strana 3

z p r a v o dajs t v í z d i v i z í

Ochrana Lovosicka před stoletou vodou

Píšťany na pravém břehu Labe chrání od záplav až

do úrovně stoleté vody (Q100) protipovodňová opatření, která provedlo sdružení pod vedením divize 8

Metrostavu. Obyvatelé protilehlého levého břehu, kde

leží Lovosice, Prosmyky a Lukavec, zatím takové štěstí

nemají. Tým Ing. Petra Komsy tu totiž protipovodňovou stavbu nemohl dokončit kvůli nesouhlasu jednoho

z majitelů, jehož pozemku se opatření měla týkat. Zablokované úseky však investor z dohodnutého rozsahu

zakázky nedávno vyňal a divize 8 se mu dokončené dílo

chystá předat už koncem září.

Protipovodňová opatření zahrnula především zemní

hráze, pevné železobetonové stěny (foto č. 1) a základy

pro stěny mobilní. Projekt však obsáhl i řadu přeložek

inženýrských sítí a provedení jejich uzávěrů a těsnění tam,

kde nepřeložitelné sítě protipovodňové konstrukce křižují.

Práce na obou březích Labe, které sdružení zahájilo

v březnu roku 2010, probíhaly po etapách. Na pravém

břehu je zkoušky osazení mobilních zábran a kolaudace

uzavřely už v listopadu roku 2011. Stavaři tu v součtu

vybudovali téměř 720 m zemního valu, který dosahuje

1

na silnici II/247 – přivaděč k Průmyslové zóně Prosmyky

– na jejíž výstavbě se Metrostav před několika lety také

podílel. Tato komunikace totiž vede po nasypaném valu

a je součástí protipovodňových opatření osídlené části

zdejšího labského údolí. Přes inundační oblasti vede po

mostech, a v případě povodní tak umožňuje rozlití řeky

tam, kde nehrozí žádné škody.

Kromě nově vybudovaných zemních valů a mobilních

stěn budou území levého břehu Labe u Lovosic chránit

i stabilní železobetonové stěny výšky od 20 cm do 5,5 m.

Po úplném dokončení by tamější stavba divize 8 měla

dosáhnout celkové délky téměř 5230 m a ochránit území

o rozloze 2 156 000 m².

V září probíhaly na levém břehu Labe přejímky a kontroly těch částí díla, které bylo z legislativních důvodů

možné dokončit. Obsahovaly i zkoušky osazení mobilních

zábran (foto č. 2), které jsou v dobách klidu uskladněny

ve speciálně vybudované hale v areálu Lovochemie.

Investor by měl zkrácenou zakázku od dodavatelského

sdružení převzít do konce září. Její dokončení v problematických úsecích tak už nebude záležitostí Metrostavu.

Stěhování v karlovarské nemocnici

Výstavba Pavilonu akutní medicíny (foto č. 1) v Karlovarské krajské nemocnici, kterou ve sdružení řídil

tým Jana Kučery z divize 9, trvala necelých 29 měsíců.

V sobotu 22. září ji slavnostně ukončilo přestřižení

symbolické pásky a den otevřených dveří. Veřejnosti

zpřístupnil moderní prostory (foto č. 2 a 3), do nichž

se už brzo přestěhují zbývající nemocniční oddělení.

„Jednotlivé celky pavilonu totiž procházely kolaudací

postupně,“ vysvětlil vedoucí projektu Jan Kučera. „Už

od července v něm probíhá léčba pomocí výpočetní tomografie a magnetické rezonance, od začátku měsíce je tu

otevřená i lékárna a prodejna potravin a smíšeného zboží.

Poslední dílčí kolaudace úspěšně skončila 14. září.“

Pacienti už brzy v objektu najdou urgentní a centrální

příjem, 12 ambulancí a stacionářů, 31 lůžek intenzivní péče, 6 operačních sálů a zákrokový sál pro kardiochirurgii.

Práce stavbařů však v nemocnici ještě neskončila. Stále

se ještě věnují mnoha vícepracím, které vyplynuly z požadavků zdravotníků. Vybavení interiérů si totiž nemocnice

zajišťovala sama bez koordinace se stavbou, a z toho

vyplynuly požadavky na mnoho dodatečných úprav.

