Metrostav

Strana 3

Než se rozjely vlaky, musel přijet most
VJindřichově uChebu usadili začátkem srpna pracov-
níci provozu mostních technologií divize 4 do defini-
tivní polohy železniční ocelový most přes Ohři, který
vyrobili a smontovali oceláři divize 3. Příčný přesun
mostu o25 metrů trval asi dvě hodiny, jeho spuštění
o3,6 m bylo pomalejší azabralo skoro dva dny. Ne-
zvyklá operace upoutala zájem veřejnosti imédií, jak
se můžete přesvědčit takénaFacebooku Metrostavu.
Červeno-šedý kolos, který je téměř 70 m dlouhý,
11metrů široký aváží přes 600 tun, musel při své cestě
zmísta montáže dokonečné pozice překonat souběžný
silniční most (foto č. 1). Právě ten byl důvodem, proč se
nová konstrukce přesouvala nejen vodorovně, ale isvisle.
„Vymyslet anavrhnout správné technické řešení bylo slo-
žitější než vlastní přesun,“ říká stavbyvedoucí Ing.David
Režnar, který namístě celou akci spolehlivě řídil.
Vodorovný posun mostu umožnily vysouvací dráhy
astolice, jejichž pojezd se při manipulaci musel neustále
kontrolovat (nafoto č. 2 montážník Marek Krivák), aby
se konstrukce pohybovala na obou březích současně
astejně rychle. Posun, který proběhl 2. srpna, proto stav-
baři koordinovali vysílačkami. Podemontáži pojezdných
drah přišlo druhý den nařadu spuštění celé konstrukce
napřipravené betonové opěry pomocí čtyř 350tunových
hydraulických lisů. „Manipulace stěžkými břemeny pro
nás nejsou novinkou. Podobné jsme už provedli třeba při
stavbě mostů vBoršově či vDěčíně. A právě nazákladě
těchto idalších zkušeností jsme mohli uChebu navrhnout
odlišné řešení přesunu, než navrhoval projekt. Ten totiž
uvažoval sosazením mostu pomocí těžkých jeřábů, ale
my jsme raději využili vlastní kapacity imateriál,“ objas-
ňuje vedoucí provozu Ing.Martin Ředina.
Zakázku vJindřichově buduje Metrostav vesdružení
se společností Chládek a Tintěra, Pardubice, která má
na starost spodní stavbu, železniční svršek a přeložky
kabelů. Zajímavostí bylo, že její pracovníci při bourání sta-
rých nevyhovujících konstrukcí odhalili vjednom zpilířů
hlubokou šachtu, která měla vpřípadě válečného konflik-
tu sloužit pro umístění výbušnin, pojejichž odpálení by se
celé přemostění zhroutilo. Nový most už takovou tajnou
komnatu nemá. Také nebude mít vřece pilíře, což pomůže
třebapři povodních, protože vkorytě Ohře nebude žádná
překážka. Umožní zato zvýšit rychlost jízdy znedávných
50 na100 km vhodině. Okolním obyvatelům ztiší hluk
odprojíždějících vlaků asníží náklady naúdržbu mostu,
poněmž by už v době vydání těchto novin měla rychle
proudit železniční doprava po obou kolejích.
–red–, foto archiv divize 4
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
1
Další brownfield nastartu nového života
Namístě, kde vroce 1896 Emil Kolben založil továrnu
Kolben aspol., elektrotechnická továrna vPraze-Vyso-
čanech, dnes pracují úplně jiné stroje – stavební. Tým
Ing.Jana Krajdla zdivize 3 tu totiž namístě zpustlého
průmyslového areálu srozlohou přes 15 hektarů začal
budovat první část AFI City – obytné domy L, M (vizua-
lizace), N aOscelkem 257 byty. Developerům ze spo-
lečnosti AFI Europe Czech Republic je stavbaři předají
hotové včervnu roku 2018.
„Staveniště jsme převzali letos 11. července, takže
naněm zatím probíhají jen demoliční azemní práce apři-
pravujeme se napilotové zakládání,“ říká vedoucí projek-
tu, který už se svými kolegy odhalil první technický oříšek
díla – zasypané suterénní konstrukce azáklady bývalých
továrních hal, které je nutné odstranit ajichž je víc, než
očekával projekt. „Jednoduše řečeno, musíme vykopat
celý sklep zdejšího ČKD,“ konstatuje Ing.Krajdl.
