strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Ve stanici Palmovka pracuje Metrostav potřetí
Metrostav je od začátku činnosti spojen s výstavbou
pražského metra. A i když se žádná další trasa podzemní dráhy v české metropoli nebuduje, ve stanici
Palmovka pracují dnes jeho zaměstnanci už potřetí
– v letech 1986–1990 ji postavili, v roce 2002 po povodních opravili a teď rekonstruují její západní vestibul
(foto č. 1), kde mění všech pět eskalátorů na nástupiště i na terén a zřizují bezbariérový výtah (foto č. 2).
„Administrativně je to složitější, protože tu vlastně
řešíme dvě zakázky naráz, ale to není pro veřejnost zajímavé. Pro cestující je podstatné, že od soboty 11. listopadu budou opět moci používat všechny vstupy do metra
z křižovatky ulic Zenklova a Na Žertvách a k tomu také
nový výtah. Deset dní nato ale uzavřeme kvůli rekonstrukci vestibul východní. V té době už budeme mít navíc
rozpracovanou obdobnou stavbu také ve stanici metra
Náměstí Republiky, takže už teď posilujeme náš tým,“ říká
vedoucí projektu Ing. Libor Zeman z divize 8.
2
Podle harmonogramu má přestavba první části stanice Palmovka trvat 152 dnů. Přitom 51 připadá na administrativní závěr díla včetně komplexních zkoušek a ze zbytku
byly 62 dnů prázdniny – stručně řečeno: je to náročná
práce v krátkém termínu. U všech rekonstrukcí se totiž
soutěží a rozbíhají všechny profese naráz, ne postupně
jako u novostavby, kde začínáte základy, a než se dostanete k elektroinstalacím, chvíli to trvá. A to ještě odpoledne na nástupišti nikdo nepracuje, jak si všiml zvídavý
pozorovatel a na „prohřešek“ upozornil investora. „Pán
ale netušil, že plot ve stanici jen ohrazuje prostor, jenž
využíváme pro přepravu strojního vybavení a materiálu,
který vozíme během nočních výluk z depa ve Zličíně. Takže se svou stížností neuspěl. Dva horní eskalátory jsme
ale naváželi z terénu. Tam jsme sice v červenci pracovali
v souběhu s rekonstrukcí přilehlého tramvajového tělesa,
ale problémy jsme neměli. S dodavatelem tohoto díla jsme
se dohodli a vyšli si vstříc. Když se totiž chce, všechno
jde. Záleží to jen na lidech,“ konstatuje Ing. Zeman.
Divize 8 posiluje vlastní kapacity
Až doposud vypisoval investor zakázky na stavbu jednotlivých úseků metra odděleně na část stavební a technologickou. Trasa metra D se ale bude soutěžit najednou,
všechno dohromady. Proto divize 8 rozšiřuje vlastní
kapacity, aby byla soběstačná i v jednotlivých profesích.
„Už teď s námi pracuje kolega, který ovládá silnoproud,
a připravujeme se na příchod slaboproudaře a vzduchaře, abychom mohli na „Déčko“ podat ucelenou nabídku
a měli i dostatečné reference,“ uzavírá vedoucí projektu.
Nová fasáda ve dvou etapách
Jedna z dominantních budov areálu Purkyňových kolejí, který se nachází v severozápadní části Brna, postupně mění svou podobu. Změna sice nebude radikální,
ale přesto viditelná na první pohled. Objekt s jedním
podzemním a 14 nadzemními podlažími totiž dostane
ve dvou etapách nová okna a dveře a především zateplený obvodový plášť. Tým Roberta Škareckého z divize 1 ve sdružení s PS Brno také opraví jeho střechu.
„Demontáž původní provětrané fasády z drátoskla
jsme mohli zahájit až poté, co vysokoškoláci opustili
koleje po skončení akademického roku,“ popisuje Robert
Škarecký. Výměna oken začala koncem července a už
na konci srpna muselo být hotovo, protože obě části
zakázky bude provázet velmi krátká dodací lhůta – první
etapa, která zahrnuje opravu severovýchodní a jihovýchodní fasády (foto), musí být dokončena letos na konci
listopadu. Zahájení druhé, při níž stavbaři opraví zbývající
části fasády a střešní plášť, je naplánováno na příští letní
prázdniny. V obou etapách bude třeba vyměnit celkem
506 oken a dveří uspořádaných do 209 okenních sestav.
