Metrostav

Strana 2

Malá vodní elektrárna Vranov 2

Tým Ing. Luboše Daleckého z divize 6 se zabydlel

u Vranovské přehrady. Po instalaci nového zavodňo-

vacího potrubí spodních výpustí aovládacího systému

i rekonstrukci manipulačního zařízení všech čtyř ha-

varijních stavidlových uzávěrů, které dokončil vloni

v únoru, tu postavil novou malou vodní elektrárnu.

Stavbu namístě řídila Ing.Jana Stejskalová.

Malá vodní elektrárna Vranov 2 stojí vtěsném soused-

ství původní strojovny vodní elektrárny Vranov 1 vpro-

storu vývaru korunových přelivů pod betonovou hrází

vodního díla. MVE je železobetonová, částečně nadzemní,

se dvěma podlažími v turbínové části a jedním v části

rozvodny. Vnitřní uspořádání její strojovny je maximálně

přizpůsobeno technologickému vybavení.

Stavba probíhala nastísněném staveništi anavíc vNá-

rodním parku Podyjí, aproto podléhala přísnému dohledu,

aby nepoškodila okolní životního prostředí. Předtím, než

stavbaři začali svlastními pracemi, si museli vybudovat

provizorní 36 m dlouhé přemostění zHavlíčkova nábřeží

přes odpadní kanál přehrady, aby se vůbec nastaveniště

dostali. Vpráci potom pokračovali vuměle vytvořené jím-

ce vhloubce asi 4 m pod vodní hladinou azdruhé strany

9 m pod úrovní terénu (foto archiv divize). Postavit vní

strojovnu nebylo snadné. Divize 6 má ale spodobnými

stavbami dost zkušeností, a tak k dílu brzy nastoupili

technologové zČKD Blansko Engineering.

Díky společnému úsilí všech pracovníků tak ketřem

stávajícím turbínám vodní elektrárny Vranov 1 rychle při-

bylo vestrojovně MVE Vranov 2 další soustrojí Francisovy

vertikální turbíny s průměrem oběžného kola 700 mm.

Nejvyšší výkon na její spojce dosahuje 1162 kW s ma-

ximálním průtokem 3,4 m³/s arozsahem čistých spádů

26–42 m. Přívodní potrubí nové elektrárny je napojeno

navšechny tři přivaděče vedlejší VEVranov 1.

Poslední dva měsíce pracovala MVE Vranov 2 vezku-

šebním provozu. Jeho úspěšné zakončení a předání

dokončeného díla investorovi – společnosti E.ON Trend –

proběhne 7. září 2012, čtyři dny před smluvním termínem.

Místo starého nový

Archiv Metrostavu odhalil několik podob mostu přes

hlavní řečiště Labe vBrandýse. Jeho rekonstrukci, či

spíš stavbu nového mostu, ukončil koncem července

2012 tým Ing.Richarda Rakouše zdivize 4.

Středočeské dvouměstí Brandýs n/L-Stará Boleslav

spojuje celkem sedm mostů. Ten hlavní přes koryto Labe

vznikl vroce 1878 zocelových příhradových nosníků jako

první tohoto druhu vnašich zemích. Za133let existence

se však dočkal jen minima oprav azchátral natolik, že se

Středočeský kraj popovodních vroce 2001 rozhodl místo

jeho rekonstrukce postavit most nový. Někteří občané

města proti tomu protestovali, protože se domnívali, že

se jedná o výjimečnou technickou památku. Odborníci

z odboru památkové péče ministerstva kultury však

pozhodnocení řady posudků došli kzávěru, že pokud by

se most opravoval, tak by vnejlepším případě vznikla jeho

kopie ata kulturní památkou být nemůže. Proto zbourání

mostu nic nebránilo. Ojeho stavu podrobněji vypovídají

snímky 1 a2, které pocházejí zdemolice vdubnu 2011.

Další fotografie připomíná stavbu nového přemostění

aposlední dvě ukazují hotové dílo. Vzniklo podle návrhu

Ing.Pavla Němce arespektuje technické iarchitektonické

požadavky nazasazení mostu dotěsného sousedství pa-

mátkové zóny města. Nad vnitřními pilíři nanávodní stra-

ně má vyhlídkové plošiny, které nabízejí zajímavé pohledy

nařeku abrandýský zámek. K elegantnímu vzhledu mostu

přispívá i vkusné zábradlí a lampy veřejného osvětlení.

Porovnání fotografií jistě přesvědčí otom, že vBrandýse

nad Labem a Staré Boleslavi si občané rozhodně polepšili.

