strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Dokončili jsme moderní sportoviště v Ostravě

Sportovci z moravskoslezské metropole mají jistě radost z nového in-line parku U Cementárny (foto č. 1),

který vybudoval tým divize 1. Navazuje tak na první

etapu, která byla otevřena v září 2014. Oba areály nyní

nabídnou bruslařům dohromady 3000 m drah včetně

speciální klopené dráhy o délce 200 m.

V areálu, který provozuje společnost Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy (Sareza), jsou k dispozici

i tenisové kurty, skate park, hřiště pro parkour a pumptracková dráha. Právě náctileté návštěvníky přiláká skatepark

s železobetonovou skořepinou a povrchem z cementové

pálené omítky (foto č. 2). Zrekonstruovány byly komunikace a chodníky, přibyla odpočinková místa s lavičkami,

stojany na kola i odpadkové koše. Vzniklo také zázemí pro

sportovce – šatny, sprchy, WC a půjčovna náčiní.

Stavba byla zahájena v červenci 2017 pod vedením

Ing. Lukáše Horuty. Hlavním cílem bylo do loňské zimy

zvládnout většinu zemních prací jak pro komunikace

a odvodnění sportovišť vsakovacími vrty, tak pro přípojky

a trasy vedení. „Bylo nutné zastřešit i objekt samotného

zázemí, abychom mohli v pracích pokračovat i přes zimní

období uvnitř objektu. Z jara se hned rozjely práce na pokládce obrub kolem in-line dráhy a od jižního cípu areálu

jsme zahájili pokládku asfaltových povrchů,“ popisuje

stavbyvedoucí Ing. et Ing. Radomír Kasza.

Překážky žádaly preciznost

Při budování skateparku bylo potřeba sáhnout k ne zcela

obvyklým postupům. Jednotlivé překážky byly vytvářeny

za pomoci stříkaného a pigmentovaného betonu, kdy

byly následně ručně hlazeny do požadovaného tvaru. „Při

výstavbě tenisového kurtu nám asfaltový podklad musel

nachystat finišer ve třech vrstvách, na který bylo následně použito osm vrstev stěrky, aby zhotovení odpovídalo

požadavkům Mezinárodní tenisové federace (ITF),“ vysvětluje inženýr Kasza. Stavba byla situována do bývalého

nemocničního areálu a provádění zemních prací nebylo

z tohoto důvodu vůbec jednoduché. ,,Vše se ale zvládlo

v zasmluvněném termínu a areál dnes už několik týdnů

slouží plně veřejnosti, za což děkuji celému realizačnímu

týmu,“ dodává vedoucí projektu Ing. Lukáš Horuta.

–r e d – , f o t o D r a h o s l a v R a m í k

Pleskotova atypická lávka v Písku už stojí

Město Písek se může chlubit nejen nejstarším kamenným mostem v České republice, ale teď už i nejnovější

atypickou lávkou pro pěší. Už jen necelý měsíc totiž

dělí vedoucího projektu Ing. Milana Hromádku a jeho

tým z divize 6 od dokončení lávky, která spojí městskou

část Hradiště v Písku s Václavským předměstím.

Nejen tým Ing. Hromádky, ale i spolupracovníci

Ing. Ondřeje Benčiče z divize 3 mají za sebou náročných

sedm měsíců. Lávka je totiž výjimečná jednak tím, že ji

navrhl významný architekt Josef Pleskot, rodák z Písku, který je mimo jiné podepsán pod architektonickým

návrhem centrály Metrostavu, a jednak pozoruhodnými

parametry a celou konstrukcí.

Podle údajů města Písku se s lávkou nad Václavským jezem, kde v minulosti býval brod přes řeku Otavu,

v územním plánu města počítalo už před 100 lety. Ale

teprve v roce 2013 se písecká veřejnost poprvé seznámila

s konkrétním projektem z dílny Josefa Pleskota. A dnes už

stojící lávka je také první větší prací tohoto významného

představitele moderní české architektury v rodném městě.

až 4,8 metru a výška až 3,6 metru. Na stavbě jsme pak

museli lávku sestavit na předmontážní rošt, a to pomocí

jeřábu LTM 1100 (nosnost 100 tun počítána 3 m od otoče

jeřábu). Následně byla lávka svařena do jednoho dílce

a do pozice usazena jako břemeno o hmotnosti 32 tun

pomocí mobilního jeřábu LTM 1500,“ popisuje Ing. Benčič, jehož tým ocelovou konstrukci nejen vyrobil, ale také

namontoval. Poté byl osazen pylon a táhla lávky (dvě

zadní o průměru M76 a šest předních o průměru M36).

