
tubusy osově vzdálené 21 m a spojené 10 propojkami.
U obou portálů tunelu Panenská byly vybudovány provoz
ně-technologické objekty pro obsluhu a nádrže zásobující
hydranty v tunelu požární vodou. Odvodnění tunelu řeší
drenážní systém a středová kanalizace, veškerá voda je
před vypuštěním do místních toků upravována pomocí
neutralizační stanice.
Tunel, který budovala divize 5, je napojený na centrální
řídící systém a vybavený nejmodernějšími technologiemi
– osvětlením, větráním, kamerovým systémem, požárním
zabezpečením včetně detekce hladiny kouře a zařízení pro
odtah kouřových spalin, evakuačním rozhlasem, SOS
skříněmi, akomodačním osvětlením, spojovacím a doro
zumívacím zařízením. Díky těmto moderním technologiím
patří mezi nejbezpečnější v Evropě.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Metrostav_15_07.indd 3
8/27/07 12:16:01 PM