Strana 3
Ke stavbě dopravního komplexu Blanka patří i vybu-
dování pomocných objektů, které v tunelech zajistí
bezpečný provoz. Prostorovou skladbou je největší
a nejsložitější technologické centrum TGC 4, které
bude ukryto ve skále pod obytnou zástavbou na Letné.
V ulici Nad Královskou oborou už začal jednu z je-
ho dvou výdechových a nasávacích šachet razit tým
Ing. Pavla Kacíře ze střediska podzemí divize 1.
„V obou tunelových troubách musíme zajistit provoz-
ní a požární větrání,“ vysvětluje Ing. Miroslav Padevět
z divize 2, který na Blance řídí ražené úseky stavby.
„Potřebujeme pro ně celkem čtyři strojovny vzduchotech-
niky. Nejvýkonnější z nich je řešena mimo trasu tunelů
v samostatném podzemním objektu TGC 4 pod ulicemi
Na Výšinách, Havanská a Nad Královskou oborou.“
Složitý komplex podzemních staveb (vizualizace) za-
jistí požární a provozní větrání v převážné části ražených
tunelů směrem k jejich portálu v Troji. Největší prostor
zabere strojovna vzduchotechniky, která bude vyražena
paralelně s trasou tunelů ve vzdálenosti asi 85 m od osy
severní trouby. Bude 125 m dlouhá a plocha jejího výrubu
se bude blížit 300 m
2
. Na jižním konci se do ní napojí
vzduchotechnický tunel pro přívod čerstvého vzduchu
do severní tunelové trouby, který bude zároveň sloužit ja-
ko dopravní cesta pro zavážení i výměny technologických
zařízení. Do jižní tunelové trouby přivede čerstvý vzduch
přes propojku tunel navazující na severní konec strojov-
ny. U něj bude umístěna i transformovna s rozvodnami.
Do středu strojovny pak bude ústit tunel pro odvod zne-
čištěného vzduchu, který bude s oběma tubusy komplexu
Blanka propojen svislými šachtami. Na druhou stranu
povede od strojovny asi 120 m dlouhý vzduchotechnický
kanál zakončený 40m šachtou, která z podpovrchového
nasávacího objektu v ulici Nad Královskou oborou zajistí
do podzemí regulovaný přísun čerstvého vzduchu. Druhý
120 m dlouhý tunel odvede ze strojovny vzduch znečiš-
těný, který projde přes výdechovou šachtu hlukovými
filtry v nasávacím objektu a díky vysokému nadzemnímu
komínu se tiše a nezávadně rozptýlí do vzduchu.
„Abychom dodrželi konečný termín celé stavby, pra-
covníci divize 1 začali hloubit v ulici Nad Královskou
oborou první vzduchotechnickou šachtu o průměru 10 m.
Vychází ze stavební jámy, do které bude vestavěna pod-
povrchová část nasávacího objektu,“ pokračuje Ing. Pa-
devět. „Vzhledem k obtížně rozpojitelným letenským
břidlicím, ve kterých naši lidé pracují, se neobejdou bez
trhacích prací. Kolem staveniště je však hustá zástavba,
a tak střílení omezili od 7 do 19 hodin, aby obyvatele
nerušili. Metr šachty proto vyhloubí až asi za 2,5 dne.
Koncem srpna tak dosáhli hloubky 30 m. Ražba centra
TGC 4 a vzduchotechnických tunelů mezi ní a dopravními
tubusy bude zahájena až po vyražení a zajištění tunelů.“
Týmy Ing. Radka Böhma a Ing. Pavla Brázdila mají
v Plzni stále co dělat. Do konce letošního listopadu
totiž divize 1 musí v krajském městě dokončit práce
na rekonstrukci tramvajové trati v Karlovarské ulici
v úseku Bolevecká–Na Chmelnicích. V dubnu příští-
ho roku ji čeká zprovoznění nové trolejbusové trati
na Borská pole a zhruba ve stejné době i uzavření
zakázky na výstavbu nového energetického bloku pro
společnost Plzeňská teplárenská.
Rekonstrukce tramvajové trati
Tramvajovou trať v Karlovarské ulici (foto č. 1) mezi uli-
cemi Bolevecká a Na Chmelnicích rekonstruuje sdružení
firmy BERGER BOHEMIA a naší divize 1 za nepřerušova-
ného provozu tramvají. Převádějí se jen na jednu kolej,
kde kyvadlový provoz řídí provizorní světelná signalizace.
