Strana 3

strana 3

z p r avoda j s t v í z divi z í

Od Vánoc kolem Kolína rychleji

Motoristé a obyvatelé Kolína se už teď mohou těšit na

konec roku. Před Vánocemi totiž bude zprovozněn tolik

očekávaný osmikilometrový obchvat tohoto středočeského města, který řidičům urychlí jízdu a Kolínským

znatelně odlehčí od automobilového provozu.

Stavba za téměř dvě miliardy korun začala v březnu 2008. Původní termín dokončení – prosinec 2010 –

však byl několikrát odložen. Kvůli právním sporům musel

být obchvat rozdělen na čtyři úseky, přičemž každý vyžadoval samostatné stavební povolení. To výrazně ovlivnilo

termíny prací pro všechny členy sdružení, kteří se na

stavbě podílejí. Kromě firem STRABAG a PSVS je v něm

i Metrostav, který má na starosti stavbu čtyř velkých

mostů. Každý z nich se nachází v jiném úseku obchvatu,

což znamenalo čtyři různé termíny zahájení i dokončení.

První z mostů, drážní nadjezd přes trať Kolín–Ledečko

byl zkolaudován už v létě roku 2009. Hotové jsou i další

dva – přes Pekelnou rokli a přes Polepské údolí – a čekají

jen na zprovoznění celého obchvatu. Pracovníci divize 4

dnes dokončují jen největší z mostů na trase – estakádu

přes Štítarské údolí (foto č. 1). Stavební povolení na ni

bylo totiž vydáno až v listopadu 2010. Štítarský most je

zároveň nejsložitějším dílem, které stavbaři Metrostavu

na obchvatu provádějí. Jedná se o spojitou trámovou

předpjatou konstrukci o devíti polích s celkovou délkou

412,8 metru, která překračuje údolí až v 15m výšce.

„Most zasahuje do intravilánu Štítar, a proto jsme museli pracovní dobu omezit na čas od 7 do 21 hodin. Hlučné

práce, třeba vrtání pilot, bourání a další, jsme mohli dělat

jen v pracovní dny od 8 do 16 hodin. Toto omezení jsme

řešili nasazením většího objemu kapacit,“ popisuje komplikace spojené se stavbou vedoucí projektu Ing. Radim

Čáp z divize 4 a doplňuje: „Kvůli neúnosnému podloží jsme

museli na velkoprůměrových pilotách založit i provizorní

mezilehlé podpory pro výstavbu nosné konstrukce. Dnes

zde montujeme čtyři metry vysoké protihlukové stěny

(foto č. 2), provádíme izolace a odláždění mostních opěr.“

Obchvat, který vede jižně od Kolína, měří 7957 m.

Ještě na něm zbývá položit obrusnou vrstvu vozovky,

dokončit dopravní značení a pak by již nic nemělo bránit

tomu, aby se po něm letos v prosinci projeli motoristé.

ČOV v Plzni běží ve zkušebním provozu

Už půl roku pracuje ve zkušebním provozu upravená a modernizovaná čistírna odpadních vod v Plzni.

Její intenzifikaci totiž sdružení firem HOCHTIEF CZ

a BERGER BOHEMIA v čele s Metrostavem dokončilo

už koncem letošního února. Stavba probíhala v rámci

projektu Čistá Berounka – A a byla zaměřena na zvýšení účinnosti likvidace dusíku, fosforu a na stabilizaci

procesu nitrifikace při nižších teplotách odpadní vody.

Při rekonstrukci byla čisticí linka rozšířena o nádrž

s objemem 6500 m3 a stávající nádrže se dočkaly nového

uspořádání. Součástí prací, které za Metrostav prováděl

tým Ing. Radka Böhma z plzeňské oblasti divize 1, bylo

i zvýšení kapacity a úprava linky strojního odvodnění kalu

a doplnění plynového a tepelného hospodářství o další

kogenerační jednotku. Všechny práce museli stavaři provádět za nepřetržitého provozu čistírny. Odstávky jednotlivých technologických linek a zařízení proto koordinovali

tak, aby na odtoku byly stále splněny dané emisní limity.

