strana 3

ZPrAVODAJStVÍ Z DIVIZÍ

Kolaudace předznamenávají zkušební provoz

dokončení železobetonových konstrukcí a vnitřních základů v hale ocelárny – tak vypadá těžiště současné

činnosti divize 3 na stavbě miniocelárny ve slovenském

městě Strážske (foto). Kromě nich zde tým Ing. Petra

Macháčka řídí i práce na opláštění a zastřešení haly

a probíhající montáž třistatunových jeřábů. Klíčovým

datem pro něj byl termín předání: konec letošního srpna. divize 3 jako jeden z hlavních subdodavatelů stavební části plnila své závazky v průběhu celé výstavby.

dobrou reputaci si udržela i v závěru akce.

Miniocelárna Strážske vyrůstá v průmyslové zóně na

kraji města na ploše bezmála 37 hektarů. Pro region s relativně vysokou nezaměstnaností se stala pravděpodobně

jednou z nejdůležitějších staveb vůbec. Již samotná výstavba přinesla 700 nových pracovních míst a v příštím

roce po spuštění nabídne provoz zaměstnání 350 lidem

a vytvoří 250 navazujících pracovních příležitostí. Sama

ocelárna pak bude produkovat ročně 537 056 tun tekuté

oceli, což znamená 500 000 tun hotových výrobků.

Staveniště převzal Metrostav v únoru minulého roku,

přičemž již o šest měsíců později předával generálnímu

dodavateli stavby vnější areálové plochy, komunikace,

dešťovou a splaškovou kanalizaci, oplocení areálu, vnitřní

vlečky a objekty vrátnic. V prosinci pak následovala hala

na zpracování šrotu. Dalším důležitým termínem byl březen 2010, kdy byla pod budoucím objektem haly válcovny

dokončena stabilizace pláně a základová konstrukce. Nyní

přišla na řadu hala ocelárny, aby ji podle stanoveného

harmonogramu vystřídala v září kolaudace vrátnic a areálových vjezdů. S kolaudací komunikací a venkovních ploch

se počítá v listopadu. Tím bude vše připraveno pro to, aby

ve válcovně mohl začít v prosinci zkušební provoz. V únoru příštího roku jej zahájí také v ocelárně. Půjde-li vše bez

problémů, měla by pak v závěru téhož měsíce či počátkem

března proběhnout i kolaudace celé miniocelárny.

Takhle vše vypadá docela jednoduše. Ve skutečnosti

však všechno zase tak přímočaré nebylo: „Komplikace

nám způsobila zejména geologie podloží pod halou ocelárny a – jak bylo letos obvyklé – značně nepříznivé povětrnostní podmínky. Občas došlo ke zdržení projektové

dokumentace či k jejím změnách na poslední chvíli, ale to

zase není nic tak mimořádného, abychom se s tím neuměli

vypořádat,“ řekl vedoucí projektu Ing. Macháček. „Vlastně to pro nás byla víceméně standardní stavba, lišící se

snad jen omezenějším portfoliem subdodavatelů, než na

jaké jsme běžně zvyklí. Jistým handicapem byly pro nás

zpočátku i neznámé pojmy, jako například okujová jáma,

prostor pro hašení či vylévání strusky, spalovací komora,

pece EAF, LF a podobně. Nikdo si neuměl představit, co

se pod nimi skrývá a co nás vlastně bude čekat. Ale to se

rychle ukázalo, takže jsme se mohli plně soustředit na

plnění svých závazků, které od počátku stavby představují

odevzdané práce v hodnotě 23,3 milionu eur.“

–rip–, foto archiv divize 3

Stolici turbogenerátoru předáme v předstihu

Stavba nového 660MWe bloku pro elektrárnu Ledvice

(eLe) patří mezi nejvýznamnější současné zakázky

Metrostavu. Řídí ji divize 8, jejíž pracovníci pod vedením Ing. Josefa Špryňara zde působí již druhý rok.

Za tu dobu stačili odvést pořádný kus práce – kotelnu

třeba předali měsíc před termínem. Podobně pokračují

i letos, kdy přišla na řadu i stolice turbogenerátoru.

