Strana 3

strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Zelený trojúhelník v Plzni roste před očima

V plzeňské části Borská pole, v těsné blízkosti areálu

Západočeské univerzity, vyrůstají bytové domy téměř

jako o závod (foto č. 1). V červnu dokončil tým Ing. Pavla Brázdila z plzeňské oblasti divize 1 druhou etapu

projektu Zelený trojúhelník, ale už pár týdnů předtím

začal pracovat na třetí etapě. Ta by měla být dokončena do listopadu příštího roku. Ramena pomyslného

zeleného trojúhelníku se tím uzavřou.

Objekty bytových domů jsou označeny podle abecedy, takže v první etapě bylo loni v květnu dokončeno

184 bytů v objektech A1 a A2. Druhá etapa zahrnovala

celkem 256 bytů v objektech C1, C2 a D. Poslední část pak

tvoří objekty B1, B2 a B3 s celkem 102 byty. Jde vlastně

o věže B1, B2 a B3 se šesti nadzemními podlažími, které

jsou propojené dvěma podzemními podlažími. Zatímco

v 1. a 2. etapě vznikaly zejména byty o velikosti 1+1 nebo 1 až 2+kk, kde cílovou skupinou byli hlavně studenti

nedaleké Západočeské univerzity, v poslední části navrhli

architekti byty větší, o velkosti 2 až 3+kk a s vyšším

standardem vybavení. „Všechny domy jsou založeny na

pilotách, na nich jsou použity základové pasy a vlastní nosnou konstrukci tvoří kombinace železobetonové

monolitické konstrukce a vyzdívek z tvárnic Porotherm.

Ze stejných tvárnic je rovněž obvodové výplňové zdivo

i příčky,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Brázdil a dodává,

že domy mají ploché střechy s fóliovou izolační vrstvou.

Jeřáb v ploše objektu

Zatímco u domů z druhé etapy probíhají finální přejímky

s objednatelem a klienty, domy ze třetí etapy již rostou nad

terén. Stavbaři dokončili zakládání objektu a monolitické

železobetonové konstrukce 2. PP. Ty provádí středisko

HSV Plzeň pod vedení Karla Roda. Zajímavé je, že ve

3. etapě je z prostorových důvodů jeden z jeřábů umístěn

v ploše objektu. „Dá se říci, že se jeřáb obestaví domem

a po dokončení hrubé stavby bude vytažen a teprve následně dokončeny konstrukce,“ vysvětluje Ing. Brázdil.

V rámci 3. etapy budou do poloviny září dokončeny

i finální parkové úpravy ve vnitrobloku tak, aby prostor

mohli v předstihu užívat obyvatelé dokončených bytů

v rámci 1. a 2. etapy. Vznikne tam mimo odpočinkovou

zónu i sportovní víceúčelové hřiště (foto č. 2) a plochy

pro fitness. „Kromě toho připravujeme také dokončení

tří komerčních prostor v objektu A2, které jsou určené

k pronájmu. Měla by zde být otevřena pekárna, bistro

a sportovní klub s prádelnou,“ uzavřel Ing. Brázdil.

Martina Vampulová,

foto Miroslav Chaloupka a archiv stavby

Autobusové nádraží v Benešově změní tvář

Je to hlavní přestupní uzel mezi městskou, regionální

a celorepublikovou dopravou a navíc se zde propojuje

železniční a autobusová doprava. Autobusové nádraží

v Benešově už kapacitně nestačilo pokrýt rostoucí nároky na přepravu cestujících, a tak město přistoupilo

k opravě a úpravě této důležité dopravní křižovatky.

Rekonstrukcí projde nejen stávající autobusový terminál, u nějž vznikne celkem 17 nových zastřešených

nástupních zastávek pro autobusy, ale stavbaři prodlouží

i podchod, který bude nově napojen na podchod pod sousedním železničním nádražím. Zakázku provádí divize 8 ve

sdružení s firmou IMOS Brno. Zatímco tým Ing. Tomáše

Buriana staví budovu autobusového terminálu a buduje podchod mezi autobusovým a vlakovým nádražím,

inženýrské sítě a zpevněné plochy, partner ve sdružení

bude provádět zastřešení autobusových zastávek. To

budou tvořit ocelové konstrukce s pohledovým obkladem

z Cortenových plechů. „Nový terminál (vizualizace) má

nepravidelný tvar a tvoří jej železobetonová monolitická

konstrukce, kterou následně zaizolujeme tepelnou izolací

a obložíme betonovými prefabrikovanými panely. Přibližně polovina fasády bude provedena z lehkého obvodového

pláště, popisuje vedoucí projektu Ing. Burian.

