strana 3
zpravodajství z divizí
1
Celoroční pojistka pro plzeňské bruslaře
Zároveň se dvěma celoročně provozovanými ledovými plochami (foto č. 1) nabídne nový zimní stadion
v plzeňské části Košutka od září také restauraci, fitness, aerobik a solárium. V hale bude také pobočka
pojišťovny Kooperativa, podle které bude sportoviště
pojmenováno. Tým divize 1 pod vedením Ing. Miroslava Kšíra jej investorovi předal již v polovině srpna, pro
veřejnost se otevře hned na počátku školního roku.
„Jako poslední jsme dokončili kompletace, zahrnující
úklid, oživování a zaregulování technologických celků,”
vzpomíná Ing. Miroslav Kšír a dodává, že do zkoušek
patřila i výroba prvního zkušebního ledu. Sladění všech
prvků technologické části bylo složité a časově náročné.
Provoz nově vybudované haly bude totiž maximálně še-
2
trný k životnímu prostředí – technologie chlazení pro výrobu ledu je navržena jako bezčpavková a při ní vznikající
odpadní teplo bude vytápět zázemí zimního stadionu.
Halu (foto č. 2), na niž z 56 % přispěly strukturální
fondy EU, staví jako investor Roman Kreuziger, bývalý
vynikající silničář a cyklokrosař, otec neméně slavného
stejnojmenného cyklisty. I když dnes podniká, je stále
aktivní sportovec a rozumí i požadavkům hokejistů. Obě
nové ledové plochy v Plzni proto mají šířku 28 metrů, odpovídající platným předpisům mezinárodní hokejové asociace IIHF. V současné době jsou kapacity kluzišť téměř
ze sta procent zasmluvněny. Podle slov ředitele stadionu,
bývalého plzeňského hokejisty Václava Ruprechta, budou
obě plochy provozovat celoročně, v letních měsících třeba
poslouží řadě žákovských turnajů.
V průběhu stavby tým divize 1 překonal řadu obtížných úkolů vyplývajících z mnoha změn, které investor
provedl v odsouhlasené projektové dokumentaci až v průběhu výstavby. Nárůst vybavení ve strojovně chlazení
třeba vedl k nutnosti přemístit část technologických celků
mimo strojovnu do prostoru rolbovny. „I přes náročné
úseky musím vyzdvihnout schopnost celého našeho pracovního týmu koordinovat nemalý počet subdodavatelů
na této zakázce a zdravou motivaci dokončit dílo ke spokojenosti všech zúčastněných,“ uvedl Ing. Miroslav Kšír.
Ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k
Nový plášť pro Elektrárnu Tušimice II
V druhé tušimické elektrárně pracuje na dvou zakázkách tým Ing. Daniela Folka z divize 7. Postup při provádění jedné z nich je dobře patrný – budova hlavního
výrobního bloku při ní získává nový obvodový plášť.
Omlazení srdce téměř 40 let staré elektrárny je součástí její obnovy, kterou pro společnost ČEZ zajišťuje
jako generální dodavatel ŠKODA PRAHA Invest.
„Naše první zakázka se v ETU II týká modernizace
technologií,“ říká Ing. Folk. „Druhou, větší zakázku provádíme jako lídr ve sdružení s ostravskou společností
RUBING a ocelové konstrukce pro ni dodávají a montují
pracovníci provozu ocelových konstrukcí z naší divize.“
Objekt, který od letošního května získává novou fasádu (foto č. 1), je členitý zejména výškově (foto č. 2).
Skládá se ze strojovny, bunkrovny, kotelny a přístavků,
třeba dozorny pro čtyři výrobní bloky. Jeho původní technologické vybavení se ocitlo na hranici životnosti, a proto
dnes v rámci komplexní obnovy elektrárny dochází k jeho
náhradě za modernější, které sníží emise, zvýší účinnost
elektrárny a prodlouží její životnost o 25 až 30 let.
Výměna celkem 40 tisíc m2 obvodového pláště probíhá stejně jako u obnovy technologií ve dvou etapách.
