strana 3
zPrAvoDAjství z DIvIzí
Podzemní technologické centrum na letné
Ke stavbě dopravního komplexu Blanka patří i vybudování pomocných objektů, které v tunelech zajistí
bezpečný provoz. Prostorovou skladbou je největší
a nejsložitější technologické centrum tgC 4, které
bude ukryto ve skále pod obytnou zástavbou na Letné.
V ulici nad Královskou oborou už začal jednu z jeho dvou výdechových a nasávacích šachet razit tým
Ing. Pavla Kacíře ze střediska podzemí divize 1.
„V obou tunelových troubách musíme zajistit provozní a požární větrání,“ vysvětluje Ing. Miroslav Padevět
z divize 2, který na Blance řídí ražené úseky stavby.
„Potřebujeme pro ně celkem čtyři strojovny vzduchotechniky. Nejvýkonnější z nich je řešena mimo trasu tunelů
v samostatném podzemním objektu TGC 4 pod ulicemi
Na Výšinách, Havanská a Nad Královskou oborou.“
Složitý komplex podzemních staveb (vizualizace) zajistí požární a provozní větrání v převážné části ražených
tunelů směrem k jejich portálu v Troji. Největší prostor
zabere strojovna vzduchotechniky, která bude vyražena
paralelně s trasou tunelů ve vzdálenosti asi 85 m od osy
severní trouby. Bude 125 m dlouhá a plocha jejího výrubu
se bude blížit 300 m2. Na jižním konci se do ní napojí
vzduchotechnický tunel pro přívod čerstvého vzduchu
do severní tunelové trouby, který bude zároveň sloužit jako dopravní cesta pro zavážení i výměny technologických
zařízení. Do jižní tunelové trouby přivede čerstvý vzduch
přes propojku tunel navazující na severní konec strojovny. U něj bude umístěna i transformovna s rozvodnami.
Do středu strojovny pak bude ústit tunel pro odvod znečištěného vzduchu, který bude s oběma tubusy komplexu
Blanka propojen svislými šachtami. Na druhou stranu
povede od strojovny asi 120 m dlouhý vzduchotechnický
kanál zakončený 40m šachtou, která z podpovrchového
nasávacího objektu v ulici Nad Královskou oborou zajistí
do podzemí regulovaný přísun čerstvého vzduchu. Druhý
120 m dlouhý tunel odvede ze strojovny vzduch znečištěný, který projde přes výdechovou šachtu hlukovými
filtry v nasávacím objektu a díky vysokému nadzemnímu
komínu se tiše a nezávadně rozptýlí do vzduchu.
„Abychom dodrželi konečný termín celé stavby, pracovníci divize 1 začali hloubit v ulici Nad Královskou
oborou první vzduchotechnickou šachtu o průměru 10 m.
Vychází ze stavební jámy, do které bude vestavěna podpovrchová část nasávacího objektu,“ pokračuje Ing. Padevět. „Vzhledem k obtížně rozpojitelným letenským
břidlicím, ve kterých naši lidé pracují, se neobejdou bez
trhacích prací. Kolem staveniště je však hustá zástavba,
a tak střílení omezili od 7 do 19 hodin, aby obyvatele
nerušili. Metr šachty proto vyhloubí až asi za 2,5 dne.
Koncem srpna tak dosáhli hloubky 30 m. Ražba centra
TGC 4 a vzduchotechnických tunelů mezi ní a dopravními
tubusy bude zahájena až po vyražení a zajištění tunelů.“
malá vodní elektrárna pro čtyři turbíny
Více než dvoumetrový spád labského jezu u Píšťan
nedaleko Lovosic se rozhodla využít společnost renoenergie pro vybudování malé vodní elektrárny se čtyřmi Kaplanovými turbínami. Jako lídr ve sdružení s firmou Zakládání staveb ji na pravém břehu řeky od konce
roku 2008 staví tým divize 6 pod vedením Ing. Luboše
Jonáše. Výsledkem jejich práce bude nejen zařízení,
které do elektrorozvodné sítě ročně dodá energii pro
cca 5000 domácností, ale i dva rybí přechody, jež vodním živočichům významně prodlouží migrační cestu
do dalšího, dosud nepřístupného úseku řeky.
