strana 2

Střecha jako vahadlo

„Myslím, že se zakázka pro City Deco nedá měřit

s ničím, co Metrostav dosud vyráběl či montoval. Její

prvky sice jsou ve srovnání s mosty subtilnější, ale váží dohromady přes 700 tun a vytvoří střechu fungující

jako vahadlo, což je unikátní řešení,“ uvádí mistr Stanislav Sosna z provozu ocelových konstrukcí divize 3.

Tři trojice vazníků, jejich příčná ztužidla a  svislice,

které na 7. NP City Deco (foto č. 1) doplní táhla Macalloy,

vyrobili oceláři divize 3. Na Pankrác je v pěti srpnových

dnech dopravila divize 4 – na  50 m dlouhých návěsech.

Přímo z nich je největší pásový jeřáb u nás, Liebherr LR

1750 se 119m ramenem, zvedl (foto č. 2) a uložil do předmontážní pozice (foto č. 3). Techniky i montéry divize 3

z  týmu Ing.  Jindřicha Hátleho přitom dokumentovala

kamera (foto č. 4), práci monitorovali divizní geodeti.

Uvázání jednoho trámu, zdvižení a uložení trvalo podle

přepravované vzdálenosti v  průměru čtyři hodiny. Kvůli

dodržení předpisů BOZP byla další manipulace s nosníky

komplikovaná. Po připojení poloviny táhel a svislic je jeřáb

musel přetočit kolem svislé osy o 180° a osadit do konečné pozice, kde k  nim oceláři připevnili druhou polovinu

vystrojení (foto č. 5). Základové prvky spojené s výztuží

skeletu musela divize 3 vyrobit a  osadit velice přesně,

ostatně jako celou specifickou ocelovou soustavu.

V  osazování táhel a  jejich předpínání kolegové stále

pokračují, zavěšené části konstrukce smontují do konce

září. Celá zakázka však pro ně skončí až po roce provozu

City Deco, protože musí tenzometricky a geodeticky sledovat a změřit skutečný stav ocelových prvků po zatížení.

–red–, foto Petr Adámek

1

2

PTÁME SE

Ing. Milana Hromádky,

vedoucího projektu z divize 6

1

Cesta od sv. Vavřince ke Svatému Vavřinci

Projektový tým Ing.  Filipa Křesťana z  divize 9 staví od  května v  Peci pod Sněžkou apartmány Svatý

Vavřinec. Na  místě socialistické velkoprodejny se tu

ve svažitém terénu ukryje společný podzemní parking

s  komerčním parterem. Nad jejich osázené střechy

připomínající horskou louku vyrostou čtyři obytné věže s 88 apartmány (vizualizace č. 1). Ty podle nápadu

investorské firmy Kubík Sněžka mohou sloužit nejen

pro  rekreaci majitelů, ale také  k  tvorbě pravidelného

výnosu z pronájmu, o který se postará sám developer.

Mimo nezvyklý investorský záměr nabízí projekt další

zajímavou možnost – až do dokončení hrubé stavby si totiž klienti mohou zvolit jeden ze čtyř stylů, skandinávský,

moderní, krkonošský či glamour (vizualizace č. 2), v němž

bude apartmán kompletně zařízen od postele přes vybavenou kuchyňskou linku až po televizor a wifi.

„Staveniště v příkrém svahu podél hlavní příjezdové

komunikace neposkytuje volné skladovací plochy pro

materiál ani pro stroje. Každý den proto musíme pečlivě

koordinovat pracovní postupy, aby si jednotliví subdodavatelé co nejméně překáželi. K  tomu se přidává složité

založení na velmi tvrdém skalním podloží, což komplikuje

provádění velkoprůměrových pilot i zemních prací. Máme

už ale zajištěnou stavební jámu, dokončujeme výkopy

na  základovou spáru a  provádíme podkladní betony.

Dokončili jsme projektované demolice a  brzy nastoupí

k  práci betonáři z  firmy Pragis, kteří dostali na  starost

výstavbu monolitických konstrukcí,“ říká stavbyvedoucí

Ing. Jiří Korábečný, který stavbu řídí na místě.

V centru obce se během následujících 17 měsíců zaříznou do úbočí Lesní hory hned čtyři společná podzemní

podlaží nového komplexu. Nejníže a  ve  2.  PP vzniknou

garáže, mezi nimi najdou místo komerční jednotky s veřejně přístupným wellness. Jejich ustupující střechy

s  intenzivní vegetační skladbou poskytnou v  podobě

horské louky prostor pro čtyři samostatné domy A, B, C,

a D s cedrovým obkladem a zelenou střechou. Do dvou

se bude vstupovat z 1. PP, do dalších z přízemí. Nejvyšší

objekt C dosáhne pěti nadzemních podlaží.