„Byla to zajímavá a náročná zakázka,“ řekl Jan Kučera.

„Museli jsme vyřešit problematické podmínky při zakládání objektu a koordinovat naši činnost s nepřerušeným

provozem nemocnice. Potrápily nás i pozdě vydávané

změny technologických částí projektu. V dodavatelském

sdružení s námi a s firmami BAU-STAV a TIMA začínala

i společnost PREFA-BETON Cheb, která je dnes v insolvenci, takže nás potkal také kolaps některých částí

subdodavatelského řetězce. To vše nám sice práci zkomplikovalo, ale přineslo i nové zkušenosti.“

Otevření nemocnice se kromě hejtmana Karlovarského kraje a mnoha dalších zúčastnili i generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát a ředitel divize 9 Ing. Petr Zábský.

Víc než o zdejší stavbě však možná přemýšleli o Kladně,

kde tým Jana Kučery začal pracovat na výstavbě Univerzitního centra energeticky efektivních budov pro ČVUT.

Lepší než stavbu končit je totiž novou začínat.

1

až 5,4 m nad rostlý terén – půl metru nad hladinu Q100.

Hráze zpevňují gabiony a jsou opatřeny hydroizolací.

V místech, kde jsou v nich běžně nutné prostupy, bude

na ochranu před povodněmi použito téměř 400 m mobilních stěn, jejichž železobetonové základy jsou až 3,5 m

hluboké. Dohromady ochrání území nejen před proudící

vodou z Labe, ale i od záplavy vody z propojení řeky

se sousedním Píšťanským jezerem.

Zatímco v Píšťanech velká voda ohrožuje převážně

obytnou zástavbu, na levém břehu Labe v Lovosicích

se nacházejí především rozvojové plochy a průmyslové

objekty včetně areálu společnosti Lovochemie. Linie zdejší nově vybudované protipovodňové ochrany navazuje

2

První zmínka o Lovosicích pochází z roku 1143, kdy je

Vladislav II. daroval Strahovskému klášteru. K nárůstu

počtu obyvatel tu však došlo až s rozvojem průmyslu

a dopravy. V roce 1850 zde žilo jen 1396 lidí, o 30 let

později 4223, roku 1910 už 5076. Začal se zvětšovat

i poměr českého obyvatelstva, z původních 12 % v roce

1880 až na 33 % v roce 1930. Po mnichovské dohodě

Lovosice připadly do Sudet. Žilo v nich 4400 lidí, Čechů

bylo jen 600. Po válce byli Němci odsunuti a město se

téměř vylidnilo. Už do konce roku 1945 jej však osídlili

Češi. Dnes mají Lovosice téměř 10 000 obyvatel.

Rekonstrukce motolské nemocnice pokračuje

2

3

Další etapa Čisté Berounky dokončena

O víc než půl roku dřív dokončil tým Ing. Miroslava Kšíra z divize 1 dostavbu a rekonstrukci kanalizace v Blovicích u Plzně. Rozšíření kanalizační sítě a intenzifikace čistírny odpadních vod (ČOV) umožnily napojení

dalších 750 obyvatel částí Vlčice, Hradiště a Bohušov.

„Celkem se jednalo o 8,5 km gravitačních stok a výtlaků včetně osmi čerpacích stanic,“ říká Ing. Kšír a dodává:

„Mimoto jsme vybudovali retenční nádrž a provedli havarijní propoje stávajících stok.“ Rekonstrukce a intenzifikace blovické ČOV (foto č. 1 a 2) proběhla za jejího plného

provozu. Vznikla zde nová kompletní kalová koncovka

a lapáky písku, stavbaři navíc zrekonstruovali čerpací

stanici a do čistírny nainstalovali moderní technologie.

Díky tomu se kapacita ČOV navýšila až na 3300 EO.

Projekt zahrnoval i rozšíření kanalizace a vodovodu

v části Rokycan zvané Borek, kde stavbaři doplnili přes

5 km gravitačních stok a výtlaků včetně šesti čerpacích

stanic. Navíc dostavěli veřejný vodovod a část jeho stáva-

1

jících rozvodů zrekonstruovali. Tuto stavbu provedla firma

EUROVIA CS, člen sdružení, jež Metrostav vedl.