Podobný postup se opakoval i při usazování visuté části

lávky, která byla na stavbu dopravena dokonce pomocí

pěti nadrozměrných nákladů, na stavbě sestavena na

předmontážní rošt jeřábem a svařena do jednoho dílce.

„Díky perfektní spolupráci máme to nejhorší za sebou.

Nyní ještě musíme dokončit železobetonové rampy, chodník, kamenické práce a schodiště, které bude sloužit pro

vstup na lávku. Nastává boj s časem, protože dílo musí

být kompletně dokončeno nejpozději 25. září. Pevně ale

věřím, že to zvládneme,“ uzavírá Milan Hromádka.

Martina Vampulová, foto archiv stavby

Velká podívaná nad Otavou

Konstrukce lávky je ojedinělá. Její pravá část je visutá

v délce 81,7 m a levá část je naopak zavěšená v délce

46,7 m. Pylony u visuté lávky jsou vysoké zhruba 14,5 m,

u zavěšené 10 m. Celková tonáž lávky dosahuje 119 tun!

„Těleso obou lávek je celosvařované, trojboké, příhradové

z trubek svařovaných na pronik,“ popisuje vedoucí projektu z provozu ocelových konstrukcí divize 3 Ing. Benčič.

Velkou podívanou nejen pro místní obyvatele bylo

umisťování lávky přes řeku Otavu (foto). „Zavěšená

lávka byla na stavbu přepravena jako dva nadrozměrné

náklady, kdy délky dílců dosahovaly 24,6 a 22 metrů, šířka

Budování nové školy připomíná symbolická lípa

Ve středočeských Líbeznicích, jen dva kilometry severně od okraje Prahy, v létě začala slavnostně stavba nového školního pavilonu pro děti ze sedmi obcí – Měšic, Baště, Předboje, Nové Vsi, Zlonína, Bořanovic a Líbeznic.

Moderní a pozoruhodnou jednopodlažní kruhovou budovu (vizualizace č. 1) by měl tým Josefa Majera z divize 9

dokončit v srpnu 2019, celou zakázku by měl uzavřít do ledna 2020.

 Délka in-line dráhy 1596 m, po celé délce šířka 4 m.

 Celková plocha skateparku 1600 m², překážky jsou

z hlazeného betonu, skatepark je osvětlený.

 Plocha areálu pro parkour 600 m², stavebnicový

2

systém překážek a prvků má stěnové a trubkové

prvky (ocel, beton).

 Čtyři tenisové kurty celkem o ploše 2592 m²

jsou s umělým povrchem (monolitická vrstva

z polyuretanu na asfaltovém koberci).

 Nové parkoviště s kapacitou 108 míst + 6 pro ZTP.

Stavba dálnice u Krušovic pomáhá archeologům

Výstavba silnic a dálnic, na kterých se podílí i divize 4,

mimo jiné umožňuje nahlédnout do života našich předků. V průběhu srpna probíhal zajímavý archeologický

výzkum u naší stavby dálnice D6 u Krušovic.

V místě aktuálně probíhá budování 4,2 km dlouhého

obchvatu Řevničova, který je součástí prodloužení dálnice D6 směrem na Karlovy Vary. Metrostav je tu lídrem

ve sdružení a na tomto úseku pracuje tým Ing. Zdeňka

Rozsypálka z divize 4. Dílo celkem zahrnuje 65 stavebních

objektů včetně mimoúrovňové křižovatky či čtyři dálniční

mosty a dva mosty přes dálnici.

Ve stoupání od Krušovic směrem na Prahu, hned vedle

současné komunikace, vzniká násyp pro vedení nové dopravní tepny. V srpnu tam ovšem také pracovali archeologové, a byť se na zhruba čtyři až pět týdnů v místě zastavily

stavební práce, vše probíhalo podle plánu. „Nacházíme tu

převážně střepy keramiky, konkrétně jde o úlomky věcí,

které fungovaly v běžném životě zemědělců. Také to byly

různé mísy, hrnce a zásobní nádoby. Existovalo tady pravě-

ké sídliště, které můžeme přiřadit k mladší až pozdní době

bronzové, v letech 1350 až 800 před naším letopočtem,“

vysvětluje archeolog Martin Volf (na snímku vlevo).

