strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Zelený trojúhelník v Plzni roste před očima
V plzeňské části Borská pole, v těsné blízkosti areálu
Západočeské univerzity, vyrůstají bytové domy téměř
jako o závod (foto č. 1). V červnu dokončil tým Ing. Pavla Brázdila z plzeňské oblasti divize 1 druhou etapu
projektu Zelený trojúhelník, ale už pár týdnů předtím
začal pracovat na třetí etapě. Ta by měla být dokončena do listopadu příštího roku. Ramena pomyslného
zeleného trojúhelníku se tím uzavřou.
Objekty bytových domů jsou označeny podle abecedy, takže v první etapě bylo loni v květnu dokončeno
184 bytů v objektech A1 a A2. Druhá etapa zahrnovala
celkem 256 bytů v objektech C1, C2 a D. Poslední část pak
tvoří objekty B1, B2 a B3 s celkem 102 byty. Jde vlastně
o věže B1, B2 a B3 se šesti nadzemními podlažími, které
jsou propojené dvěma podzemními podlažími. Zatímco
v 1. a 2. etapě vznikaly zejména byty o velikosti 1+1 nebo 1 až 2+kk, kde cílovou skupinou byli hlavně studenti
nedaleké Západočeské univerzity, v poslední části navrhli
2
architekti byty větší, o velkosti 2 až 3+kk a s vyšším
standardem vybavení. „Všechny domy jsou založeny na
pilotách, na nich jsou použity základové pasy a vlastní nosnou konstrukci tvoří kombinace železobetonové
monolitické konstrukce a vyzdívek z tvárnic Porotherm.
Ze stejných tvárnic je rovněž obvodové výplňové zdivo
i příčky,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Brázdil a dodává,
že domy mají ploché střechy s fóliovou izolační vrstvou.
Jeřáb v ploše objektu
Zatímco u domů z druhé etapy probíhají finální přejímky
s objednatelem a klienty, domy ze třetí etapy již rostou nad
terén. Stavbaři dokončili zakládání objektu a monolitické
železobetonové konstrukce 2. PP. Ty provádí středisko
HSV Plzeň pod vedení Karla Roda. Zajímavé je, že ve
3. etapě je z prostorových důvodů jeden z jeřábů umístěn
v ploše objektu. „Dá se říci, že se jeřáb obestaví domem
a po dokončení hrubé stavby bude vytažen a teprve následně dokončeny konstrukce,“ vysvětluje Ing. Brázdil.
V rámci 3. etapy budou do poloviny září dokončeny
i finální parkové úpravy ve vnitrobloku tak, aby prostor
mohli v předstihu užívat obyvatelé dokončených bytů
v rámci 1. a 2. etapy. Vznikne tam mimo odpočinkovou
zónu i sportovní víceúčelové hřiště (foto č. 2) a plochy
pro fitness. „Kromě toho připravujeme také dokončení
tří komerčních prostor v objektu A2, které jsou určené
k pronájmu. Měla by zde být otevřena pekárna, bistro
a sportovní klub s prádelnou,“ uzavřel Ing. Brázdil.
Martina Vampulová,
foto Miroslav Chaloupka a archiv stavby
Autobusové nádraží v Benešově změní tvář
Je to hlavní přestupní uzel mezi městskou, regionální
a celorepublikovou dopravou a navíc se zde propojuje
železniční a autobusová doprava. Autobusové nádraží
v Benešově už kapacitně nestačilo pokrýt rostoucí nároky na přepravu cestujících, a tak město přistoupilo
k opravě a úpravě této důležité dopravní křižovatky.
Rekonstrukcí projde nejen stávající autobusový terminál, u nějž vznikne celkem 17 nových zastřešených
nástupních zastávek pro autobusy, ale stavbaři prodlouží
i podchod, který bude nově napojen na podchod pod sousedním železničním nádražím. Zakázku provádí divize 8 ve
sdružení s firmou IMOS Brno. Zatímco tým Ing. Tomáše
Buriana staví budovu autobusového terminálu a buduje podchod mezi autobusovým a vlakovým nádražím,
inženýrské sítě a zpevněné plochy, partner ve sdružení
bude provádět zastřešení autobusových zastávek. To
budou tvořit ocelové konstrukce s pohledovým obkladem
z Cortenových plechů. „Nový terminál (vizualizace) má
nepravidelný tvar a tvoří jej železobetonová monolitická
konstrukce, kterou následně zaizolujeme tepelnou izolací
a obložíme betonovými prefabrikovanými panely. Přibližně polovina fasády bude provedena z lehkého obvodového
pláště, popisuje vedoucí projektu Ing. Burian.