„Pracujeme pod trakčním vedením pod napětím a proto
řadu úkonů musíme vykonat v noci mezi půl jednou
a čtvrtou, kdy tramvajová linka není v provozu,“ říká
vedoucí projektu Ing. Böhm a dodává, že velmi náročné
je zejména zesilování stropních konstrukcí stávajících
podchodů pro pěší pod Karlovarskou třídou a položení
nových hydroizolací, které se musí uskutečnit bez uza-
vírky komunikace. Stavba pokračuje podle schváleného
harmonogramu a v současné době jsou v provozu již dvě
třetiny rekonstruovaného úseku.
Nové troleje pro Borská pole
Tým Ing. Böhma zahájil letos v červenci v Plzni ve sdruže-
ní se společností STRABAG i výstavbu nové trolejbusové
dráhy dlouhé téměř 2,5 km. Výrazně přispěje ke zlepšení
plynulé dopravní obslužnosti v průmyslové zóně Borská
pole na jihozápadě města a mimo základní přepravní
funkce zajistí i náhradní dopravu do plzeňské čtvrti Nová
hospoda. Místní obyvatelé a jejich hosté ocení nový trolej-
bus zejména při chystané rekonstrukci Domažlické ulice,
která je v současnosti hlavní dopravní tepnou z centra
města směrem na západ. Součástí nové trolejbusové drá-
hy je i celkem 9,3 kilometru kabelových rýh pro napájení
trakčního vedení, také měnírenská technologie pro napá-
jení dopravní trakce a další ovládací a sdělovací kabelová
vedení a přeložky inženýrských sítí.
Nový energetický blok pro teplárnu
Od loňského října zajišťuje tým Ing. Brázdila z divize 1
stavební část výstavby nového energetického bloku (fo-
to č. 2) pro společnost Plzeňská teplárenská, která je ne-
jen největším výrobcem tepla na území krajského města,
ale vyrábí i elektrickou energii. Zakázka divize 1 zahrnuje
celkem dvacet stavebních objektů, a i přesto, že se jedná
o průmyslové objekty, projekt klade značný důraz na je-
jich architektonické řešení a příjemnou barevnost.
Energický blok, složený z kotelny K7 a strojovny TG3,
bude výhradně ekologický a jeho nový kotel na bioma-
su s turbogenerátorem zajistí při čistě kondenzačním
provozu dodávku elektrické energie minimálně 10 MWe.
„Pracujeme na největší stavební investiční akci v Plzni
a v jejím širokém okolí a harmonogram jejího postupu se
nám daří dodržovat, takže zakázku dokončíme už v břez-
nu příštího roku,“ konstatuje Ing. Brázdil a upřesňuje,
že nyní stavebně upravují zejména místnosti a instalace
pro rozvodny a připravují montáž fasádních panelů pro
venkovní opláštění energetického bloku.
Tereza Regnerová, foto Josef Husák
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Podzemní technologické centrum na Letné
Dopravní a energetické stavby v Plzni
V Bratislavě začala stavba komplexu 3nity
V bratislavských Mlynských Nivách začne v září vyrůs-
tat železobetonová konstrukce polyfunkčního komple-
xu 3nity. Zatím se na jeho stavbě podílel Metrostav SK,
nedávno se na staveništi usídlila i naše divize 3.
První práce na zajímavé stavbě byly zahájeny na za-
čátku roku, kdy pracovníci firmy Zakládání staveb ve spo-
lupráci s Metrostavem SK provedli stavební jámu a zá-
kladovou desku. Na ní vyroste konstrukce se třemi PP
a čtyřmi NP, z nichž se budou jako dominanta tyčit tři
věže (il. č. 1). Věž 1 bude mít 23 pater, věž 2 bude o patro
vyšší a věž 3 dosáhne 27 pater. Podzemí nabídne prostor
pro parking, první čtyři patra nad terénem jsou určena pro
komerční a kancelářské prostory, vznikne zde i velkorysé
wellness centrum s bazénem (il. č. 2). Do věží architekti
navrhli 411 bytových jednotek. Budou zde byty jednopoko-
jové, 129 dvoupokojových a 183 třípokojových. Nebudou
chybět ani luxusní penthousy s výměrou přes 170 m
2
.
