strana 2
Střecha jako vahadlo
„Myslím, že se zakázka pro City Deco nedá měřit
s ničím, co Metrostav dosud vyráběl či montoval. Její
prvky sice jsou ve srovnání s mosty subtilnější, ale váží dohromady přes 700 tun a vytvoří střechu fungující
jako vahadlo, což je unikátní řešení,“ uvádí mistr Stanislav Sosna z provozu ocelových konstrukcí divize 3.
Tři trojice vazníků, jejich příčná ztužidla a svislice,
které na 7. NP City Deco (foto č. 1) doplní táhla Macalloy,
vyrobili oceláři divize 3. Na Pankrác je v pěti srpnových
dnech dopravila divize 4 – na 50 m dlouhých návěsech.
Přímo z nich je největší pásový jeřáb u nás, Liebherr LR
1750 se 119m ramenem, zvedl (foto č. 2) a uložil do předmontážní pozice (foto č. 3). Techniky i montéry divize 3
z týmu Ing. Jindřicha Hátleho přitom dokumentovala
kamera (foto č. 4), práci monitorovali divizní geodeti.
Uvázání jednoho trámu, zdvižení a uložení trvalo podle
přepravované vzdálenosti v průměru čtyři hodiny. Kvůli
dodržení předpisů BOZP byla další manipulace s nosníky
komplikovaná. Po připojení poloviny táhel a svislic je jeřáb
musel přetočit kolem svislé osy o 180° a osadit do konečné pozice, kde k nim oceláři připevnili druhou polovinu
vystrojení (foto č. 5). Základové prvky spojené s výztuží
skeletu musela divize 3 vyrobit a osadit velice přesně,
ostatně jako celou specifickou ocelovou soustavu.
V osazování táhel a jejich předpínání kolegové stále
pokračují, zavěšené části konstrukce smontují do konce
září. Celá zakázka však pro ně skončí až po roce provozu
City Deco, protože musí tenzometricky a geodeticky sledovat a změřit skutečný stav ocelových prvků po zatížení.
–red–, foto Petr Adámek
1
2
PTÁME SE
Ing. Milana Hromádky,
vedoucího projektu z divize 6
1
Cesta od sv. Vavřince ke Svatému Vavřinci
Projektový tým Ing. Filipa Křesťana z divize 9 staví od května v Peci pod Sněžkou apartmány Svatý
Vavřinec. Na místě socialistické velkoprodejny se tu
ve svažitém terénu ukryje společný podzemní parking
s komerčním parterem. Nad jejich osázené střechy
připomínající horskou louku vyrostou čtyři obytné věže s 88 apartmány (vizualizace č. 1). Ty podle nápadu
investorské firmy Kubík Sněžka mohou sloužit nejen
pro rekreaci majitelů, ale také k tvorbě pravidelného
výnosu z pronájmu, o který se postará sám developer.
Mimo nezvyklý investorský záměr nabízí projekt další
zajímavou možnost – až do dokončení hrubé stavby si totiž klienti mohou zvolit jeden ze čtyř stylů, skandinávský,
moderní, krkonošský či glamour (vizualizace č. 2), v němž
bude apartmán kompletně zařízen od postele přes vybavenou kuchyňskou linku až po televizor a wifi.
„Staveniště v příkrém svahu podél hlavní příjezdové
komunikace neposkytuje volné skladovací plochy pro
materiál ani pro stroje. Každý den proto musíme pečlivě
koordinovat pracovní postupy, aby si jednotliví subdodavatelé co nejméně překáželi. K tomu se přidává složité
založení na velmi tvrdém skalním podloží, což komplikuje
provádění velkoprůměrových pilot i zemních prací. Máme
už ale zajištěnou stavební jámu, dokončujeme výkopy
na základovou spáru a provádíme podkladní betony.
Dokončili jsme projektované demolice a brzy nastoupí
k práci betonáři z firmy Pragis, kteří dostali na starost
výstavbu monolitických konstrukcí,“ říká stavbyvedoucí
Ing. Jiří Korábečný, který stavbu řídí na místě.
V centru obce se během následujících 17 měsíců zaříznou do úbočí Lesní hory hned čtyři společná podzemní
podlaží nového komplexu. Nejníže a ve 2. PP vzniknou
garáže, mezi nimi najdou místo komerční jednotky s veřejně přístupným wellness. Jejich ustupující střechy
s intenzivní vegetační skladbou poskytnou v podobě
horské louky prostor pro čtyři samostatné domy A, B, C,
a D s cedrovým obkladem a zelenou střechou. Do dvou
se bude vstupovat z 1. PP, do dalších z přízemí. Nejvyšší
objekt C dosáhne pěti nadzemních podlaží.
