strana 2

Požární zkouška

Před areálem Podzemního výukového střediska Josef,

které vzniklo i díky podpoře naší společnosti, ve čtvrtek 18. září při požární zkoušce shořela experimentální

budova. Možnost ověřit si při požáru chování budovy

jako celku se ve světě naskytne nejvýš jednou za rok

a ve střední Evropě byla vůbec poprvé.

Stavba o rozměrech 18x12 m představovala část pod­

laží administrativní budovy se třemi typy stropních kon­

strukcí a se šesti různými obvodovými plášti včetně beto­

nové stěny. Její stavbu v rámci projektu CIDEAS zajistila

naše divize 6 a beton dodal Metrostav TBG.

Zatímco strop zatížily pytle s pískem, které imitovaly

užitné zatížení, v prostoru pod nimi hranice z dřevěných

hranolů (foto č. 1) vytvořily zásobu paliva odpovídající

běžnému požárnímu zatížení administrativní budovy.

Přihlíželi jí proto specialisté z mnoha stavebních oborů

i hasičských sborů. S expertem Metrostavu prof. Ing. Ja­

nem Vítkem, CSc., ji sledoval prof. Ing. Jiří Šejnoha, DrSc.,

ředitel Centra integrovaného navrhování progresivních

stavebních konstrukcí CIDEAS (foto č. 2, zleva).

Ptáme se

prof. Ing. Mir. Škalouda, DrSc.,

vědeckého pracovníka Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR

1

Největší nádrže svého druhu na světě

1

2

Po zapálení (foto č. 3) se požár rychle šířil (foto

č. 4). Teplota plynu uvnitř stavby se mohla přibližovat až

k 1000 ºC. Asi po hodině od zapálení se zřítila část stropní

konstrukce tvořená velmi lehkými ocelovými nosníky, což

objekt dál poškodilo (foto č. 5). Experiment monitorovali

geodeti, ale i videokamery, termokamery a 136 termo­

článků. Zaznamenali mnoho údajů, které budou po vyhod­

nocení zdrojem velmi cenných informací pro další výzkum

požární odolnosti betonových i ocelových objektů.

3

Dva nové obří zásobníky ropy, každý s kapacitou

125 000 m³ (foto č. 1), uvedla do provozu ve středu

10. září společnost MERO ČR. Ocelové uskladňovací

tenkostěnné nádrže s dvojitým dnem, ochrannou jímkou a dvoupalubovou plovoucí střechou jsou největší

svého druhu na světě a pomohou České republice zvýšit strategické zásoby ropy vysoko nad nutnou rezervu

90 dnů, kterou pro své členy vyžaduje Evropská unie.

V Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi je za pouhé

dva roky postavilo sdružení vedené týmem Ing. Daniela Folka z divize 7 Metrostavu.

„Evropská unie doporučuje zásoby dokonce na sto

dvacet dní,“ připomněl při malé slavnosti generální ředitel

MERO ČR Ing. Jaroslav Pantůček a dodal, že po zprovoz­

nění dvou nových zásobníků se kapacita Centrálního tan­

koviště ropy v Nelahozevsi zvýšila z 1,3 na 1,55 milionu

kubíků a limit 90 dnů jsme výrazně překročili. „V posled­

ních měsících dodávky ruské ropy kolísaly. Nové zásob­

níky přispějí k větším jistotám zpracovatelů i spotřebitelů,

ke zklidnění situace a posílí naši nezávislost,“ doplnil

RNDr. Alexandr Vondra, místopředseda vlády pro evrop­

ské záležitosti (foto č. 2). Ing. Ladislav Zabo, předseda

Správy státních hmotných rezerv České republiky, která

strategické zásoby ropy spravuje, slíbil, že jedna nádrž

by měla být napuštěna do konce letošního roku a druhá

do poloviny příštího. Za Metrostav se akce mimo jiné zú­

častnili jeho výrobně-technický ředitel Ing. Ivan Hrdina,

ředitel divize 7 Ing. Václav Švarc a zástupci projektového

týmu vedeného Ing. Danielem Folkem.

Areál společnosti MERO ČR v Nelahozevsi zabírá plo­

chu téměř sto hektarů. Díky novým typům nádrží, které

mohou stát blízko u sebe, protože nepotřebují široký

ochranný bazén ze zeminy a izolačních materiálů jako

starší typy stavěné v západní Evropě v polovině 20. sto­

letí, se na jeho území může uskladnit nezvykle velké

množství ropy. Ve 12 velkých nádržích MERO ČR skladuje

ruskou ropu pro Správu státních hmotných rezerv ČR

a ve čtyřech menších ropu pro různé rafinerie z ropovodů

Družba a IKL z bavorského Vohburgu poblíž Ingolstadtu.

