strana 2

Poslední příležitost

Monumentální konstrukce jsou obvykle nejzřetelnější,

když jsou hotové. až skončí svou práci tým Ing. Ladislava Michálka z divize 7, nebude však v Loukově

vidět téměř nic. obří válcové železobetonové nádrže

pro skladování pohonných hmot, které tu Metrostav

staví, totiž zakryje zásyp, a až zarostou zelení, splynou

s okolní krajinou. Precizní práce našich betonářů z divize 6 se tak navždy ukryje pod zemí.

Čtyři nové zásobníky s vnitřním průměrem 48 m

a výškou stěny 21 m (foto č. 1, 2, 3) vyrostly v areálu

společnosti ČEPRO rychlostí až 1,5 m za den pomocí taženého bednění. Dva válce už překryly i kopule, další dvě

právě vznikají na dně nádrží (foto č. 4).

Na zakázce pracují i experti z centrály. „Spolu s dalšími specialisty promýšlíme nejvhodnější způsob provedení

zpětného zásypu, se kterým by Metrostav měl začít příští

rok na jaře,“ vysvětluje Ing. Richard Barvínek. „Použijeme pro něj výkopek ze stavební jámy a zvažujeme, zda

po obvodu nádrží zpětný zásyp zpevníme syntetickými

geotextiliemi, které se osvědčují při zajišťování stability násypů, nebo pomocí cementového stabilizátu. Pro

druhou metodu provedeme modelový pokus, při němž

ověříme, zda stavebními prostředky dosáhneme v reálu

stejných nebo obdobných parametrů zásypu, jaké jsme

uvažovali při matematickém modelování a vyšly v nedávno provedených laboratorních zkouškách.“

1

2

Ptáme se

jiřího chalupského,

vedoucího střediska divize 1

cesta za lepšími výsledky a profesním růstem

Zkušenosti z vyhodnocení předešlých zakázek a střízlivý pohled na současnost dovedly vedení divize 5

k rozhodnutí změnit systém řízení divizních vnitropodnikových nosných technologií tunelových ražeb a železobetonových konstrukcí dopravních staveb a mostů.

od dubna jsou zaměstnanci, kteří na nich pracují, zařazeni do dvou podobně zorganizovaných nových provozů. Provoz Vnt-tunely, který zajišťuje ražby, vede

Ing. Jaromír Heřt, druhý provoz řídí Bc. alexandr tvrz.

„Při současných změnách na stavebním trhu jsme potřebovali pružněji řídit zakázky a lépe pracovat s lidskými

zdroji, a to jak v úrovni dělnických profesí, tak i u přípravy a vedení projektů,“ říká Alexandr Tvrz a objasňuje

složení svého provozu VNT-železobetonové konstrukce

dopravních staveb: „Vznikl z projektových týmů, které

v naší divizi v současnosti pracují přímo na stavbách

mostů a na dalších konstrukcích dopravních staveb, tedy

na mostě Oparno (foto) a na hloubených tunelech a definitivním ostění tunelu Prackovice. Přiřadili jsme k nim

i ostatní týmy, které vysoutěžené zakázky podobného

typu teprve připravují. To se týká třeba staveb Trojského

mostu, tunelu Radejčín a dalších přemostění na trase

dálnice D8. Nakonec jsme k nim doplnili týmy, které se

na soutěže v oboru chystají, a zastřešili jsme je společnou

technickou skupinou Ing. Roberta Brože.“

V nových provozech lidé pracují trochu jinak než dřív.

Zatímco jádro skupiny, tedy vedoucí projektu, stavbyvedoucí a mistři, zůstávají spolu, jejich podpora, tedy

ekonomové a přípraváři, jsou na zakázku nasazováni v takovém počtu a tehdy, jak a kdy realizace vyžaduje. Dojde

tak k vyššímu využití potenciálu pracovníků přípravy, a to

od prvního kontaktu se zakázkou přes výrobní přípravu

v průběhu realizace stavby až po její předání objednateli.

