Stěhování v Karlovarské

xxxx

více

ve fotoreportáži

krajské

nemocnicina str. 4

27. září 2012 / 17 / XXIV

více na str. 3

Ptáme se: Jiřího Procházky, MBA, gen.

ředitele Metrostavu Development str. 2

M E T R O S TAV

A .S.

Č L E N

D D M

G R O U P

Pozvánka do tunelu

KrátCe / AKtUáLNĚ

Potvrzení pozice firmy v CE TOP 500

V žebříčku 500 největších společností z 18 zemí střední

a jihovýchodní Evropy, který sestavuje firma Deloitte,

obsadil Metrostav 191. místo. Srovnání konsolidovaných

výnosů společností za fiskální rok 2011 také potvrdilo, že

je největší stavební firmou, která podniká na českém trhu.

Darujte krev s Metrostavem!

Připojte se 2. listopadu k akci Daruj krev s Metrostavem.

Dobrovolní dárci krve se mohou od 22. října zapsat

na konkrétní hodinu odběru prostřednictvím firemního

intranetu, kde naleznou přihlášku i další informace.

Souběžně se mohou přihlásit i do registru dárců kostní

dřeně. Předem děkujeme všem, kdo se akce zúčastní.

Nová akvizice

Metrostav letos v srpnu

získal většinový podíl

v brněnské akciové

společnosti DSH – Dopravní

stavby. Firma působí

převážně v segmentu

silničního stavitelství, kde

se věnuje výstavbě, rekonstrukcím a sanacím betonových

vozovek, betonových a ocelových mostů, inženýrských sítí

a letištních či parkovacích ploch. Dodává cementobetonové

vozovky, protihlukové stěny a monolitická svodidla,

odvodňovací profily i odrazné pruhy.

Změny ve slovenském Doprastavu

Závod Prefa firmy Doprastav prošel změnami. Od 1. září

do něj byla začleněna organizační jednotka Predpínacie

technológie a změnila se i jeho korespondenční a fakturační

adresa, která dnes zní Drieňová 31, 821 01 Bratislava 2.

Ředitelem Závodu Prefa je Ing. Marián Ďurčo, náměstkem

pro předpínací technologie se stal Ing. Marián Repák.

Tunely Blanka se 28. září otevřou veřejnosti, aby představily novou podobu podzemní cesty z Prašného mostu

do Troje. Pětikilometrovou trasu bude možné zakončit přechodem rozestavěného Trojského mostu do Holešovic.

Setkání ve Finsku

Představitelé výrobních

úseků ředitelství firem ze

skupin Metrostav

a Doprastav se 7. září sešli

ve Finsku, aby se informovali

o zahajovaných stavbách

a možnostech spolupráce

či kooperace. Poté, co jim vedoucí projektu Ing. Václav

Pavlovský představil projekt dostavby helsinského metra,

který provádí Metrostav s finskou firmou Destia Oy, si

společně prohlédli hotové traťové tunely. Pracovníci

divize 5 jich v té době měli vyraženo již přes 2000 metrů.

Výstavbu Severovýchodní tangenty v Mladé Boleslavi

zahájili 18. září pozvaní hosté v čele se středočeskou

hejtmankou Zuzanou Moravčíkovou. Zhruba 1,5 km

dlouhou komunikaci, která odvede podstatnou část

dopravní zátěže z centra města, vybuduje sdružení

firem COLAS CZ, Metrostav a H-INTES. Slavnostního

poklepu základního kamene díla se zúčastnili i obchodní náměstek divize 4 Ing. Pavel Pospíšil a jeho

kolegové z realizačního týmu Metrostavu, který povede Ing. Richard Rakouš (foto uprostřed). Tangenta by

měla být zprovozněna na podzim roku 2014.

Nový komplex staví divize 3 a 1

blízko pražské Národní třídy str. 2

Rekonstrukce dětské části motolské

nemocnice pokračuje str. 3

Dvanáct stavbařů zvedlo za tři dny

720 tun oceli do výšky 16 m str. 4

vodní elektrárna stojí

na řece místo mlýna

V poslední době roste popularita alternativních zdrojů

elektrické energie. I když se jim zřejmě nikdy zcela

nepodaří nahradit ty klasické, jejich podíl stále stoupá.

Vedle větrných elektráren jsou podle ekologického, ale

i ekonomického hlediska ceněny především ty, které

využívají energii vodních toků. Velké řeky jsou už

prakticky plně obsazené, proto se dnes vodní elektrárny rozšiřují především na menších řekách a říčkách.

Podle dostupných údajů se jejich počet v ČR blíží šesti

stům. Jsou mezi nimi jak historická zařízení restaurovaná technickými nadšenci, tak i nově vybudovaná.

