Strana 3

strana 3

zp r a v o d a j s t v í z d i v iz í

Obytný soubor Na Krutci se postupně zabydluje

Zatímco si první obyvatelé od června užívají příjemnou atmosféru šesti domů (foto č. 1, 2) a 16 řadových

domků z I. etapy výstavby souboru Na Krutci, v jejich

těsném sousedství divize 8 dokončuje pro naše developery stavbu třinácti solitérních vil a RS Sport centra

Romana Šebrleho. Stavební ruch se však stále víc

stěhuje do interiérů budov a v areálu nedaleko pražské

Tiché Šárky je stále víc slyšet zpěv ptáků a hlasy dětí.

Nové obyvatele teď především zajímá termín otevření

sportovního centra. Na své první schůzce s desetibojařem

Romanem Šebrlem se už dozvěděli, že první sportoviště

budou moci využít již koncem tohoto roku. Pracovníci

pod vedením Ing. Jana Štoncnera zatím hrubou stavbu

sportovní haly přizpůsobují změnám dispozice. Připravují

nová okna v obvodové sendvičové železobetonové stěně,

dobetonovávají strop 1. NP pro masáže, vířivky, sauny

a nově naplánované Hypoxi studio, zdí příčky a začínají

klást rozvody vnitřní kanalizace. „V okolí sportovní haly

končíme zemní práce pro parkování a výkopy pro zapuš

těné kurty, hřiště i opěrné a protihlukové stěny,“ doplnil

postup stavby RS Sport centra Ing. Štoncner.

„Rozestavěné vily Na Krutci by se daly rozdělit do tří

skupin,“ popisuje II. etapu stavby obytného souboru její

vedoucí projektu Ing. Pavel Komsa z divize 8 a doplňuje:

„Domy z první skupiny mají hotové fasády, uvnitř poklá

dáme dřevěné podlahy a kompletujeme a venku končíme

čisté terénní úpravy. Ve druhých fasády dokončujeme

a klademe keramické obklady a v poslední skupině vil

pracujeme na klientských změnách. Divize 6 pro nás ne

dávno dokončila železobetonovou konstrukci jedné vily

s velkým rozsahem pohledových betonů (foto č. 3) a my

v ní teď lijeme podlahové potěry a brzy zahájíme časově

velmi náročnou pokládku obkladů a dlažeb z mozaiky.“

V další vile v rámci klientských změn pracují kameníci

na obkladech a dlažbách v koupelnách a probíhá montáž

technologických částí tepelného čerpadla a krbu.

Pokládka venkovních dlažeb a probíhající čisté terénní

úpravy včetně navážky humusu dokládají, že celá stavba

obytného souboru Na Krutci se chýlí k závěru.

Divize development tak bude moci brzy uzavřít další

kapitolu projektu, který se řadí k nejlepším v Praze.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Kutnohorská jezuitská kolej ve službách umění

Střídáním stráží by se dalo nazvat nedávné dění v bývalé jezuitské koleji v Kutné Hoře. Stavbaře divize 9

Metrostavu totiž na přelomu července a srpna vystřídali pracovníci Českého muzea výtvarných umění

v Praze, kteří pomalu začínají zabydlovat zrekonstruované prostory rozsáhlé barokní budovy, jež po téměř tři

staletí neodmyslitelně patří k panoramatu města.

Vedoucí projektu Ing. Michal Kaiser však přiznává, že

objekt, v němž se svým týmem strávil celkem 34 měsíce,

opouštěl se smíšenými pocity. „Byla to nesmírně zajímavá

práce, několikrát jsme si ověřili, že naši předkové dokázali

pro komplex o rozloze 3500 m² najít i mnohá obdivuhodná

technická řešení – třeba historický odvodňovací kanál po

vyčištění opět zamezuje podmáčení budovy. Finance však

nestačily na pokrytí všech nálezů, a tak svým způsobem

odcházíme od nedokončeného díla,“ říká Ing. Kaiser.

Prý ho ani tak netrápí, že se nedočkalo oprav celé se

verní křídlo (s jeho rekonstrukcí se od počátku uvažovalo

až ve II. etapě), ale naši stavbaři bohužel nemohli zcela

dokončit ani práce v prostoru hlavního vstupu a jeho

předpolí, ústřední schodiště, podlahu a zrestaurování

fresek v tzv. letním refektáři a také prostor budoucí me

diátéky. S výjimkou horních partií všech tří věží, kde již

byla provedena fasáda, si také celý objekt musí počkat na

„nový kabát“ a v nedohlednu se ocitly i parkové úpravy.

V areálu byly prozatím postaveny pouze kamenné zídky

a opěry, v nichž je zpracováno celkem 486 m³ místního

vápence z původních opěrných zdí a přivezené opuky.

Zrekonstruované prostory, které prošly rukama stav

bařů a restaurátorů, však budou nejen důstojným stán

kem umění, ale poskytnou zázemí i sbírkám českého

umění 20. století. „Ve všech prostorách je rozveden

bezpečností systém a vzduchotechnika, jež je schopna

zajistit v místnostech po celý rok stálou vlhkost i teplo

tu,“ upozorňuje Ing. Kaiser, když nás provádí desítkami

výstavních sálů i chodbami depozitáře (foto č. 1).

Pod střechou jižní věže nám pak představuje chloubu

jezuitské koleje – zrestaurovaný hodinový stroj z roku

1711 (foto č. 2), který díky ak. sochaři Petru Skálovi zno

vu pohání rafije všech čtyř věžních ciferníků. „Je zázrak,

že stroj, jehož jednotlivé díly byly ručně vykovány, přežil

všechny nástrahy lidí i počasí. Poslední odbornou pře

stavbu prodělal v roce 1891, kdy jej kutnohorský hodinář

Josef Rudolf vybavil tzv. Grahamovým krokem s mosaz

ným krokovým kolem a 235 cm dlouhým kyvadlem. Pak

už na něm byly bohužel provedeny jen zásahy, které vážně

poškodily nejen vlastní stroj, ale i všechny ostatní části,

především ciferníky včetně ruček,“ popisuje Petr Skála.