Zajímavý koncept spojující možnost rekreace ve vlastním apartmá s jeho pronájmem v nevyužitém čase umožní
i promyšlené řešení dispozic. A to jak společných prostor
se skiboxy pro majitele a lyžárnou pro nájemce, tak
i samotných apartmánů, které obsahují uzamykatelné
prostory pro uložení věcí vlastníka.
Kolegové z divize 9 by měli hotové dílo podle návrhu
autorů z ateliéru ov architekti předat investorovi posledního února roku 2018. Potom centrum Pece ožije a u nás
zatím netypický, v zahraničí ale oblíbený způsob investice
prověří svou životnost v podmínkách České republiky.
A proč se projekt jmenuje právě po svatém Vavřinci?
Podle světce, kterému je zasvěcena kaple na vrcholu nedaleké Sněžky. Od Svatého Vavřince to bude ke svatému
Vavřinci kousek – vzdušnou čarou asi 4,5 km s 850m
převýšením, cesta k lanovce ale zabere jen 15 minut.
–red–, vizualizace ov architekti
2
BeMo dokončilo ražby tunelů komplexu Klaus
3
4
5
Metrostav_16_2016.indd 2
Po dálnici A9 nedaleko rakouského Lince jezdí auta
v úseku nazvaném tunelový komplex Klaus (Tunnelkette Klaus) stále jen jedním jízdním pruhem v každém
směru. Kolegové ze společnosti BeMo Tunnelling (BeMo), už ale dokončili ražby a definitivní ostění druhých
tubusů všech čtyř zdejších tunelů, které pomohou tento
devítikilometrový úsek A9 doplnit na plný profil.
Na vybudování druhých trub čtyř tunelů, Falkenstein
(752 m), Spering (2894 m), Traunfried (462 m) a Klaus
(2166 m), které podél údolí řeky Steyr podcházejí úbočí
masivu Sengsengebirge, mají stavbaři extrémně krátký
termín. Od poslední zprávy v našich firemních novinách,
tedy od loňského listopadu, se už pracovníkům BeMo
podařilo nejen dokončit ražby nejdelšího tunelu Klaus
či definitivní obezdívky ve všech podzemních dílech, ale
také 36 a 70 metrů dlouhé hloubené části tunelu. Sekundární ostění betonovali tuneláři v sedmidenním rytmu
pomocí tří bednicích forem.
V současnosti probíhají v tunelech dokončovací práce, které už většinou provádějí subdodavatelé. Od jihu
na sever frézují hlavní kanalizační sběrač (foto), pomocí
posuvného bednění vestavují obrubníky, převážně z prefabrikátů budují odvodňovací a odlučovací zařízení (lapol)
a pokládají konstrukční vrstvy vozovek s asfaltovým a cementobetonovým krytem.
Stavbaři už také dokončují všechny vnější objekty,
mezi které například patří provozní budova, výškový
zásobník pro hasicí vodu, kolektory s kabeláží, zařízení
na ochranu vodních toků, větrací příčky a mřížové stěny.
Sladit práci na jednotlivých staveništích s osmi portály
bylo při krátké době výstavby velmi náročné, a to zejména
logisticky. Součástí řetězce Klaus jsou totiž mezi tunely
i tři viadukty, které se také doplňují o druhé mosty.
Práce firmy BeMo na náročném projektu byly rozděleny do dvou zakázek. Ta první, obsahující tunely Falkenstein a Spering, začala v listopadu 2014 a skončí letos
v září. Druhou, tunely Traunfried a Klaus, začali kolegové
budovat vloni v dubnu a předají technologům 8. prosince 2016. Ke zprovoznění dálnice A9 v nových tubusech
tunelového řetězce Klaus by mělo dojít v předstihu oproti
plánu na začátku srpna 2017. Potom se stavbaři pustí
do sanací dnes provozovaných tunelů a viaduktů. Celý
projekt Tunnelkette Klaus, probíhající v rámci programu
na zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví na rakouských
dálnicích, by měl být dokončen v roce 2018. Zdař bůh!
T h o m a s S t e g b a u e r, R o b e r t D o s t á l, f o t o B e M o
Milan Hromádka šel po střední škole mistrovat na stavbu. Ke studiu se ale za rok vrátil a před pěti lety absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze. Už jako student
pracoval pro divizi 8 Metrostavu – prvně na stavbě
metra V.A. Roku 2014 přestoupil jako stavbyvedoucí
k divizi 6, aby se vrátil do rodného Jihočeského kraje,
kde se o rok později stal vedoucím projektu tamějšího
oblastního zastoupení.
