Metrostav

Strana 3

Píšťany na pravém břehu Labe chrání od záplav až

do úrovně stoleté vody (Q100) protipovodňová opat-

ření, která provedlo sdružení pod vedením divize 8

Metrostavu. Obyvatelé protilehlého levého břehu, kde

leží Lovosice, Prosmyky aLukavec, zatím takové štěstí

nemají. Tým Ing. Petra Komsy tu totiž protipovodňo-

vou stavbu nemohl dokončit kvůli nesouhlasu jednoho

zmajitelů, jehož pozemku se opatření měla týkat. Za-

blokované úseky však investor zdohodnutého rozsahu

zakázky nedávno vyňal adivize 8 se mu dokončené dílo

chystá předat už koncem září.

Protipovodňová opatření zahrnula především zemní

hráze, pevné železobetonové stěny (foto č. 1) azáklady

pro stěny mobilní. Projekt však obsáhl i řadu přeložek

inženýrských sítí aprovedení jejich uzávěrů atěsnění tam,

kde nepřeložitelné sítě protipovodňové konstrukce křižují.

Práce naobou březích Labe, které sdružení zahájilo

v březnu roku 2010, probíhaly po etapách. Na pravém

břehu je zkoušky osazení mobilních zábran akolaudace

uzavřely už v listopadu roku 2011. Stavaři tu v součtu

vybudovali téměř 720 m zemního valu, který dosahuje

až 5,4 m nad rostlý terén – půl metru nad hladinu Q100.

Hráze zpevňují gabiony a jsou opatřeny hydroizolací.

Vmístech, kde jsou vnich běžně nutné prostupy, bude

naochranu před povodněmi použito téměř 400 m mobil-

ních stěn, jejichž železobetonové základy jsou až 3,5 m

hluboké. Dohromady ochrání území nejen před proudící

vodou z Labe, ale i od záplavy vody z propojení řeky

sesousedním Píšťanským jezerem.

Zatímco v Píšťanech velká voda ohrožuje převážně

obytnou zástavbu, na levém břehu Labe v Lovosicích

se nacházejí především rozvojové plochy aprůmyslové

objekty včetně areálu společnosti Lovochemie. Linie zdej-

ší nově vybudované protipovodňové ochrany navazuje

nasilnici II/247 – přivaděč kPrůmyslové zóně Prosmyky

– najejíž výstavbě se Metrostav před několika lety také

podílel. Tato komunikace totiž vede po nasypaném valu

a je součástí protipovodňových opatření osídlené části

zdejšího labského údolí. Přes inundační oblasti vede po

mostech, a v případě povodní tak umožňuje rozlití řeky

tam, kde nehrozí žádné škody.

Kromě nově vybudovaných zemních valů amobilních

stěn budou území levého břehu Labe u Lovosic chránit

istabilní železobetonové stěny výšky od20 cm do5,5 m.

Po úplném dokončení by tamější stavba divize 8 měla

dosáhnout celkové délky téměř 5230 m aochránit území

orozloze 2156000 m².

Vzáří probíhaly nalevém břehu Labe přejímky akon-

troly těch částí díla, které bylo z legislativních důvodů

možné dokončit. Obsahovaly izkoušky osazení mobilních

zábran (foto č. 2), které jsou vdobách klidu uskladněny

ve speciálně vybudované hale v areálu Lovochemie.

Investor by měl zkrácenou zakázku oddodavatelského

sdružení převzít dokonce září. Její dokončení vproble-

matických úsecích tak už nebude záležitostí Metrostavu.

Ovíc než půl roku dřív dokončil tým Ing.Miroslava Kší-

ra zdivize 1 dostavbu arekonstrukci kanalizace vBlo-

vicích uPlzně. Rozšíření kanalizační sítě a intenzifi-

kace čistírny odpadních vod (ČOV) umožnily napojení

dalších 750 obyvatel částí Vlčice, Hradiště aBohušov.

„Celkem se jednalo o8,5 km gravitačních stok avýtla-

ků včetně osmi čerpacích stanic,“ říká Ing.Kšír adodává:

„Mimoto jsme vybudovali retenční nádrž aprovedli hava-

rijní propoje stávajících stok.“ Rekonstrukce aintenzifika-

ce blovické ČOV (foto č. 1 a 2) proběhla zajejího plného

provozu. Vznikla zde nová kompletní kalová koncovka

a lapáky písku, stavbaři navíc zrekonstruovali čerpací

stanici a do čistírny nainstalovali moderní technologie.

