strana 3

zPrAvoDAjství z DIvIzí

Podzemní technologické centrum na letné

Ke stavbě dopravního komplexu Blanka patří i vybudování pomocných objektů, které v tunelech zajistí

bezpečný provoz. Prostorovou skladbou je největší

a nejsložitější technologické centrum tgC 4, které

bude ukryto ve skále pod obytnou zástavbou na Letné.

V ulici nad Královskou oborou už začal jednu z jeho dvou výdechových a nasávacích šachet razit tým

Ing. Pavla Kacíře ze střediska podzemí divize 1.

„V obou tunelových troubách musíme zajistit provozní a požární větrání,“ vysvětluje Ing. Miroslav Padevět

z divize 2, který na Blance řídí ražené úseky stavby.

„Potřebujeme pro ně celkem čtyři strojovny vzduchotechniky. Nejvýkonnější z nich je řešena mimo trasu tunelů

v samostatném podzemním objektu TGC 4 pod ulicemi

Na Výšinách, Havanská a Nad Královskou oborou.“

Složitý komplex podzemních staveb (vizualizace) zajistí požární a provozní větrání v převážné části ražených

tunelů směrem k jejich portálu v Troji. Největší prostor

zabere strojovna vzduchotechniky, která bude vyražena

paralelně s trasou tunelů ve vzdálenosti asi 85 m od osy

severní trouby. Bude 125 m dlouhá a plocha jejího výrubu

se bude blížit 300 m2. Na jižním konci se do ní napojí

vzduchotechnický tunel pro přívod čerstvého vzduchu

do severní tunelové trouby, který bude zároveň sloužit jako dopravní cesta pro zavážení i výměny technologických

zařízení. Do jižní tunelové trouby přivede čerstvý vzduch

přes propojku tunel navazující na severní konec strojovny. U něj bude umístěna i transformovna s rozvodnami.

Do středu strojovny pak bude ústit tunel pro odvod znečištěného vzduchu, který bude s oběma tubusy komplexu

Blanka propojen svislými šachtami. Na druhou stranu

povede od strojovny asi 120 m dlouhý vzduchotechnický

kanál zakončený 40m šachtou, která z podpovrchového

nasávacího objektu v ulici Nad Královskou oborou zajistí

do podzemí regulovaný přísun čerstvého vzduchu. Druhý

120 m dlouhý tunel odvede ze strojovny vzduch znečištěný, který projde přes výdechovou šachtu hlukovými

filtry v nasávacím objektu a díky vysokému nadzemnímu

komínu se tiše a nezávadně rozptýlí do vzduchu.

„Abychom dodrželi konečný termín celé stavby, pracovníci divize 1 začali hloubit v ulici Nad Královskou

oborou první vzduchotechnickou šachtu o průměru 10 m.

Vychází ze stavební jámy, do které bude vestavěna podpovrchová část nasávacího objektu,“ pokračuje Ing. Padevět. „Vzhledem k obtížně rozpojitelným letenským

břidlicím, ve kterých naši lidé pracují, se neobejdou bez

trhacích prací. Kolem staveniště je však hustá zástavba,

a tak střílení omezili od 7 do 19 hodin, aby obyvatele

nerušili. Metr šachty proto vyhloubí až asi za 2,5 dne.

Koncem srpna tak dosáhli hloubky 30 m. Ražba centra

TGC 4 a vzduchotechnických tunelů mezi ní a dopravními

tubusy bude zahájena až po vyražení a zajištění tunelů.“

malá vodní elektrárna pro čtyři turbíny

Více než dvoumetrový spád labského jezu u Píšťan

nedaleko Lovosic se rozhodla využít společnost renoenergie pro vybudování malé vodní elektrárny se čtyřmi Kaplanovými turbínami. Jako lídr ve sdružení s firmou Zakládání staveb ji na pravém břehu řeky od konce

roku 2008 staví tým divize 6 pod vedením Ing. Luboše

Jonáše. Výsledkem jejich práce bude nejen zařízení,

které do elektrorozvodné sítě ročně dodá energii pro

cca 5000 domácností, ale i dva rybí přechody, jež vodním živočichům významně prodlouží migrační cestu

do dalšího, dosud nepřístupného úseku řeky.

