Strana 2
Příprava na hodnotící rozhovory
Letošní hodnocení zaměstnanců proběhne v Metrosta-
vu od 20. října do 15. prosince. Představuje jeden
z důležitých manažerských a komunikačních nástrojů,
jehož přínos bývá mnohdy nedoceněný, a proto by-
chom na něj chtěli upozornit v předstihu.
Systém hodnocení vychází z potřeb zaměstnanců
získávat zpětnou vazbu o svých výkonech, osobnostních
způsobilostech a o tom, jak je vnímána jejich snaha o pl-
nění firemních cílů. Zároveň je nástrojem managementu
k personálnímu plánování, odměňování a dalšímu roz-
voji zaměstnanců. Hodnotící rozohovor mezi nadříze-
ným a podřízeným může být i podnětem k vzájemnému
posílení jejich důvěry. Přestože nemusí vždy a ve všem
dojít ke shodě, o problémech je nutné hovořit a naučit se
nacházet jejich nejvhodnější řešení.
V letošním roce je v naší společnosti více než sto za-
městnanců, kteří budou v roli hodnotitelů poprvé. Pro
jejich lepší adaptaci na tuto významnou roli připravují pra-
covníci úseku personálního ředitele tematický den, který
proběhne 21. října. Jeho účastníci se seznámí s přínosy
systému hodnocení, s jeho hlavními zásadami a samo-
zřejmě s přípravou, průběhem a závěrem hodnotícího
pohovoru. Účast na tematickém dnu bude letos poprvé
pro nové hodnotitele povinná.
Oproti minulým letům se v záznamových listech hod-
nocení objeví změny, na které chceme předem upozornit.
Úkoly na další období bude nutné stanovit nejen v oblasti
osobnostních způsobilostí, ale nově i v oblasti pracovního
výkonu. Nebude-li některý z nastavených úkolů splněn,
hodnotitel bude povinen uvést konkrétní důvody, proč
k tomu nedošlo. Každý požadavek na osobnostní způso-
bilosti bude hodnocen zvlášť, nyní na čtyřstupňové hod-
notící škále. Stejná škála bude určena i pro vyjádření hod-
noceného zaměstnance. Uvedené změny přispějí k větší
objektivitě a zodpovědnějšímu přístupu k hodnocení.
Veškeré potřebné informace k systému hodnocení
vám poskytnou pracovníci personálních útvarů na di-
vizích nebo zaměstnanci úseku personálního ředitele –
Ing. Olga Ilovičná a Mgr. Tomáš Zámečník.
Mgr. Tomáš Zámečník, MBA
prof. Ing. Mir. Škalouda, DrSc.,
vědeckého pracovníka Ústavu teore-
tické a aplikované mechaniky AV ČR
Profesor Miroslav Škaloud patří už 40 let mezi přední
světové odborníky zabývající se teoriemi ocelových
konstrukcí. Zaměřil se na jejich stabilitní problémy,
plasticitu, místní účinky a únavové porušení. Napsal
mnoho odborných publikací, přednášel na 23 zahranič-
ních univerzitách a dodnes působí jako externí profesor
na Stavební fakultě ČVUT. Je nositelem řady cen a vy-
znamenání a členem mnoha prestižních společností.
Celý profesní život se zabýváte tenkostěnnými ocelo-
vými konstrukcemi. Čím vás zaujaly?
Víc než jedna stavba mě vždycky zajímal systém stavění.
V padesátých letech, když jsem studoval, se ocelové kon-
strukce navrhovaly podle teorie dovolených namáhání.
Všechny nepřesnosti a nejistoty vyplývající ze zatížení,
materiálu, výroby, dodržení geometrických tvarů i z ne-
dokonalosti vlastní teorie v ní řešil jeden koeficient, který
musel zajistit bezpečnost. Klasické konstrukce proto
často bývaly masivní. Ocel ale byla drahá a muselo se s ní
šetřit. Začalo se proto experimentovat s tenkostěnnými
konstrukcemi, tedy soustavami tenkých deskových prvků,
které pod zatížením snadno ztrácejí stabilitu.
Působil jste na univerzitách v Belgii, Velké Británii
a v Japonsku. V čem byl váš výzkum podstatný?
Z výzkumu leteckých konstrukcí jsme věděli, že skutečná
únosnost tenkostěnného systému může být podstatně
vyšší, než jak odpovídá klasické lineární teorii stability.
Začali jsme se proto systematicky zabývat tím, jak lze
tento přístup rozpracovat pro tenkostěnné konstrukce
stavební. Tak vznikla škola tzv. pokritické únosnosti, jež
je dnes používána po celém světě jako nástroj tvorby
efektivních a moderních ocelových konstrukcí, které jsou
bezpečné, a přitom úsporné.