Oba nové zásobníky postavilo sdružení, ve kterém

společnost ČKD PRAHA DIZ odpovídala za elektrovybave­

ní a Metrostav za strojnětechnologickou část. Pracovníci

divize 7 už s touto prací měli zkušenosti, protože čtyři

obdobné nádrže v Nelahozevsi vybudovali v předchozí

etapě rozšiřování Centrálního tankoviště ropy.

Ekologická a požární bezpečnost byla základní pod­

mínkou návrhu nových typů zásobníků. Jsou proto vyba­

veny veškerou moderní technikou, která neustále sleduje

pohyb a jakost uskladněné ropy. Jejich bezpečnost hlídá

automatický požární systém naplněný vodou s plynotvor­

nou směsí, která se ve spojení se vzduchem na hasicích

štítech mění v hasicí pěnu. Nové nádrže chrání proti požá­

ru i tříúrovňový chladicí systém. Dvouúrovňové chlazení

jímek je na něm nezávislé. Všechny chladicí okruhy jsou

plošně rozdělené na polovinu, takže je možné zchlazovat

jen jednu stranu zásobníku, podle potřeby.

„Nádržím hrozí zejména požár způsobený blesky,“ vy­

světlil Ing. Folk. „Každá je proto po obvodu ve 20 bodech

připojena na zemnící síť, k níž jsou samozřejmě uzem­

něny i přechodové lávky a všechny technologické trasy

v areálu. Plovoucí střecha je s pláštěm nádrže propojena

ve třech bodech. Systém funguje bezvadně. I když jsme tu

už zažili mnoho hrozivých bouřek, žádný blesk ani stavbu,

ani hotové dílo neohrozil.“

Dodavatelské sdružení garantuje na moderní zásob­

níky desetiletou záruku. Při dobré údržbě se však dá

předpokládat, že ocelová vizitka divize 7 Metrostavu bude

v Centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi dobře sloužit

a odolávat bleskům po celou dobu životnosti, která by

podle předpokladů měla dosáhnout až jednoho sta let.

Areál MERO ČR je přitom připravený na další rozšíření,

ve kterém mu divize 7 jistě ráda pomůže.

2

Příprava na hodnotící rozhovory

4

5

Metrostav_17_08.indd 2

Letošní hodnocení zaměstnanců proběhne v Metrostavu od 20. října do 15. prosince. Představuje jeden

z důležitých manažerských a komunikačních nástrojů,

jehož přínos bývá mnohdy nedoceněný, a proto bychom na něj chtěli upozornit v předstihu.

Systém hodnocení vychází z potřeb zaměstnanců

získávat zpětnou vazbu o svých výkonech, osobnostních

způsobilostech a o tom, jak je vnímána jejich snaha o pl­

nění firemních cílů. Zároveň je nástrojem managementu

k personálnímu plánování, odměňování a dalšímu roz­

voji zaměstnanců. Hodnotící rozohovor mezi nadříze­

ným a podřízeným může být i podnětem k vzájemnému

posílení jejich důvěry. Přestože nemusí vždy a ve všem

dojít ke shodě, o problémech je nutné hovořit a naučit se

nacházet jejich nejvhodnější řešení.

V letošním roce je v naší společnosti více než sto za­

městnanců, kteří budou v roli hodnotitelů poprvé. Pro

jejich lepší adaptaci na tuto významnou roli připravují pra­

covníci úseku personálního ředitele tematický den, který

proběhne 21. října. Jeho účastníci se seznámí s přínosy

systému hodnocení, s jeho hlavními zásadami a samo­

zřejmě s přípravou, průběhem a závěrem hodnotícího

pohovoru. Účast na tematickém dnu bude letos poprvé

pro nové hodnotitele povinná.

Oproti minulým letům se v záznamových listech hod­

nocení objeví změny, na které chceme předem upozornit.

Úkoly na další období bude nutné stanovit nejen v oblasti

osobnostních způsobilostí, ale nově i v oblasti pracovního

výkonu. Nebude-li některý z nastavených úkolů splněn,

hodnotitel bude povinen uvést konkrétní důvody, proč

k tomu nedošlo. Každý požadavek na osobnostní způso­

bilosti bude hodnocen zvlášť, nyní na čtyřstupňové hod­

notící škále. Stejná škála bude určena i pro vyjádření hod­

noceného zaměstnance. Uvedené změny přispějí k větší

objektivitě a zodpovědnějšímu přístupu k hodnocení.

Veškeré potřebné informace k systému hodnocení

vám poskytnou pracovníci personálních útvarů na di­

vizích nebo zaměstnanci úseku personálního ředitele –

Ing. Olga Ilovičná a Mgr. Tomáš Zámečník.