„Prvně odstraňujeme původní plášť, tvořený tabulemi
drátoskla a doplněný hliníkovými lamelami a vyztuženými
plynosilikátovými panely,“ vysvětluje Ing. Folk. „Po očištění a otryskání starých nosných konstrukcí na ně přivařujeme nové, které vyrábí naši oceláři. Na ně pak připevníme
obvodový plášť převážně ze sendvičových panelů vyrobených ve Slovinsku. Díly měří 1,2 x 4,5–5,5 m a jejich
povrch tvoří lakovaný pozinkovaný plech. V některých
částech fasády je nahradí prosvětlovací pásy z polykarbonátových desek nebo protidešťové žaluzie.“
Velkoformátové panely ukládá věžový jeřáb se 70m
ramenem, ukotvený ve výšce 52 m na střeše bunkrové
stavby. „Abychom ho mohli instalovat, museli jsme
na nosné sloupy bunkrovny připevnit roznášecí most
z metr vysokých ocelových profilů,“ popisuje Ing. Folk.
Stavba probíhá za provozu elektrárny a zvýšený důraz
na bezpečnost pracovníků ji často přerušuje. Dva výrobní
bloky už jsou v ETU II vyměněné a dnes se na nich provádějí komplexní zkoušky. Až v říjnu naběhnou do plného
provozu, budou už opláštěné novou šedozelenou fasádou. Po demontáži druhé dvojice bloků začne souběžně
s montáží nových kotlů v červnu 2010 i výměna fasády
na druhé části objektu. Skončí v srpnu 2011, kdy omlazená Elektrárna Tušimice II vstoupí do plného provozu.
Metrostav opět spolupracuje s Evou Jiřičnou
Když před rokem a půl tým Martina Churaně z divize 3
dokončil ve Zlíně stavbu Univerzitního centra, vybudoval jen část komplexu, který navrhla světoznámá architektka Eva Jiřičná. V létě jej tým Ing. Marka Šacha
z divize 3 začal ve sdružení s firmou PSG-International
dostavovat druhou unikátní budovou, která poslouží
především pro pořádání kongresů a koncertů.
„Tři podzemní podlaží center jsou spojená a parkoviště v nich vznikla už v první etapě stavby,“ říká Ing. Šach.
„Teď je dostavíme a do zimy bychom chtěli dokončit i železobetonovou konstrukci Kongresového centra.“
Budova pro více než 900 návštěvníků bude multifunkční, mimo kongresů v ní bude možné pořádat koncerty, plesy, firemní akce a poslouží i pro filmovou projekci.
Své sídlo v ní najde i Filharmonie Bohuslava Martinů.
Oválný dvoupatrový objekt bude mít v přízemí halu
s pokladnami, šatnami a sociálním zázemím. Z foyer
se bude vstupovat do víceúčelových sálů s akustickými
obklady i podhledy, které pro vylepšení doplní akustické
roletky. Velký sál s kapacitou 821 míst bude mít dva balkony a výšku přes tři podlaží. Malý sál bude o patro nižší
a jeho hlediště je navrženo jen pro 87 diváků. Obě síně
propojí výtahy se sklady v prvním či druhém podzemním
podlaží. Prostor pod velkým sálem vyplní strojovny vzduchotechniky a chlazení, předávací stanice a výměník.
Kolem hlavního sálu umístila Eva Jiřičná třípodlažní
prstenec obslužných prostor. Budou v něm ladírny a zku-
šebny, sociální i administrativní zázemí. Pod střechou
vybylo místo i pro nahrávací studio.
Nosné konstrukce Kongresového centra budou z monolitického železobetonu. Fasádu Eva Jiřičná navrhla
zdvojenou. Ta předsazená bude v jejím charakteristickém
stylu prosklená, připevněná na subtilních ocelových konstrukcích. Kolem tepelně izolačního vnitřního obvodového
pláště vytvoří průhlednou obálku, na niž navážou členité
skleněné stříšky (vizualizace). Společně vtisknou budově
futuristický vzhled, který svou lehkostí doplní dominantní,
ucelenou budovu Univerzitního centra.