Ing.Milana Veselského,

obchodního ředitele Metrostavu

Milana Veselského přivedl v roce 1984 k Metrostavu

jeho strýc Miloš. Čerstvý absolvent stavební fakulty

ČVUT začal tenkrát ve firmě pracovat jako mistr a při

postupu po profesním žebříčku prošel snad všemi pra-

covními pozicemi včetně sedmi let ve funkci výrobního

náměstka divize 9. Posledních 11 let řídil divizi 1, od

ledna 2012 je obchodním ředitelem celé společnosti.

Jak pracuje úsek obchodního ředitele Metrostavu?

Je spoluodpovědný za fungování obchodních úseků divizí

a vytváří předpoklady pro to, aby divize měly naplněný vý-

robní program. Jejich obchodní úseky by měl podporovat,

přenášet mezi nimi informace, koordinovat je a řídit tak,

aby se zvýšila efektivita jejich práce – tedy vyhledávání

zakázek, zpracování a podávání nabídek azískávání zaká-

zek. Zároveň však musí mít i zpětnou vazbu z realizace,

aby obchodní úseky mohly včas reagovat na vývoj trhu.

Ve vaší kanceláři visí mapa Evropy s vyznačenou kruž-

nicí – má střed v Praze a poloměr 1000 km. Ukazuje

vaši představu o podnikání firmy v zahraničí?

O pravidlech zahraničního podnikání se ve Skupině Met-

rostav stále jedná. I přesto naše firma jen za první pololetí

letošního roku podala do zahraničí několik desítek nabí-

dek. Vyhovovalo by mi, kdyby v mé kompetenci zůstalo

podnikání v cizině právě v té oblasti, kterou vymezuje

kružnice na mojí mapě. Divize3 už dnes vBělorusku uka-

zuje, jak lze v zahraničí úspěšně řídit pozemní stavby.

Třeba do Německa by pak měly směřovat zejména naše

vlastní kapacity a nosné technologie na stavby tunelů.

Co podnikání Metrostavu na Slovensku?

I přesto, že na Slovensku působí Metrostav SK, nesmí

podle mého názoru vybrané divize Metrostavu tento trh

opustit. Před časem jsme ukončili velké projekty v Koši-

cích nebo v Trenčíně, ale teď se nám u našich východních

sousedů nedaří. Slovenský trh prostě ovládly jiné firmy.

Na to, abychom mezi ně pronikli, se zaměří zejména divi-

ze, které nemají zastoupení v českých krajích.

Jak pohlížíte na konkurenční boj mezi divizemi?

Rozhodně nechci, aby mezi divizemi Metrostavu či fir-

mami jeho Skupiny probíhal jakýkoliv boj. Zdravá sou-

těž však přispívá k růstu všech. Divizi nelze vzít právo

zasmluvnit externího subdodavatele místo provozu jiné

divize či firmy Skupiny. Spolupracovníky zvenku totiž

potřebujeme nejen kvůli vlastní realizaci stavby. Umožňují

nám podat nabídky, které bychom jinak podat neuměli, či

získat zakázky, na něž bychom nedosáhli. Provozy nos-

ných technologií jsou jedním z pilířů našeho výrobního

programu a musí se naučit obstát i na vnějším trhu.

Metrostav podal za 1. pololetí roku 2012 přes 200 ce-

nových nabídek nad 50 milionů. Je to hodně, či málo?

Statistika zajištění výrobního programu pro roky 2012

a2013 nevybočuje z toho, co známe z minulosti. Zásobník

práce sice oproti loňsku asi o 5 % poklesl, vsrpnu jsme

však měli zajištěno 95 % plánu roku 2012 a 62 % plánu

pro rok 2013. Statistika je však jen přesný součet ne-

přesných čísel... Více než dřív totiž existují projekty, které

jsme vysoutěžili, ale investor na ně nemá finance nebo

se odvolala konkurence a stavba dosud nebyla zahájena.

Liší se počet nabídek, které podávají jednotlivé divize?

Ano, a to i podle toho, čemu se věnují. Chci se soustředit

na to, aby standardní stavební divize byly schopné nabíd-

ky zpracovávat, kompletovat a odevzdávat s ambicí nejen

všechny vyhrát, ale co nejvíc zvýšit pravděpodobnost

úspěchu. Iprohrané nabídky totiž pomáhají prozkoumat

trh, navázat kontakty s novými investory i partnery aově-

řit si, jak konkurenceschopně umíme nastavit cenu. S ros-

toucím počtem nabídek roste nejen schopnost vypracovat

je rychle, ale i správnost odhadu určit, která uspěje. Každá

dobře podaná nabídka, i ta nevyhraná, tak má svůj smysl.

