strana 3

zpravodajství z divizí

1

Celoroční pojistka pro plzeňské bruslaře

Zároveň se dvěma celoročně provozovanými ledovými plochami (foto č. 1) nabídne nový zimní stadion

v  plzeňské části Košutka od září také  restauraci, fitness, aerobik a  solárium. V  hale bude také pobočka

pojišťovny Kooperativa, podle které bude sportoviště

pojmenováno. Tým divize 1 pod vedením Ing. Miroslava Kšíra jej investorovi předal již v polovině srpna, pro

veřejnost se otevře hned na počátku školního roku.

„Jako poslední jsme dokončili kompletace, zahrnující

úklid, oživování a  zaregulování technologických celků,”

vzpomíná Ing.  Miroslav Kšír a  dodává, že do  zkoušek

patřila i výroba prvního zkušebního ledu. Sladění všech

prvků technologické části bylo složité a časově náročné.

Provoz nově vybudované haly bude totiž maximálně še-

2

trný k životnímu prostředí – technologie chlazení pro výrobu ledu je navržena jako bezčpavková a při ní vznikající

odpadní teplo bude vytápět zázemí zimního stadionu.

Halu (foto č. 2), na  niž z  56 % přispěly strukturální

fondy EU, staví jako investor Roman Kreuziger, bývalý

vynikající silničář a  cyklokrosař, otec neméně slavného

stejnojmenného cyklisty. I  když dnes podniká, je stále

aktivní sportovec a rozumí i požadavkům hokejistů. Obě

nové ledové plochy v Plzni proto mají šířku 28 metrů, odpovídající platným předpisům mezinárodní hokejové asociace IIHF. V současné době jsou kapacity kluzišť téměř

ze sta procent zasmluvněny. Podle slov ředitele stadionu,

bývalého plzeňského hokejisty Václava Ruprechta, budou

obě plochy provozovat celoročně, v letních měsících třeba

poslouží řadě žákovských turnajů.

V  průběhu stavby tým divize 1 překonal řadu obtížných úkolů vyplývajících z  mnoha změn, které investor

provedl v odsouhlasené projektové dokumentaci až v průběhu výstavby. Nárůst vybavení ve  strojovně chlazení

třeba vedl k nutnosti přemístit část technologických celků

mimo strojovnu do  prostoru rolbovny. „I  přes náročné

úseky musím vyzdvihnout schopnost celého našeho pracovního týmu koordinovat nemalý počet subdodavatelů

na této zakázce a zdravou motivaci dokončit dílo ke spokojenosti všech zúčastněných,“ uvedl Ing. Miroslav Kšír.

Ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k

Nový plášť pro Elektrárnu Tušimice II

V  druhé tušimické elektrárně pracuje na  dvou zakázkách tým Ing. Daniela Folka z divize 7. Postup při provádění jedné z nich je dobře patrný – budova hlavního

výrobního bloku při ní získává nový obvodový plášť.

Omlazení srdce téměř 40 let staré elektrárny je součástí její obnovy, kterou pro společnost ČEZ zajišťuje

jako generální dodavatel ŠKODA PRAHA Invest.

„Naše první zakázka se v  ETU II týká modernizace

technologií,“ říká Ing. Folk. „Druhou, větší zakázku provádíme jako lídr ve  sdružení s  ostravskou společností

RUBING a ocelové konstrukce pro ni dodávají a montují

pracovníci provozu ocelových konstrukcí z naší divize.“

Objekt, který od  letošního května získává novou fasádu (foto č. 1), je členitý zejména výškově (foto č. 2).

Skládá se ze strojovny, bunkrovny, kotelny a  přístavků,

třeba dozorny pro čtyři výrobní bloky. Jeho původní technologické vybavení se ocitlo na hranici životnosti, a proto

dnes v rámci komplexní obnovy elektrárny dochází k jeho

náhradě za modernější, které sníží emise, zvýší účinnost

elektrárny a prodlouží její životnost o 25 až 30 let.

Výměna celkem 40 tisíc m2 obvodového pláště probíhá stejně jako u  obnovy technologií ve  dvou etapách.