Během více než ročního zkušebního provozu ČOV,

který potrvá do dubna příštího roku, budou odborníci

sledovat především dosažení projektovaných parametrů

čističky. Půjde hlavně o kvalitu vypouštěných odpadních

vod a celkovou funkčnost stavebních a provozních souborů, kterých se intenzifikace týkala. „Odborníci budou průběžně provádět potřebné odběry a analýzy, zpracovávat

technologická data a sledovat a bilancovat provoz strojů

a dalších zařízení. Následně budou v potřebném rozsahu

vypracovávat průběžná dílčí hodnocení, která předloží

na kontrolních dnech,“ vysvětluje Ing. Böhm. Obsahem

závěrečného vyhodnocení pak budou bilance objemů

odpadních vod, koncentrační údaje v jednotlivých technologických stupních, látková bilance znečištění a účinnosti

čištění. Sledovat se bude i spotřeba elektrické energie

a provoz nově instalovaných strojů a zařízení.

Při zkušebním provozu bude provedeno také několik

nitrifikačních kinetických testů, respiračních testů a mikroskopických rozborů nativních a barvených preparátů

vzorků aktivovaného kalu. Měřit se budou i výkonové

parametry čerpadel a dalších zařízení. „Půjde zejména

o zhodnocení průběhu procesů nitrifikace, denitrifikace

a biologického odstraňování fosforu pro různé kombinace

provozu jednotlivých zón aktivačních nádrží – tzv. letní

a zimní provoz – a určení optimální koncentrace aktivovaného kalu pro jednotlivé režimy,“ vysvětluje Ing. Böhm.

Kromě toho budou odborníci hodnotit vliv zpětného toku

amoniakálního dusíku do biologické části ČOV pro různé

výkony odvodňovacího zařízení a ověří funkci regenerační

zóny pro různé provozní koncentrace kyslíku se zaměřením na procesy nitrifikace a denitrifikace.

Už několik základních měření, která proběhla hned

po spuštění první ze čtyř linek biologického čištění

do zkušebního provozu, prokázalo vysokou účinnost ČOV,

což provozovatelé hodnotili velice kladně.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Rezidence Eliška rychle roste do nebe

Na rohu Ocelářské a Freyovy ulice staví betonáři z divize 6 pod dohledem týmu Ing. Kamila Štrobla, Ph.D.,

z divize 3 bytový dům Rezidence Eliška. Dnes se tyčí

do výše 11. nadzemního podlaží, příští rok v dubnu, kdy

by měla být hotova jeho hrubá stavba, jich však celkem

bude mít 30 – tři podzemní a 27 nadzemních (NP). Díky

nim se stane nejvyšším bytovým domem v republice.

izolační desky z polystyrenbetonu značky 3I-isolet, které

jsou stejně tlusté jako stropní konstrukce a vkládáme je

do nich do míst budoucích prostupů instalací,“ vysvětluje Ing. Štrobl. „Poté, co do desek vyvrtáme otvory pro

rozvody zdravotní techniky, vzduchotechniky a topení

a osadíme je potrubím, je stačí jednoduše utěsnit požární

ucpávkou. Výhodou je, že desky jsou pochozí a my nemu-

„Práce probíhají v souladu s harmonogramem,“ chválí

Ing. Štrobl a popisuje: „Betonáři už po celém půdorysu

objektu pracují v jedenáctém nadzemním podlaží a pod

nimi se činí zedníci při vyzdívkách a montéři rozvodů

technického zařízení budov.“

Nejvýš se dostali vzduchotechnici – v 6. NP už mají

kompletně nataženy svislé rozvody včetně požárních

ucpávek. Elektrikáři dotáhli kabely na stropní světla

do 5. NP, o patro níž osazují krabice pro zásuvky a vypínače. Zdravotně technické instalace provádějí instalatéři

průběžně od podzemí až po 4. NP, topenáři pracují mezi

prvním a třetím nadzemním podlažím.