M g r .  T o m á š Z á m e č n í k , M B A

Profesor Miroslav Škaloud patří už 40 let mezi přední

světové odborníky zabývající se teoriemi ocelových

konstrukcí. Zaměřil se na jejich stabilitní problémy,

plasticitu, místní účinky a únavové porušení. Napsal

mnoho odborných publikací, přednášel na 23 zahraničních univerzitách a dodnes působí jako externí profesor

na Stavební fakultě ČVUT. Je nositelem řady cen a vyznamenání a členem mnoha prestižních společností.

Celý profesní život se zabýváte tenkostěnnými ocelovými konstrukcemi. Čím vás zaujaly?

Víc než jedna stavba mě vždycky zajímal systém stavění.

V padesátých letech, když jsem studoval, se ocelové kon­

strukce navrhovaly podle teorie dovolených namáhání.

Všechny nepřesnosti a nejistoty vyplývající ze zatížení,

materiálu, výroby, dodržení geometrických tvarů i z ne­

dokonalosti vlastní teorie v ní řešil jeden koeficient, který

musel zajistit bezpečnost. Klasické konstrukce proto

často bývaly masivní. Ocel ale byla drahá a muselo se s ní

šetřit. Začalo se proto experimentovat s tenkostěnnými

konstrukcemi, tedy soustavami tenkých deskových prvků,

které pod zatížením snadno ztrácejí stabilitu.

Působil jste na univerzitách v Belgii, Velké Británii

a v Japonsku. V čem byl váš výzkum podstatný?

Z výzkumu leteckých konstrukcí jsme věděli, že skutečná

únosnost tenkostěnného systému může být podstatně

vyšší, než jak odpovídá klasické lineární teorii stability.

Začali jsme se proto systematicky zabývat tím, jak lze

tento přístup rozpracovat pro tenkostěnné konstrukce

stavební. Tak vznikla škola tzv. pokritické únosnosti, jež

je dnes používána po celém světě jako nástroj tvorby

efektivních a moderních ocelových konstrukcí, které jsou

bezpečné, a přitom úsporné.

S Metrostavem jste začal víc spolupracovat v roce

1982. Která z jeho staveb vás nejvíc zaujala?

S Metrostavem jsem vždy rád spolupracoval, spolupra­

cuji a budu spolupracovat. Vážím si ho pro inteligentní

a kvalitní provedení celé řady špičkových ocelových kon­

strukcí. Před pár lety mě ale opravdu potěšily čtyři právě

dokončené obří nádrže ropy s ochrannou jímkou pro CTR

v Nelahozevsi, které byly největší svého druhu na světě.

Divize 7 za ně dokonce v roce 2003 získala prestižní Cenu

Inženýrské akademie ČR! Nedávno dokončila dvě další,

podobné nádrže. Cenu IA ČR už asi nezískají, ale fotogra­

fie z jejich stavby alespoň ozdobila titulní stranu nejno­

vější výroční publikace naší IA ČR. Jsou totiž výjimečné.

Nejen svou velikostí a přesností výroby, ale i vysokou

bezpečností provozu a ochrany životního prostředí.

Velmi zajímavý a náročný bude i most přes Vltavu

v Troji, na kterém teď s Metrostavem pracujete. Přesto

vás nejvíc zaujaly válcové zásobníky?

Život máme jen jeden, je krátký a rychle utíká. Proto je

dobré svůj život optimalizovat a soustředit se především

na to hlavní a důležité. Výstavba velkokapacitních nádrží

pro MERO ČR v Nelahozevsi byla jedno z klíčových sta­

vebních děl, které Česká republika musela dokončit, aby

si vytvořila strategické zásoby ropy na nejméně 90 dní

a splnila podmínky vstupu do EU. Další významná inže­

nýrská díla „v režii“ Metrostavu budou následovat; most

přes Vltavu v Troji bude jistě patřit mezi ně.

Jste jedním se zakládajících členů Inženýrské akademie ČR. Jaký je její význam ve společnosti?

Inženýrské akademie vznikají ve všech vyspělých zemích

světa, aby výběrově sdružily špičkové odborníky a pod­

pořily vědu, výzkum, školství i praxi ve všech technických

oborech. Inženýrská akademie ČR má v současnosti

na 160 členů, znalců ze všech oblastí techniky. Ti jednou

za rok udělují jedinou Cenu IA ČR za vynikající technické

dílo nejen ve stavebnictví, ale i v oblastech strojní, elektro,

chemie, informatika, kybernetika a další. Ten, kdo ji získá,

musí svůj obor skutečně ovládat.

9/24/08 5:42:31 PM