Strana 3
Než se rozjely vlaky, musel přijet most
VJindřichově uChebu usadili začátkem srpna pracov-
níci provozu mostních technologií divize 4 do defini-
tivní polohy železniční ocelový most přes Ohři, který
vyrobili a smontovali oceláři divize 3. Příčný přesun
mostu o25 metrů trval asi dvě hodiny, jeho spuštění
o3,6 m bylo pomalejší azabralo skoro dva dny. Ne-
zvyklá operace upoutala zájem veřejnosti imédií, jak
se můžete přesvědčit takénaFacebooku Metrostavu.
Červeno-šedý kolos, který je téměř 70 m dlouhý,
11metrů široký aváží přes 600 tun, musel při své cestě
zmísta montáže dokonečné pozice překonat souběžný
silniční most (foto č. 1). Právě ten byl důvodem, proč se
nová konstrukce přesouvala nejen vodorovně, ale isvisle.
„Vymyslet anavrhnout správné technické řešení bylo slo-
žitější než vlastní přesun,“ říká stavbyvedoucí Ing.David
Režnar, který namístě celou akci spolehlivě řídil.
Vodorovný posun mostu umožnily vysouvací dráhy
astolice, jejichž pojezd se při manipulaci musel neustále
kontrolovat (nafoto č. 2 montážník Marek Krivák), aby
se konstrukce pohybovala na obou březích současně
astejně rychle. Posun, který proběhl 2. srpna, proto stav-
baři koordinovali vysílačkami. Podemontáži pojezdných
drah přišlo druhý den nařadu spuštění celé konstrukce
napřipravené betonové opěry pomocí čtyř 350tunových
hydraulických lisů. „Manipulace stěžkými břemeny pro
nás nejsou novinkou. Podobné jsme už provedli třeba při
stavbě mostů vBoršově či vDěčíně. A právě nazákladě
těchto idalších zkušeností jsme mohli uChebu navrhnout
odlišné řešení přesunu, než navrhoval projekt. Ten totiž
uvažoval sosazením mostu pomocí těžkých jeřábů, ale
my jsme raději využili vlastní kapacity imateriál,“ objas-
ňuje vedoucí provozu Ing.Martin Ředina.
Zakázku vJindřichově buduje Metrostav vesdružení
se společností Chládek a Tintěra, Pardubice, která má
na starost spodní stavbu, železniční svršek a přeložky
kabelů. Zajímavostí bylo, že její pracovníci při bourání sta-
rých nevyhovujících konstrukcí odhalili vjednom zpilířů
hlubokou šachtu, která měla vpřípadě válečného konflik-
tu sloužit pro umístění výbušnin, pojejichž odpálení by se
celé přemostění zhroutilo. Nový most už takovou tajnou
komnatu nemá. Také nebude mít vřece pilíře, což pomůže
třebapři povodních, protože vkorytě Ohře nebude žádná
překážka. Umožní zato zvýšit rychlost jízdy znedávných
50 na100 km vhodině. Okolním obyvatelům ztiší hluk
odprojíždějících vlaků asníží náklady naúdržbu mostu,
poněmž by už v době vydání těchto novin měla rychle
proudit železniční doprava po obou kolejích.
–red–, foto archiv divize 4
ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ
strana 3
1
Další brownfield nastartu nového života
Namístě, kde vroce 1896 Emil Kolben založil továrnu
Kolben aspol., elektrotechnická továrna vPraze-Vyso-
čanech, dnes pracují úplně jiné stroje – stavební. Tým
Ing.Jana Krajdla zdivize 3 tu totiž namístě zpustlého
průmyslového areálu srozlohou přes 15 hektarů začal
budovat první část AFI City – obytné domy L, M (vizua-
lizace), N aOscelkem 257 byty. Developerům ze spo-
lečnosti AFI Europe Czech Republic je stavbaři předají
hotové včervnu roku 2018.
„Staveniště jsme převzali letos 11. července, takže
naněm zatím probíhají jen demoliční azemní práce apři-
pravujeme se napilotové zakládání,“ říká vedoucí projek-
tu, který už se svými kolegy odhalil první technický oříšek
díla – zasypané suterénní konstrukce azáklady bývalých
továrních hal, které je nutné odstranit ajichž je víc, než
očekával projekt. „Jednoduše řečeno, musíme vykopat
celý sklep zdejšího ČKD,“ konstatuje Ing.Krajdl.