Stavbaři převzali staveniště na začátku června a během prázdnin dokončili první část podchodu a první

pozemní podlaží terminálu. „Během října nebo začátkem

listopadu bychom chtěli mít hotový podchod mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Věřím, že do té doby

dokončíme budovu autobusového terminálu i některé přeložky a rozvody inženýrských sítí,“ uvádí inženýr Burian.

S ohledem na centrum města

Ačkoli se stavba nachází v samém centru města, daří se

týmu Ing. Tomáše Buriana zatím vše realizovat tak, aby

docházelo jen k minimálním vlivům na okolí. Vzhledem

k tomu, že se skutečně jedná o vytížený dopravní uzel,

musejí stavbaři navíc provádět práce podle předem

stanoveného plánu se schválenými dopravně-inženýrskými opatřeními. A to je z technického hlediska podle

vedoucího projektu poměrně náročné. „Mezi jednotlivými

etapami musíme provádět provizorní přeložky vysokého

a nízkého napětí, sdělovacích kabelů, plynu a ostatních

inženýrských sítí. Ty po úplném dokončení uložíme do konečné polohy,“ popisuje Ing. Burian. Náročná na množství

detailů bude podle něj i prefabrikovaná železobetonová fasáda, která zatím není v České republice obvyklá. I přesto

všechny práce probíhají podle harmonogramu tak, aby

stavba byla dokončena v lednu roku 2021.

Martina Vampulová,

vizualizace MěÚ Benešov

Metrostav_16_2019.indd 3

Stavba, na které neuslyšíte sprosté slovo

Uprostřed sídliště Barrandov se zatím nad terénem –

v půdorysu latinského kříže s centrálním presbytářem

– objevily jen vysoké železobetonové stěny (foto č. 1).

Už do konce roku je ale zaklene atypická monolitická

střecha s šestimetrovým kruhovým světlíkem. Přilehlá

štíhlá zvonice pak i neznalému návštěvníkovi prozradí,

že tým Josefa Majera z divize 9 buduje v Praze nový

kostel. První po více než dvaceti letech.

V roce 2007 dostavěl tým Karla Šubrta z divize 1 Metrostavu Komunitní centrum s kostelem Matky Terezy na

Jižním Městě. Jako další se až vloni začátkem listopadu

dočkali zahájení výstavby svatostánku usedlíci z pražských Hlubočep, jejichž kostelík sv. Filipa a Jakuba na

Zlíchově už dlouho nestačil zájmu obyvatel rozrůstajícího

se přilehlého sídliště. Na stavbu kostela Krista Spasitele

a komunitního centra na Barrandově, které bude sloužit

nejen duchovnímu životu, ale stane se i kulturním centrem

a prostorem pro společné setkávání, se ze dvou třetin složili soukromí dárci, zbytek uhradí Arcibiskupství pražské.

„K začátku září máme asi z 80 % hotové monolitické

konstrukce, které pro nás naštěstí buduje Pragis, protože

jsou velmi složitě členěné a nezvykle vysoké. Dnes hlavně řešíme atypickou střešní část konstrukce s kruhovým

světlíkem. V jejím původním návrhu jsme totiž objevili

statické chyby, které teď investor napravuje. Hrubou

stavbu bychom měli skončit do konce roku,“ říká hlavní

stavbyvedoucí Ing. Petr Jeřábek. Ing. Dalibor Andrlík,

který spolu s ním řídí práce na místě, doplňuje: „Zatím

stále pracujeme podle harmonogramu a stavbu bychom

měli dokončit v polovině příštího roku.“

S odkazem k legendárním architektům

Kruhovým světlíkem, který bude zvenku připomínat zlatý

prstenec korunovaný složitou skleněnou konstrukcí, bude

pronikat světlo do chrámu pro 360 věřících. Variabilně

uspořádatelné komunitní centrum je umístěno pod kostelem v polozapuštěném a z jihu prosvětleném suterénu,

kde je bezbariérově propojeno s úrovní terénu. Na park

a dětské hřiště naváže kavárna. Autoři návrhu Jakub

Žiška a Pavel Šmelhaus se vzhledem i členěním prostoru

odkazují na práci legendárních architektů Josefa Gočára

a Jože Plečnika, jejichž moderní kostely stojí v Praze ve

Vršovicích a na Vinohradech.