„Jednotliví pracovníci technické skupiny mají na starosti více projektů a při řešení problémů přímo na stavbách více spolupracují a lépe se doplňují,“ pokračuje

Alexandr Tvrz. „K práci technické skupiny patří i kontrola

projektů, statických výpočtů a optimalizace konstrukcí,

kterou její pracovníci provedli třeba na mostě Oparno.“

Divize 5 očekává, že velkých zakázek bude ubývat

a i obraty na dopravních stavbách budou z daleko menších

objednávek. Proto má snahu zachovat si schopnost stavět

vlastními kapacitami, které musí být sladěné, flexibilní

a schopné nabídnout přidanou hodnotu posouzením technických řešení a jejich optimalizací. Ustanovením provozů

VNT k tomu divize 5 udělala první podstatný krok.

do nového provozu Vnt-tunely budou od nového roku patřit i raziči, kteří dnes pracují v tunelech Blanka

miniocelárna strážske: metrostav plní závazky

3

Dřív, než nádrže zmizí pod nasypaným pahorkem,

však mezi nimi divize 7 ještě musí vybudovat spojovací

technologické chodby i další doprovodné objekty a vnitřky zásobníků musí pokrýt laminátová výstelka.

4

Metrostav_16_09.indd 2

Zajištění infrastruktury obvykle patří mezi přípravné

etapy výstavby. Pro stavební firmy je něco jako rozcvička; nasadí těžkou techniku, nemají starosti s řemesly při dokončovacích pracích, vykazují vysokou

produktivitu práce a mají dobrou efektivnost. Každé

pravidlo však má výjimky...

Patří do nich i III. etapa výstavby miniocelárny Strážske na východním Slovensku. Pro společnost SLOVAKIA

STEEL MILLS ji provádí divize 3. Už samotný název –

miniocelárna – je zavádějící. Po dokončení by totiž měla

nabídnout na 500 pracovních míst, produkovat 537 056 t

tekuté oceli ročně a celkové náklady na její výstavbu přesáhnou 178 milionů eur. Třetí etapa z nich prostaví necelou desetinu. Denně se při ní odevzdávají práce za zhruba

půl milionu eur a lví podíl na nich má právě divize 3.

Zakázka na vybudování infrastruktury v miniocelárně se

tak řadí mezi významné stavby Metrostavu.

Pracovníci divize 3 staveniště převzali v únoru s tím,

že do konce srpna připraví k předání splaškové a dešťové

kanalizace, pitné a technologické vodovody a železniční

vlečky. Zabezpečí přejezdy, vybudují komunikace, zajistí

zpevnění ploch skládek, oplocení areálu a postaví vrátnice

včetně zařízení pro vážní a radiační technologie.

První komplikací zakázky však bylo už samo staveniště. Rozkládá se totiž na ploše 1 x 0,5 km a materiál se

na něj dopravuje po železnici, částečně i přes sousední

areál jednoho z největších chemických závodů na Slovensku. „Hodili nás po hlavě do vody a řekli plav,“ komentoval

dnes už s nadsázkou počátek výstavby vedoucí projektu

Ing. Stanislav Červený. „První potíže se ukázaly hned

při přebírání staveniště, kdy plochy neměly deklarované

parametry únosnosti. Další problém představoval krach

firmy, s níž jsme měli uzavřenu smlouvu o dílo. Vše jsme

vyřešili a dnes už dokončujeme komunikace a zpevněné

plochy skládek, takže termín předání dodržíme.“

Infrastruktura areálu už ale není jedinou součástí výstavby miniocelárny, na níž se divize 3 podílí. Vyhrála zde

i soutěž na založení tří výrobních hal (foto). Staveniště

převzala 30. dubna a i na něm práce postupují rychle, a to

i přes opožděné dodávky výkresové dokumentace.

„Práce na této zakázce je pro nás ohromná zkušenost,“

hodnotí zdejší působení Ing. Červený. „Doposud jsme

většinou dělali typickou stavební činnost s návazností

na technické řešení detailů. Zde provádíme velké objemy

prací s důrazem na jejich plynulou návaznost. Stavbu

komplikuje i nutnost její koordinace s výstavbou dalších

objektů. Zatím vše zvládáme a věřím, že to tak bude i dál.“

Metrostav se ve Strážském uchází i o další zakázky, a jak

dosavadní zkušenosti ukazují, má dobrou šanci uspět.

–rip–, foto archiv stavby

divizi 1 je Jiří Chalupský věrný už od roku 1990, kdy

po skončení strojní průmyslovky nastoupil do Metrostavu. Když v roce 2001 dostal od svého ředitele

úkol, aby se zabýval modernizací strojního vybavení

divize a jeho správou a údržbou, měl už zkušenosti

z řady pozemních i podzemních staveb. Jeho tým se postupem času rozrostl i o elektrikáře. dnes ve Stavebním dvoře Bohdalec, jehož je správcem, řídí sloučené

středisko mechanizace a elektroservisu divize 1.

