strana 3

Střípky z muzea

METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE

Rekonstrukce historické budovy Národního muzea

(NM) v Praze probíhá už 16 měsíců. Stavbaři vedení

týmem ředitele výstavby Jana Kučery z divize 9 se při

ní věnují velmi široké škále činností.

Vznik podzemní chodby mezi historickou a novou budovou

NM umožní hloubený tunel pod Vinohradskou třídou

Vzhled stanice Malostranská inspirovalo okolí

Kvůli omezenému prostoru pro hloubení tunelu museli

stavbaři stroje přenášet pomocí jeřábů

Jednou z nejzajímavějších stanic pražského metra

vůbec je zastávka Malostranská. Nachází se v samém srdci historického centra v blízkosti Valdštejnského paláce, raně barokního klenotu postaveného

v letech 1623–1630 podle projektu italských architektů, jimiž byli Andrea Spezza, Giovanni Battista

Pieroni a Nicolò Sebregondi.

Protože na místě stanice, zprovozněné v srpnu roku 1978, původně stál historický dům U Tří králů, zvaný

též U Pětníku, kompenzovali architekti Zdeněk Drobný

a Otakar Kuča, který je autorem zahradních úprav atria,

jeho ztrátu nevšedně pojatým vstupním objektem metra. Koncipovali ho totiž jako reminiscenci na okolní

prostředí – tedy takřka v barokním duchu – jako nízký

a vzdušný kavárenský pavilon integrovaný do zahradního atria obehnaného zdí. Aby ještě umocnili výjimečnost

tohoto prostoru, z něhož se vstupuje přímo do někdejší

Valdštejnské jízdárny, která slouží Národní galerii jako

výstavní sál, opatřili jej vedle vodní hladiny také řadou

uměleckých děl a uměleckořemeslných detailů.

Největší pozornost poutají kopie barokních skulptur

či faksimile rokokových váz z roku 1770, které najdeme

v zahradě i vestibulu. Jejich autory byli sochaři Antonín

a Matyáš Bernard Braunové, kteří je původně zhotovili

pro špitál v Kuksu a zámek Valeč. Ostatní díla již pocházejí ze 70. let 20. století. Jde většinou o kamenické

a pasířské práce, na nichž se podílela plejáda umělců

včetně architekta Drobného, jenž je spolu s Ladislavem

Jiránkem autorem kašny a kamenných bazénků v atriu.

U vchodu do vestibulu metra je umístěna trojitá kovaná mříž s pozlacenými domovními znameními, která

odkazují na nejznámější malostranské domy – U Zlatého

slunce, U Zlatého klíče a U Tří housliček. Autorem této

půvabné mříže je akademický sochař Jan Smrž. Autory

dalších mříží pak jsou sochaři Josef Kobylka, Eduard

Řepka, Jaromír Brudhaus a Zbyněk Runčzik.

Posledním dílem, na které bychom neměli zapomenout, je drobný nárožní patník od Luboše Růžičky, který

nese datum 1978, tedy otevření stanice Malostranská.

Poločas nad přehradou

Je hotovo a přitom není. To si mohl v polovině července pomyslet vedoucí projektu Ing. Jiří Pups z divize 8

po úspěšné kolaudaci bytového domu C, který je součástí developerského projektu Hostivař – Nad Přehradou. Dokončené byty v něm už dnes přebírají jejich

majitelé. Hotovo však ještě není. Stejný tým stavbařů

má totiž v téže lokalitě za úkol postavit ještě dvě další

obytné budovy.

Výstavba projektu Nad Přehradou je rozdělená do pěti

etap. Dvě byly dokončeny už dřív, třetí – dům C (foto č. 1)

– prošla kolaudací před pár týdny. „Céčko se nám podařilo dokončit včas díky kvalitnímu týmu spolupracovníků.

Zkoordinovat požadavky klientských změn s provádění

stavby bylo totiž velmi náročné a předpokládám, že neméně složité bude i předávání bytů klientům,“ řekl Ing. Jiří

Pups. Developerská společnost Finep totiž byty nabízí

s možností variabilního umístění zařizovacích prvků podle

přání klientů, a to není pro žádné stavbaře jednoduchá

záležitost. Zvlášť pokud jsou z divize 8, která sice má bohaté zkušenosti ze staveb metra či zakázek pro energetiku

a průmysl, ale bytové výstavbě se často nevěnuje. I přesto

se jí tato náročná práce daří.

„Věřím, že nabyté zkušenosti z domu C nám pomohou

při provádění zbývající objektů A a F. Komplikace spojené

s klientskými změnami se snažíme předvídat už od začátku, přesto i tady očekávám největší problémy při plnění

požadavků budoucích majitelů bytů,“ dodal Ing. Pups.

1

Jakub Potůček

Trasu chodby křižují různá podzemní vedení. Stoka z první

republiky byla naštěstí zrušena už při výstavbě metra

je počet velkých bytových projektů, na kterých dnes Metrostav

pracuje. Patří mezi ně třeba soubor Na Vackově, Garden Towers,

U Dubu, AFI City III, Park Hloubětín nebo Atrium Kobylisy.