Malá vodní elektrárna Lovosice-Píšťany s celkovým
instalovaným výkonem 2,640 MW bude o více než deset
procent výkonnější než nedávno dostavěná MVE Troja
v Praze na Vltavě, a zařadí se tak k největším svého
druhu v České republice. Strojovna pro osazení turbín
má půdorysné rozměry cca 39 x 40 m a tvoří ji přelévaná
železobetonová konstrukce. V jejích čtyřech vtokových
polích o šířce 9 m budou osazeny čtyři Kaplanovy turbíny
s průměrem oběžného kola 3000 mm.
„Základovou desku se spárou v hloubce 10 m pod
hladinou vody jsme dokončili s měsíčním předstihem
před plánovaným termínem, a to i přesto, že nám práce už
dvakrát zkomplikovalo vyhlášení druhého stupně povodňové aktivity na Labi,“ říká vedoucí projektu Ing. Jonáš.
„Stavbu navíc zdrželo zvýšení hladiny podzemních vod,
které nejvíc vadilo při kotvení štětovnicových a železobetonových podzemních stěn ochranné jímky. Skluz se nám
podařilo překonat zvýšeným úsilím a dobrou organizací
práce. Teď už proto provádíme svislé stěny spodní stavby
(foto) a do konce roku bychom měli podle harmonogramu
dokončit i železobetonové konstrukce savek a vtoků. Bed-
Dopravní a energetické stavby v Plzni
týmy Ing. radka Böhma a Ing. Pavla Brázdila mají
v Plzni stále co dělat. do konce letošního listopadu
totiž divize 1 musí v krajském městě dokončit práce
na rekonstrukci tramvajové trati v Karlovarské ulici
v úseku Bolevecká–na Chmelnicích. V dubnu příštího roku ji čeká zprovoznění nové trolejbusové trati
na Borská pole a zhruba ve stejné době i uzavření
zakázky na výstavbu nového energetického bloku pro
společnost Plzeňská teplárenská.
v Bratislavě začala stavba komplexu 3nity
V bratislavských Mlynských nivách začne v září vyrůstat železobetonová konstrukce polyfunkčního komplexu 3nity. Zatím se na jeho stavbě podílel Metrostav SK,
nedávno se na staveništi usídlila i naše divize 3.
První práce na zajímavé stavbě byly zahájeny na začátku roku, kdy pracovníci firmy Zakládání staveb ve spolupráci s Metrostavem SK provedli stavební jámu a základovou desku. Na ní vyroste konstrukce se třemi PP
a čtyřmi NP, z nichž se budou jako dominanta tyčit tři
věže (il. č. 1). Věž 1 bude mít 23 pater, věž 2 bude o patro
vyšší a věž 3 dosáhne 27 pater. Podzemí nabídne prostor
pro parking, první čtyři patra nad terénem jsou určena pro
komerční a kancelářské prostory, vznikne zde i velkorysé
wellness centrum s bazénem (il. č. 2). Do věží architekti
navrhli 411 bytových jednotek. Budou zde byty jednopokojové, 129 dvoupokojových a 183 třípokojových. Nebudou
chybět ani luxusní penthousy s výměrou přes 170 m2.
Pod vedením Ing. Jana Hehejíka zahájí divize 3 nejdřív
práce na železobetonových konstrukcích prvního podzemního až čtvrtého nadzemního podlaží na dilatačním
1
Metrostav_16_09.indd 3
celku A, který tvoří asi třetinu plochy „podnože“ všech
věží. „Dnes pracovníci firmy Zakládání staveb dokončují prostřednictvím své dceřiné společnosti TERRACON
svislé konstrukce 2. PP a na dilatačním celku A nad nimi
připravují betonáže stropu. Během dvou týdnů pak společně se závodem Pozemní stavby Doprastavu začneme
s betonáží konstrukcí na své části i my. První čtyři nadzemní podlaží dilatačního celku A bychom chtěli dokončit
do konce roku. Naším cílem je především ke konci listopadu dodržet nástup na 5. NP věže 1,“ popisuje Ing. Hehejík
jednu z největších současných staveb v Bratislavě. „Dalším, pro mě velmi podnětným prvkem na této stavbě je
zjištění, jak lze využít nadstandardně synergetické vztahy
v rámci skupiny DDM Group a díky nim maximalizovat
užitek ze získané zakázky,“ dodává Ing. Hehejík.
Divize 3 se účastní také soutěže na generálního dodavatele stavby. „Věřím, že se nám ji podaří vyhrát a celý
komplex dokončíme podle přání investora – izraelské společnosti NADLAN, člena skupiny VARA Group,“ uzavírá.