Jaké jsou hlavní cíle vaší další práce?

Metrostav se svým obratem stal vloni největší stavební

firmou, která působí na českém trhu. Chtěl bych přispět

k tomu, aby byl trvale i nejlépe řízený, s nejlepším operač-

ním klimatem mezi kolegy a vždy se zdravou ekonomikou.

strana 2

PTÁME SE

Stavba Galerie Teplice začala demolicemi

V samém centru Teplic u náměstí Svobody vyroste

doledna roku 2014 nová multifunkční Galerie Teplice.

Za18 měsíců ji namístě bývalého obchodního domu

Prior vybuduje tým Ing.Radka Kubeše zdivize 8.

Zatím mají stavbaři zasebou hlavně demoliční práce,

při kterých odstranili nejen budovu Prioru, ale isoused-

ního obchodního centra Merkur, z něhož však zůstane

zachována větší část podzemního podlaží. Během demolic

už zmizelo ipřilehlé venkovní parkoviště včetně opěrných

zdí aspojovací lávka mezi oběma prodejnami.

Nové multifunkční centrum bude mít jedno zpola

zapuštěné podzemní podlaží ačtyři nadzemní, znichž to

nejvyšší bude technologické. Díky okolnímu členitému te-

rénu mohli architekti zčeskobudějovického Atelieru8000

do objektu navrhnout vstupy hned ze tří výškových

úrovní. Zté nejvyšší vAlejní ulici se zákazníci dostanou

do2.NP galerie, známěstí Svobody budou vcházet doje-

jího přízemí. Vjihovýchodním rohu se podzemí objektu

otevře dosousedního lázeňského parku. Snadný průchod

dovšech částí centra umožní podélná pasáž.

Podzemní podlaží bude zapuštěno pod terén převážně

v severní části, která poslouží jako parkoviště pro více

než 130 osobních vozů. Zároveň vněm najde své místo

isupermarket. Technologické zázemí – kotelnu, strojovnu

anádrž sprinklerů – architekti navrhli umístit doprostoru

původního krytu civilní obrany, který byl vybudován pod

dnes již zbouranou prodejnou Merkur.

První a druhé nadzemní podlaží galerie poslouží

obchodům, třetí potom převážně parkování. Vzhledem

keklimatickým podmínkám půjde okryté parkoviště pro

280 vozidel, které se zbytkem budovy propojí čtyři eska-

látory a výtah. Součástí 3. NP bude i kavárna adětský

koutek. Prostor bývalého obchodního domu Merkur za-

ujme správa objektu (velín, kanceláře, šatny) av posled-

ním, čtvrtém nadzemním podlaží najdou místo strojovny

vzduchotechniky, chladicí jednotky akotelna.

Stavba založená napilotách bude mít podzemní kon-

strukce z monolitického železobetonu, od stropu 1. PP

včetně bude složená zprefabrikovaných sloupů aprůvla-

ků snadbetonávkou azpředpjatých panelů.

Opláštění Galerie na východní straně vytvoří kera-

mická cihelná fasáda s pásy porostlými pnoucí zelení.

Další části pláště navrhli architekti jako prosklené. Střešní

světlík nad pasáží bude ze systému hliníkových profilů

a tepelně izolačních abezpečnostních nebo pochozích

skel. Ostatní fasády ozdobí skládaný obklad.

Tak by tedy měla Galerie Teplice vypadat zaněkolik

měsíců. Pobourání azemních pracích by už vříjnu chtěl

tým Ing.Kubeše začít sbetonáží základové desky. Hrubou

stavbu by měl podle plánu dokončit 31. ledna 2014.

Martina Vampulová,

vizualizace www.galerieteplice.cz

Přehradní zeď Vranovské přehrady, která byla uvedena

doprovozu vroce 1934, je gravitační zlitého betonu.

Vzákladu je 27 m široká, vkoruně se zužuje na6 m apři

výšce 54 m nad základem měří nadélku 290 m. Dvěma

zesílenými bloky je rozčleněna natři části. Vlevém

boku přehrady jsou čtyři výpustná potrubí oprůměru

1600 mm. Vpravém boku tři roury oprůměru 2600 mm

přivádějí vodu doelektrárny upaty zdi. Vjejí strojovně

jsou tři Francisovy turbíny, každá svýkonem 6,3 MW.

Metrostav a.s. - noviny