Stěhování v Karlovarské
xxxx
více
ve fotoreportáži
krajské
nemocnicina str. 4
27. září 2012 / 17 / XXIV
více na str. 3
Ptáme se: Jiřího Procházky, MBA, gen.
ředitele Metrostavu Development str. 2
M E T R O S TAV
A .S.
Č L E N
D D M
G R O U P
Pozvánka do tunelu
KrátCe / AKtUáLNĚ
Potvrzení pozice firmy v CE TOP 500
V žebříčku 500 největších společností z 18 zemí střední
a jihovýchodní Evropy, který sestavuje firma Deloitte,
obsadil Metrostav 191. místo. Srovnání konsolidovaných
výnosů společností za fiskální rok 2011 také potvrdilo, že
je největší stavební firmou, která podniká na českém trhu.
Darujte krev s Metrostavem!
Připojte se 2. listopadu k akci Daruj krev s Metrostavem.
Dobrovolní dárci krve se mohou od 22. října zapsat
na konkrétní hodinu odběru prostřednictvím firemního
intranetu, kde naleznou přihlášku i další informace.
Souběžně se mohou přihlásit i do registru dárců kostní
dřeně. Předem děkujeme všem, kdo se akce zúčastní.
Nová akvizice
Metrostav letos v srpnu
získal většinový podíl
v brněnské akciové
společnosti DSH – Dopravní
stavby. Firma působí
převážně v segmentu
silničního stavitelství, kde
se věnuje výstavbě, rekonstrukcím a sanacím betonových
vozovek, betonových a ocelových mostů, inženýrských sítí
a letištních či parkovacích ploch. Dodává cementobetonové
vozovky, protihlukové stěny a monolitická svodidla,
odvodňovací profily i odrazné pruhy.
Změny ve slovenském Doprastavu
Závod Prefa firmy Doprastav prošel změnami. Od 1. září
do něj byla začleněna organizační jednotka Predpínacie
technológie a změnila se i jeho korespondenční a fakturační
adresa, která dnes zní Drieňová 31, 821 01 Bratislava 2.
Ředitelem Závodu Prefa je Ing. Marián Ďurčo, náměstkem
pro předpínací technologie se stal Ing. Marián Repák.
Tunely Blanka se 28. září otevřou veřejnosti, aby představily novou podobu podzemní cesty z Prašného mostu
do Troje. Pětikilometrovou trasu bude možné zakončit přechodem rozestavěného Trojského mostu do Holešovic.
Setkání ve Finsku
Představitelé výrobních
úseků ředitelství firem ze
skupin Metrostav
a Doprastav se 7. září sešli
ve Finsku, aby se informovali
o zahajovaných stavbách
a možnostech spolupráce
či kooperace. Poté, co jim vedoucí projektu Ing. Václav
Pavlovský představil projekt dostavby helsinského metra,
který provádí Metrostav s finskou firmou Destia Oy, si
společně prohlédli hotové traťové tunely. Pracovníci
divize 5 jich v té době měli vyraženo již přes 2000 metrů.
Výstavbu Severovýchodní tangenty v Mladé Boleslavi
zahájili 18. září pozvaní hosté v čele se středočeskou
hejtmankou Zuzanou Moravčíkovou. Zhruba 1,5 km
dlouhou komunikaci, která odvede podstatnou část
dopravní zátěže z centra města, vybuduje sdružení
firem COLAS CZ, Metrostav a H-INTES. Slavnostního
poklepu základního kamene díla se zúčastnili i obchodní náměstek divize 4 Ing. Pavel Pospíšil a jeho
kolegové z realizačního týmu Metrostavu, který povede Ing. Richard Rakouš (foto uprostřed). Tangenta by
měla být zprovozněna na podzim roku 2014.
Nový komplex staví divize 3 a 1
blízko pražské Národní třídy str. 2
Rekonstrukce dětské části motolské
nemocnice pokračuje str. 3
Dvanáct stavbařů zvedlo za tři dny
720 tun oceli do výšky 16 m str. 4
vodní elektrárna stojí
na řece místo mlýna
V poslední době roste popularita alternativních zdrojů
elektrické energie. I když se jim zřejmě nikdy zcela
nepodaří nahradit ty klasické, jejich podíl stále stoupá.
Vedle větrných elektráren jsou podle ekologického, ale
i ekonomického hlediska ceněny především ty, které
využívají energii vodních toků. Velké řeky jsou už
prakticky plně obsazené, proto se dnes vodní elektrárny rozšiřují především na menších řekách a říčkách.
Podle dostupných údajů se jejich počet v ČR blíží šesti
stům. Jsou mezi nimi jak historická zařízení restaurovaná technickými nadšenci, tak i nově vybudovaná.