Malá vodní elektrárna Lovosice-Píšťany s celkovým

instalovaným výkonem 2,640 MW bude o více než deset

procent výkonnější než nedávno dostavěná MVE Troja

v Praze na Vltavě, a zařadí se tak k největším svého

druhu v České republice. Strojovna pro osazení turbín

má půdorysné rozměry cca 39 x 40 m a tvoří ji přelévaná

železobetonová konstrukce. V jejích čtyřech vtokových

polích o šířce 9 m budou osazeny čtyři Kaplanovy turbíny

s průměrem oběžného kola 3000 mm.

„Základovou desku se spárou v hloubce 10 m pod

hladinou vody jsme dokončili s měsíčním předstihem

před plánovaným termínem, a to i přesto, že nám práce už

dvakrát zkomplikovalo vyhlášení druhého stupně povodňové aktivity na Labi,“ říká vedoucí projektu Ing. Jonáš.

„Stavbu navíc zdrželo zvýšení hladiny podzemních vod,

které nejvíc vadilo při kotvení štětovnicových a železobetonových podzemních stěn ochranné jímky. Skluz se nám

podařilo překonat zvýšeným úsilím a dobrou organizací

práce. Teď už proto provádíme svislé stěny spodní stavby

(foto) a do konce roku bychom měli podle harmonogramu

dokončit i železobetonové konstrukce savek a vtoků. Bed-

Dopravní a energetické stavby v Plzni

týmy Ing. radka Böhma a Ing. Pavla Brázdila mají

v Plzni stále co dělat. do konce letošního listopadu

totiž divize 1 musí v krajském městě dokončit práce

na rekonstrukci tramvajové trati v Karlovarské ulici

v úseku Bolevecká–na Chmelnicích. V dubnu příštího roku ji čeká zprovoznění nové trolejbusové trati

na Borská pole a zhruba ve stejné době i uzavření

zakázky na výstavbu nového energetického bloku pro

společnost Plzeňská teplárenská.

v Bratislavě začala stavba komplexu 3nity

V bratislavských Mlynských nivách začne v září vyrůstat železobetonová konstrukce polyfunkčního komplexu 3nity. Zatím se na jeho stavbě podílel Metrostav SK,

nedávno se na staveništi usídlila i naše divize 3.

První práce na zajímavé stavbě byly zahájeny na začátku roku, kdy pracovníci firmy Zakládání staveb ve spolupráci s Metrostavem SK provedli stavební jámu a základovou desku. Na ní vyroste konstrukce se třemi PP

a čtyřmi NP, z nichž se budou jako dominanta tyčit tři

věže (il. č. 1). Věž 1 bude mít 23 pater, věž 2 bude o patro

vyšší a věž 3 dosáhne 27 pater. Podzemí nabídne prostor

pro parking, první čtyři patra nad terénem jsou určena pro

komerční a kancelářské prostory, vznikne zde i velkorysé

wellness centrum s bazénem (il. č. 2). Do věží architekti

navrhli 411 bytových jednotek. Budou zde byty jednopokojové, 129 dvoupokojových a 183 třípokojových. Nebudou

chybět ani luxusní penthousy s výměrou přes 170 m2.

Pod vedením Ing. Jana Hehejíka zahájí divize 3 nejdřív

práce na železobetonových konstrukcích prvního podzemního až čtvrtého nadzemního podlaží na dilatačním

1

Metrostav_16_09.indd 3

celku A, který tvoří asi třetinu plochy „podnože“ všech

věží. „Dnes pracovníci firmy Zakládání staveb dokončují prostřednictvím své dceřiné společnosti TERRACON

svislé konstrukce 2. PP a na dilatačním celku A nad nimi

připravují betonáže stropu. Během dvou týdnů pak společně se závodem Pozemní stavby Doprastavu začneme

s betonáží konstrukcí na své části i my. První čtyři nadzemní podlaží dilatačního celku A bychom chtěli dokončit

do konce roku. Naším cílem je především ke konci listopadu dodržet nástup na 5. NP věže 1,“ popisuje Ing. Hehejík

jednu z největších současných staveb v Bratislavě. „Dalším, pro mě velmi podnětným prvkem na této stavbě je

zjištění, jak lze využít nadstandardně synergetické vztahy

v rámci skupiny DDM Group a díky nim maximalizovat

užitek ze získané zakázky,“ dodává Ing. Hehejík.

Divize 3 se účastní také soutěže na generálního dodavatele stavby. „Věřím, že se nám ji podaří vyhrát a celý

komplex dokončíme podle přání investora – izraelské společnosti NADLAN, člena skupiny VARA Group,“ uzavírá.