Jeden z nejdůležitějších letošních mezníků – betonáž

horního rámu stolice turbogenerátoru – zvládla divize 8

v měsíčním předstihu již 18. července. A to i přes to, že

projektant požadoval, aby před předáním zůstala dva

měsíce v bednění. „Betonáž této masivní, 4 m vysoké

konstrukce vyšla do období nejvyšších letních teplot. Při

požadavku na počáteční teplotu betonové směsi 20 °C

jsme se při betonáži neustále potýkali s tím, jak potřebnou teplotu betonu udržet,“ řekl Ing. Špryňar. „Dělali jsme

všechno možné. Stavěli speciální konstrukce pro stínění

kameniva a sil s cementem i popílkem, kamenivo kropili,

vodu ochlazovali suchým ledem... Nevěděli jsme ale přesně, jak dopadneme. Začali jsme však už odbedňovat a zdá

se, že vše je v pořádku, takže technologové budou moci

v předstihu osadit generátor a zahájit montáž turbíny.“

Ve strojovně a mezistrojovně končí stavební připravenost pro montáže technologie a divize 8 části postupně

předává. Pro vlastní technologii strojovny dělá spolu

s divizí 7 ocelové plošiny. Připravuje také montáž kondenzátoru, která začne 15. září, a pokračuje v práci v prostoru

za kotli. V kotelně je nejdůležitější dokončit včas opláštění

140 m vysokých věží, které se provádí z obslužných lávek.

Kvůli dodržení BOZP je zde velmi složitá koordinace činností s dodavatelem technologie. Práce totiž probíhají ve

výškách a je při nich nutné dodržet odstup.

Velín v dozorně má dodavatel technologie převzít

v listopadu, a proto i u něj stavební práce postoupily do

závěrečné fáze. Ačkoliv jde o centrální mozek elektrárny

se speciálními požadavky na akustiku a osvětlení, divize 8

zatím nemá k dispozici jeho kompletní projekt. Zato hrubá

stavba trafostanice byla díky betonářům z divize 6 dokončena už v polovině srpna. Dnes v ní natěrači provádějí

olejivzdorné nátěry, probíhá příprava pro elektromontáže,

montéři osazují zámečnické konstrukce a kolejiště.

V ELE mají divize 8 i její partneři ještě před sebou dost

práce, dosavadní průběh výstavby však naznačuje, že rozběh k závěrečnému odrazu má potřebné tempo i rytmus.

–rip–, foto Josef Husák

Metrostav_16_10.indd 3

nečekaný nález na stavbě městského úřadu

Po rozhodnutí, že nevyhovující budovu městského úřadu v Přelouči nahradí nový objekt, přišla na přetřes

otázka, co se starým sídlem. nakonec převládl názor,

že by mohlo projít rekonstrukcí a sloužit jako muzeum.

výstavbu nového úřadu na náměstí t. g. Masaryka zahájili pracovníci divize 9 koncem března. Když v červnu

nastoupili do odkrytého prostoru archeologové, ukázalo se, že myšlenka zřídit muzeum měla hodně do sebe.

otevřené staveniště totiž odkrylo pozůstatky života ve

městě, sahající pravděpodobně až do 16. století.

Mezi nejzajímavější nálezy patřila stará studna. Bohužel nesloužila jako středověké smetiště, protože se z ní čerpala pitná voda prakticky až do 20. století, kdy její existenci

ukončil sesuv půdy. Pozornost vzbudily i zbytky částečně

zahloubeného obytného domu a zcela nečekaný byl nález

celých koster krávy (foto), dvou ovcí a vepře.

Našla se také spousta nejrůznějších drobných předmětů. Do této kategorie jako doklad, že „nejen prací živ

je člověk“, patří i kostěná, zhruba centimetr velká hrací

kostka asi od vrhcábů. Dnes nálezy čekají na vyčištění

a zkatalogizování. Odborníci se budou snažit zjistit i příčiny

úhynu pohřbených zvířat a důvody, proč byla zakopána

vcelku. Východočeské muzeum přislíbilo, že po vyhodnocení budou nálezy v Přelouči vystaveny.

Archeologický průzkum skončil 20. června. Od té doby

patří staveniště opět divizi 9 a práce na objektu s jedním

podzemním a pěti nadzemními podlažími se rozběhly

naplno. „V současnosti jsou hotové výkopy, pilotáž, záporová stěna a hydroizolace spodní stavby. Postoupili jsme

do stadia betonáže; aktuálně provádíme strop nad prvním

podlažím,“ zhodnotil výstavbu vedoucí projektu Ing. Ivan

Miller. „Zatím pokračujeme s činnostmi podle harmonogramu, takže pokud se nastane něco nepředvídatelného,

měli bychom do konce roku dokončit hrubou stavbu včetně zděného obvodového pláště, střechy a příček.“

–rip–, foto archiv divize 9

Komplexní služby pro všechny věžové jeřáby

Pracovníci střediska zdvihací techniky divize 11 znají

snad všechny stavby Metrostavu. určitě ty, kde pracují

věžové jeřáby. divizím totiž poskytují komplexní služby

jak našich strojů, tak těch pronajatých.