Další komplikací, se kterou se kolegové musejí vypo-
řádat, je změna zadání ihned pozahájení stavby – místo
původně uvažovaných asi 170 bytů jich domy obsáhnou
přes 250. Projektové práce proto probíhají za pochodu
aněkde spíš vedle stavby pokulhávají. „To jsou ale potí-
že, které zná řada vedoucích projektů, amy si snimi jistě
poradíme. Zvlášť proto, že založení objektů napilotách pro
nás provede firma Pragis anavýstavbě železobetonových
konstrukcí se budou podílet betonáři zdivize 6. Amy ví-
me, že nakolegy ze Skupiny Metrostav se dá spolehnout,“
komentuje Ing.Krajdl, který souběžně stouto zakázkou
úspěšně řídí i rekonstrukci zastřešení ocelové haly nad
kolejištěm železniční stanice Praha hlavní nádraží.
Polyfunkční projekt AFI City by měl posvém dokon-
čení plánovaném narok 2026 výrazně přispět kekultivaci
dříve průmyslové aporoce 2000 zpustlé části Vysočan.
Kromě bydlení, administrativy aobchodů zde projektanti
zrenomovaného studia CMC architects navrhli také park,
mateřskou školu, zahradní restauraci afitness centrum.
AFI City tak obyvatelům nabídne nejen bydlení, ale ipráci
či odpočinek astane se novou, atraktivní částí Prahy.
Pokud se divizi 3 podaří současnou stavbu čtyř ta-
mějších obytných domů dokončit včas apodle představ
investora, může se před ní vtéto části české metropole
otevřít vyhlídka práce nařadu dalších let.
–red–, vizualizace developer
2
KAristotelovi aSokratovi přibyl také Platon
VKošicích nedávno dokončil tým zoblastního zastou-
pení divize 3 pro Košický aPrešovský kraj přestavbu
památkově chráněné budovy bývalé porodnické kliniky
navědecko-vzdělávací objekt Filozofické fakulty UPJŠ.
Zanedbané budovy vareálu bývalé dětské nemocnice
podél Moyzesovy ulice procházejí rekonstrukcemi už
několik let aposvém vzkříšení dostávají jména pořec-
kých filozofech. Po Aristotelovi a Sokratovi, kteří už
slouží profesorům i studentům, tak díky Metrostavu
ožije odnového akademického roku iPlaton.
Zakázka rozdělená natři etapy začala vloni vdubnu
za vedení oblastního ředitele Ing. Jana Hehejíka, dnes
obchodního náměstka divize 3. Odloňského října ji jako
vedoucí projektu řídil jeho nástupce Ing. Ján Sekerák,
který konstatuje: „Asi jako každá rekonstrukce i ta na-
še odhalila řadu nečekaných překvapení. Při provádění
areálových rozvodů jsme třeba našli podzemní prostory,
okterých nikdo nevěděl. Nosné zdivo vsuterénu často
držela jen omítka, akdyž jsme ji odstranili, vypadlo. Celé
podzemní podlaží jsme proto museli staticky zabezpečit.
Také stropní trámy byly vhorším stavu, než jsme předpo-
kládali, amuseli jsme jich sanovat anahradit odost víc.
To vše ve spolupráci s krajským památkovým úřadem
arestaurátory. Mile nás ale překvapil nález původní mo-
zaikové dlažby pod vrstvami PVC uhlavního kamenného
schodiště. Poodstranění přelepků jsme ji pouze vyčistili
amůže dál sloužit v původní kráse.“
Třípodlažní podsklepená budova, kterou kolegové sa-
novali apřestavovali, byla postavena nazačátku 20.sto-
letí jako vůbec první porodnice na území současného
Slovenska. Proměnou nejprve prošel její interiér, což zahr-
novalo změnu dispozic, vybudování nových instalací asítí
iprovedení akustických obkladů apodhledů. Nazávěr se
dočkal nové krytiny poměrně zachovalý krov afasádníci
opravili obvodový plášť. „Venkovní omítky jsme museli
kropit vodou, aby dostatečně vyzrály a mohli jsme je
opatřit barevným nátěrem,“ vzpomíná stavbyvedoucí
Ing.František Jantek, který zapomoci stavbyvedoucího
Jiřího Růžka zPrahy stavbu řídil namístě spolu spřípra-
vářkou Ing.Máriou Suchomelovou.