Budova bude mít zvýrazněný sokl ve výšce jednoho
podlaží, kde cihelné pásky nahradí keramický obklad
aplikovaný na kontaktní zateplovací systém. Objektu bude
dominovat lehký předsazený plášť z neprůhledných barevných skleněných panelů, do nichž budou vsazena dřevohliníková okna. Lodžie v krajním sloupci dlouhé fasády
budou dozděny a osazeny okny s klasickým parapetem.
Únikové schodiště, část posledního ustupujícího podlaží
a copilitové konstrukce technického patra opláští tepelně
izolační plechové panely s výplní z minerální vaty.
S milimetrovou přesností
„K jihovýchodní straně budovy, kde vyčnívá těleso únikového schodiště, přiléhá dvoupodlažní objekt a na jeho
střeše nebylo ze statických důvodů možné založit lešení.
Kolegové je tady museli vybudovat na zavěšené ocelové
konstrukci. S ohledem na členitost fasády to byl pro
statika našeho partnera ve sdružení nelehký úkol,“ řekl
Robert Škarecký. „Hodně pečliví a precizní jsme museli
být také při umisťování dřevohliníkových oken v návaznosti na budovaný rastr provětrané fasády. Okna jsme
museli osazovat jak ve vertikální, tak i horizontální rovině
s přesností do několika milimetrů,“ dodává.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Metrostav_16_2017.indd 3
Záchranné složky získají moderní zázemí
Hasiči, strážníci městské policie i příslušníci Policie
ČR se v Českém Těšíně konečně dočkají. Po letech
vyjednávání a hlavně shánění finančních prostředků
na stavbu integrovaného výjezdového centra se ledy
pohnuly a divize 1 mohla před pár týdny začít s jeho
stavbou. V Sokolovské ulici vyrostou tři moderní budovy, které zajistí pohodlné a především funkční zázemí
pro bezpečnostní a záchranné složky v Českém Těšíně.
Budova pro hasiče bude dvoupodlažní a zakryje ji atypická střecha – částečně plochá a částečně oblouková vytvořená z nosných dřevěných vazníků. „V přízemí budou
garáže pro hasičské vozy a technické zázemí, v patře pak
tělocvična, šatny, hygienické zázemí, pokoje nebo kanceláře,“ popisuje vedoucí projektu Pavel Szmek.
Vzhledově totožný bude objekt pro strážníky, který
ale bude mít o patro navíc. V přízemí opět najdou prostor
garáže, ale i výslechové místnosti, cely předběžného
zadržení, kanceláře a sklad zbraní i munice. Druhé a třetí
nadzemní podlaží zaplní především kanceláře, zasedací
místnosti a nezbytné sociální zázemí. Naopak pouze jednopodlažní bude budova pro městskou policii, kde garáže
a kanceláře se sociálním zázemím doplní sklad zbraní.
Práce v Českém Těšíně právě započaly
Dnes jsou na staveništi patrné pouze základy budoucích
budov, stavbaři u některých z nich dokončili vrtání pilot.
„Zatím neočekávám žádné zásadní komplikace, zbrzdit
nás může jen časný nástup zimy, protože dokončení hrubé
stavby včetně střechy je naplánováno až do zimního období,“ uvádí Pavel Szmek. Vedoucí projektu nepočítá, že
by se na stavbě měly podílet další divize Metrostavu, jeho
tým ale využívá konzultace se specialisty z centrály ohledně kontroly statického projektu a návrhu střešní skladby.
2,5
Do konce příštího roku vyrostou v Českém Těšíně
nejen tři nové budovy, ale promění se i jejich okolí (vizualizace). Vznikne dostatečně velké parkoviště, zastřešené
stání pro jízdní kola a dokonce i hřiště s běžeckou dráhou
a cvičnou věží, kde budou policisti, strážníci i hasiči trénovat svou fyzickou zdatnost i připravenost k zásahu.
Martina Vampulová,
vizualizace Ateliér IDEA
Profesionální hasičská jednotka v Českém Těšíně
v současné době sídlí v požární zbrojnici z roku 1931,
která je v majetku města a je pro aktuální potřeby
Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského
kraje zcela nevyhovující. Budova totiž byla
vyprojektovaná a vybudovaná v době, kdy se používaly
malé stříkačky tažené koňmi, takže dnes mají řidiči
problém dostat dovnitř i ven moderní techniku.