Pod vedením Ing. Jana Hehejíka zahájí divize 3 nejdřív
práce na železobetonových konstrukcích prvního pod-
zemního až čtvrtého nadzemního podlaží na dilatačním
celku A, který tvoří asi třetinu plochy „podnože“ všech
věží. „Dnes pracovníci firmy Zakládání staveb dokonču-
jí prostřednictvím své dceřiné společnosti TERRACON
svislé konstrukce 2. PP a na dilatačním celku A nad nimi
připravují betonáže stropu. Během dvou týdnů pak spo-
lečně se závodem Pozemní stavby Doprastavu začneme
s betonáží konstrukcí na své části i my. První čtyři nad-
zemní podlaží dilatačního celku A bychom chtěli dokončit
do konce roku. Naším cílem je především ke konci listopa-
du dodržet nástup na 5. NP věže 1,“ popisuje Ing. Hehejík
jednu z největších současných staveb v Bratislavě. „Dal-
ším, pro mě velmi podnětným prvkem na této stavbě je
zjištění, jak lze využít nadstandardně synergetické vztahy
v rámci skupiny DDM Group a díky nim maximalizovat
užitek ze získané zakázky,“ dodává Ing. Hehejík.
Divize 3 se účastní také soutěže na generálního do-
davatele stavby. „Věřím, že se nám ji podaří vyhrát a celý
komplex dokončíme podle přání investora – izraelské spo-
lečnosti NADLAN, člena skupiny VARA Group,“ uzavírá.
- mv -, ilustrace archiv VARA Group
Malá vodní elektrárna pro čtyři turbíny
Více než dvoumetrový spád labského jezu u Píšťan
nedaleko Lovosic se rozhodla využít společnost Reno-
Energie pro vybudování malé vodní elektrárny se čtyř-
mi Kaplanovými turbínami. Jako lídr ve sdružení s fir-
mou Zakládání staveb ji na pravém břehu řeky od konce
roku 2008 staví tým divize 6 pod vedením Ing. Luboše
Jonáše. Výsledkem jejich práce bude nejen zařízení,
které do elektrorozvodné sítě ročně dodá energii pro
cca 5000 domácností, ale i dva rybí přechody, jež vod-
ním živočichům významně prodlouží migrační cestu
do dalšího, dosud nepřístupného úseku řeky.
Malá vodní elektrárna Lovosice-Píšťany s celkovým
instalovaným výkonem 2,640 MW bude o více než deset
procent výkonnější než nedávno dostavěná MVE Troja
v Praze na Vltavě, a zařadí se tak k největším svého
druhu v České republice. Strojovna pro osazení turbín
má půdorysné rozměry cca 39 x 40 m a tvoří ji přelévaná
železobetonová konstrukce. V jejích čtyřech vtokových
polích o šířce 9 m budou osazeny čtyři Kaplanovy turbíny
s průměrem oběžného kola 3000 mm.
„Základovou desku se spárou v hloubce 10 m pod
hladinou vody jsme dokončili s měsíčním předstihem
před plánovaným termínem, a to i přesto, že nám práce už
dvakrát zkomplikovalo vyhlášení druhého stupně povod-
ňové aktivity na Labi,“ říká vedoucí projektu Ing. Jonáš.
„Stavbu navíc zdrželo zvýšení hladiny podzemních vod,
které nejvíc vadilo při kotvení štětovnicových a železobe-
tonových podzemních stěn ochranné jímky. Skluz se nám
podařilo překonat zvýšeným úsilím a dobrou organizací
práce. Teď už proto provádíme svislé stěny spodní stavby
(foto) a do konce roku bychom měli podle harmonogramu
dokončit i železobetonové konstrukce savek a vtoků. Bed-
nění nám připravuje naše tesárna a náš armozávod do něj
dodává výztuž. Divize 6 Metrostavu se tak na stavbě vý-
razně podílí i vlastními dělnickými kapacitami.“
Jeden z budovaných rybích přechodů navrhla společ-
nost ENVISYSTEM jako štěrbinový a jeho dva metry širo-
ké a přes 75 m dlouhé koryto bude vybudováno v původní
vorové propusti na pravém břehu Labe. Protože tento
rybí přechod bude strmý, nebude vhodný pro migraci
drobnějších živočichů. Ti by měli být z koryta navedeni
do druhého navrženého, břehového rybího přechodu,
který bude měřit téměř 220 m. V lichoběžníkovém korytě
s šířkou u dna 4 m a u hladiny 6 m převede i drobné rybky
kolem malé vodní elektrárny v kanálu s balvanitou úpra-
vou, který bude mít přírodní vzhled.
„Na výstavbu rybích přechodů přispěly dotace z fondů
Evropské unie a od Státního fondu životního prostře-
dí ČR,“ doplňuje Ing. Jonáš. „Celá stavba za 270 milionů
korun by měla být dokončena koncem léta 2010. V té době
už ryby budou mít svoji cestu po Labi otevřenou.“
1 2
2
1
Metrostav_16_09.indd 3 9/8/09 4:36:22 PM