Stavbaři převzali staveniště na začátku června a během prázdnin dokončili první část podchodu a první
pozemní podlaží terminálu. „Během října nebo začátkem
listopadu bychom chtěli mít hotový podchod mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Věřím, že do té doby
dokončíme budovu autobusového terminálu i některé přeložky a rozvody inženýrských sítí,“ uvádí inženýr Burian.
S ohledem na centrum města
Ačkoli se stavba nachází v samém centru města, daří se
týmu Ing. Tomáše Buriana zatím vše realizovat tak, aby
docházelo jen k minimálním vlivům na okolí. Vzhledem
k tomu, že se skutečně jedná o vytížený dopravní uzel,
musejí stavbaři navíc provádět práce podle předem
stanoveného plánu se schválenými dopravně-inženýrskými opatřeními. A to je z technického hlediska podle
vedoucího projektu poměrně náročné. „Mezi jednotlivými
etapami musíme provádět provizorní přeložky vysokého
a nízkého napětí, sdělovacích kabelů, plynu a ostatních
inženýrských sítí. Ty po úplném dokončení uložíme do konečné polohy,“ popisuje Ing. Burian. Náročná na množství
detailů bude podle něj i prefabrikovaná železobetonová fasáda, která zatím není v České republice obvyklá. I přesto
všechny práce probíhají podle harmonogramu tak, aby
stavba byla dokončena v lednu roku 2021.
Martina Vampulová,
vizualizace MěÚ Benešov
Metrostav_16_2019.indd 3
Stavba, na které neuslyšíte sprosté slovo
Uprostřed sídliště Barrandov se zatím nad terénem –
v půdorysu latinského kříže s centrálním presbytářem
– objevily jen vysoké železobetonové stěny (foto č. 1).
Už do konce roku je ale zaklene atypická monolitická
střecha s šestimetrovým kruhovým světlíkem. Přilehlá
štíhlá zvonice pak i neznalému návštěvníkovi prozradí,
že tým Josefa Majera z divize 9 buduje v Praze nový
kostel. První po více než dvaceti letech.
V roce 2007 dostavěl tým Karla Šubrta z divize 1 Metrostavu Komunitní centrum s kostelem Matky Terezy na
Jižním Městě. Jako další se až vloni začátkem listopadu
dočkali zahájení výstavby svatostánku usedlíci z pražských Hlubočep, jejichž kostelík sv. Filipa a Jakuba na
Zlíchově už dlouho nestačil zájmu obyvatel rozrůstajícího
se přilehlého sídliště. Na stavbu kostela Krista Spasitele
a komunitního centra na Barrandově, které bude sloužit
nejen duchovnímu životu, ale stane se i kulturním centrem
a prostorem pro společné setkávání, se ze dvou třetin složili soukromí dárci, zbytek uhradí Arcibiskupství pražské.
„K začátku září máme asi z 80 % hotové monolitické
konstrukce, které pro nás naštěstí buduje Pragis, protože
jsou velmi složitě členěné a nezvykle vysoké. Dnes hlavně řešíme atypickou střešní část konstrukce s kruhovým
světlíkem. V jejím původním návrhu jsme totiž objevili
statické chyby, které teď investor napravuje. Hrubou
stavbu bychom měli skončit do konce roku,“ říká hlavní
stavbyvedoucí Ing. Petr Jeřábek. Ing. Dalibor Andrlík,
který spolu s ním řídí práce na místě, doplňuje: „Zatím
stále pracujeme podle harmonogramu a stavbu bychom
měli dokončit v polovině příštího roku.“
S odkazem k legendárním architektům
Kruhovým světlíkem, který bude zvenku připomínat zlatý
prstenec korunovaný složitou skleněnou konstrukcí, bude
pronikat světlo do chrámu pro 360 věřících. Variabilně
uspořádatelné komunitní centrum je umístěno pod kostelem v polozapuštěném a z jihu prosvětleném suterénu,
kde je bezbariérově propojeno s úrovní terénu. Na park
a dětské hřiště naváže kavárna. Autoři návrhu Jakub
Žiška a Pavel Šmelhaus se vzhledem i členěním prostoru
odkazují na práci legendárních architektů Josefa Gočára
a Jože Plečnika, jejichž moderní kostely stojí v Praze ve
Vršovicích a na Vinohradech.