Státní policisté zase sídlí ve vilce z roku 1895, takže
z hlediska zázemí jsou na tom dnes nejlépe městští
strážníci, kteří mají k dispozici zmodernizovanou
budovu se dvorem v Tovární ulici.
milionu metrů běžných pilot v počtu přibližně 190 tisíc kusů
obsáhne stavba rychlostní komunikace S7 Koszwały – Nowy
Dwór Gdański, kterou v Polsku buduje divize 4 Metrostavu.
Netradiční využití finišeru na pokládku CBK
V Soběšicích dokončuje tým Ing. Daniela Riedla z divize 3 rozšíření zemědělského areálu. Necelý rok trvající
zakázku zkomplikovalo hned na začátku neúnosné podloží, na závěr ale vylepšilo použití finišeru na pokládku
cementobetonového krytu (CBK) pro výstavbu podlah
lehacích boxů a uliček ve stáji dojnic.
Stáj s volným boxovým ustájením, jedním krmným
stolem a nestlanými krmišti, na něž navazují stlané lehací
boxy a nestlané kaliště, bude na zastavěné ploše 2928 m2
sloužit 297 dojnicím. Její ocelová jednopodlažní hala má
u štítů opláštění z průsvitných polykarbonátových desek
či lakovaného trapézového plechu, podélné stěny uzavírají
svinovací plachty. Střešní krytina je navržena z průsvitných komůrkových polykarbonátových vlnovek.
Na stáj navazuje nová paralelní dojírna s kapacitou
2 × 16 míst a veškerým příslušenstvím, kde technologicko-provozní část je jednopodlažní, technicko-hygienická
má o patro víc. Zvenku k dojírně přiléhá stojatý věžový
silotank na mléko s kapacitou 20 000 litrů. Pro uskladnění tekutých odpadů z živočišné výroby poslouží částečně
zapuštěná, nezastropená a nepropustná kruhová železobetonová jímka o užitné kapacitě 3062 kubíků.
„Nejsložitější okamžik jinak běžné stavby nastal vloni
v polovině listopadu, kdy se potvrdilo to, co jsme sice
předpokládali, ale investor od začátku odmítal akceptovat.
A sice, že podloží pod stájí je k založení zcela nevhodné.
Projekt počítal s únosností 40 MPa a my přitom nemohli
ani dokončit statickou zatěžovací zkoušku kvůli naprosto
neúnosné zemině. Nad rámec projektu jsme proto museli
vytěžit dalších 5000 m3 zeminy a nahradit je lomovým
kamenem, do čehož nám navíc nastala pravá šumavská
zima,“ říká Ing. Riedl.
Šikovný nápad pro kvalitu a rychlost
Relativně velká plocha rovných betonových podlah, které
bylo nutné ve stáji vybudovat, přivedla kolegy na myšlen-
1
ku vystavět je pomocí strojového parku divize 4 – konkrétně finišerů na pokládku CBK, které se běžně využívají
při stavbě silnic či dálnic. Nápad uplatnili, jen potřebovali
betonovat v době, kdy stroje Metrostavu nebyly volné,
práci proto zadali subdodavateli.
Dobrá zkušenost pro příště
„Pro betonáž lehacích boxů firma použila finišer Wirtgen
Power Curber 5700 (foto č. 1), pro pokládku CBK uliček
v šíři 3500–5500 mm nasadila finišer Gomaco s ukládkou
kluzných trnů do spár (foto č. 2). Dovolím si potvrdit, že
stroje svou práci splnily na výtečnou – co se týká kvality
uloženého betonu, zejména povrchu (foto č. 3), i rychlostí.
Při další podobné akci bychom proto zcela nepochybně
opět využili stejnou metodu. Jedinou nevýhodou bylo,
že projekt s touto technologií od začátku nepočítal a bylo
nutné dělat v něm změny za pochodu, třeba při uzemnění
hrazení, kotvení sloupků hrazení a sjednocení tvaru lehacích boxů,“ vzpomíná stavbyvedoucí Jiří Slováček.
Divize 3 si při této zakázce v Soběšicích v praxi potvrdila, že znalost vnitropodnikové nabídky je výhodná
a stroje na dopravní stavby lze dobře využít i u zemědělských či průmyslových zakázek.
–red–, foto archiv stavby
2
3
07.09.17 11:18