„Postavili jsme řadu náročných novostaveb, ale budování kostela je velmi specifické. Třeba tím, že zahrnuje

zvony, které musejí být slyšet, ale nesmějí rušit okolní

obyvatele. Také investorské prostředí se liší od standardního – nesmíme totiž stavět v neděli či ve svátek a přímo

ve smlouvě máme zakotveno, že na stavbě (foto č. 2) nesmíme nejen kouřit, ale ani klít a mluvit vulgárně,“ uzavírá

vedoucí projektu Josef Majer.

Lenka Svobodová, foto Petr Adámek

km/h je rychlost, kterou mohou řidiči od 9. září projíždět

tunelem Valík u Plzně. Zvýšení limitu předcházela rekonstrukce

technologií, na které pracovala firma Subterra.

Metrostav předal mosty Pražského Semmeringu

Stavbaři divize 5 ukončili práce na rekonstrukci dvou

železničních mostů, které v pražských Hlubočepích

převádějí památkově chráněnou trať ve stoupající

smyčce přes Prokopské údolí (foto č. 1). Rekonstrukce

probíhala od září minulého roku. Na viadukty se během

ní pokládal nový kolejový svršek a instaloval nový systém hydroizolace. Obě historické stavby kromě toho

prošly kompletní opravou – zpevňovaly se mostní klenby a proběhla sanace pilířů (foto č. 2). Vlastní zakázka

byla rozdělena do dvou etap.

Ta první a náročnější zahrnovala mimo jiné snesení

starého kolejového svršku včetně ocelové nosné konstrukce a provedení nezbytných úprav pro dostatečné

odvodnění trati včetně kamenné i ocelové konstrukce

zábradlí viaduktů. „Starý systém odvodnění se ukázal

jako nefunkční, a proto docházelo k sycení klenbového

a poprsního zdiva vodou, dále pak k průsakům a degradaci klenbového zdiva,“ vysvětluje stavbyvedoucí Roman

Šimáček. „Základem nové hydroizolace jsou asfaltové

natavované pásy a nerezový systém odvodnění, který je

protažený skrze původní kamenné chrliče,“ dodává.

Pod dohledem památkářů

U viaduktu nad Hlubočepskou ulicí a železniční tratí, která

vede v údolím podél Dalejského potoka, bylo navíc nutné

kompletně vyměnit ocelovou nosnou konstrukci mezi

čtvrtým a pátým pilířem. „Tam jsme museli nejprve vybudovat nový úložný práh spřažený se stávajícím kamenným

zdivem,“ připomíná stavbyvedoucí. Rekonstrukce tohoto

jihovýchodního viaduktu si vyžádala značnou improviza-

ci – památkáři zde požadovali dokonalou repliku starého

ocelového zábradlí usazeného do sloupků a podepřeného

kamennou římsou. Práce první etapy, během nichž byl na

jednokolejné trati vedoucí z Prahy-Smíchova do Hostivic

přerušen provoz, byly ukončeny v prosinci minulého roku.

Ještě před Vánocemi proběhla zatěžovací zkouška, která

potvrdila správné chování konstrukce, a 19. prosince byl

na trati obnoven provoz vlaků.

Druhá etapa se zaměřila na kompletní sanaci spodní

stavby obou viaduktů, pilířů i mostních oblouků. Metro-

stav s ní začal až na jaře, z důvodu vhodných klimatických

podmínek k provádění sanačních prací. Nosnou konstrukci mostů zde tvoří kamenné nebo kombinované cihlovo-kamenné půlkruhové klenby. Také tyto práce probíhaly

pod přísným dohledem památkářů – oba viadukty, postavené v letech 1870 až 1872 jako součást jedné z větví

Buštěhradské dráhy, jsou kulturní technickou památkou.

Blanka Růžičková, foto Petr Adámek

Trať nazývaná Pražský Semmering se v Hlubočepích

nad údolím Dalejského potoka otáčí mezi oběma

viadukty o 180 stupňů. Jihovýchodní přemosťuje

silnici a železniční trať Praha–Beroun. Má sedm

mostních oblouků a s délkou 115 m a výškou 23 až

25 m je větší z obou historických staveb.

Horní, severozápadní viadukt leží cca 300 m od

jihovýchodního a překlenuje Hlubočepskou ulici

v místě před začátkem Prokopského údolí. Most má

pět oblouků, je 92 m dlouhý a 20 m vysoký.

11.09.19 12:44