strana 2
Místo starého nový
archiv Metrostavu odhalil několik podob mostu přes
hlavní řečiště labe v Brandýse. Jeho rekonstrukci, či
spíš stavbu nového mostu, ukončil koncem července
2012 tým Ing. richarda rakouše z divize 4.
Středočeské dvouměstí Brandýs n/L-Stará Boleslav
spojuje celkem sedm mostů. Ten hlavní přes koryto Labe
vznikl v roce 1878 z ocelových příhradových nosníků jako
první tohoto druhu v našich zemích. Za 133 let existence
se však dočkal jen minima oprav a zchátral natolik, že se
Středočeský kraj po povodních v roce 2001 rozhodl místo
jeho rekonstrukce postavit most nový. Někteří občané
města proti tomu protestovali, protože se domnívali, že
se jedná o výjimečnou technickou památku. Odborníci
z odboru památkové péče ministerstva kultury však
po zhodnocení řady posudků došli k závěru, že pokud by
se most opravoval, tak by v nejlepším případě vznikla jeho
kopie a ta kulturní památkou být nemůže. Proto zbourání
mostu nic nebránilo. O jeho stavu podrobněji vypovídají
snímky 1 a 2, které pocházejí z demolice v dubnu 2011.
PtáMe se
Ing. Milana Veselského,
obchodního ředitele Metrostavu
1
stavba Galerie teplice začala demolicemi
1
2
3
Další fotografie připomíná stavbu nového přemostění
a poslední dvě ukazují hotové dílo. Vzniklo podle návrhu
Ing. Pavla Němce a respektuje technické i architektonické
požadavky na zasazení mostu do těsného sousedství památkové zóny města. Nad vnitřními pilíři na návodní straně má vyhlídkové plošiny, které nabízejí zajímavé pohledy
na řeku a brandýský zámek. K elegantnímu vzhledu mostu
přispívá i vkusné zábradlí a lampy veřejného osvětlení.
Porovnání fotografií jistě přesvědčí o tom, že v Brandýse
nad Labem a Staré Boleslavi si občané rozhodně polepšili.
4
5
v samém centru teplic u náměstí svobody vyroste
do ledna roku 2014 nová multifunkční galerie teplice.
Za 18 měsíců ji na místě bývalého obchodního domu
prior vybuduje tým Ing. radka Kubeše z divize 8.
Zatím mají stavbaři za sebou hlavně demoliční práce,
při kterých odstranili nejen budovu Prioru, ale i sousedního obchodního centra Merkur, z něhož však zůstane
zachována větší část podzemního podlaží. Během demolic
už zmizelo i přilehlé venkovní parkoviště včetně opěrných
zdí a spojovací lávka mezi oběma prodejnami.
Nové multifunkční centrum bude mít jedno zpola
zapuštěné podzemní podlaží a čtyři nadzemní, z nichž to
nejvyšší bude technologické. Díky okolnímu členitému terénu mohli architekti z českobudějovického Atelieru 8000
do objektu navrhnout vstupy hned ze tří výškových
úrovní. Z té nejvyšší v Alejní ulici se zákazníci dostanou
do 2. NP galerie, z náměstí Svobody budou vcházet do jejího přízemí. V jihovýchodním rohu se podzemí objektu
otevře do sousedního lázeňského parku. Snadný průchod
do všech částí centra umožní podélná pasáž.
Podzemní podlaží bude zapuštěno pod terén převážně
v severní části, která poslouží jako parkoviště pro více
než 130 osobních vozů. Zároveň v něm najde své místo
i supermarket. Technologické zázemí – kotelnu, strojovnu
a nádrž sprinklerů – architekti navrhli umístit do prostoru
původního krytu civilní obrany, který byl vybudován pod
dnes již zbouranou prodejnou Merkur.
První a druhé nadzemní podlaží galerie poslouží
obchodům, třetí potom převážně parkování. Vzhledem
ke klimatickým podmínkám půjde o kryté parkoviště pro
280 vozidel, které se zbytkem budovy propojí čtyři eskalátory a výtah. Součástí 3. NP bude i kavárna a dětský
koutek. Prostor bývalého obchodního domu Merkur zaujme správa objektu (velín, kanceláře, šatny) a v posledním, čtvrtém nadzemním podlaží najdou místo strojovny
vzduchotechniky, chladicí jednotky a kotelna.