- mv -, ilustrace archiv Vara group
2
nění nám připravuje naše tesárna a náš armozávod do něj
dodává výztuž. Divize 6 Metrostavu se tak na stavbě výrazně podílí i vlastními dělnickými kapacitami.“
Jeden z budovaných rybích přechodů navrhla společnost ENVISYSTEM jako štěrbinový a jeho dva metry široké a přes 75 m dlouhé koryto bude vybudováno v původní
vorové propusti na pravém břehu Labe. Protože tento
rybí přechod bude strmý, nebude vhodný pro migraci
drobnějších živočichů. Ti by měli být z koryta navedeni
do druhého navrženého, břehového rybího přechodu,
který bude měřit téměř 220 m. V lichoběžníkovém korytě
s šířkou u dna 4 m a u hladiny 6 m převede i drobné rybky
kolem malé vodní elektrárny v kanálu s balvanitou úpravou, který bude mít přírodní vzhled.
„Na výstavbu rybích přechodů přispěly dotace z fondů
Evropské unie a od Státního fondu životního prostředí ČR,“ doplňuje Ing. Jonáš. „Celá stavba za 270 milionů
korun by měla být dokončena koncem léta 2010. V té době
už ryby budou mít svoji cestu po Labi otevřenou.“
1
funkce zajistí i náhradní dopravu do plzeňské čtvrti Nová
hospoda. Místní obyvatelé a jejich hosté ocení nový trolejbus zejména při chystané rekonstrukci Domažlické ulice,
která je v současnosti hlavní dopravní tepnou z centra
města směrem na západ. Součástí nové trolejbusové dráhy je i celkem 9,3 kilometru kabelových rýh pro napájení
trakčního vedení, také měnírenská technologie pro napájení dopravní trakce a další ovládací a sdělovací kabelová
vedení a přeložky inženýrských sítí.
nový energetický blok pro teplárnu
Od loňského října zajišťuje tým Ing. Brázdila z divize 1
stavební část výstavby nového energetického bloku (foto č. 2) pro společnost Plzeňská teplárenská, která je nejen největším výrobcem tepla na území krajského města,
ale vyrábí i elektrickou energii. Zakázka divize 1 zahrnuje
celkem dvacet stavebních objektů, a i přesto, že se jedná
o průmyslové objekty, projekt klade značný důraz na jejich architektonické řešení a příjemnou barevnost.
Energický blok, složený z kotelny K7 a strojovny TG3,
bude výhradně ekologický a jeho nový kotel na biomasu s turbogenerátorem zajistí při čistě kondenzačním
provozu dodávku elektrické energie minimálně 10 MWe.
„Pracujeme na největší stavební investiční akci v Plzni
a v jejím širokém okolí a harmonogram jejího postupu se
nám daří dodržovat, takže zakázku dokončíme už v březnu příštího roku,“ konstatuje Ing. Brázdil a upřesňuje,
že nyní stavebně upravují zejména místnosti a instalace
pro rozvodny a připravují montáž fasádních panelů pro
venkovní opláštění energetického bloku.
ter e z a re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k
rekonstrukce tramvajové trati
Tramvajovou trať v Karlovarské ulici (foto č. 1) mezi ulicemi Bolevecká a Na Chmelnicích rekonstruuje sdružení
firmy BERGER BOHEMIA a naší divize 1 za nepřerušovaného provozu tramvají. Převádějí se jen na jednu kolej,
kde kyvadlový provoz řídí provizorní světelná signalizace.
„Pracujeme pod trakčním vedením pod napětím a proto
řadu úkonů musíme vykonat v noci mezi půl jednou
a čtvrtou, kdy tramvajová linka není v provozu,“ říká
vedoucí projektu Ing. Böhm a dodává, že velmi náročné
je zejména zesilování stropních konstrukcí stávajících
podchodů pro pěší pod Karlovarskou třídou a položení
nových hydroizolací, které se musí uskutečnit bez uzavírky komunikace. Stavba pokračuje podle schváleného
harmonogramu a v současné době jsou v provozu již dvě
třetiny rekonstruovaného úseku.
nové troleje pro Borská pole
Tým Ing. Böhma zahájil letos v červenci v Plzni ve sdružení se společností STRABAG i výstavbu nové trolejbusové
dráhy dlouhé téměř 2,5 km. Výrazně přispěje ke zlepšení
plynulé dopravní obslužnosti v průmyslové zóně Borská
pole na jihozápadě města a mimo základní přepravní
2
9/8/09 4:36:22 PM