Zajímavý koncept spojující možnost rekreace ve vlastním apartmá s jeho pronájmem v nevyužitém čase umožní

i promyšlené řešení dispozic. A to jak společných prostor

se skiboxy pro majitele a  lyžárnou pro nájemce, tak

i  samotných apartmánů, které obsahují uzamykatelné

prostory pro uložení věcí vlastníka.

Kolegové z divize 9 by měli hotové dílo podle návrhu

autorů z ateliéru ov architekti předat investorovi posledního února roku 2018. Potom centrum Pece ožije a u nás

zatím netypický, v zahraničí ale oblíbený způsob investice

prověří svou životnost v podmínkách České republiky.

A proč se projekt jmenuje právě po svatém Vavřinci?

Podle světce, kterému je zasvěcena kaple na vrcholu nedaleké Sněžky. Od Svatého Vavřince to bude ke svatému

Vavřinci kousek – vzdušnou čarou asi 4,5 km s  850m

převýšením, cesta k lanovce ale zabere jen 15 minut.

–red–, vizualizace ov architekti

2

BeMo dokončilo ražby tunelů komplexu Klaus

3

4

5

Metrostav_16_2016.indd 2

Po  dálnici A9 nedaleko rakouského Lince jezdí auta

v  úseku nazvaném tunelový komplex Klaus (Tunnelkette Klaus) stále jen jedním jízdním pruhem v každém

směru. Kolegové ze společnosti BeMo Tunnelling (BeMo), už ale dokončili ražby a definitivní ostění druhých

tubusů všech čtyř zdejších tunelů, které pomohou tento

devítikilometrový úsek A9 doplnit na plný profil.

Na vybudování druhých trub čtyř tunelů, Falkenstein

(752 m), Spering (2894 m), Traunfried (462 m) a Klaus

(2166 m), které podél údolí řeky Steyr podcházejí úbočí

masivu Sengsengebirge, mají stavbaři  extrémně krátký

termín. Od poslední zprávy v našich firemních novinách,

tedy od  loňského listopadu, se už pracovníkům BeMo

podařilo nejen dokončit ražby nejdelšího tunelu Klaus

či definitivní obezdívky ve všech podzemních dílech, ale

také 36 a 70 metrů dlouhé hloubené části tunelu. Sekundární ostění betonovali tuneláři v  sedmidenním rytmu

pomocí tří bednicích forem.

V současnosti probíhají v tunelech dokončovací práce, které už většinou provádějí subdodavatelé. Od  jihu

na sever frézují hlavní kanalizační sběrač (foto), pomocí

posuvného bednění vestavují obrubníky, převážně z prefabrikátů budují odvodňovací a odlučovací zařízení (lapol)

a pokládají konstrukční vrstvy vozovek s asfaltovým a cementobetonovým krytem.

Stavbaři už také dokončují všechny vnější objekty,

mezi které například patří provozní budova, výškový

zásobník pro hasicí vodu, kolektory s  kabeláží, zařízení

na ochranu vodních toků, větrací příčky a mřížové stěny.

Sladit práci na jednotlivých staveništích s osmi portály

bylo při krátké době výstavby velmi náročné, a to zejména

logisticky. Součástí řetězce Klaus jsou totiž mezi tunely

i tři viadukty, které se také doplňují o druhé mosty.

Práce firmy BeMo na náročném projektu byly rozděleny do dvou zakázek. Ta první, obsahující tunely Falkenstein a  Spering, začala v  listopadu 2014 a  skončí letos

v září. Druhou, tunely Traunfried a Klaus, začali kolegové

budovat vloni v dubnu a předají technologům 8. prosince  2016. Ke  zprovoznění dálnice A9 v  nových tubusech

tunelového  řetězce Klaus by mělo dojít v předstihu oproti

plánu na  začátku srpna 2017. Potom se stavbaři pustí

do  sanací dnes provozovaných tunelů a  viaduktů. Celý

projekt Tunnelkette Klaus, probíhající v rámci programu

na zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví na rakouských

dálnicích, by měl být dokončen v roce 2018. Zdař bůh!

