Metrostav

Strana 2

Subterra si připomněla 50. výročí svého vzniku

Jen málo tuzemských stavebních firem se může opírat

opadesátiletou tradici jako Subterra. Její historie se

začala psát v září 1964 se zahájením ražeb jednoho

znevýznamnějších podzemních děl vnašich dějinách –

50km přivaděče pitné vody ze Želivky doPrahy.

Cesta kdnešní podobě Subterry začala samostatným

útvarem vrámci Uranových dolů Příbram apostupovala

přes odštěpný závod Želivka, národní podnik Podzemní

inženýrské stavby, koncernový podnik Výstavba dolů ura-

nového průmyslu až kestátnímu podniku Subterra. Tense

privatizací vroce 1992 proměnil naakciovou společnost,

jež se o12 let později začlenila doSkupiny Metrostav.

Za 50 let existence se Subterra či její právní před-

chůdci účastnili téměř všech významných projektů pod-

zemního stavitelství unás. Podepsáni jsou ipod velkými

vodohospodářskými zakázkami adojejích referencí patří

zejména štolové přivaděče pitné vody nebo ražené kana-

lizační sběrače. Její pracovníci se podíleli inavýstavbě

přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně, která vro-

ce 2005 zvítězila v anketě Div Česka. Svou pozici mezi

stavební elitou si firma upevnila i výstavbou energetic-

kých kolektorů vPraze, Brně aOstravě. Krozvoji českého

podzemního stavitelství Subterra přispěla ivoblasti tune-

lářských technologií, když si v70. a80. letech 20. století

dokázala pořídit vyspělé technologie anazákladě zkuše-

ností snimi vyvíjela ivlastní zařízení. Jednalo se přitom

nejen ovrtací anakládací techniku, injektážní soupravy či

teleskopická bednění, ale ioplnoprofilové razicí stroje.

Významným milníkem společnosti byl rok 1997, kdy

Subterra vstoupila dosegmentu železničního stavitelství.

Postupem času se stal jedním zjejích nejvýznamnějších

oblastí působení. Nazačátku 90. let 20. století Subterra

využila otevření zahraničních trhů azískala azrealizovala

několik významných zakázek podzemního stavitelství

veŠpanělsku, později našla uplatnění ivNěmecku. Naza-

čátku nového milénia zacílila také naBalkán, kde postavila

chorvatské tunely Plasina nebo Tuhobić. Vprvních letech

nového tisíciletí provedla iněkolik staveb naSlovensku.

V současnosti pracují zaměstnanci firmy zejména

vMaďarsku, kde dokončili nebo provádějí velké doprav-

ní stavby. Další významná díla realizují vSrbsku (tunel

Bancarevo) či v Německu (rekonstrukce železničního

tunelu Alter Kaiser Wilhelm). Nejnovější zahraniční za-

kázkou Subterry je výstavba přístupových tunelů Sätra

aSkärholmen vešvédském Stockholmu. Kromě podzem-

ních adopravních staveb však společnost slaví úspěchy

ivsegmentu pozemních objektů – Science & Technology

centrum vOstravě-Vítkovicích (foto), které nedávno do-

končila, získalo nominaci natitul Stavba roku 2014. Sub-

terra má tedy dobře našlápnuto idodalších padesáti let.

Štěpán Sedláček, foto archiv Subterra

Třetina zpatnácti

Odborná porota v čele s doc.Radomírou Sedlákovou

vyhlásila 4. září 15 nominovaných děl, která se budou

ucházet otitul česká Stavba roku 2014. Těší nás, že

čtyři znich budoval Metrostav ajedno Subterra. Naše

stavby si už z letošnísoutěže odnesly idalší ocenění.

V roce 2014 se otitul ucházelo 58 českých apět za-

hraničních projektů. Metrostav znich přihlásil sedm – tři

prošly nominací – adalší jeho díla dosoutěže zařadili jiní.

Díky nim máme vohni ještě další želízka, která mohou

uspět ivhlasování veřejnosti nawww.stavbaroku.cz.

OC Šantovka vOlomouci (foto č. 1), dílo divize 1, si

nominaci zasloužila díky vydařenému urbanistickému

zásahu do městské struktury. U Krkonošského centra

environmentálního vzdělávání veVrchlabí (foto č. 2,Be-

nedikt Markel), jehož stavbu řídila divize 9, porota vy-

zdvihla ojedinělou architekturu, kvalitně odvedenou prací

betonářů – zdivize 6 – anápadité uspořádání dispozice.

KCEV dostalo navíc iCenu generálního partnera. Výstav-

ba urgentního příjmu univerzitní nemocnice vKošicích

(fotoč.3, archiv stavby) se zase divizi 3 povedla natolik,

že postoupila doboje otitul Zahraniční stavba roku 2014.

