strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Dokončili jsme moderní sportoviště v Ostravě
Sportovci z moravskoslezské metropole mají jistě radost z nového in-line parku U Cementárny (foto č. 1),
který vybudoval tým divize 1. Navazuje tak na první
etapu, která byla otevřena v září 2014. Oba areály nyní
nabídnou bruslařům dohromady 3000 m drah včetně
speciální klopené dráhy o délce 200 m.
V areálu, který provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy (Sareza), jsou k dispozici
i tenisové kurty, skate park, hřiště pro parkour a pumptracková dráha. Právě náctileté návštěvníky přiláká skatepark
s železobetonovou skořepinou a povrchem z cementové
pálené omítky (foto č. 2). Zrekonstruovány byly komunikace a chodníky, přibyla odpočinková místa s lavičkami,
stojany na kola i odpadkové koše. Vzniklo také zázemí pro
sportovce – šatny, sprchy, WC a půjčovna náčiní.
Stavba byla zahájena v červenci 2017 pod vedením
Ing. Lukáše Horuty. Hlavním cílem bylo do loňské zimy
zvládnout většinu zemních prací jak pro komunikace
a odvodnění sportovišť vsakovacími vrty, tak pro přípojky
a trasy vedení. „Bylo nutné zastřešit i objekt samotného
zázemí, abychom mohli v pracích pokračovat i přes zimní
období uvnitř objektu. Z jara se hned rozjely práce na pokládce obrub kolem in-line dráhy a od jižního cípu areálu
jsme zahájili pokládku asfaltových povrchů,“ popisuje
stavbyvedoucí Ing. et Ing. Radomír Kasza.
Překážky žádaly preciznost
Při budování skateparku bylo potřeba sáhnout k ne zcela
obvyklým postupům. Jednotlivé překážky byly vytvářeny
za pomoci stříkaného a pigmentovaného betonu, kdy
byly následně ručně hlazeny do požadovaného tvaru. „Při
výstavbě tenisového kurtu nám asfaltový podklad musel
nachystat finišer ve třech vrstvách, na který bylo následně použito osm vrstev stěrky, aby zhotovení odpovídalo
požadavkům Mezinárodní tenisové federace (ITF),“ vysvětluje inženýr Kasza. Stavba byla situována do bývalého
nemocničního areálu a provádění zemních prací nebylo
z tohoto důvodu vůbec jednoduché. ,,Vše se ale zvládlo
v zasmluvněném termínu a areál dnes už několik týdnů
slouží plně veřejnosti, za což děkuji celému realizačnímu
týmu,“ dodává vedoucí projektu Ing. Lukáš Horuta.
–r e d – , f o t o D r a h o s l a v R a m í k
Pleskotova atypická lávka v Písku už stojí
Město Písek se může chlubit nejen nejstarším kamenným mostem v České republice, ale teď už i nejnovější
atypickou lávkou pro pěší. Už jen necelý měsíc totiž
dělí vedoucího projektu Ing. Milana Hromádku a jeho
tým z divize 6 od dokončení lávky, která spojí městskou
část Hradiště v Písku s Václavským předměstím.
Nejen tým Ing. Hromádky, ale i spolupracovníci
Ing. Ondřeje Benčiče z divize 3 mají za sebou náročných
sedm měsíců. Lávka je totiž výjimečná jednak tím, že ji
navrhl významný architekt Josef Pleskot, rodák z Písku, který je mimo jiné podepsán pod architektonickým
návrhem centrály Metrostavu, a jednak pozoruhodnými
parametry a celou konstrukcí.
Podle údajů města Písku se s lávkou nad Václavským jezem, kde v minulosti býval brod přes řeku Otavu,
v územním plánu města počítalo už před 100 lety. Ale
teprve v roce 2013 se písecká veřejnost poprvé seznámila
s konkrétním projektem z dílny Josefa Pleskota. A dnes už
stojící lávka je také první větší prací tohoto významného
představitele moderní české architektury v rodném městě.
až 4,8 metru a výška až 3,6 metru. Na stavbě jsme pak
museli lávku sestavit na předmontážní rošt, a to pomocí
jeřábu LTM 1100 (nosnost 100 tun počítána 3 m od otoče
jeřábu). Následně byla lávka svařena do jednoho dílce
a do pozice usazena jako břemeno o hmotnosti 32 tun
pomocí mobilního jeřábu LTM 1500,“ popisuje Ing. Benčič, jehož tým ocelovou konstrukci nejen vyrobil, ale také
namontoval. Poté byl osazen pylon a táhla lávky (dvě
zadní o průměru M76 a šest předních o průměru M36).