„Ve třetí etapě doplní komplex prosklená restaurace,“
doplňuje Ing. Šach. „Její dostavbou získá náměstí Tomáše
Garrigua Masaryka ve Zlíně svou konečnou podobu.“
– l s – , v i z u a l i z a c e A I – D E S I GN
Nová administrativní budova pro ČSSZ
V dubnu zahájil v pražských Stodůlkách tým Ing. Jana
Krysty z divize 7 stavbu administrativní budovy pro
Českou správu sociálního zabezpečení. Zakázka s velkým podílem vlastních prací divize bude hotova již
v prosinci. V roce 2010 začne stavba sloužit jako archiv
na uskladnění dokumentů pro výpočet důchodů.
Třípodlažní budova (foto) na ploše 26,6 x 25,5 metru
zahrnuje i suterénní podlaží ve tvaru písmene L. Objekt má
hlubinné založení na vrtaných pilotách, suterén je navržen
jako šedá vana z monolitického betonu s pojistnou PVC
hydroizolací. Nosnou konstrukci nadzemních podlaží tvoří
vyzdívaný ocelový skelet o celkové hmotnosti 210 tun,
jehož prvky vyrobili a osazují pracovníci divize 7.
„Důležitým milníkem první etapy bylo podchycení
sousedního objektu, které pro nás provádělo středisko zakládání staveb z naší divize,“ říká stavbyvedoucí Ing. Ladislav Pokorný. „Jeho pracovníci je dokončili v polovině
května, odkdy jsme naplno rozjeli betonáž suterénu.
Po jejím provedení jsme koncem června začali montovat
nosné ocelové konstrukce pater, které souběžně vyzdíváme. Zastřešení provedeme zřejmě na přelomu srpna a září, kdy rozeběhneme i práce na finálních konstrukcích.“
Za dobu své existence prošla stavba několika náročnými úseky, které se sehranému týmu divize 7 podařilo
zdárně překonat. Komplikované bylo zejména podchycení
sousedního domu, které je provedeno pomocí 15 metrů
dlouhého železobetonového prahu, založeného na 20 osmimetrových mikropilotách. Práh bylo nutné provádět
po kratších úsecích, aby nedošlo k porušení stability vedlejšího objektu, který byl pod stálým dohledem geodeta.
Zároveň s betonáží prahu prováděli pracovníci divize 7
vlastními silami i zemní práce a práce na založení nové
administrativní budovy ČSSZ.
Novostavba zabírá téměř celý pozemek, takže skladování a navážení materiálu je velmi obtížné. Zejména nájezd
těžkých mechanismů, jako je třeba pumpa na beton, vyžaduje velké logistické úsilí. I přes tyto komplikace divize 7
stavbu zvládá a plynule ji směřuje k dokončení.
Ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k
Výjezd z dejvického staveniště střeží „bílá velryba“
1
Metrostav_15_09.indd 3
2
I v době provádění zemních prací zůstaly ulice v okolí stavby nové budovy ČVUT čisté. „Na výjezdu ze stavební jámy jsme
osadili válcovou myčku MOBY DICK Junior pro mytí kol a podvozků nákladních automobilů a kolových stavebních strojů,“
vysvětluje stavbyvedoucí Ivan Šmejkal z divize 1. „Její mycí cyklus se startuje automaticky při nájezdu na otočné válce.
Po sepnutí kontaktního spínače se válce rozběhnou a spustí se čerpadlo s výkonem 1600 l/min. Po umytí jedné nápravy
přejede vozidlo na válce další nápravou, cyklus se opakuje a dochází k postupnému umytí celého podvozku. Znečištěná
voda se v uzavřené vaně vrací do zásobníku, kde jsou z ní pomocí flokulačních činidel odděleny mechanické nečistoty.
Příčný hřeblový dopravník je vynáší ven do kontejneru.“ Vedoucí projektu Ing. Jan Šlajs doplňuje: „Naším cílem je nejen
včas postavit budovu podle požadavků investora, ale také co nejméně v průběhu prací znečišťovat okolí staveniště.“
8/24/09 12:29:05 PM