Cyklistická lávka přes Labe (foto č. 4), kterou přihlási-

lo město Čelákovice adivize 5 vybudovala zvelice vyso-

kohodnotného betonu srozptýlenou výztuží, získala nejen

nominaci, ale iCenu SFDI. Jako poslední zděl, nakterých

se podílel Metrostav – konkrétně divize 4 – postoupila

dofinále dálnice D3 vúseku mezi Táborem aSoběslaví,

jejíž součástí je imost přes rybník Koberný (foto č. 5). Kdo

cenné tituly získá, se dozvíme už 9. října.

Ing.Miroslava Padevěta,

vedoucího projektu zdivize 2

V roce 1972 nastoupil Miroslav Padevět do podniku

VKD Kladno ajako důlní měřič začal pracovat nastav-

bě pražské podzemní dráhy. Otři roky později, aniž by

změnil zaměstnavatele, byl isezávodem Metro převe-

den doMetrostavu, kterému zůstal věrný. Dnes vněm

pracuje už 42. rok, ztoho osmý jako vedoucí projektu

nastavbě ražených částí tunelového komplexu Blanka.

OBlance se často zmiňuje tisk ane příliš lichotivě. Jak

navás její zkreslený mediální obraz působí?

Naučil jsem se nevšímat si zpráv, které se nezakládají

napravdě ajsou populistické. Ikdyž Metrostav předsta-

vuje Blanku veřejnosti třeba prostřednictvím infocentra

naLetné, ti, kdo proti ní nejvíc protestovali či bojují, doněj

nechodí, protože tam bychom jejich názory mohli zočí

doočí vyvrátit argumenty. Naopak každý, kdo stavbu na-

vštívil, je nadšený nejen tím, jak vypadá, ale ikvůli tomu,

že výrazně zrychlí dopravu. Aproto naní pracuju rád.

Blanka je váš třetí pražský tunel. Můžete je porovnat?

Nejdřív jsem stavěl asi 2km Strahovský tunel, podlouhé

době první velké dopravní podzemní dílo vPraze – mimo

metro. Před ním se jen v50. letech 20. století stavěl asi

400m tunel Letenský. Všechno proto bylo nové, neob-

vyklý byl i způsob ražby pomocí pološtítu a rubaninu

jsme prvně zčelby neodváželi pokolejích, ale nákladními

vozy. Tenhle tunel se začal budovat už za socialismu,

vroce1985. Po sametové revoluci stavba rok apůl stála,

protože senevědělo, co sní. Nakonec jsme ji vroce1997

dokončili adodnes svým tmavým stropem působí jako re-

likt minulého režimu. Další byla téměř 1300m Mrázovka,

světlý tunel, moderní jako Blanka, který jsme stavěli vdo-

bě, kdy si lidé začali uvědomovat, že stavby mohou ovliv-

nit, a protestovali zejména proti stavebním povolením.

Zajímavé bylo, že ti, kdo byli nejvíc slyšet, vůbec nebydleli

vPraze. Pootevření Mrázovky se už tradičně žádné ne-

gativní názory neobjevily. Stavbě komplexu Blanka, který

dohromady měří skoro 6,4 km, se věnuji odroku 2007. To

už se lidé uměli ozvat proti čemukoliv. Kpůldruhému ro-

ku, pokterý jsem vedne vnoci poslouchal naspeciálním

telefonu stížnosti nahluk čiprach zodstřelů pod Letnou,

se už raději nechci vracet. Blanka je obrovský projekt jak

postránce finanční, tak zásahem dopražské dopravy aje

otázka, zda jsme všichni byli najeho provedení připra-

veni. Propady veStromovce nám kpopularitě nepřidaly,

ikdyž se prokázalo, že nevznikly naší vinou. Odnesl jsem

si z nich ale poučení, že nelze podceňovat bezpečnost

napovrchu, pod kterým tunel prochází. A období, vekte-

rém dnes pracujeme, výstižně popsal prezident Skupiny

Metrostav Jiří Bělohlav vposledních loňských firemních

novinách. Doba, kdy ostavbách rozhodují právníci, je ne-

šťastná. Každý by se měl naučit nést svou odpovědnost –

politici, investoři, projektanti, stavební dozor idodavatelé.

Blanka je už skoro hotová. Co tedy dnes děláte?