Hodiny byly zrestaurovány do původního stavu a ke

stroji byla přistavena skříň s automatickým natahovacím

strojem a systémem, který chod periodicky synchronizuje

s přesným časem. Je tedy jisté, že dobu do zahájení další

etapy prací budou odměřovat s naprostou přesností. Ne

zbývá než věřit, že ji nebudou odpočítávat příliš dlouho.

Blanka Hrdinová, foto Josef Husák

Naše stavby v soutěži Dopravní stavba roku 2007

Název: Dálnice D8 tunel Panenská

Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Projekt: Valbek a spol. v.o.s.

Doba výstavby: červen 2003 – březen 2007

Unikátní operační sál zahajuje zkušební provoz

V areálu Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích

tým divize 1 pod vedením Ing. Martina Sirotka právě

zahájil kompletace v rekonstruovaném pavilonu XI.

Svou práci ve sdružení se společností BAK skončí

koncem roku, už nyní však spolu s dodavatelem technologie firmou Hypokramed předává do zkušebního

provozu specializované neurochirurgické pracoviště

s operačním sálem a intraoperační magnetickou rezonancí, které je první svého druhu v Evropě.

Pavilon XI., postavený v padesátých letech minulého

století, je zděný objekt nad půdorysem dvojitého T. Má

jeden a někde i dva suterény, čtyři NP a nad částí patra

i podkroví. V rámci jeho rekonstrukce byla do dvora do

plněna suterénní přístavba, která je provozně propojena

nejen s ním, ale i s rozsáhlou sítí podzemních chodeb.

„Srdcem přístavby je vyšetřovna magnetické rezo

nance s moderním přístrojem Signa HDx 3.0T,“ vysvětluje

Ing. Sirotek a vzpomíná: „Výkopové práce byly nepříjem

né, protože jsme stavební jámu hloubili přímo pod okny

fungujícího ambulantního oddělení a v místě bývalého lo

mu, kde ve velké části byla hornina třídy těžitelnosti 6.“

Magnetická rezonance je moderní zobrazovací me

toda, která se především využívá při neurologických

a ortopedických onemocněních. Zařízení, jež ji umožňuje,

musí být odrušeno od všech signálů z vnějšího prostředí,

a aby nedošlo ke zkreslení snímků, nesmí být v dosahu

působení magnetického pole žádné železo. „Nesměli

jsme jej použít v kulovém prostoru o poloměru 6 metrů

od středu přístroje a nerezová musela být i armatura do

železobetonu. Její dodávka nám nadělala starosti, protože

výrobce z Itálie ji dodal s dvouměsíčním zpožděním a ješ

tě nekompletní. Z nerezu tu jsou i závěsy potrubí a části

vzduchotechniky,“ popisuje zvláštnosti přístavby Ing. Si

rotek. „Museli jsme si také poradit s dopravou 12tuno

vého magnetu do téměř dokončeného prostoru a s jeho

napojením na zdroj chladu, jež je od začátku nezbytné.“

Pracoviště magnetické rezonance (viz foto) přímo na

vazuje na neurochirurgický operační sál, takže je poprvé

v Evropě bude možné použít i během operace. Oba provo

zy však budou pracovat také odděleně, a tak výhody této

metody využijí ve Střešovicích i ambulantní pacienti.

„Výstavba dálnice D8 s tunely Panenská a Libouchec

představovala nejzajímavější etapu mého více než

dvacetiletého působení u Metrostavu. Dálnice tu prochází horským terénem a vytváří prostor pro netradiční

technická řešení, která se u nás nebudou opakovat,“

zavzpomínal vedoucí projektu Ing. Jiří Valeš.

Tunel Panenská na úseku dálnice D8 z Ústí nad Labem

k hranici se SRN je nejdelším dálničním tunelem v ČR.

Pro každý směr jízdy je v něm pomocí metody NRTM

samostatně vyražený jeden tunelový tubus se třemi od

stavnými zálivy a se dvěma jízdními pruhy šířky 3,50 m,

se dvěma vodícími proužky a s oboustrannými, metr

širokými chodníky. Výška průjezdného průřezu dosahuje

4,50 m, délka levé tunelové trouby je 2167 m, ražená část

je dlouhá 1992 m. Pravá trouba měří 2115 m, ražená část

má délku 1977 m. Tunel s podélným sklonem 3,2 % má

tubusy osově vzdálené 21 m a spojené 10 propojkami.

U obou portálů tunelu Panenská byly vybudovány provoz

ně-technologické objekty pro obsluhu a nádrže zásobující

hydranty v tunelu požární vodou. Odvodnění tunelu řeší

drenážní systém a středová kanalizace, veškerá voda je

před vypuštěním do místních toků upravována pomocí

neutralizační stanice.

Tunel, který budovala divize 5, je napojený na centrální

řídící systém a vybavený nejmodernějšími technologiemi

– osvětlením, větráním, kamerovým systémem, požárním

zabezpečením včetně detekce hladiny kouře a zařízení pro

odtah kouřových spalin, evakuačním rozhlasem, SOS

skříněmi, akomodačním osvětlením, spojovacím a doro

zumívacím zařízením. Díky těmto moderním technologiím

patří mezi nejbezpečnější v Evropě.

Lenka Svobodová, foto Josef Husák

Metrostav_15_07.indd 3

8/27/07 12:16:01 PM