Jednu z nových malých vodních elektráren v současné době dokončuje divize 6 Metrostavu v Doudlevcích

na řece Radbuze. Její stavba, která začala v září 2011,

trvala přesně rok. Jde o tzv. průtočnou příjezdovou MVE,

která vyrostla v místě, kde dříve stával mlýn. Nyní je tu

malé ucelené vodní dílo, které – aby technika byla lépe

chráněna před povodněmi – bylo postaveno i s budovou

strojovny mimo dosah vody. Pro lepší obtékání při průchodu velkých vod je návodní strana řešena obloukem.

„MVE připomíná svým vzhledem parník. V její strojovně jsou umístěny 2 horizontální semi-Kaplanovy turbíny

s regulací průtoku lopatkami oběžného kola a výkonem

2x 98 kW,“ popisuje vzhled i technické vybavení elektrárny (foto) vedoucí projektu Ing. Tomáš Ambros z divize 6.

„Stavba probíhala standardním způsobem. Po zatěsnění stavební jámy a vytěžení zeminy jsme udělali přeložky vodovodu a kanalizace, které zasahovaly do stavby.

Poté jsme položili podkladní beton pro základovou desku.

Na to navázala stavba strojovny, která je z vodostavebního železobetonu. Na závěr betonáží jsme vybudovali odtok

elektrárny. Po dokončení hrubé stavby bylo ještě třeba

dotěžit dno v nadjezí a podjezí. Zároveň jsme pracovali

na budově strojovny. Kromě těch klasických stavebních

prací jsme montovali i technologie, elektroinstalace,

zámečnické konstrukce a vzduchotechniku,“ pokračuje

v popisu projektu Ing. Tomáš Ambros.

Divize 9 vrátila starému objektu původní krásu

Po roce náročných prací se mohou studenti a pedagogové z Univerzity Pardubice vrátit do neorenesanční

budovy na rohu Štefánikovy ulice a náměstí Legií

v centru Pardubic. Dům z konce 19. století se zdobenou

fasádou a kopulovitou věžičkou (foto č. 1) dostal zpět

původní vzhled díky týmu Ing. Ivana Millera z divize 9.

Projekt revitalizace objektu zahrnoval nejen rekonstrukci více než sto let staré budovy, ale i její očištění

od různých přístavků a dostavbu moderní komunikační

části ve dvorním traktu (foto č. 2). Výsledek díla je důkazem toho, že schopný architekt dokáže zdařile skloubit

historický objekt s novodobou architekturou. Pod zdejším

návrhem je podepsaný Ing. arch. Ondřej Teplý.

Průběh rekonstrukce však nebyl jednoduchý. „Přispělo k tomu zejména to, že byl financován z evropských

zdrojů. Tato skutečnost ve spojení se situací ve školství,

ve stavebnictví a při současném celospolečenském klimatu způsobila velmi vážné komplikace a časové prodlevy při

projednávání a zasmluvňování jakýchkoliv změn projektu.

Každému pracovníkovi ve stavebnictví je přitom zcela

jasné, že žádná rekonstrukce – a zvláště památkově chrá-

1

něného objektu – se bez změn nedá provést, i kdyby byly

výchozí průzkumy zpracovány sebepečlivěji,“ říká Ing. Miller a dodává, že i proto musel být po mnoha obtížných

jednáních posunut harmonogram prací.

Všechny těžkosti ale vyvážilo samotné zajímavé místo stavby a historický charakter budovy. S podobnou

rekonstrukcí se totiž ani zaměstnanci Metrostavu příliš

často nesetkávají. I když si revitalizace nevyžádala žádné

zvláštní postupy nebo opatření, jen možnost pracovat

na místě, kde působí genius loci kulturní památky, byla

podle slov Ing. Millera skvělou příležitostí, jak se nechat

inspirovat předchůdci a alespoň částečně poznat způsob

práce a myšlení stavitelů 19. století. To považuje jednoznačně za přínos celé stavby pro sebe i svůj tým a za velký

úspěch pak skutečnost, že se nakonec práce podařilo

dokončit v termínu a v požadované kvalitě.

Revitalizovaná budova bude sloužit všem fakultám

univerzity. Poskytne reprezentativní prostory pro kanceláře a učebny doktorandského studia a samostudia,

specializované výukové prostory a zasedací místnosti.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

2

Zároveň stavbaři museli dokončit přeložky dešťové

kanalizace a vodovodu. Součástí stavby byly i terénní

úpravy – položení kamenné a zatravňovací dlažby a vybudování komunikace. „Vytvarovat strojovnu bylo složité

– ve spodní stavbě je zalomená i výškově stupňovitá

a vrchní stavba je zaoblená. Konstrukce jsme proto museli

betonovat po více pracovních úrovních. V zimě jsme navíc

museli práce přerušit, protože velké mrazy nám nedovolily betonáže provádět,“ vzpomíná Ing. Ambros.

V současné době je stavba v samém závěru, zbývá

jen dokončit některé vícepráce, které si vyžádal investor,

a nová elektrárna na levém břehu Radbuzy už brzy může

začít dodávat první kilowatty do energetické sítě.

Jaroslav Růžek, foto Josef Husák