Průzkum předcházel sanaci podloží násypu

Fakticky je to důkaz, že i tato oblast byla v dávné minulosti

využívána. Překvapivé je to, že toto pravěké sídliště vzniklo před téměř 3000 lety na kopci. Většina osad se totiž

budovala v údolí podél vodních toků. Po nabrání materiálu

z terénu čeká archeologa dlouhá práce, často až na půl

roku. Zpracuje zjištěná data a nové poznatky zanese do

map. Martin Volf si pochvaluje, že stavba tohoto typu,

kdy dochází k odkrývkám zeminy, archeologům pomáhá

a přispívá tak k obohacení našeho kulturního dědictví.

Jakmile skončí průzkum, stavbaři započnou zemní

práce. Proběhne sanace podloží násypu a bude vznikat

násypové těleso. „V harmonogramu se s archeologickým

průzkumem počítalo, nemá to tedy vliv na postup výstavby. Jinak o kousek dál v trase budoucí dálnice probíhá

těžba zahloubeného zářezu. Také musíme dokončit objekt

132, což je přeložka nynější komunikace,“ vysvětluje Stanislav Sýkora, stavbyvedoucí divize 4.

Stavební práce ztěžovalo nadměrné sucho a s tím

související vysoká prašnost velmi jemného jílovitého

materiálu. „Přijali jsme opatření, kdy naše vozidla jezdí

rychlostí maximálně 30 km/hod. Tato zemina se chová

jako písek, na kolech vozidel ulpívá a roznáší se na přilehlé

komunikace,“ dodává Stanislav Sýkora. I tak stavbaři

dělají vše pro to, aby úsek mohl být dokončen do května

2021 s tím, že zprovozněn může být o šest měsíců dřív.

–red–, foto autor

Metrostav_16_2018.indd 3

1

„Stavbu jsme zahájili hned po zasazení symbolické

lípy. Dnes ve školním areálu provádíme zemní práce

a kolegové z firmy Pragis zakládají piloty. Po jejich dokončení na ně navážou i monolitickými železobetonovými konstrukcemi kruhového jednopodlažního pavilonu

s rozlohou téměř 5000 m2. Jednáme i se Subterrou, jejíž

pracovníci by mohli zajistit zdravotně technické instalace,

ústřední topení a elektroinstalace,“ shrnuje následující

práce stavbyvedoucí Ing. Petr Misauer.

Školnímu areálu v Líbeznicích dominuje historická

budova z roku 1956, kterou zvlášť v poslední době doplňují

nové pavilony, protože počet dětí v obci i jejím okolí dramaticky roste. Nestačí jim už ani před třemi lety dokončená

novostavba rondelu pro osm tříd prvního stupně. Na její

oblou formu i tvar hřiště či parkového bludiště navázali

autoři z ateliéru Grulich architekti a další nový pavilon

navrhli jako přízemní kruhovou stavbu s atriem a vloženou

kruhovou jídelnou. Ze západní strany objekt přechází v terénní vlnu a využívá rozdílných výškových úrovní.

Budova se zelenou střechou respektuje přírodní prostředí

Ve 20 nových učebnách se bude moci od příštího září

vzdělávat až 600 nových žáků. Gastroprovoz s výdejem

až 1625 pokrmů denně a jídelna s kapacitou 400 míst poslouží celému školnímu zařízení. Pavilon (vizualizace č. 2)

doplní podzemní tunel, který jej spojí se šatnovým prostorem současné školy. Součástí zakázky jsou i zpevněné

plochy, komunikace, parkoviště, točna školního autobusu

a veškerá potřebná technologická zařízení. Rozloha řešeného území dosáhne téměř 16 500 m2.

Nový komplex rozvine současnou podobu školního

areálu a citlivě jej prováže se zeleným pásmem, které se

nachází kolem Líbeznic. Obálku pavilonu proto vytvoří

plochá extenzivní vegetační střecha doplněná bodovými

světlíky a jednoduchá omítnutá fasáda s pravidelně rozmístěnými vysokými okny. Kvůli tepelnému komfortu budou zasklena izolačním trojsklem. O tom, že všem v obci

záleží na zachování přírodního vzhledu prostředí, svědčí

i lípa, která byla slavnostně zasazená na začátku stavby

místo položení základního kamene.

Ing. Lenka Svobodová, vizualizace Grulich

architekti

2

11.09.18 14:37