strana 2
Klepání na kolejnici
Projekt Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař
– Praha hlavní nádraží, II. část byl v polovině srpna
oficiálně zahájen slavnostním poklepem, předání staveniště pod vedením Ing. Ladislava Šabacha z divize 5
proběhlo již počátkem května.
Pohled na nablýskanou kolejnici a kladívka určená
pro symbolický akt (foto č. 1) jasně naznačoval, že jde
o důležitý projekt: hovoří se o největší železniční stavbě
tohoto desetiletí v hlavním městě. Slavnostního okamžiku se zúčastnili zástupci vedení naší společnosti, vedení
SŽDC a firem ve sdružení Metrostav, Swietelsky Rail
a SMP CZ a také ministr dopravy ČR Dan Ťok (foto č. 2),
který zdůraznil, že nová trať jednak urychlí cestu vlakem
do Českých Budějovic a následně do Lince a jednak se
zlepší regionální doprava v Praze a okolí.
„Chceme maximálně omezit vliv té stavby, minimálně
tím, že budeme využívat železniční dopravu pro transport
materiálu, čímž nebudeme zatěžovat komunikace. Šance
na zkrácení výstavby tu je, my o ní intenzivně jednáme se
všemi našimi partnery,“ řekl ve svém projevu obchodní
ředitel Metrostavu Ing. Karel Volf (foto č. 3).
Hotovo by mělo být zhruba za tři a půl roku. Trať bude
čtyřkolejná a vzniknou na ní dvě nové zastávky, jedna
naopak zanikne. Týká se to zastávky Praha-Strašnice,
která se přesune do prostor bývalého vršovického seřaďovacího nádraží a změní název na Praha-Zahradní Město
(foto č. 4). Nová bude i zastávka Praha-Eden, umístěná
nedaleko fotbalového stadionu pražské Slavie (foto č. 5)
v pražských Vršovicích.
–red–, foto Petr Adámek a SŽDC
1
2
PTÁME SE
Pavla Szmeka,
vedoucího projektů divize 1
BeMo zakládá spolkovou dálnici i domy v Berlíně
Divize Speciální zakládání společnosti BeMo Tunnelling (BeMo) pracuje na stavebních záměrech, mezi nimiž je třeba několik úseků spolkové dálnice, takzvané
Bundesautobahn 100 (BAB 100) či stavební jámy pro
dva významné projekty v Berlíně.
Projekt BAB 100 momentálně představuje z pohledu
speciálního zakládání nejrozsáhlejší staveniště společnosti BeMo. Práce by měly probíhat hlavně na úseku 6
s podúseky s označením č. 24, 25 a 26. V celkové délce
zhruba 255 m budou zřízeny stavební jámy z podzemních
štětových stěn s vodonepropustným dnem, které se zhotovuje hlubinně tryskovou injektáží. Tyto vodotěsné jámy
budou následně vyhloubeny. Místo křižuje městská dráha,
která bude v průběhu výstavby přeložena na ochranný
násep a povede přes čtyři pomocné mosty.
V rámci sdružení s firmou Heitkamp společnost
BeMo připraví prováděcí dokumentaci a statiku ke zhotovovaným objektům včetně naprojektování mostu pro
městskou dráhu. Jde o související stavbu, která pod úhlem 30° příčně křižuje dálnici. BeMo na stejném projektu
na stavebním úseku 1 zhotovuje jako subdodavatel pro
sdružení Hochtief–Bögl podzemní stěnu ze železobetonu.
Práce běží podle časového harmonogramu.
v plném provozu. I zde vzniká vana za pomoci podzemní
stěny a tryskovou injektáží (HDI) ve značné hloubce vodonepropustně zhotoveným dnem.
Jak už jsme informovali v loňském roce, BeMo pracuje na stavebních jámách pro kancelářskou budovu (ozn.
MK1) a Grand central hotel v Berlíně (ozn. MK2) (vizualizace). Část MK1 se již podařilo předčasně předat investorovi, byť zde ještě probíhá dodatečné čerpání zbytkové
vody. V druhé části MK2 se podařilo nainstalovat 45
m
hluboké vrtané piloty o průměru 1,2 Zmínit lze ještě
m.
tunelový projekt v Bertoldshofenu v Bavorsku, kde BeMo
připravuje 25 m hluboké podzemní stěny z vrtaných pilot,
které mají trvale zajistit předportálovou oblast u tunelu.