Podobný postup se opakoval i při usazování visuté části
lávky, která byla na stavbu dopravena dokonce pomocí
pěti nadrozměrných nákladů, na stavbě sestavena na
předmontážní rošt jeřábem a svařena do jednoho dílce.
„Díky perfektní spolupráci máme to nejhorší za sebou.
Nyní ještě musíme dokončit železobetonové rampy, chodník, kamenické práce a schodiště, které bude sloužit pro
vstup na lávku. Nastává boj s časem, protože dílo musí
být kompletně dokončeno nejpozději 25. září. Pevně ale
věřím, že to zvládneme,“ uzavírá Milan Hromádka.
Martina Vampulová, foto archiv stavby
Velká podívaná nad Otavou
Konstrukce lávky je ojedinělá. Její pravá část je visutá
v délce 81,7 m a levá část je naopak zavěšená v délce
46,7 m. Pylony u visuté lávky jsou vysoké zhruba 14,5 m,
u zavěšené 10 m. Celková tonáž lávky dosahuje 119 tun!
„Těleso obou lávek je celosvařované, trojboké, příhradové
z trubek svařovaných na pronik,“ popisuje vedoucí projektu z provozu ocelových konstrukcí divize 3 Ing. Benčič.
Velkou podívanou nejen pro místní obyvatele bylo
umisťování lávky přes řeku Otavu (foto). „Zavěšená
lávka byla na stavbu přepravena jako dva nadrozměrné
náklady, kdy délky dílců dosahovaly 24,6 a 22 metrů, šířka
Budování nové školy připomíná symbolická lípa
Ve středočeských Líbeznicích, jen dva kilometry severně od okraje Prahy, v létě začala slavnostně stavba nového školního pavilonu pro děti ze sedmi obcí – Měšic, Baště, Předboje, Nové Vsi, Zlonína, Bořanovic a Líbeznic.
Moderní a pozoruhodnou jednopodlažní kruhovou budovu (vizualizace č. 1) by měl tým Josefa Majera z divize 9
dokončit v srpnu 2019, celou zakázku by měl uzavřít do ledna 2020.
Délka in-line dráhy 1596 m, po celé délce šířka 4 m.
Celková plocha skateparku 1600 m², překážky jsou
z hlazeného betonu, skatepark je osvětlený.
Plocha areálu pro parkour 600 m², stavebnicový
2
systém překážek a prvků má stěnové a trubkové
prvky (ocel, beton).
Čtyři tenisové kurty celkem o ploše 2592 m²
jsou s umělým povrchem (monolitická vrstva
z polyuretanu na asfaltovém koberci).
Nové parkoviště s kapacitou 108 míst + 6 pro ZTP.
Stavba dálnice u Krušovic pomáhá archeologům
Výstavba silnic a dálnic, na kterých se podílí i divize 4,
mimo jiné umožňuje nahlédnout do života našich předků. V průběhu srpna probíhal zajímavý archeologický
výzkum u naší stavby dálnice D6 u Krušovic.
V místě aktuálně probíhá budování 4,2 km dlouhého
obchvatu Řevničova, který je součástí prodloužení dálnice D6 směrem na Karlovy Vary. Metrostav je tu lídrem
ve sdružení a na tomto úseku pracuje tým Ing. Zdeňka
Rozsypálka z divize 4. Dílo celkem zahrnuje 65 stavebních
objektů včetně mimoúrovňové křižovatky či čtyři dálniční
mosty a dva mosty přes dálnici.
Ve stoupání od Krušovic směrem na Prahu, hned vedle
současné komunikace, vzniká násyp pro vedení nové dopravní tepny. V srpnu tam ovšem také pracovali archeologové, a byť se na zhruba čtyři až pět týdnů v místě zastavily
stavební práce, vše probíhalo podle plánu. „Nacházíme tu
převážně střepy keramiky, konkrétně jde o úlomky věcí,
které fungovaly v běžném životě zemědělců. Také to byly
různé mísy, hrnce a zásobní nádoby. Existovalo tady pravě-
ké sídliště, které můžeme přiřadit k mladší až pozdní době
bronzové, v letech 1350 až 800 před naším letopočtem,“
vysvětluje archeolog Martin Volf (na snímku vlevo).