Jednu z nových malých vodních elektráren v současné době dokončuje divize 6 Metrostavu v Doudlevcích
na řece Radbuze. Její stavba, která začala v září 2011,
trvala přesně rok. Jde o tzv. průtočnou příjezdovou MVE,
která vyrostla v místě, kde dříve stával mlýn. Nyní je tu
malé ucelené vodní dílo, které – aby technika byla lépe
chráněna před povodněmi – bylo postaveno i s budovou
strojovny mimo dosah vody. Pro lepší obtékání při průchodu velkých vod je návodní strana řešena obloukem.
„MVE připomíná svým vzhledem parník. V její strojovně jsou umístěny 2 horizontální semi-Kaplanovy turbíny
s regulací průtoku lopatkami oběžného kola a výkonem
2x 98 kW,“ popisuje vzhled i technické vybavení elektrárny (foto) vedoucí projektu Ing. Tomáš Ambros z divize 6.
„Stavba probíhala standardním způsobem. Po zatěsnění stavební jámy a vytěžení zeminy jsme udělali přeložky vodovodu a kanalizace, které zasahovaly do stavby.
Poté jsme položili podkladní beton pro základovou desku.
Na to navázala stavba strojovny, která je z vodostavebního železobetonu. Na závěr betonáží jsme vybudovali odtok
elektrárny. Po dokončení hrubé stavby bylo ještě třeba
dotěžit dno v nadjezí a podjezí. Zároveň jsme pracovali
na budově strojovny. Kromě těch klasických stavebních
prací jsme montovali i technologie, elektroinstalace,
zámečnické konstrukce a vzduchotechniku,“ pokračuje
v popisu projektu Ing. Tomáš Ambros.
Divize 9 vrátila starému objektu původní krásu
Po roce náročných prací se mohou studenti a pedagogové z Univerzity Pardubice vrátit do neorenesanční
budovy na rohu Štefánikovy ulice a náměstí Legií
v centru Pardubic. Dům z konce 19. století se zdobenou
fasádou a kopulovitou věžičkou (foto č. 1) dostal zpět
původní vzhled díky týmu Ing. Ivana Millera z divize 9.
Projekt revitalizace objektu zahrnoval nejen rekonstrukci více než sto let staré budovy, ale i její očištění
od různých přístavků a dostavbu moderní komunikační
části ve dvorním traktu (foto č. 2). Výsledek díla je důkazem toho, že schopný architekt dokáže zdařile skloubit
historický objekt s novodobou architekturou. Pod zdejším
návrhem je podepsaný Ing. arch. Ondřej Teplý.
Průběh rekonstrukce však nebyl jednoduchý. „Přispělo k tomu zejména to, že byl financován z evropských
zdrojů. Tato skutečnost ve spojení se situací ve školství,
ve stavebnictví a při současném celospolečenském klimatu způsobila velmi vážné komplikace a časové prodlevy při
projednávání a zasmluvňování jakýchkoliv změn projektu.
Každému pracovníkovi ve stavebnictví je přitom zcela
jasné, že žádná rekonstrukce – a zvláště památkově chrá-
1
něného objektu – se bez změn nedá provést, i kdyby byly
výchozí průzkumy zpracovány sebepečlivěji,“ říká Ing. Miller a dodává, že i proto musel být po mnoha obtížných
jednáních posunut harmonogram prací.
Všechny těžkosti ale vyvážilo samotné zajímavé místo stavby a historický charakter budovy. S podobnou
rekonstrukcí se totiž ani zaměstnanci Metrostavu příliš
často nesetkávají. I když si revitalizace nevyžádala žádné
zvláštní postupy nebo opatření, jen možnost pracovat
na místě, kde působí genius loci kulturní památky, byla
podle slov Ing. Millera skvělou příležitostí, jak se nechat
inspirovat předchůdci a alespoň částečně poznat způsob
práce a myšlení stavitelů 19. století. To považuje jednoznačně za přínos celé stavby pro sebe i svůj tým a za velký
úspěch pak skutečnost, že se nakonec práce podařilo
dokončit v termínu a v požadované kvalitě.
Revitalizovaná budova bude sloužit všem fakultám
univerzity. Poskytne reprezentativní prostory pro kanceláře a učebny doktorandského studia a samostudia,
specializované výukové prostory a zasedací místnosti.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
2
Zároveň stavbaři museli dokončit přeložky dešťové
kanalizace a vodovodu. Součástí stavby byly i terénní
úpravy – položení kamenné a zatravňovací dlažby a vybudování komunikace. „Vytvarovat strojovnu bylo složité
– ve spodní stavbě je zalomená i výškově stupňovitá
a vrchní stavba je zaoblená. Konstrukce jsme proto museli
betonovat po více pracovních úrovních. V zimě jsme navíc
museli práce přerušit, protože velké mrazy nám nedovolily betonáže provádět,“ vzpomíná Ing. Ambros.
V současné době je stavba v samém závěru, zbývá
jen dokončit některé vícepráce, které si vyžádal investor,
a nová elektrárna na levém břehu Radbuzy už brzy může
začít dodávat první kilowatty do energetické sítě.
Jaroslav Růžek, foto Josef Husák