Všechny projekty jsou prováděny ve spolupráci se
společností Zakládání staveb, a. s., a tuto spolupráci si
BeMo pochvaluje. Oceňuje především vzájemnou důvěryhodnou komunikaci; za to všem zaměstnankyním
a zaměstnancům patří velké poděkování. Zdařbůh!
Rainer Güc ker, Rober t Do s t ál
Velké stavby v Berlíně
Letos v dubnu odstartovaly prováděcí práce na zhotovení vodotěsné stavební jámy o rozloze 3200 m², která
se nachází na zadní straně světoznámé nákupní ulice
Kurfürstendamm v Berlíně (foto). Oblast se vyznačuje
hustou zástavbou s obytnými, obchodními a kancelářskými budovami, které v průběhu stavebních prací zůstávají
Metrostav má v Norsku vysokou reputaci
Potvrzuje v rozhovoru mimořádný a zplnomocněný velvyslanec České republiky v Norském království a v Islandské republice JUDr. Jaroslav Knot, Ph.D., jenž se
v Norsku účastní slavnostních akcí u našich významných staveb (na snímku vlevo). Je také autorem řady
článků popularizujících Skandinávii.
3
4
5
Metrostav_16_2018.indd 2
Jaká je vaše zkušenost s Metrostavem v Norsku?
Osobně považuji společnost Metrostav za vlajkovou loď
úspěšného působení české firmy na velmi náročném
a sofistikovaném norském trhu. Když mne vaši vysocí
manažeři oslovili, abych se zúčastnil slavnostních závěrečných odpalů, neváhal jsem ani minutu s tím, že bych
tuto poctu odmítl. Napomáhání úspěšnému etablování
se českých společností zde v Norsku patří mezi mou
absolutní prioritu. Fortel, preciznost a poctivost razičů,
střelmistrů, techniků a ostatních metrostaváků si získaly vysokou reputaci nejen u Statens Vegvesen, což je
obdoba našeho Ředitelství silnic a dálnic, ale především
u uživatelů stavebních děl. Metrostav má za sebou několik
velmi povedených projektů, z těch posledních bych zmínil
například dálniční obchvat Kongsbergu, a další stojí před
ním (projekt u Trondheimu). Mimochodem nemohu opomenout ani značné úspěchy vaší společnosti na Islandu,
který je druhým státem v mé působnosti. Člověk je opravdu pyšný na to, když uprostřed norského či islandského
pohoří stojí nový tunel a u něj je logo Metrostavu.
Které další české subjekty spolupracují s norskými
partnery a co do Norska vyvážíme?
Z českých subjektů na norském trhu vedle Metrostavu
úspěšně působí např. Škoda Auto, ELFE (subdodávky
pro námořní plošiny), FAGUS (montované stavby), Hutní
montáže, a. s. (jeřábová technika) a řada dalších. Mezi
hlavní vývozní komodity z ČR do Norska patří osobní
automobily, pneumatiky, výrobky ze železa a oceli, montované stavby, nábytek, přírodní a umělé textilie, stavební a zemědělské stroje, sportovní potřeby či hračky.
Z Norska dovážíme ryby, korýše a rybí maso, hliník, měď,
zinek, lékařské nástroje, léky a farmaceutické zboží, zemědělské, lesnické a zahrádkářské stroje a ruční nářadí.
Velmi mne těší, že se intenzita spolupráce mezi českými
a norskými subjekty měřená objemem vzájemné obchodní výměny v posledních dvou letech výrazně prohloubila.
Jak vnímají Norové Českou republiku?
Naše země má v Norsku mimořádně dobré renomé. Jsme
známi jako technicky zdatný národ. Reklamu nám rovněž
dělají naši sportovci. Kupříkladu biatlonistka Gabriela
Koukalová měla mezi Nory řadu skalních fanoušků, ví se
o kvalitě českého hokeje, populární jsme i díky florbalu.
K dobrému tónu mezi Nory patří návštěva Prahy, jež je
nesmírně oblíbena pro bohaté turistické a kulturní vyžití.
–red–, foto archiv stavby
Po absolvování Střední průmyslové školy Karviná se
mu naskytla šance pracovat v Německu, kde jako mistr
na stavbách působil šest let. Získal tam cenné zkušenosti a zdokonalil si cizí jazyk. Do Metrostavu nastoupil před 11 lety, když divize 1 potřebovala na Ostravsku
vytvořit nový tým. Na svém kontě má řadu zajímavých
staveb včetně několika zakázek ve Slévárnách Třinec.