Blanka zdaleka není hotová, ikdyž už jsou tunely stavebně

dokončené ajen se vnich uklízí – ato mluvím izaostatní

kolegy na trase. Do konce září budeme mít připravené

všechny dokumenty, které jsou nutné pro přejímky. Je-

jich zahájení ale ovlivní technologové, kteří dolaďují svá

zařízení achystají se nakomplexní zkoušky. Ponich se

tunely otevřou, ale jen vezkušebním provozu, který třeba

uMrázovky trval rok. Pokud všechny testy dobře dopad-

nou, přijde nařadu kolaudace, uvedení tunelu dotrvalého

provozu, likvidace provizorních přeložek sítí, zařízení

stavenišť. Moje práce skončí, až se vyjasní i všechny ná-

ležitosti kolem financování, ato by mělo podle smlouvy

nastat 31.prosince 2016. Apotom se chystám dopenze.

Naco ze stavby Blanky budete nejraději vzpomínat?

Na náročné a unikátní technické dílo, které se sdružení

divizí 5 a2 povedlo. Když byla vyražena strojovna vzdu-

chotechniky pod Letnou splochou výrubu téměř 300 m

tajil se dech všem, kdo doní vstoupili. Teď je důležité, aby

štafetu převzali další. Vtýmu mám mladé kolegy, kteří

to dokážou. Co se týče personálu pro podzemní stavby,

Metrostav se podle mě osvou budoucnost bát nemusí.

strana 2

PTÁME SE

Nový polyfunkční objekt sezajímavými výhledy

Tým Ing.Davida Štochla zdivize 6 působí odletošní-

ho srpna vPraze naŽižkově, kde pro firmu CENTRAL

GROUP řídí stavbu polyfunkčního objektu Residence

Garden Towers. Zatím ještě pracuje pod úrovní terénu

(foto), začátkem léta 2016 se už ale bude v proluce

mezi rušnou ulicí azeleným pásem tyčit pět 55 m vyso-

kých věží propojených podzemní podnoží inadzemními

bloky. Prostor pro život ipráci vnich poskytne téměř

700 bytových, nebytových ikomerčních jednotek. Řa-

da ztěch umístěných vevyšších patrech nabídne svým

obyvatelům ikrásné výhledy, třeba naPražský hrad.

„Stavbu jsme zahájili vjámě zapažené doúrovně asi

metr nad základovou spárou,“ popisuje Ing.Štochl apo-

kračuje: „Naše staveniště sousedí ze západu sobjektem

Ministerstva vnitra, naseveru je ohraničuje rušná Olšan-

ská ulice, navýchodě stojí budova společnosti O2 Czech

Republic s telekomunikační věží a jižní stranu uzavírají

Olšanské hřbitovy. Mohli bychom proto pracovat nepřetr-

žitě, protože vokolí nežije nikdo, koho by naše dílo rušilo.“

Osmnáctipodlažní věže Garden Towers spojí tři suteré-

ny stéměř čtvercovým půdorysem – určené zejména pro

podzemní garáže – apětipodlažní nadzemní budovy, které

uprostřed rezidence uzavřou klidný, parkově upravený

vnitroblok (vizualizace). Téměř 500 bytů doplní nebytové

ateliéry, součástí většiny jednotek budou izimní zahrady,

balkony či terasy. Přízemí podél Olšanské ulice obsáhne

také komerční prostory pro obchody a restaurace.

Pokonstrukční stránce bude stavba otrochu nároč-

nější, než bývá uběžných domů obvyklé. Základová deska

objektu splochou přes 9000 m², která bude kvůli složitým

geologickým podmínkám podepřená pilotami, musí totiž

spolu se stěnami suterénu vytvořit bílou vanu. Provedou

ji betonáři divize 6, nakteré čeká naŽižkově velké dílo,

ikdyž nosnou monolitickou kostru objektu kvůli rychlos-

ti výstavby a odlehčení prvků doplní prefabrikovanými

dílci, třeba panely obvodového pláště či schodišťovými

rameny. „Fasádní prefabrikáty jsou navrženy zrůzných

druhů betonu – z normálního iz lehčeného – ato bychom

vrámci optimalizace rádi změnili,“ doplňuje Ing.Štochl.

Vzhledem ke zkušenostem, které už tým divize 6

nasbíral, poradí si jistě nejen s vrtáním pilot vtvrdším

podloží, než předpokládal projekt, ale ise zásobováním

stavby na velmi omezené ploše. Hlavolamem, který už

spomocí kolegů betonářů adivize11 vyřešil, bylo iroz-

místění věžových jeřábů vsousedství téměř stometrové

telekomunikační věže. Žádný jejich pohyb totiž nesmí

přerušit provoz mikrovlnných spojů, které O2 zajišťuje.

–ls–, foto JH,vizualizace CENTRAL GROUP

Metrostav_17_2014.indd 2 22.09.14 12:11

Metrostav a.s. - noviny