- mv -, ilustrace archiv Vara group

2

nění nám připravuje naše tesárna a náš armozávod do něj

dodává výztuž. Divize 6 Metrostavu se tak na stavbě výrazně podílí i vlastními dělnickými kapacitami.“

Jeden z budovaných rybích přechodů navrhla společnost ENVISYSTEM jako štěrbinový a jeho dva metry široké a přes 75 m dlouhé koryto bude vybudováno v původní

vorové propusti na pravém břehu Labe. Protože tento

rybí přechod bude strmý, nebude vhodný pro migraci

drobnějších živočichů. Ti by měli být z koryta navedeni

do druhého navrženého, břehového rybího přechodu,

který bude měřit téměř 220 m. V lichoběžníkovém korytě

s šířkou u dna 4 m a u hladiny 6 m převede i drobné rybky

kolem malé vodní elektrárny v kanálu s balvanitou úpravou, který bude mít přírodní vzhled.

„Na výstavbu rybích přechodů přispěly dotace z fondů

Evropské unie a od Státního fondu životního prostředí ČR,“ doplňuje Ing. Jonáš. „Celá stavba za 270 milionů

korun by měla být dokončena koncem léta 2010. V té době

už ryby budou mít svoji cestu po Labi otevřenou.“

1

funkce zajistí i náhradní dopravu do plzeňské čtvrti Nová

hospoda. Místní obyvatelé a jejich hosté ocení nový trolejbus zejména při chystané rekonstrukci Domažlické ulice,

která je v současnosti hlavní dopravní tepnou z centra

města směrem na západ. Součástí nové trolejbusové dráhy je i celkem 9,3 kilometru kabelových rýh pro napájení

trakčního vedení, také měnírenská technologie pro napájení dopravní trakce a další ovládací a sdělovací kabelová

vedení a přeložky inženýrských sítí.

nový energetický blok pro teplárnu

Od loňského října zajišťuje tým Ing. Brázdila z divize 1

stavební část výstavby nového energetického bloku (foto č. 2) pro společnost Plzeňská teplárenská, která je nejen největším výrobcem tepla na území krajského města,

ale vyrábí i elektrickou energii. Zakázka divize 1 zahrnuje

celkem dvacet stavebních objektů, a i přesto, že se jedná

o průmyslové objekty, projekt klade značný důraz na jejich architektonické řešení a příjemnou barevnost.

Energický blok, složený z kotelny K7 a strojovny TG3,

bude výhradně ekologický a jeho nový kotel na biomasu s turbogenerátorem zajistí při čistě kondenzačním

provozu dodávku elektrické energie minimálně 10 MWe.

„Pracujeme na největší stavební investiční akci v Plzni

a v jejím širokém okolí a harmonogram jejího postupu se

nám daří dodržovat, takže zakázku dokončíme už v březnu příštího roku,“ konstatuje Ing. Brázdil a upřesňuje,

že nyní stavebně upravují zejména místnosti a instalace

pro rozvodny a připravují montáž fasádních panelů pro

venkovní opláštění energetického bloku.

ter e z a re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k

rekonstrukce tramvajové trati

Tramvajovou trať v Karlovarské ulici (foto č. 1) mezi ulicemi Bolevecká a Na Chmelnicích rekonstruuje sdružení

firmy BERGER BOHEMIA a naší divize 1 za nepřerušovaného provozu tramvají. Převádějí se jen na jednu kolej,

kde kyvadlový provoz řídí provizorní světelná signalizace.

„Pracujeme pod trakčním vedením pod napětím a proto

řadu úkonů musíme vykonat v noci mezi půl jednou

a čtvrtou, kdy tramvajová linka není v provozu,“ říká

vedoucí projektu Ing. Böhm a dodává, že velmi náročné

je zejména zesilování stropních konstrukcí stávajících

podchodů pro pěší pod Karlovarskou třídou a položení

nových hydroizolací, které se musí uskutečnit bez uzavírky komunikace. Stavba pokračuje podle schváleného

harmonogramu a v současné době jsou v provozu již dvě

třetiny rekonstruovaného úseku.

nové troleje pro Borská pole

Tým Ing. Böhma zahájil letos v červenci v Plzni ve sdružení se společností STRABAG i výstavbu nové trolejbusové

dráhy dlouhé téměř 2,5 km. Výrazně přispěje ke zlepšení

plynulé dopravní obslužnosti v průmyslové zóně Borská

pole na jihozápadě města a mimo základní přepravní

2

9/8/09 4:36:22 PM