Další komplikací, se kterou se kolegové musejí vypo-
řádat, je změna zadání ihned pozahájení stavby – místo
původně uvažovaných asi 170 bytů jich domy obsáhnou
přes 250. Projektové práce proto probíhají za pochodu
aněkde spíš vedle stavby pokulhávají. „To jsou ale potí-
že, které zná řada vedoucích projektů, amy si snimi jistě
poradíme. Zvlášť proto, že založení objektů napilotách pro
nás provede firma Pragis anavýstavbě železobetonových
konstrukcí se budou podílet betonáři zdivize 6. Amy ví-
me, že nakolegy ze Skupiny Metrostav se dá spolehnout,“
komentuje Ing.Krajdl, který souběžně stouto zakázkou
úspěšně řídí i rekonstrukci zastřešení ocelové haly nad
kolejištěm železniční stanice Praha hlavní nádraží.
Polyfunkční projekt AFI City by měl posvém dokon-
čení plánovaném narok 2026 výrazně přispět kekultivaci
dříve průmyslové aporoce 2000 zpustlé části Vysočan.
Kromě bydlení, administrativy aobchodů zde projektanti
zrenomovaného studia CMC architects navrhli také park,
mateřskou školu, zahradní restauraci afitness centrum.
AFI City tak obyvatelům nabídne nejen bydlení, ale ipráci
či odpočinek astane se novou, atraktivní částí Prahy.
Pokud se divizi 3 podaří současnou stavbu čtyř ta-
mějších obytných domů dokončit včas apodle představ
investora, může se před ní vtéto části české metropole
otevřít vyhlídka práce nařadu dalších let.
–red–, vizualizace developer
2
KAristotelovi aSokratovi přibyl také Platon
VKošicích nedávno dokončil tým zoblastního zastou-
pení divize 3 pro Košický aPrešovský kraj přestavbu
památkově chráněné budovy bývalé porodnické kliniky
navědecko-vzdělávací objekt Filozofické fakulty UPJŠ.
Zanedbané budovy vareálu bývalé dětské nemocnice
podél Moyzesovy ulice procházejí rekonstrukcemi už
několik let aposvém vzkříšení dostávají jména pořec-
kých filozofech. Po Aristotelovi a Sokratovi, kteří už
slouží profesorům i studentům, tak díky Metrostavu
ožije odnového akademického roku iPlaton.
Zakázka rozdělená natři etapy začala vloni vdubnu
za vedení oblastního ředitele Ing. Jana Hehejíka, dnes
obchodního náměstka divize 3. Odloňského října ji jako
vedoucí projektu řídil jeho nástupce Ing. Ján Sekerák,
který konstatuje: „Asi jako každá rekonstrukce i ta na-
še odhalila řadu nečekaných překvapení. Při provádění
areálových rozvodů jsme třeba našli podzemní prostory,
okterých nikdo nevěděl. Nosné zdivo vsuterénu často
držela jen omítka, akdyž jsme ji odstranili, vypadlo. Celé
podzemní podlaží jsme proto museli staticky zabezpečit.
Také stropní trámy byly vhorším stavu, než jsme předpo-
kládali, amuseli jsme jich sanovat anahradit odost víc.
To vše ve spolupráci s krajským památkovým úřadem
arestaurátory. Mile nás ale překvapil nález původní mo-
zaikové dlažby pod vrstvami PVC uhlavního kamenného
schodiště. Poodstranění přelepků jsme ji pouze vyčistili
amůže dál sloužit v původní kráse.“
Třípodlažní podsklepená budova, kterou kolegové sa-
novali apřestavovali, byla postavena nazačátku 20.sto-
letí jako vůbec první porodnice na území současného
Slovenska. Proměnou nejprve prošel její interiér, což zahr-
novalo změnu dispozic, vybudování nových instalací asítí
iprovedení akustických obkladů apodhledů. Nazávěr se
dočkal nové krytiny poměrně zachovalý krov afasádníci
opravili obvodový plášť. „Venkovní omítky jsme museli
kropit vodou, aby dostatečně vyzrály a mohli jsme je
opatřit barevným nátěrem,“ vzpomíná stavbyvedoucí
Ing.František Jantek, který zapomoci stavbyvedoucího
Jiřího Růžka zPrahy stavbu řídil namístě spolu spřípra-
vářkou Ing.Máriou Suchomelovou.