Středisko pracuje už čtrnáctý rok a spravuje 15 stabilních otočných věžových jeřábů značky Liebherr – ve škále

od nejmenšího, rychlostavitelného s označením 32 K až

po největší otočný 140 EC–H6 s nosností dvě tuny při šedesátimetrovém vyložení. V majetku má kromě jiného i tři

starší kolejové jeřáby MB 1030 a 15 stavebních výtahů.

„Jako poslední jsme pořídili dva moderní stroje Liebherr 90 EC–B, které patří mezi tzv. flat top jeřáby bez horní

špičky. Na stavbě je proto můžeme lépe seskupovat bez

výrazných výškových rozdílů,“ vysvětluje vedoucí střediska Bohumil Bodlák. „Spolupráci s jednotlivými divizemi

začínáme už cenovou nabídkou a technickým řešením

pro jednotlivá výběrová řízení. Při realizaci zakázky spolupracujeme s projektovým týmem na optimálním řešení

nasazení zdvihací techniky na konkrétní stavbě. Pokud nemáme vlastní vhodný typ jeřábu k dispozici, zorganizujeme

výběrové řízení na dodávku jeřábu od cizího dodavatele.“

Montáže jeřábů provádějí montéři v čele se zkušeným

šéfmontérem Milanem Koukalem a mistrem Miroslavem

Urbanem. Aby služby byly komplexní, revizní technik Vladimír Barvínek stavbě předá namontovaný jeřáb včetně

potřebné provozní dokumentace. Divize 11 stroj doplní

kvalifikovaným jeřábníkem. Po celou dobu nasazení zdvihací techniky na ni zajišťuje i potřebný servis. Spolupráci

s projektem končí demontáží a odvozem jeřábu ze stavby.

V loňském roce ve středisku vypracovali více než sto třicet

cenových nabídek na nasazení jeřábů, nejvíc pro provoz

železobetonových konstrukcí divize 6.

Věžové jeřáby, označené podle vizuálního stylu Metrostavu, dnes můžete najít na stavbě Galerie Harfa,

u rybníka Koberný (foto) i na Kajetánce, Vackově či u ABD

Na Pankráci. V listopadu montéři vztyčí pronajatý jeřáb

Liebherr 280 EC–H u stavební jámy na Vypichu. V příštím

roce tam bude muset každých patnáct minut spustit do

třicetimetrové hloubky devítitunovou soupravu železobetonových tybinků pro tunelovací stroj, který bude razit

trasu metra V. A. Bez pořádného jeřábu se totiž dnes nedá

stavět ani na vodě, ani na zemi, ba dokonce ani pod ní.

Heliport na střeše dětské nemocnice v Motole vyzkoušel první vrtulník

Součástí rekonstrukce dětské části Fakultní nemocnice v Motole, kterou od roku 2006 provádí tým Josefa Majera z divize 9,

je i výstavba heliportu. o jeho ocelové konstrukci, kterou vyrobili pracovníci divize 7 vedení Ing. Ladislavem Pokorným,

jsme psali nedávno. ve čtvrtek 26. srpna společnou práci „sedmičky“ a „devítky“ vyzkoušeli piloti z Letecké služby

Policie čr. Jejich čtyřlistý vrtulník eurocopter eC 135 t2 s hmotností 2,5 tuny nejprve dosedl na přistávací plochu, při

vzletu potom vyvinul maximální zatížení a chvíli zůstal stát nad heliportem, aby v místě jeho předpokládaného největšího

průhybu mohli technici dokončit měření. Po obletu nemocničního areálu přistál na střeše dětského monobloku podruhé.

„Se zkouškou jsme byli nadmíru spokojení,“ konstatoval stavbyvedoucí Ing. dalibor andrlík z divize 9. „Hodnoty průhybů

se takřka nedaly změřit a piloti nás pochválili za jednu z nejlepších přistávacích ploch v republice.“ Heliport je určený pro

vrtulníky s maximální hmotností 3,5 tuny, které na něm budou přistávat tzv. na dohled, tedy bez přístrojů. Má osvětlený

směrový větrný rukáv a v zimě bude vyhřívaný, aby nenamrzal a nezůstával na něm sníh. Pacientům začne zachraňovat

zdraví i životy během příštího roku, v návaznosti na dokončení nově budovaných operačních sálů, umístěných pod ním.

9/15/10 10:26:45 AM