Stavba založená na pilotách bude mít podzemní konstrukce z monolitického železobetonu, od stropu 1. PP
včetně bude složená z prefabrikovaných sloupů a průvlaků s nadbetonávkou a z předpjatých panelů.
Opláštění Galerie na východní straně vytvoří keramická cihelná fasáda s pásy porostlými pnoucí zelení.
Další části pláště navrhli architekti jako prosklené. Střešní
světlík nad pasáží bude ze systému hliníkových profilů
a tepelně izolačních a bezpečnostních nebo pochozích
skel. Ostatní fasády ozdobí skládaný obklad.
Tak by tedy měla Galerie Teplice vypadat za několik
měsíců. Po bourání a zemních pracích by už v říjnu chtěl
tým Ing. Kubeše začít s betonáží základové desky. Hrubou
stavbu by měl podle plánu dokončit 31. ledna 2014.
Martina vampulová,
vizualiz ace w w w.galerieteplice.cz
2
Malá vodní elektrárna Vranov 2
tým Ing. luboše daleckého z divize 6 se zabydlel
u vranovské přehrady. po instalaci nového zavodňovacího potrubí spodních výpustí a ovládacího systému
i rekonstrukci manipulačního zařízení všech čtyř havarijních stavidlových uzávěrů, které dokončil vloni
v únoru, tu postavil novou malou vodní elektrárnu.
stavbu na místě řídila Ing. Jana stejskalová.
Malá vodní elektrárna Vranov 2 stojí v těsném sousedství původní strojovny vodní elektrárny Vranov 1 v prostoru vývaru korunových přelivů pod betonovou hrází
vodního díla. MVE je železobetonová, částečně nadzemní,
se dvěma podlažími v turbínové části a jedním v části
rozvodny. Vnitřní uspořádání její strojovny je maximálně
přizpůsobeno technologickému vybavení.
Stavba probíhala na stísněném staveništi a navíc v Národním parku Podyjí, a proto podléhala přísnému dohledu,
aby nepoškodila okolní životního prostředí. Předtím, než
stavbaři začali s vlastními pracemi, si museli vybudovat
provizorní 36 m dlouhé přemostění z Havlíčkova nábřeží
přes odpadní kanál přehrady, aby se vůbec na staveniště
dostali. V práci potom pokračovali v uměle vytvořené jímce v hloubce asi 4 m pod vodní hladinou a z druhé strany
9 m pod úrovní terénu (foto archiv divize). Postavit v ní
strojovnu nebylo snadné. Divize 6 má ale s podobnými
stavbami dost zkušeností, a tak k dílu brzy nastoupili
technologové z ČKD Blansko Engineering.
Díky společnému úsilí všech pracovníků tak ke třem
stávajícím turbínám vodní elektrárny Vranov 1 rychle přibylo ve strojovně MVE Vranov 2 další soustrojí Francisovy
vertikální turbíny s průměrem oběžného kola 700 mm.
Nejvyšší výkon na její spojce dosahuje 1162 kW s ma-
ximálním průtokem 3,4 m³/s a rozsahem čistých spádů
26–42 m. Přívodní potrubí nové elektrárny je napojeno
na všechny tři přivaděče vedlejší VE Vranov 1.
Poslední dva měsíce pracovala MVE Vranov 2 ve zkušebním provozu. Jeho úspěšné zakončení a předání
dokončeného díla investorovi – společnosti E.ON Trend –
proběhne 7. září 2012, čtyři dny před smluvním termínem.
přehradní zeď vranovské přehrady, která byla uvedena
do provozu v roce 1934, je gravitační z litého betonu.
v základu je 27 m široká, v koruně se zužuje na 6 m a při
výšce 54 m nad základem měří na délku 290 m. dvěma
zesílenými bloky je rozčleněna na tři části. v levém
boku přehrady jsou čtyři výpustná potrubí o průměru
1600 mm. v pravém boku tři roury o průměru 2600 mm
přivádějí vodu do elektrárny u paty zdi. v její strojovně
jsou tři Francisovy turbíny, každá s výkonem 6,3 MW.
Milana veselského přivedl v roce 1984 k Metrostavu
jeho strýc Miloš. čerstvý absolvent stavební fakulty
čvut začal tenkrát ve firmě pracovat jako mistr a při
postupu po profesním žebříčku prošel snad všemi pracovními pozicemi včetně sedmi let ve funkci výrobního
náměstka divize 9. posledních 11 let řídil divizi 1, od
ledna 2012 je obchodním ředitelem celé společnosti.