2

Divize 3 staví nový „domov“ pro vozidla Lexus

Do začátku září se kolegům podařilo vyhloubit a zajistit

druhou ze tří kotevních úrovní stavební jámy, která bude

sahat až 9 m pod terén. Ze 14 dilatačních úseků, na něž je

podzemní chodba rozdělena, jsou dnes rozestavěny čtyři

Kameníci snesli kuželky a madla z jihozápadní a severozápadní balustrády na terén, umyli je, očistili a zrestaurovali

Domovy pro lidi staví Metrostav poměrně často, ale

„domov“ pro auta jen málokdy. Teď jeden takový

vyrůstá u Bavorské ulice v pražských Stodůlkách. Autocentrum Lexus Praha zde staví tým Ing. Stanislava

Červeného z divize 3 pro investora Louwman Motor

Praha hned u sídla společnosti Toyota Motor Czech.

Podle stavbyvedoucího Ing. Milana Tericha už objekt o celkové užitné ploše 1730 m² začíná dostávat

konečnou podobu. Architekti mu vtiskli zajímavý tvar

nepravidelného pětiúhelníku (záruční a pozáruční servis),

který je vepsán do pravoúhlého trojúhelníku (showroom).

Dvoupodlažní zákaznická část objektu bude mít na střeše

11 parkovacích stání určených pro servis a samostatně

stojící sociální zázemí pro zaměstnance. V technické

a kancelářské části bude do přízemí vestavěné mezipatro.

Všechny výškové úrovně stavby zakryjí ploché střechy.

„Nejsložitější práce z celého projektu už máme doufám za sebou. Šlo o přeložky vodovodu a plynovodu o velkých průměrech – DN 400 a DN 500 – , které jsme museli

provést ještě před zahájením stavby vlastního objektu

autocentra. Náročná tu byla především koordinace naplánovaných činností s probíhajícími zemními a přípravnými

pracemi, které jsme museli zvládnout poměrně rychle

vzhledem k velmi krátké době na realizaci celé zakázky,“

vzpomíná Ing. Terich. Dnes už má autocentrum hotové

nejen založení na pilotách, ale i nosnou prefabrikovanou

konstrukci a nosné vyzdívky včetně nástavby ve druhém

nadzemním podlaží (foto č. 1). V nejbližší době stavbaře

čeká zastřešení a opláštění budovy. Fasády v 1. NP vytvoří

plechové PIR panely (foto č. 2) ve dvou šedých odstínech,

na obvod sociálního zázemí ve 2. NP použijí stavbaři zateplovací systém v bílé barvě.

Architektonické řešení, barevnost fasád i návrh interiérů vychází z jednotného firemního designu výrobce vozidel značky Lexus, který patří do koncernu Toyota. „Také

prostory, ve kterých se budou pohybovat zákazníci, musí

splňovat požadavky vizuálního stylu výrobce automobilů,

který je shodný pro všechna jeho autocentra v Evropě.

Klade důraz na vysokou kvalitu použitých materiálů, což

centrálně z ústředí Lexusu kontrolují,“ říká Ing. Terich.

Divize 3 začala ve Stodůlkách pracovat teprve letos na

konci dubna, její pracovníci už přesto mají za sebou hodně

práce. Musejí spěchat, nové autocentrum totiž má být dokončeno na začátku letošního prosince, kdy do něj dealer

začne stěhovat luxusní vozy Lexus. Precizně provedený

showroom se i se servisem otevře prvním zákazníkům

už na začátku příštího roku.

Vedle zkolaudovaného „Céčka“ dostává v Hostivaři

konečnou podobu i sousední dům A (foto č. 2) s 48 byty

o dispozicích 1+kk (od 29 m²) až po prostornější 4+kk

(do 119 m²). Vyšplhal se už do posledního desátého podlaží a začíná jej obalovat zateplený plášť. V interiérech

stavbaři lijí anhydritové podlahy a dokončují omítky.

U posledního rozestavěného domu označeného F (foto

č. 3) s 54 byty jsou zatím patrné jen železobetonové konstrukce dvou nadzemních podlaží.

Až tým Ing. Pupse projekt Nad Přehradou ukončí,

zavládne klid nejen nad Hostivařskou přehradou, ale také

v divizi 8, která si bude moci do portfolia staveb, jež ovládá, přidat další významný segment výstavby.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Martina Vampulová, foto archiv MTS

Zničené prvky nahradily nové z božanovského pískovce

–red–, foto Ing. arch. Irena Klingorová

Metrostav_16_2016.indd 3

1

2

3

Hostivařská přehrada neboli vodní nádrž Hostivař

vznikla v roce 1964 na jihovýchodním okraji Prahy jako

protipovodňové opatření na potoce Botič. Dosahuje

rozlohy až 42 hektarů a má objem 1 845 000 m3 vody.

Je 2,5 kilometru dlouhá, až 400 m široká a do 12 m

hluboká. Má tvar hada a díky svým rozměrům je

největší vodní plochou v Praze. Její 13 m vysoká zemní

sypaná hráz měří v koruně 110 m a byla vytvořena

z písčitých hlín, návodní těsnění je z hlín sprašových.

Na svazích kolem přehrady roste na 240 ha les.

01.09.16 12:03