„Postavili jsme řadu náročných novostaveb, ale budování kostela je velmi specifické. Třeba tím, že zahrnuje
zvony, které musejí být slyšet, ale nesmějí rušit okolní
obyvatele. Také investorské prostředí se liší od standardního – nesmíme totiž stavět v neděli či ve svátek a přímo
ve smlouvě máme zakotveno, že na stavbě (foto č. 2) nesmíme nejen kouřit, ale ani klít a mluvit vulgárně,“ uzavírá
vedoucí projektu Josef Majer.
Lenka Svobodová, foto Petr Adámek
2
1
km/h je rychlost, kterou mohou řidiči od 9. září projíždět
tunelem Valík u Plzně. Zvýšení limitu předcházela rekonstrukce
technologií, na které pracovala firma Subterra.
Metrostav předal mosty Pražského Semmeringu
Stavbaři divize 5 ukončili práce na rekonstrukci dvou
železničních mostů, které v pražských Hlubočepích
převádějí památkově chráněnou trať ve stoupající
smyčce přes Prokopské údolí (foto č. 1). Rekonstrukce
probíhala od září minulého roku. Na viadukty se během
ní pokládal nový kolejový svršek a instaloval nový systém hydroizolace. Obě historické stavby kromě toho
prošly kompletní opravou – zpevňovaly se mostní klenby a proběhla sanace pilířů (foto č. 2). Vlastní zakázka
byla rozdělena do dvou etap.
1
Ta první a náročnější zahrnovala mimo jiné snesení
starého kolejového svršku včetně ocelové nosné konstrukce a provedení nezbytných úprav pro dostatečné
odvodnění trati včetně kamenné i ocelové konstrukce
zábradlí viaduktů. „Starý systém odvodnění se ukázal
jako nefunkční, a proto docházelo k sycení klenbového
a poprsního zdiva vodou, dále pak k průsakům a degradaci klenbového zdiva,“ vysvětluje stavbyvedoucí Roman
Šimáček. „Základem nové hydroizolace jsou asfaltové
natavované pásy a nerezový systém odvodnění, který je
protažený skrze původní kamenné chrliče,“ dodává.
Pod dohledem památkářů
U viaduktu nad Hlubočepskou ulicí a železniční tratí, která
vede v údolím podél Dalejského potoka, bylo navíc nutné
kompletně vyměnit ocelovou nosnou konstrukci mezi
čtvrtým a pátým pilířem. „Tam jsme museli nejprve vybudovat nový úložný práh spřažený se stávajícím kamenným
zdivem,“ připomíná stavbyvedoucí. Rekonstrukce tohoto
jihovýchodního viaduktu si vyžádala značnou improviza-
ci – památkáři zde požadovali dokonalou repliku starého
ocelového zábradlí usazeného do sloupků a podepřeného
kamennou římsou. Práce první etapy, během nichž byl na
jednokolejné trati vedoucí z Prahy-Smíchova do Hostivic
přerušen provoz, byly ukončeny v prosinci minulého roku.
Ještě před Vánocemi proběhla zatěžovací zkouška, která
potvrdila správné chování konstrukce, a 19. prosince byl
na trati obnoven provoz vlaků.
Druhá etapa se zaměřila na kompletní sanaci spodní
stavby obou viaduktů, pilířů i mostních oblouků. Metro-
2
stav s ní začal až na jaře, z důvodu vhodných klimatických
podmínek k provádění sanačních prací. Nosnou konstrukci mostů zde tvoří kamenné nebo kombinované cihlovo-kamenné půlkruhové klenby. Také tyto práce probíhaly
pod přísným dohledem památkářů – oba viadukty, postavené v letech 1870 až 1872 jako součást jedné z větví
Buštěhradské dráhy, jsou kulturní technickou památkou.
Blanka Růžičková, foto Petr Adámek
Trať nazývaná Pražský Semmering se v Hlubočepích
nad údolím Dalejského potoka otáčí mezi oběma
viadukty o 180 stupňů. Jihovýchodní přemosťuje
silnici a železniční trať Praha–Beroun. Má sedm
mostních oblouků a s délkou 115 m a výškou 23 až
25 m je větší z obou historických staveb.
Horní, severozápadní viadukt leží cca 300 m od
jihovýchodního a překlenuje Hlubočepskou ulici
v místě před začátkem Prokopského údolí. Most má
pět oblouků, je 92 m dlouhý a 20 m vysoký.
11.09.19 12:44