S Metrostavem jste začal víc spolupracovat v roce
1982. Která z jeho staveb vás nejvíc zaujala?
S Metrostavem jsem vždy rád spolupracoval, spolupra-
cuji a budu spolupracovat. Vážím si ho pro inteligentní
a kvalitní provedení celé řady špičkových ocelových kon-
strukcí. Před pár lety mě ale opravdu potěšily čtyři právě
dokončené obří nádrže ropy s ochrannou jímkou pro CTR
v Nelahozevsi, které byly největší svého druhu na světě.
Divize 7 za ně dokonce v roce 2003 získala prestižní Cenu
Inženýrské akademie ČR! Nedávno dokončila dvě další,
podobné nádrže. Cenu IA ČR už asi nezískají, ale fotogra-
fie z jejich stavby alespoň ozdobila titulní stranu nejno-
vější výroční publikace naší IA ČR. Jsou totiž výjimečné.
Nejen svou velikostí a přesností výroby, ale i vysokou
bezpečností provozu a ochrany životního prostředí.
Velmi zajímavý a náročný bude i most přes Vltavu
v Troji, na kterém teď s Metrostavem pracujete. Přesto
vás nejvíc zaujaly válcové zásobníky?
Život máme jen jeden, je krátký a rychle utíká. Proto je
dobré svůj život optimalizovat a soustředit se především
na to hlavní a důležité. Výstavba velkokapacitních nádrží
pro MERO ČR v Nelahozevsi byla jedno z klíčových sta-
vebních děl, které Česká republika musela dokončit, aby
si vytvořila strategické zásoby ropy na nejméně 90 dní
a splnila podmínky vstupu do EU. Další významná inže-
nýrská díla „v režii“ Metrostavu budou následovat; most
přes Vltavu v Troji bude jistě patřit mezi ně.
Jste jedním se zakládajících členů Inženýrské akade-
mie ČR. Jaký je její význam ve společnosti?
Inženýrské akademie vznikají ve všech vyspělých zemích
světa, aby výběrově sdružily špičkové odborníky a pod-
pořily vědu, výzkum, školství i praxi ve všech technických
oborech. Inženýrská akademie ČR má v současnosti
na 160 členů, znalců ze všech oblastí techniky. Ti jednou
za rok udělují jedinou Cenu IA ČR za vynikající technické
dílo nejen ve stavebnictví, ale i v oblastech strojní, elektro,
chemie, informatika, kybernetika a další. Ten, kdo ji získá,
musí svůj obor skutečně ovládat.
strana 2
PTÁME SE
Největší nádrže svého druhu na světě
Dva nové obří zásobníky ropy, každý s kapacitou
125 000 m³ (foto č. 1), uvedla do provozu ve středu
10. září společnost MERO ČR. Ocelové uskladňovací
tenkostěnné nádrže s dvojitým dnem, ochrannou jím-
kou a dvoupalubovou plovoucí střechou jsou největší
svého druhu na světě a pomohou České republice zvý-
šit strategické zásoby ropy vysoko nad nutnou rezervu
90 dnů, kterou pro své členy vyžaduje Evropská unie.
V Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi je za pouhé
dva roky postavilo sdružení vedené týmem Ing. Danie-
la Folka z divize 7 Metrostavu.
„Evropská unie doporučuje zásoby dokonce na sto
dvacet dní,“ připomněl při malé slavnosti generální ředitel
MERO ČR Ing. Jaroslav Pantůček a dodal, že po zprovoz-
nění dvou nových zásobníků se kapacita Centrálního tan-
koviště ropy v Nelahozevsi zvýšila z 1,3 na 1,55 milionu
kubíků a limit 90 dnů jsme výrazně překročili. „V posled-
ních měsících dodávky ruské ropy kolísaly. Nové zásob-
níky přispějí k větším jistotám zpracovatelů i spotřebitelů,
ke zklidnění situace a posílí naši nezávislost,“ doplnil
RNDr. Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evrop-
ské záležitosti (foto č. 2). Ing. Ladislav Zabo, předseda
Správy státních hmotných rezerv České republiky, která
strategické zásoby ropy spravuje, slíbil, že jedna nádrž
by měla být napuštěna do konce letošního roku a druhá
do poloviny příštího. Za Metrostav se akce mimo jiné zú-
častnili jeho výrobně-technický ředitel Ing. Ivan Hrdina,
ředitel divize 7 Ing. Václav Švarc a zástupci projektového
týmu vedeného Ing. Danielem Folkem.