Pokud si odmyslíme výšku, do které Rezidence Eliška

doroste, její stavba se od budování jiných bytových domů příliš neliší. U těch výškových je však nutné víc dbát

na požární bezpečnost. „V Elišce nám práci usnadňují

síme dodatečně zajišťovat prostupy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví ani provádět komplikované dodatečné

dobetonování šachet kolem hotových rozvodů tam, kde je

nedostatek místa k provedení ucpávek. Kromě protipožární ochrany působí i jako tepelná a zvuková izolace.“

V novostavbě bude dohromady 353 převážně malometrážních bytů a 29 ateliérů. Většina bytových jednotek

bude jednopokojových s kuchyňským koutem o výměře

kolem 33 metrů čtverečních a je navržena jako startovací

byty pro mladé rodiny nebo pro tzv. singles všeho věku

včetně seniorů. V domě pro ně bude sloužit nonstop

recepce, domovní servis s možností technické údržby

a úklidu bytu, praní prádla, fitness centrum a kavárna.

Ve vrchních patrech potom budou velké luxusní mezonety. Tým Ing. Štrobla by stavbu Rezidence Elišky měl

ukončit už v září příštího roku.

Jaroslav Růžek, foto Josef Husák

Apartmány Medvědín ve Špindlerově Mlýně

Rekreační víkendové bydlení má u nás dlouholetou

tradici. Už za první republiky vyjížděli Češi na volnou

neděli z města ven, jak můžeme vidět i ve filmech pro

pamětníky. Ve větším měřítku se český a moravský

fenomén chataření a chalupaření začal rozvíjet na

přelomu padesátých a šedesátých let minulého století.

V současné době jsme v počtu rekreačních objektů na

obyvatele spolu se Švédy na čelném místě na světě.

Ke klasickým chatám a chalupám v posledních letech

přibyly nové objekty – horské apartmány. Poskytují pohodlí a vysoký komfort bydlení v atraktivním přírodním

prostředí. Tato ponejvíce víkendová obydlí nevyžadují tolik péče, přitom se dají plně využívat po celý rok. Začala se

stavět v devadesátých letech, a to především ve známých

horských střediscích.

Nový projekt tohoto typu roste pod taktovkou divize 9

ve Špindlerově Mlýně, jen několik kroků od spodní stanice sedačkové lanovky na vrch Medvědín. Podle něj nese

i název – Apartmány Medvědín. Vzniká díky developerské

společnosti UBM-Bohemia, která patří do rakouského

koncernu UBM a na českém trhu působí již od roku 1992.

Komplex, který je citlivě začleněn do okolního prostředí, nabídne jednopokojové až čtyřpokojové apartmány

s výhledem na krkonošské hřebeny i sjezdovky Medvědín

a Svatý Petr. Architektura projektu, který vzešel z dílny

pražského architektonického ateliéru A.D.N.S. Production, je moderní, přitom respektuje typické místní materiály a prvky, jako je kombinace dřeva a kamene. Fasády

objektů jsou třeba navrženy z barevně tónovaných dřevěných a kamenných obkladů, okna budou dřevěná.

Apartmány o rozloze od 34 m² do 143 m² jsou umístěny ve čtyřech třípodlažních budovách (vizualizace č. 1).

Každý z nich má sluneční terasu nebo balkon a v suterénu

sklepy a místa pro parkování osobních vozidel.

Budovy mezi sebou vytvoří atrium, v němž bude majitelům k dispozici relaxační plocha s jezírkem (vizualizace

č. 2), multifunkční hřiště pro tenis, volejbal, kopanou a jiné míčové hry. Dokončení stavby je plánováno na čtvrtý

kvartál roku 2013. Novým majitelům budou apartmány

plně k dispozici už od léta roku 2014.

I když stavba začala teprve letos v červenci, třetina

apartmánů je již prodána. „V současné době dokončujeme výkop stavební jámy a pracujeme na přeložkách sítí.

Následovat bude tvorba betonového podkladu a stavba

železobetonové monolitické konstrukce, kterou má na

starosti firma Pragis,“ uzavřel popis rozestavěnosti díla

vedoucí projektu Ing. Filip Křesťan.

–jr –, viz. w w w.apar tmanymedvedin.cz