„Prvně odstraňujeme původní plášť, tvořený tabulemi

drátoskla a doplněný hliníkovými lamelami a vyztuženými

plynosilikátovými panely,“ vysvětluje Ing. Folk. „Po očištění a otryskání starých nosných konstrukcí na ně přivařujeme nové, které vyrábí naši oceláři. Na ně pak připevníme

obvodový plášť převážně ze sendvičových panelů vyrobených ve  Slovinsku. Díly měří 1,2  x  4,5–5,5 m a  jejich

povrch tvoří lakovaný pozinkovaný plech. V  některých

částech fasády je nahradí prosvětlovací pásy z polykarbonátových desek nebo protidešťové žaluzie.“

Velkoformátové panely ukládá věžový jeřáb se 70m

ramenem, ukotvený ve  výšce 52 m na  střeše bunkrové

stavby. „Abychom ho mohli instalovat, museli jsme

na  nosné sloupy bunkrovny připevnit roznášecí most

z metr vysokých ocelových profilů,“ popisuje Ing. Folk.

Stavba probíhá za provozu elektrárny a zvýšený důraz

na bezpečnost pracovníků ji často přerušuje. Dva výrobní

bloky už jsou v ETU II vyměněné a dnes se na nich provádějí komplexní zkoušky. Až v říjnu naběhnou do plného

provozu, budou už opláštěné novou šedozelenou fasádou. Po demontáži druhé dvojice bloků začne souběžně

s montáží nových kotlů v červnu 2010 i výměna fasády

na druhé části objektu. Skončí v srpnu 2011, kdy omlazená Elektrárna Tušimice II vstoupí do plného provozu.

Metrostav opět spolupracuje s Evou Jiřičnou

Když před rokem a půl tým Martina Churaně z divize 3

dokončil ve Zlíně stavbu Univerzitního centra, vybudoval jen část komplexu, který navrhla světoznámá architektka Eva Jiřičná. V létě jej tým Ing. Marka Šacha

z divize 3 začal ve sdružení s firmou PSG-International

dostavovat druhou unikátní budovou, která poslouží

především pro pořádání kongresů a koncertů.

„Tři podzemní podlaží center jsou spojená a parkoviště v nich vznikla už v první etapě stavby,“ říká Ing. Šach.

„Teď je dostavíme a do zimy bychom chtěli dokončit i železobetonovou konstrukci Kongresového centra.“

Budova pro více než 900 návštěvníků bude multifunkční, mimo kongresů v ní bude možné pořádat koncerty, plesy, firemní akce a poslouží i pro filmovou projekci.

Své sídlo v ní najde i Filharmonie Bohuslava Martinů.

Oválný dvoupatrový objekt bude mít v  přízemí halu

s  pokladnami, šatnami a  sociálním zázemím. Z  foyer

se bude vstupovat do víceúčelových sálů s akustickými

obklady i podhledy, které pro vylepšení doplní akustické

roletky. Velký sál s kapacitou 821 míst bude mít dva balkony a výšku přes tři podlaží. Malý sál bude o patro nižší

a  jeho hlediště je navrženo jen pro 87 diváků. Obě síně

propojí výtahy se sklady v prvním či druhém podzemním

podlaží. Prostor pod velkým sálem vyplní strojovny vzduchotechniky a chlazení, předávací stanice a výměník.

Kolem hlavního sálu umístila Eva Jiřičná třípodlažní

prstenec obslužných prostor. Budou v něm ladírny a zku-

šebny, sociální i  administrativní zázemí. Pod střechou

vybylo místo i pro nahrávací studio.

Nosné konstrukce Kongresového centra budou z monolitického železobetonu. Fasádu Eva Jiřičná navrhla

zdvojenou. Ta předsazená bude v jejím charakteristickém

stylu prosklená, připevněná na subtilních ocelových konstrukcích. Kolem tepelně izolačního vnitřního obvodového

pláště vytvoří průhlednou obálku, na niž navážou členité

skleněné stříšky (vizualizace). Společně vtisknou budově

futuristický vzhled, který svou lehkostí doplní dominantní,

ucelenou budovu Univerzitního centra.