Jaká byla vaše cesta do naší stavební firmy?
Po návratu z Německa jsem na čas pracoval u konkurenční firmy. Po dvou letech ale přišla zajímavá nabídka.
Metrostav chtěl na Ostravsku založit dva projektové týmy,
aby divize 1 lépe zvládala pozemní zakázky, které se tehdy
soutěžily. Nastoupil jsem jako vedoucí projektu.
Vybavíte si první projekty?
Ano. Byly to obytné domy Kateřinky v Opavě a v té době
jsem také stavěl autosalon ve Frýdku-Místku. Potom přišla zakázka, kterou jsme cenili v Ostravě, ale pracovalo
se u Mladé Boleslavi. Šlo o Muzeum lihovarnictví a cukrovarnictví Dobrovice. Byl to první projekt, kdy jsem se
musel s naším týmem sbalit a odjet na čtyři roky pryč
od rodiny. Stavěli jsme jednu etapu, pak se nám podařilo
vyhrát a provést etapu druhou. Dnes je muzeum funkční
a Metrostav dokonce za tento projekt získal ocenění Stavba roku Středočeského kraje.
Opustit rodinu na poměrně dlouhou dobu nebylo určitě
snadné. Jak silná byla tehdy motivace?
V té době u nás na Moravě velké projekty nebyly, respektive se teprve připravovaly. Náš tehdejší ředitel
Ing. Milan Veselský (dnes je ředitelem divize 6, pozn.
red.) mě přemluvil, abych do toho šel. Kolegové v Praze
na to neměli kapacity, protože jejich týmy byly obsazené
pro jiné projekty. Ale nelitoval jsem, šlo o zakázku, která
skončila v zisku a pro Metrostav byla velmi úspěšná. Tato
přestavba nebyla přitom jednoduchá.
Co následovalo, když jste se vrátil zpět na Ostravsko?
Začala éra liniových staveb a kanalizací. Podařilo se nám
vyhrát dvě zakázky: jedna se týkala kanalizace v Novém
Jičíně, druhá a většího rozsahu představovala výstavbu
kanalizace obcí okolo města Havířov. Mezitím jsme také
dělali menší projekt, který se týkal zateplení Střední průmyslové školy ve Frýdku-Místku či autobusové nádraží
v Havířově. A zajímavé byly také dvě akce za provozu ve
Fakultní nemocnici Ostrava. Za tu dobu, co jsem v Metrostavu, jsem tak už zažil snad všechny druhy staveb.
Mezi ně patří určitě stavby ve Slévárnách Třinec. Co
tyto zakázky zahrnují?
Na přelomu let 2014 a 2015 jsme dostali nabídku na stavbu indukčních pecí za 150 milionů korun. Zbourali jsme
starou indukční pec, která měla výkon tři tuny, a stavěli
dvě nové o výkonu 15 tun. Když jsme pece dodělali, vedení
sléváren bylo velice spokojené. Dali nám šanci stavět další
a už tam budujeme pátou. Dodnes se tam každý rok daří
získat nějakou zakázku.
Na čem ve slévárnách pracujete nyní?
Doděláváme tam dvě akce, které budeme končit na Vánoce: je to inovace procesu formování a stavba žíhací pece.
Práce jsou to zajímavé, ale také náročné. Všechny zakázky
se přece jen dělají za provozu slévárny. Je to obrovská
hala, uprostřed níž sice máme malé oplocení, ale pohybují
se tam jeřáby s tekutým železem a všude je samozřejmě
hluk. Jinak kromě sléváren mě čekají dva projekty, které
jsme vyhráli: kanalizaci v Hodslavicích a sportovní halu
v Českém Těšíně. Už jsem si nějak zvykl, že dělám najednou tři čtyři stavby... Zvládám to ale také hlavně díky
svému perfektnímu kolektivu.
Máte vůbec čas relaxovat?
Ano, ale ne často. Můj hlavní koníček je myslivost. Mám
svoji honitbu ve vojenském prostoru Libavá, kde není ani
signál mobilního telefonu a mám klid. A tak po práci kolem
páté šesté sedám do auta a jedu do lesa. Už jsme domluvení s manželkou, že přes týden můžu, ovšem o víkendu
musím být doma.
Za rozhovor děkuje David Kalců
11.09.18 14:37