Jak pracuje úsek obchodního ředitele Metrostavu?
Je spoluodpovědný za fungování obchodních úseků divizí
a vytváří předpoklady pro to, aby divize měly naplněný výrobní program. Jejich obchodní úseky by měl podporovat,
přenášet mezi nimi informace, koordinovat je a řídit tak,
aby se zvýšila efektivita jejich práce – tedy vyhledávání
zakázek, zpracování a podávání nabídek a získávání zakázek. Zároveň však musí mít i zpětnou vazbu z realizace,
aby obchodní úseky mohly včas reagovat na vývoj trhu.
ve vaší kanceláři visí mapa evropy s vyznačenou kružnicí – má střed v praze a poloměr 1000 km. ukazuje
vaši představu o podnikání firmy v zahraničí?
O pravidlech zahraničního podnikání se ve Skupině Metrostav stále jedná. I přesto naše firma jen za první pololetí
letošního roku podala do zahraničí několik desítek nabídek. Vyhovovalo by mi, kdyby v mé kompetenci zůstalo
podnikání v cizině právě v té oblasti, kterou vymezuje
kružnice na mojí mapě. Divize 3 už dnes v Bělorusku ukazuje, jak lze v zahraničí úspěšně řídit pozemní stavby.
Třeba do Německa by pak měly směřovat zejména naše
vlastní kapacity a nosné technologie na stavby tunelů.
Co podnikání Metrostavu na slovensku?
I přesto, že na Slovensku působí Metrostav SK, nesmí
podle mého názoru vybrané divize Metrostavu tento trh
opustit. Před časem jsme ukončili velké projekty v Košicích nebo v Trenčíně, ale teď se nám u našich východních
sousedů nedaří. Slovenský trh prostě ovládly jiné firmy.
Na to, abychom mezi ně pronikli, se zaměří zejména divize, které nemají zastoupení v českých krajích.
Jak pohlížíte na konkurenční boj mezi divizemi?
Rozhodně nechci, aby mezi divizemi Metrostavu či firmami jeho Skupiny probíhal jakýkoliv boj. Zdravá soutěž však přispívá k růstu všech. Divizi nelze vzít právo
zasmluvnit externího subdodavatele místo provozu jiné
divize či firmy Skupiny. Spolupracovníky zvenku totiž
potřebujeme nejen kvůli vlastní realizaci stavby. Umožňují
nám podat nabídky, které bychom jinak podat neuměli, či
získat zakázky, na něž bychom nedosáhli. Provozy nosných technologií jsou jedním z pilířů našeho výrobního
programu a musí se naučit obstát i na vnějším trhu.
Metrostav podal za 1. pololetí roku 2012 přes 200 cenových nabídek nad 50 milionů. Je to hodně, či málo?
Statistika zajištění výrobního programu pro roky 2012
a 2013 nevybočuje z toho, co známe z minulosti. Zásobník
práce sice oproti loňsku asi o 5 % poklesl, v srpnu jsme
však měli zajištěno 95 % plánu roku 2012 a 62 % plánu
pro rok 2013. Statistika je však jen přesný součet nepřesných čísel... Více než dřív totiž existují projekty, které
jsme vysoutěžili, ale investor na ně nemá finance nebo
se odvolala konkurence a stavba dosud nebyla zahájena.
liší se počet nabídek, které podávají jednotlivé divize?
Ano, a to i podle toho, čemu se věnují. Chci se soustředit
na to, aby standardní stavební divize byly schopné nabídky zpracovávat, kompletovat a odevzdávat s ambicí nejen
všechny vyhrát, ale co nejvíc zvýšit pravděpodobnost
úspěchu. I prohrané nabídky totiž pomáhají prozkoumat
trh, navázat kontakty s novými investory i partnery a ověřit si, jak konkurenceschopně umíme nastavit cenu. S rostoucím počtem nabídek roste nejen schopnost vypracovat
je rychle, ale i správnost odhadu určit, která uspěje. Každá
dobře podaná nabídka, i ta nevyhraná, tak má svůj smysl.
Jaké jsou hlavní cíle vaší další práce?
Metrostav se svým obratem stal vloni největší stavební
firmou, která působí na českém trhu. Chtěl bych přispět
k tomu, aby byl trvale i nejlépe řízený, s nejlepším operačním klimatem mezi kolegy a vždy se zdravou ekonomikou.