Za hlavní překážku hladkého průběhu své stavby

považuje Ing. Kšír především neexistující aktualizovaný

generel stokové sítě v Blovicích. „Oproti zadávací dokumentaci se postupně objevovaly nové stoky nebo další

větvě v odlišných trasách. Nemalé problémy v průběhu

celých dvou let nám způsobovaly i nepřesné podklady pro

vytyčování stávajících plynovodů a vodovodů,“ vzpomíná.

Stavební práce v Rokycanech skončily už v prosinci 2011, na kanalizaci v Blovicích pak letos v dubnu. Rekonstrukce blovické ČOV byla dokončena před rokem, kdy

byl zahájen její dvanáctiměsíční zkušební provoz. Dokončená díla jsou součástí druhé etapy akce Čistá Berounka

– C, kterou spolufinancuje EU. Díky svižné práci mohou

výhody nové kanalizace využívat blovičtí i rokycanští obyvatelé o víc než 6 měsíců dřív, než bylo původně v plánu.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

2

Dětský monoblok Fakultní nemocnice v Motole zná

tým Josefa Majera z divize 9 velmi dobře – na jeho

rekonstrukci se podílí už od prosince roku 2006. Při

zachování zdravotnického provozu nejprve pracoval

na přestavbě lůžkového křídla C a středového komunikačního uzlu. Při dalších zakázkách řídil opravu křídel

A a D, dostavbu pavilonu D1, vybudování magnetické

rezonance a nového heliportu. Až příští rok v červnu

dokončí 1. etapu přestavby křídla B (foto č. 1), bude

1

celá budova nejen modernější, ale po stavební stránce i o mnoho kvalitnější, než byla ta původní. Letní

intermezzo, při němž se veřejnost podle zpráv z médií

mohla domnívat, že budova spadne, kvalitu ani termín

ukončení stavby neovlivní. Všechno totiž bylo trochu

jinak, než jak situaci vykreslila média.

„Budova dětské nemocnice má křížový půdorys,“ popisuje stavbu vedoucí projektu Josef Majer a vysvětluje:

„Každé z křídel je od středového komunikačního uzlu

odděleno dilatací, jejíž 20 až 80 mm široká spára byla

vyplněna heraklitem a zakryta dilatačními lištami. Kvůli havarijnímu stavu celého původního monobloku jsme

museli odstrojit až na nosné konstrukce i křídlo B, čímž

se dilatační spára odhalila. Navíc právě tato část budovy

stojí v bývalém korytě diluviální řeky, které nepředstavuje

pevné a stabilní podloží. Ve druhé polovině srpna, když

jsme už měli většinu nosných konstrukcí včetně části zá-

kladů zasanovánu, došlo k převážně vertikálnímu posunu

křídla B v rozsahu 20 až 70 mm, který ale nepřekročil

dilatační možnosti objektu. Po dohodě s investorem jsme

však z opatrnosti stavbu zastavili, aby se prokázalo, že

nemůže dojít k žádné mimořádné události.“

Jak ukázalo šetření komise složené ze zástupců projektanta, objednatele, zhotovitele i nezávislých odborníků z oboru inženýrské geologie a ústavu hydrologie,

Metrostav postupoval správně a obezřetně. Žádné ne-

2

bezpečí však nehrozilo a nehrozí, dilatační spáry byly

totiž i na takto velký posun dimenzovány. Komise také

potvrdila vhodnost investorského záměru uskutečnit rekonstrukci celé budovy neodkladně, protože její stav byl

skutečně katastrofální.

Dnes proto stavbaři z divize 9 ve své práci v Motole

úspěšně pokračují. Zbylou část základů křídla B sanují, izolují a odvodňují drenážemi. Dokončují obvodový

i střešní plášť a staví základní vnitřní konstrukce (foto č. 2)

a systémy. „S pohybem jednotlivých křídel budovy jsme

se setkali i v předchozích etapách stavby,“ vzpomíná Josef Majer. „Logicky k nim muselo docházet, protože jsme

základům nejdřív odlehčili odstrojením nosných konstrukcí a pak je zase zatížili novou vestavbou. Dilatace ale bez

problémů všechny posuny zvládly. Stalo se tak i v srpnu

a my nemáme z další práce obavy. Zakázku dokončíme

stejně kvalitně jako předchozí etapy a v řádném termínu.“