T h o m a s S t e g b a u e r, R o b e r t D o s t á l, f o t o B e M o

Milan Hromádka šel po střední škole mistrovat na stavbu. Ke studiu se ale za rok vrátil a před pěti lety absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze. Už jako student

pracoval pro  divizi 8 Metrostavu – prvně na  stavbě

metra V.A. Roku 2014 přestoupil jako stavbyvedoucí

k divizi 6, aby se vrátil do rodného Jihočeského kraje,

kde se o rok později stal vedoucím projektu tamějšího

oblastního zastoupení.

Rád vzpomínáte na úpravy Václavského jezu v Písku…

Byla to první zakázka, kterou jsem na  místě řídil v  barvách divize 6 – v týmu Jaroslava Jedličky – a troufám si

ji označit za stavbu svého života, jaká se už možná nikdy

nebude opakovat. Namísto toho, abych téměř každý den

na staveniště dojížděl 100 km tam a zpět, jak bylo obvyklé

v předchozích letech, jsem ho totiž měl přímo pod okny.

Na jez jsem se chodil koupat už jako kluk, všechny kolem

jsem léta znal včetně subdodavatelů, byla tam prima parta, super investor, co víc si přát?

Tahle stavba skončila v červnu 2014. Co jste dělal dál?

Stal jsem se vedoucím projektu a začal řídit naráz několik

menších projektů, třeba výstavbu hokejbalového hřiště

v  Prachaticích. Také tahle zakázka mi byla osobně blízká, protože hokejbal hraju za HC ŠD Písek a hřiště jsme

stavěli pro našeho dlouholetého rivala. Potom jsem budoval přístaviště na Vltavě v Purkarci a průmyslový areál

pro firmu Stavoklima v Českých Budějovicích, kde jsme

souběžně rekonstruovali památkově chráněný špitálek

Nejsvětější Trojice. Každá z těch staveb byla něčím specifická a rád na ně všechny vzpomínám.

Teď řídíte naráz tři projekty. Jak jsou daleko?

U vodního díla Hracholusky už skoro rok budujeme za pomoci divize 4 nové přemostění hráze, které by mělo být

hotové v září. V budějovické nemocnici jsme při modernizaci pavilonu Z  dokončili bourací práce a  základovou

desku pro přístavbu. Třetí největší projekt potrvá asi dva

roky. Jedná se o  novostavbu administrativního centra

Piano v Českých Budějovicích. Vzhledem k tomu, že kolegové z divize 3 souběžně dostavují a přestavují nedaleké

obchodní centrum IGY, nastanou nám tu asi obtíže se

subdodavateli. Budějovice totiž nemají dostatečné kapacity stavebních firem na souběh takto velkých staveb.

Poradit si s tím ale musíme, tento problém nemáme jistě

jediní. U Piana dnes provádíme zemní práce a pracovníci

Zakládání staveb začali jistit stavební jámu. Tady zatím

nejvíc řešíme vysokou hladinu spodní vody a  stížnosti

okolních obyvatel, kterým projekt není po chuti.

V  roce 2015 jste se stal Manažerem juniorem Metrostavu. Co vám tohle ocenění přineslo?

Radost, že si vedení divize váží mé práce a práce mých

kolegů, bez kterých bych ocenění nezískal, a skvělý odborný zájezd do  Španělska. Z  mého pohledu byla tato

forma odměny určitě lepší než finanční. Program byl sice

náročný, ale špičkově připravený. S kolegy z Metrostavu

jsme si perfektně sedli a výborný byl i doprovod architekta Patrika Kotase, který jel náhodou s námi. Užil jsem si to.

Co vám na práci v Metrostavu nejvíc vyhovuje?

Divize 8 mi nabídla příležitost pracovat na velkých stavbách, po metru třeba na obchodním centru Galerie Teplice, při nichž jsem měl možnost poznat nejmodernější

technologie, vedení náročných zakázek i  způsob řízení

práce v Metrostavu. Dostal jsem prostor rozvíjet se a důvěru od vedení obou divizí, 8 i 6. Ale hlavně party a týmy,

ve kterých jsem působil, byly vždycky fajn. V šestce máme také skvělé betonáře, těším se, že se znovu sejdeme

na stavbě v Budějovicích. Mohu se spolehnout i na kolegy

z divize 4, se kterými teď stavíme železobetonový most

na zmíněném vodním díle Hracholusky. Jako vedoucí projektu cítím podporu obchodního i technického úseku naší

divize i expertů z centrály. Teď třeba úzce spolupracujeme

s Ing. Pavlem Novákem, který nám u Piana pomáhá řešit

zakládání. Když to shrnu – líbí se mi, že se v Metrostavu

mezi sebou normálně a lidsky domluvíme a čím dál tím

lépe a rychleji si vzájemně vyhovíme.

01.09.16 12:02