Areál společnosti MERO ČR v Nelahozevsi zabírá plo-
chu téměř sto hektarů. Díky novým typům nádrží, které
mohou stát blízko u sebe, protože nepotřebují široký
ochranný bazén ze zeminy a izolačních materiálů jako
starší typy stavěné v západní Evropě v polovině 20. sto-
letí, se na jeho území může uskladnit nezvykle velké
množství ropy. Ve 12 velkých nádržích MERO ČR skladuje
ruskou ropu pro Správu státních hmotných rezerv ČR
a ve čtyřech menších ropu pro různé rafinerie z ropovodů
Družba a IKL z bavorského Vohburgu poblíž Ingolstadtu.
Oba nové zásobníky postavilo sdružení, ve kterém
společnost ČKD PRAHA DIZ odpovídala za elektrovybave-
ní a Metrostav za strojnětechnologickou část. Pracovníci
divize 7 už s touto prací měli zkušenosti, protože čtyři
obdobné nádrže v Nelahozevsi vybudovali v předchozí
etapě rozšiřování Centrálního tankoviště ropy.
Ekologická a požární bezpečnost byla základní pod-
mínkou návrhu nových typů zásobníků. Jsou proto vyba-
veny veškerou moderní technikou, která neustále sleduje
pohyb a jakost uskladněné ropy. Jejich bezpečnost hlídá
automatický požární systém naplněný vodou s plynotvor-
nou směsí, která se ve spojení se vzduchem na hasicích
štítech mění v hasicí pěnu. Nové nádrže chrání proti požá-
ru i tříúrovňový chladicí systém. Dvouúrovňové chlazení
jímek je na něm nezávislé. Všechny chladicí okruhy jsou
plošně rozdělené na polovinu, takže je možné zchlazovat
jen jednu stranu zásobníku, podle potřeby.
„Nádržím hrozí zejména požár způsobený blesky,“ vy-
světlil Ing. Folk. „Každá je proto po obvodu ve 20 bodech
připojena na zemnící síť, k níž jsou samozřejmě uzem-
něny i přechodové lávky a všechny technologické trasy
v areálu. Plovoucí střecha je s pláštěm nádrže propojena
ve třech bodech. Systém funguje bezvadně. I když jsme tu
už zažili mnoho hrozivých bouřek, žádný blesk ani stavbu,
ani hotové dílo neohrozil.“
Dodavatelské sdružení garantuje na moderní zásob-
níky desetiletou záruku. Při dobré údržbě se však dá
předpokládat, že ocelová vizitka divize 7 Metrostavu bude
v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi dobře sloužit
a odolávat bleskům po celou dobu životnosti, která by
podle předpokladů měla dosáhnout až jednoho sta let.
Areál MERO ČR je přitom připravený na další rozšíření,
ve kterém mu divize 7 jistě ráda pomůže.
Požární zkouška
Před areálem Podzemního výukového střediska Josef,
které vzniklo i díky podpoře naší společnosti, ve čtvr-
tek 18. září při požární zkoušce shořela experimentální
budova. Možnost ověřit si při požáru chování budovy
jako celku se ve světě naskytne nejvýš jednou za rok
a ve střední Evropě byla vůbec poprvé.
Stavba o rozměrech 18x12 m představovala část pod-
laží administrativní budovy se třemi typy stropních kon-
strukcí a se šesti různými obvodovými plášti včetně beto-
nové stěny. Její stavbu v rámci projektu CIDEAS zajistila
naše divize 6 a beton dodal Metrostav TBG.
Zatímco strop zatížily pytle s pískem, které imitovaly
užitné zatížení, v prostoru pod nimi hranice z dřevěných
hranolů (foto č. 1) vytvořily zásobu paliva odpovídající
běžnému požárnímu zatížení administrativní budovy.
Přihlíželi jí proto specialisté z mnoha stavebních oborů
i hasičských sborů. S expertem Metrostavu prof. Ing. Ja-
nem Vítkem, CSc., ji sledoval prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.,
ředitel Centra integrovaného navrhování progresivních
stavebních konstrukcí CIDEAS (foto č. 2, zleva).
Po zapálení (foto č. 3) se požár rychle šířil (foto
č. 4). Teplota plynu uvnitř stavby se mohla přibližovat až
k 1000 ºC. Asi po hodině od zapálení se zřítila část stropní
konstrukce tvořená velmi lehkými ocelovými nosníky, což
objekt dál poškodilo (foto č. 5). Experiment monitorovali
geodeti, ale i videokamery, termokamery a 136 termo-
článků. Zaznamenali mnoho údajů, které budou po vyhod-
nocení zdrojem velmi cenných informací pro další výzkum
požární odolnosti betonových i ocelových objektů.
1
1
2
23
4
5
Metrostav_17_08.indd 2 9/24/08 5:42:31 PM