Průzkum předcházel sanaci podloží násypu
Fakticky je to důkaz, že i tato oblast byla v dávné minulosti
využívána. Překvapivé je to, že toto pravěké sídliště vzniklo před téměř 3000 lety na kopci. Většina osad se totiž
budovala v údolí podél vodních toků. Po nabrání materiálu
z terénu čeká archeologa dlouhá práce, často až na půl
roku. Zpracuje zjištěná data a nové poznatky zanese do
map. Martin Volf si pochvaluje, že stavba tohoto typu,
kdy dochází k odkrývkám zeminy, archeologům pomáhá
a přispívá tak k obohacení našeho kulturního dědictví.
Jakmile skončí průzkum, stavbaři započnou zemní
práce. Proběhne sanace podloží násypu a bude vznikat
násypové těleso. „V harmonogramu se s archeologickým
průzkumem počítalo, nemá to tedy vliv na postup výstavby. Jinak o kousek dál v trase budoucí dálnice probíhá
těžba zahloubeného zářezu. Také musíme dokončit objekt
132, což je přeložka nynější komunikace,“ vysvětluje Stanislav Sýkora, stavbyvedoucí divize 4.
Stavební práce ztěžovalo nadměrné sucho a s tím
související vysoká prašnost velmi jemného jílovitého
materiálu. „Přijali jsme opatření, kdy naše vozidla jezdí
rychlostí maximálně 30 km/hod. Tato zemina se chová
jako písek, na kolech vozidel ulpívá a roznáší se na přilehlé
komunikace,“ dodává Stanislav Sýkora. I tak stavbaři
dělají vše pro to, aby úsek mohl být dokončen do května
2021 s tím, že zprovozněn může být o šest měsíců dřív.
–red–, foto autor
Metrostav_16_2018.indd 3
1
„Stavbu jsme zahájili hned po zasazení symbolické
lípy. Dnes ve školním areálu provádíme zemní práce
a kolegové z firmy Pragis zakládají piloty. Po jejich dokončení na ně navážou i monolitickými železobetonovými konstrukcemi kruhového jednopodlažního pavilonu
s rozlohou téměř 5000 m2. Jednáme i se Subterrou, jejíž
pracovníci by mohli zajistit zdravotně technické instalace,
ústřední topení a elektroinstalace,“ shrnuje následující
práce stavbyvedoucí Ing. Petr Misauer.
Školnímu areálu v Líbeznicích dominuje historická
budova z roku 1956, kterou zvlášť v poslední době doplňují
nové pavilony, protože počet dětí v obci i jejím okolí dramaticky roste. Nestačí jim už ani před třemi lety dokončená
novostavba rondelu pro osm tříd prvního stupně. Na její
oblou formu i tvar hřiště či parkového bludiště navázali
autoři z ateliéru Grulich architekti a další nový pavilon
navrhli jako přízemní kruhovou stavbu s atriem a vloženou
kruhovou jídelnou. Ze západní strany objekt přechází v terénní vlnu a využívá rozdílných výškových úrovní.
Budova se zelenou střechou respektuje přírodní prostředí
Ve 20 nových učebnách se bude moci od příštího září
vzdělávat až 600 nových žáků. Gastroprovoz s výdejem
až 1625 pokrmů denně a jídelna s kapacitou 400 míst poslouží celému školnímu zařízení. Pavilon (vizualizace č. 2)
doplní podzemní tunel, který jej spojí se šatnovým prostorem současné školy. Součástí zakázky jsou i zpevněné
plochy, komunikace, parkoviště, točna školního autobusu
a veškerá potřebná technologická zařízení. Rozloha řešeného území dosáhne téměř 16 500 m2.
Nový komplex rozvine současnou podobu školního
areálu a citlivě jej prováže se zeleným pásmem, které se
nachází kolem Líbeznic. Obálku pavilonu proto vytvoří
plochá extenzivní vegetační střecha doplněná bodovými
světlíky a jednoduchá omítnutá fasáda s pravidelně rozmístěnými vysokými okny. Kvůli tepelnému komfortu budou zasklena izolačním trojsklem. O tom, že všem v obci
záleží na zachování přírodního vzhledu prostředí, svědčí
i lípa, která byla slavnostně zasazená na začátku stavby
místo položení základního kamene.
Ing. Lenka Svobodová, vizualizace Grulich
architekti
2
11.09.18 14:37