Rád vzpomínáte na úpravy Václavského jezu v Písku…
Byla to první zakázka, kterou jsem na místě řídil v barvách divize 6 – v týmu Jaroslava Jedličky – a troufám si
ji označit za stavbu svého života, jaká se už možná nikdy
nebude opakovat. Namísto toho, abych téměř každý den
na staveniště dojížděl 100 km tam a zpět, jak bylo obvyklé
v předchozích letech, jsem ho totiž měl přímo pod okny.
Na jez jsem se chodil koupat už jako kluk, všechny kolem
jsem léta znal včetně subdodavatelů, byla tam prima parta, super investor, co víc si přát?
Tahle stavba skončila v červnu 2014. Co jste dělal dál?
Stal jsem se vedoucím projektu a začal řídit naráz několik
menších projektů, třeba výstavbu hokejbalového hřiště
v Prachaticích. Také tahle zakázka mi byla osobně blízká, protože hokejbal hraju za HC ŠD Písek a hřiště jsme
stavěli pro našeho dlouholetého rivala. Potom jsem budoval přístaviště na Vltavě v Purkarci a průmyslový areál
pro firmu Stavoklima v Českých Budějovicích, kde jsme
souběžně rekonstruovali památkově chráněný špitálek
Nejsvětější Trojice. Každá z těch staveb byla něčím specifická a rád na ně všechny vzpomínám.
Teď řídíte naráz tři projekty. Jak jsou daleko?
U vodního díla Hracholusky už skoro rok budujeme za pomoci divize 4 nové přemostění hráze, které by mělo být
hotové v září. V budějovické nemocnici jsme při modernizaci pavilonu Z dokončili bourací práce a základovou
desku pro přístavbu. Třetí největší projekt potrvá asi dva
roky. Jedná se o novostavbu administrativního centra
Piano v Českých Budějovicích. Vzhledem k tomu, že kolegové z divize 3 souběžně dostavují a přestavují nedaleké
obchodní centrum IGY, nastanou nám tu asi obtíže se
subdodavateli. Budějovice totiž nemají dostatečné kapacity stavebních firem na souběh takto velkých staveb.
Poradit si s tím ale musíme, tento problém nemáme jistě
jediní. U Piana dnes provádíme zemní práce a pracovníci
Zakládání staveb začali jistit stavební jámu. Tady zatím
nejvíc řešíme vysokou hladinu spodní vody a stížnosti
okolních obyvatel, kterým projekt není po chuti.
V roce 2015 jste se stal Manažerem juniorem Metrostavu. Co vám tohle ocenění přineslo?
Radost, že si vedení divize váží mé práce a práce mých
kolegů, bez kterých bych ocenění nezískal, a skvělý odborný zájezd do Španělska. Z mého pohledu byla tato
forma odměny určitě lepší než finanční. Program byl sice
náročný, ale špičkově připravený. S kolegy z Metrostavu
jsme si perfektně sedli a výborný byl i doprovod architekta Patrika Kotase, který jel náhodou s námi. Užil jsem si to.
Co vám na práci v Metrostavu nejvíc vyhovuje?
Divize 8 mi nabídla příležitost pracovat na velkých stavbách, po metru třeba na obchodním centru Galerie Teplice, při nichž jsem měl možnost poznat nejmodernější
technologie, vedení náročných zakázek i způsob řízení
práce v Metrostavu. Dostal jsem prostor rozvíjet se a důvěru od vedení obou divizí, 8 i 6. Ale hlavně party a týmy,
ve kterých jsem působil, byly vždycky fajn. V šestce máme také skvělé betonáře, těším se, že se znovu sejdeme
na stavbě v Budějovicích. Mohu se spolehnout i na kolegy
z divize 4, se kterými teď stavíme železobetonový most
na zmíněném vodním díle Hracholusky. Jako vedoucí projektu cítím podporu obchodního i technického úseku naší
divize i expertů z centrály. Teď třeba úzce spolupracujeme
s Ing. Pavlem Novákem, který nám u Piana pomáhá řešit
zakládání. Když to shrnu – líbí se mi, že se v Metrostavu
mezi sebou normálně a lidsky domluvíme a čím dál tím
lépe a rychleji si vzájemně vyhovíme.
01.09.16 12:02