Středisko mechanizace má v divizi 1 více než dvacetiletou tradici. Jak dnes pracuje?

Naše práce vychází z potřeb divize 1 a ze znalosti jejích

nosných technologií. Spolupracujeme však i s ostatními

složkami Metrostavu, zejména s divizemi 2, 3, 5 a 11. Jako

jediní ve firmě spravujeme a udržujeme stroje pro ražbu

tunelů malých profilů, kolektorů a kabelových kanálů a také pro hloubení šachet. Naše minibagry, mininakladače

a zařízení na dopravu v malém podzemí jsou desetkrát

menší než stroje, které využívá třeba divize 5. Je to velmi

specifické vybavení a zajišťujeme k němu řadu činností

a služeb, které umožňují jeho bezproblémový provoz.

Mohl byste je přiblížit?

Základem našeho úspěchu je znalost pracovních postupů

a prostředí, kde probíhají, a ochota problémy řešit komplexně. Když třeba někdo potřebuje odčerpávat z podzemí

vodu a obrátí se na nás, má jistotu, že bude čerpat bez

problémů. Vybereme mu totiž vhodné čerpadlo, které

odpovídá nejen hustotě kapaliny, výšce a dopravní vzdálenosti, ale i příkonu, který je na stavbě k dispozici. Zařízení bude lehké, aby se do podzemí dalo dopravit ručně,

s odpovídající elektrocentrálou, potřebnými čerpacími

sondami a s konstrukcí, na kterou se připevní. Bude mít

dostatečně dlouhý kabel se správnou vidlicí a dost kompatibilních prvků pro odvod vody. Celý systém na staveništi propojí náš odborník, který má pověření pro práci

v podzemí. Všechno potřebné vybavení je přitom naše,

známe je, udržujeme a je na stavbě spolehlivé.

takovou komplexní službu nikdo jiný nenabízí?

Jednotlivé části strojního vybavení je možné půjčit i v různých půjčovnách, neznáme ale nikoho, kdo by pro potřeby

naší divize nabízel něco víc než jen jednotlivé komponenty. Navíc kromě toho, co jsem popsal, umíme všechna

zařízení, u kterých to báňský úřad vyžaduje, dozorovat

a udržovat v průběhu provozu. To už souvisí i s našimi

elektrikáři, mezi kterými je Milan Marek, který má od báňského úřadu osvědčení, že je odborně způsobilý pro řízení

montáže, provozu a údržby elektrických zařízení na staveništích v podzemí. Co se týče naší servisní činnosti, jsme

na telefonu k dispozici nepřetržitě 24 hodin denně a díky

našemu sehranému a loajálnímu týmu lidí jsme schopni

opravy provést třeba i v pátek večer nebo o víkendu.

Jak se vašemu středisku daří po ekonomické stránce?

V posledních pěti letech jsou naše stroje a zařízení využity

z 80 až 85 %. Kolem 10 % času přitom připadá na nutné

opravy. I z toho je vidět, že se nám daří, i když přelom

roku nebyl ideální a museli jsme hledat zakázky mimo Metrostav. Z 90 % totiž pracujeme pro naši divizi. Dalších 5 %

z objemu činnosti využívají ostatní složky Metrostavu.

Přemýšlíte i o tom, jak technologické postupy v divizi

zdokonalit. Co je teď v centru vaší pozornosti?

Dnes řešíme náhradu za víc než 20 let staré plazové jeřáby

RDK 300, které jako jediné – s pro nás vhodnými parametry – mají atest pro práci v podzemí. Nebudou tu věčně

a chceme být připraveni na jejich možný výpadek, protože

nad tím nikdo jiný nepřemýšlí. Pro zrychlení práce v malých profilech vybíráme i nejvhodnější „pidivrt“, aby raziči

nemuseli vrtat díry na výbušniny ručně. Chceme být prostě vždy o krok napřed, abychom zajistili vhodné a spolehlivé strojní vybavení nejen pro naši divizi. Metrostav se

s ním bude moci zajímat i o zakázky, na kterých investor

bude vyžadovat větší rychlost a bezpečnost práce.

9/8/09 4:36:18 PM