Díky tomu se kapacita ČOV navýšila až na3300 EO.

Projekt zahrnoval i rozšíření kanalizace a vodovodu

včásti Rokycan zvané Borek, kde stavbaři doplnili přes

5 km gravitačních stok avýtlaků včetně šesti čerpacích

stanic. Navíc dostavěli veřejný vodovod ačást jeho stáva-

jících rozvodů zrekonstruovali. Tuto stavbu provedla firma

EUROVIA CS, člen sdružení, jež Metrostav vedl.

Za hlavní překážku hladkého průběhu své stavby

považuje Ing.Kšír především neexistující aktualizovaný

generel stokové sítě vBlovicích. „Oproti zadávací doku-

mentaci se postupně objevovaly nové stoky nebo další

větvě vodlišných trasách. Nemalé problémy vprůběhu

celých dvou let nám způsobovaly inepřesné podklady pro

vytyčování stávajících plynovodů avodovodů,“ vzpomíná.

Stavební práce v Rokycanech skončily už v prosin-

ci2011, na kanalizaci vBlovicích pak letos vdubnu. Re-

konstrukce blovické ČOV byla dokončena před rokem, kdy

byl zahájen její dvanáctiměsíční zkušební provoz. Dokon-

čená díla jsou součástí druhé etapy akce Čistá Berounka

– C, kterou spolufinancuje EU. Díky svižné práci mohou

výhody nové kanalizace využívat blovičtí irokycanští oby-

vatelé ovíc než 6 měsíců dřív, než bylo původně vplánu.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

Výstavba Pavilonu akutní medicíny (foto č. 1) v Kar-

lovarské krajské nemocnici, kterou ve sdružení řídil

tým Jana Kučery zdivize 9, trvala necelých 29 měsíců.

V sobotu 22. září ji slavnostně ukončilo přestřižení

symbolické pásky aden otevřených dveří. Veřejnosti

zpřístupnil moderní prostory (foto č. 2 a 3), donichž

se už brzo přestěhují zbývající nemocniční oddělení.

„Jednotlivé celky pavilonu totiž procházely kolaudací

postupně,“ vysvětlil vedoucí projektu Jan Kučera. „Už

odčervence vněm probíhá léčba pomocí výpočetní to-

mografie amagnetické rezonance, odzačátku měsíce je tu

otevřená ilékárna aprodejna potravin asmíšeného zboží.

Poslední dílčí kolaudace úspěšně skončila 14. září.“

Pacienti už brzy vobjektu najdou urgentní acentrální

příjem, 12ambulancí astacionářů, 31lůžek intenzivní pé-

če, 6 operačních sálů azákrokový sál pro kardiochirurgii.

Práce stavbařů však v nemocnici ještě neskončila. Stále

se ještě věnují mnoha vícepracím, které vyplynuly zpoža-

davků zdravotníků. Vybavení interiérů si totiž nemocnice

zajišťovala sama bez koordinace se stavbou, a z toho

vyplynuly požadavky namnoho dodatečných úprav.

„Byla to zajímavá a náročná zakázka,“ řekl Jan Kučera.

„Museli jsme vyřešit problematické podmínky při zaklá-

dání objektu a koordinovat naši činnost snepřerušeným

provozem nemocnice. Potrápily nás i pozdě vydávané

změny technologických částí projektu. Vdodavatelském

sdružení snámi asfirmami BAU-STAV aTIMA začínala

i společnost PREFA-BETON Cheb, která je dnes v in-

solvenci, takže nás potkal také kolaps některých částí

subdodavatelského řetězce. To vše nám sice práci zkom-

plikovalo, ale přineslo inové zkušenosti.“

Otevření nemocnice se kromě hejtmana Karlovarské-

ho kraje amnoha dalších zúčastnili igenerální ředitel Me-

trostavu Ing.Pavel Pilát aředitel divize9 Ing.Petr Zábský.

Víc než ozdejší stavbě však možná přemýšleli oKladně,

kde tým Jana Kučery začal pracovat navýstavbě Univer-

zitního centra energeticky efektivních budov pro ČVUT.

Lepší než stavbu končit je totiž novou začínat.

ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

strana 3

Stěhování vkarlovarské nemocnici

Další etapa Čisté Berounky dokončena

Ochrana Lovosicka před stoletou vodou

Rekonstrukce motolské nemocnice pokračuje

Dětský monoblok Fakultní nemocnice v Motole zná

tým Josefa Majera z divize 9 velmi dobře – na jeho

rekonstrukci se podílí už od prosince roku 2006. Při

zachování zdravotnického provozu nejprve pracoval

napřestavbě lůžkového křídla C astředového komuni-

kačního uzlu. Při dalších zakázkách řídil opravu křídel

AaD, dostavbu pavilonu D1, vybudování magnetické

rezonance a nového heliportu. Až příští rok v červnu

dokončí 1. etapu přestavby křídla B (foto č. 1), bude

celá budova nejen modernější, ale postavební strán-

ce i o mnoho kvalitnější, než byla ta původní. Letní

intermezzo, při němž se veřejnost podle zpráv zmédií

mohla domnívat, že budova spadne, kvalitu ani termín

ukončení stavby neovlivní. Všechno totiž bylo trochu

jinak, než jak situaci vykreslila média.

„Budova dětské nemocnice má křížový půdorys,“ po-

pisuje stavbu vedoucí projektu Josef Majer avysvětluje:

„Každé z křídel je od středového komunikačního uzlu

odděleno dilatací, jejíž 20 až 80 mm široká spára byla

vyplněna heraklitem azakryta dilatačními lištami. Kvů-

lihavarijnímu stavu celého původního monobloku jsme

museli odstrojit až nanosné konstrukce ikřídlo B, čímž

se dilatační spára odhalila. Navíc právě tato část budovy

stojí vbývalém korytě diluviální řeky, které nepředstavuje

pevné astabilní podloží. Vedruhé polovině srpna, když

jsme už měli většinu nosných konstrukcí včetně části zá-

kladů zasanovánu, došlo kpřevážně vertikálnímu posunu

křídla B v rozsahu 20 až 70 mm, který ale nepřekročil

dilatační možnosti objektu. Podohodě sinvestorem jsme

však z opatrnosti stavbu zastavili, aby se prokázalo, že

nemůže dojít kžádné mimořádné události.“

Jak ukázalo šetření komise složené ze zástupců pro-

jektanta, objednatele, zhotovitele i nezávislých odbor-

níků z oboru inženýrské geologie a ústavu hydrologie,

Metrostav postupoval správně a obezřetně. Žádné ne-

bezpečí však nehrozilo a nehrozí, dilatační spáry byly

totiž i na takto velký posun dimenzovány. Komise také

potvrdila vhodnost investorského záměru uskutečnit re-

konstrukci celé budovy neodkladně, protože její stav byl

skutečně katastrofální.

Dnes proto stavbaři zdivize 9 vesvé práci vMotole

úspěšně pokračují. Zbylou část základů křídla B sanu-

jí, izolují a odvodňují drenážemi. Dokončují obvodový

istřešní plášť astaví základní vnitřní konstrukce (foto č. 2)

asystémy. „Spohybem jednotlivých křídel budovy jsme

se setkali ivpředchozích etapách stavby,“ vzpomíná Jo-

sef Majer. „Logicky knim muselo docházet, protože jsme

základům nejdřív odlehčili odstrojením nosných konstruk-

cí apak je zase zatížili novou vestavbou. Dilatace ale bez

problémů všechny posuny zvládly. Stalo se tak ivsrpnu

amy nemáme zdalší práce obavy. Zakázku dokončíme

stejně kvalitně jako předchozí etapy avřádném termínu.“

1 2

První zmínka o Lovosicích pochází z roku 1143,kdyje

Vladislav II. daroval Strahovskému klášteru. Knárůstu

počtu obyvatel tu však došlo až s rozvojem průmyslu

adopravy. Vroce 1850 zde žilo jen 1396lidí, o30let

později 4223, roku 1910 už 5076. Začal se zvětšovat

ipoměr českého obyvatelstva, způvodních 12% vroce

1880 až na 33 % v roce 1930. Po mnichovské dohodě

Lovosice připadly do Sudet. Žilo v nich 4400lidí, Čechů

bylo jen 600. Po válce byli Němci odsunuti a město se

téměř vylidnilo. Už do konce roku 1945 jej však osídlili

Češi. Dnes mají Lovosice téměř 10 000 obyvatel.

Metrostav a.s. - noviny