„Ve třetí etapě doplní komplex prosklená restaurace,“

doplňuje Ing. Šach. „Její dostavbou získá náměstí Tomáše

Garrigua Masaryka ve Zlíně svou konečnou podobu.“

– l s – , v i z u a l i z a c e A I – D E S I GN

Nová administrativní budova pro ČSSZ

V dubnu zahájil v pražských Stodůlkách tým Ing. Jana

Krysty z  divize 7 stavbu administrativní budovy pro

Českou správu sociálního zabezpečení. Zakázka s velkým podílem vlastních prací divize bude hotova již

v prosinci. V roce 2010 začne stavba sloužit jako archiv

na uskladnění dokumentů pro výpočet důchodů.

Třípodlažní budova (foto) na ploše 26,6 x 25,5 metru

zahrnuje i suterénní podlaží ve tvaru písmene L. Objekt má

hlubinné založení na vrtaných pilotách, suterén je navržen

jako šedá vana z monolitického betonu s pojistnou PVC

hydroizolací. Nosnou konstrukci nadzemních podlaží tvoří

vyzdívaný ocelový skelet o  celkové hmotnosti 210 tun,

jehož prvky vyrobili a osazují pracovníci divize 7.

„Důležitým milníkem první etapy bylo podchycení

sousedního objektu, které pro nás provádělo středisko zakládání staveb z naší divize,“ říká stavbyvedoucí Ing. Ladislav Pokorný. „Jeho pracovníci je dokončili v polovině

května, odkdy jsme naplno rozjeli betonáž suterénu.

Po jejím provedení jsme koncem června začali montovat

nosné ocelové konstrukce pater, které souběžně vyzdíváme. Zastřešení provedeme zřejmě na přelomu srpna a září, kdy rozeběhneme i práce na finálních konstrukcích.“

Za dobu své existence prošla stavba několika náročnými úseky, které se sehranému týmu divize 7 podařilo

zdárně překonat. Komplikované bylo zejména podchycení

sousedního domu, které je provedeno pomocí 15 metrů

dlouhého železobetonového prahu, založeného na 20 osmimetrových mikropilotách. Práh bylo nutné provádět

po kratších úsecích, aby nedošlo k porušení stability vedlejšího objektu, který byl pod stálým dohledem geodeta.

Zároveň s  betonáží prahu prováděli pracovníci divize 7

vlastními silami i  zemní práce a  práce na  založení nové

administrativní budovy ČSSZ.

Novostavba zabírá téměř celý pozemek, takže skladování a navážení materiálu je velmi obtížné. Zejména nájezd

těžkých mechanismů, jako je třeba pumpa na beton, vyžaduje velké logistické úsilí. I přes tyto komplikace divize 7

stavbu zvládá a plynule ji směřuje k dokončení.

Ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k

Výjezd z dejvického staveniště střeží „bílá velryba“

1

Metrostav_15_09.indd 3

2

I v době provádění zemních prací zůstaly ulice v okolí stavby nové budovy ČVUT čisté. „Na výjezdu ze stavební jámy jsme

osadili válcovou myčku MOBY DICK Junior pro mytí kol a podvozků nákladních automobilů a kolových stavebních strojů,“

vysvětluje stavbyvedoucí Ivan Šmejkal z divize 1. „Její mycí cyklus se startuje automaticky při nájezdu na otočné válce.

Po sepnutí kontaktního spínače se válce rozběhnou a spustí se čerpadlo s výkonem 1600 l/min. Po umytí jedné nápravy

přejede vozidlo na válce další nápravou, cyklus se opakuje a dochází k postupnému umytí celého podvozku. Znečištěná

voda se v uzavřené vaně vrací do zásobníku, kde jsou z ní pomocí flokulačních činidel odděleny mechanické nečistoty.

Příčný hřeblový dopravník je vynáší ven do kontejneru.“ Vedoucí projektu Ing. Jan Šlajs doplňuje: „Naším cílem je nejen

včas postavit budovu podle požadavků investora, ale také co nejméně v průběhu prací znečišťovat okolí staveniště.“

8/24/09 12:29:05 PM