Podle dobové dokumentace stavbaři zhotovili repliku
kamenného hlavního vstupu doobjektu zMoyzesovy ulice
anaopačné straně obalili přístavbu ze 70. let minulého
století novou fasádou zperforovaného nerezového plechu
(foto), aby se naprvní pohled odlišila odhistorické budo-
vy nemocnice, která zde sloužila až do roku2009. Díky
dobré práci divize 3 apříspěvku odEU začnou zmoder-
nizovaný objekt odříjna 2016 naplno využívat posluchači
ipřednášející Univerzity Pavla Jozefa Šafárika vKošicích.
–red–, foto archiv stavby
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
Fontána Kalich nad stanicí metra Želivského
Když byl v roce 1980 otevřen druhý provozní úsek
trasy pražského metra A, byl pro jednu zjeho stanic,
konkrétně Želivského, zvolen atypický vzhled, snímž
se jinde vnaší podzemní dráze nesetkáme.
Stěny stanice Želivského jsou sice pokryty cha-
rakteristickými hliníkovými plechy (včervenohnědé až
bronzové barvě), postrádají ale příznačnou kruhovou
vypouklinu i typický čtvercový tvar. Plechy jsou jen
perforovanými obdélníkovými kryty a mají symbolizovat
přechod mezi raženým ahloubeným typem stanic, které
byly obkládány úzkými keramickými tvarovkami. Želiv-
ského je totiž stejně jako Hradčanská poslední raženou
stanicí na lince metra A. Původně se měla jmenovat
Olšanská, nakonec ale získala jméno poJanu Želivském,
radikálním husitském knězi, kterého nad zemí připomí-
ná stejnojmenná ulice.
Husitská tematika se tudíž stala určujícím prvkem
této stanice, najejíž výtvarné výzdobě se podílelo hned
několik umělců, jako Jiřina Adamcová, Jan Červa, Fran-
tišek Raška, Eva Břusková, Jan Hejtmánek aFrantišek
Pašek. A právě tři posledně jmenovaní jsou autory
fontány, kterou najdeme mezi autobusovými stanicemi
avstupem dometra. Fontána, která představuje kalich,
snad nejtypičtější symbol husitského hnutí, byla vypra-
cována nazákladě vítězného soutěžního návrhu sochaře
arestaurátora Františka Paška (1922), který se nejvíce
přiblížil libretu natéma kalichu sživou vodou.
Pašek byl absolventem sochařských ateliérů Jana
Kavana aOtto Eckerta napražské Uměleckoprůmyslové
škole. Vedle sochařství, keramické tvorby apráce spor-
celánem zasvětil svůj život především restaurování. Byl
členem restaurátorské Skupiny 66 avletech 1969–1989
předsedou sekce restaurátorů ve spolku výtvarných
umělců Mánes. Jako restaurátor kamene spolupracoval
narekonstrukcích barokních váz vzámku Troja nebo na
obnově soch veVrtbovských zahradách.
Pro fontánu při stanici Želivského zroku 1983 se
ale rozhodl použít jiný materiál, železo. Kalich usazený
do šestimetrové kamenné fontány je vykován z plo-
chých čtyřhranných profilů. Jeho středem je vedeno
potrubí, kterým tryskala voda, najejíž hladině se kalich
zrcadlil. Statický objekt se tak někdy díky větru adešti
stával kinetickým. Snad tomu tak bude i v budoucnosti.
Jakub Potůček
Emil Kolben (*1862) byl jeden znejvýznačnějších
českých elektrotechniků apodnikatelů. V roce 1887
dokončil s vyznamenáním studium elektrotechniky
a strojnictví na vysoké škole technické vPraze a po
roční praxi obdržel od Zemského výboru stipendium,
které mu umožnilo studijnípobyt vzahraničí.
Seznámil se svýznamnými průmyslovými podniky
v Evropě a pětlet působilvUSA, kde spolupracoval
sThomasem Alvou Edisonem asNikolou Teslou. Tyto
zkušenosti velmi přispěly ke Kolbenově orientaci na
využití střídavého proudu. Založil elektrotechnickou
továrnu Kolben aspol., která se roku 1921 spojila
sPrvní Českomoravskou továrnou nastroje vPraze.
Přičleněním Akciové společnosti Strojírny, dříve
Breitfeld, Daněk aspol. vznikla ošest let později
Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD), kde byl Kolben
generálním ředitelem ahlavním akcionářem. Tato
největší česká strojírna zaměstnávala až 12 tisíc
pracovníků aměla velmi široký výrobní sortiment – od
špendlíku po lokomotivu. Více než 80letý Emil Kolben
zemřel roku1943 vkoncentračním táboře Terezín.
Metrostav_15_2016.indd 3 17.08.16 13:00