Podle dobové dokumentace stavbaři zhotovili repliku
kamenného hlavního vstupu doobjektu zMoyzesovy ulice
anaopačné straně obalili přístavbu ze 70. let minulého
století novou fasádou zperforovaného nerezového plechu
(foto), aby se naprvní pohled odlišila odhistorické budo-
vy nemocnice, která zde sloužila až do roku2009. Díky
dobré práci divize 3 apříspěvku odEU začnou zmoder-
nizovaný objekt odříjna 2016 naplno využívat posluchači
ipřednášející Univerzity Pavla Jozefa Šafárika vKošicích.
–red–, foto archiv stavby
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
Fontána Kalich nad stanicí metra Želivského
Když byl v roce 1980 otevřen druhý provozní úsek
trasy pražského metra A, byl pro jednu zjeho stanic,
konkrétně Želivského, zvolen atypický vzhled, snímž
se jinde vnaší podzemní dráze nesetkáme.
Stěny stanice Želivského jsou sice pokryty cha-
rakteristickými hliníkovými plechy (včervenohnědé až
bronzové barvě), postrádají ale příznačnou kruhovou
vypouklinu i typický čtvercový tvar. Plechy jsou jen
perforovanými obdélníkovými kryty a mají symbolizovat
přechod mezi raženým ahloubeným typem stanic, které
byly obkládány úzkými keramickými tvarovkami. Želiv-
ského je totiž stejně jako Hradčanská poslední raženou
stanicí na lince metra A. Původně se měla jmenovat
Olšanská, nakonec ale získala jméno poJanu Želivském,
radikálním husitském knězi, kterého nad zemí připomí-
ná stejnojmenná ulice.
Husitská tematika se tudíž stala určujícím prvkem
této stanice, najejíž výtvarné výzdobě se podílelo hned
několik umělců, jako Jiřina Adamcová, Jan Červa, Fran-
tišek Raška, Eva Břusková, Jan Hejtmánek aFrantišek
Pašek. A právě tři posledně jmenovaní jsou autory
fontány, kterou najdeme mezi autobusovými stanicemi
avstupem dometra. Fontána, která představuje kalich,
snad nejtypičtější symbol husitského hnutí, byla vypra-
cována nazákladě vítězného soutěžního návrhu sochaře
arestaurátora Františka Paška (1922), který se nejvíce
přiblížil libretu natéma kalichu sživou vodou.
Pašek byl absolventem sochařských ateliérů Jana
Kavana aOtto Eckerta napražské Uměleckoprůmyslové
škole. Vedle sochařství, keramické tvorby apráce spor-
celánem zasvětil svůj život především restaurování. Byl
členem restaurátorské Skupiny 66 avletech 1969–1989
předsedou sekce restaurátorů ve spolku výtvarných
umělců Mánes. Jako restaurátor kamene spolupracoval
narekonstrukcích barokních váz vzámku Troja nebo na
obnově soch veVrtbovských zahradách.
Pro fontánu při stanici Želivského zroku 1983 se
ale rozhodl použít jiný materiál, železo. Kalich usazený
do šestimetrové kamenné fontány je vykován z plo-
chých čtyřhranných profilů. Jeho středem je vedeno
potrubí, kterým tryskala voda, najejíž hladině se kalich
zrcadlil. Statický objekt se tak někdy díky větru adešti
stával kinetickým. Snad tomu tak bude i v budoucnosti.
Jakub Potůček
Emil Kolben (*1862) byl jeden znejvýznačnějších
českých elektrotechniků apodnikatelů. V roce 1887
dokončil s vyznamenáním studium elektrotechniky
a strojnictví na vysoké škole technické vPraze a po
roční praxi obdržel od Zemského výboru stipendium,
které mu umožnilo studijnípobyt vzahraničí.
Seznámil se svýznamnými průmyslovými podniky
v Evropě a pětlet působilvUSA, kde spolupracoval
sThomasem Alvou Edisonem asNikolou Teslou. Tyto
zkušenosti velmi přispěly ke Kolbenově orientaci na
využití střídavého proudu. Založil elektrotechnickou
továrnu Kolben aspol., která se roku 1921 spojila
sPrvní Českomoravskou továrnou nastroje vPraze.
Přičleněním Akciové společnosti Strojírny, dříve
Breitfeld, Daněk aspol. vznikla ošest let později
Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), kde byl Kolben
generálním ředitelem ahlavním akcionářem. Tato
největší česká strojírna zaměstnávala až 12 tisíc
pracovníků aměla velmi široký výrobní sortiment – od
špendlíku po lokomotivu. Více než 80letý Emil Kolben
zemřel roku1943 vkoncentračním táboře Terezín.
Metrostav_15_2016.indd 3 17.08.16 13:00
Metrostav a.s. - noviny