strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Stavba MVE Štětí přestála velkou i malou vodu

Na pravém břehu Labe u jezu Štětí postavil tým Ing. Jiřího Škrance z divize 6 spolu s firmou Zakládání staveb

novou malou vodní elektrárnu (foto č. 1). Práce zahájil

v březnu 2012, první proud do sítě dodaly turbíny (foto

č. 2) letos 4. srpna a asi za šest týdnů vstoupila do zkušebního provozu. Vzhledem k tomu, že do trvalého

bude uvedena až v únoru 2015, financování projektu

stále zajišťuje konsorcium dodavatelů v čele s Metrostavem. Úhrada nezvyklé investice totiž podle předchozích dohod proběhne až po úplném dokončení díla.

2

Mimořádný způsob financování doprovázel výstavbu MVE Štětí proto, že jejím majitelem bude obecně

prospěšná společnost Energeia, která se ke krytí svých

neziskových aktivit rozhodla využít sílu vody. Prostředky

na zaplacení elektrárny získá z darů a dotací a doplní je

bankovním úvěrem po trvalém zprovoznění stavby.

Při budování elektrárny, jejíž podzemní i nadzemní

části provedli betonáři divize 6 z vodostavebního betonu,

zažili stavbaři povodeň i extrémní sucho. Obě situace jim

práci komplikovaly. Velká voda přišla v červnu roku 2013

a vynutila si řízené zaplavení díla a následné zavedení nepřetržité betonáže, aby bylo možné splnit smluvní termín

nástupu technologů. V průběhu letošního suchého léta

zase malý průtok vody dlouho neumožňoval dokončit

všechny potřebné testy a zregulování turbín. „Nakonec

zapršelo a zkoušky se podařilo dokončit včas,“ oddechl

si Ing. Škranc a doplnil: „V červenci a srpnu proběhla dílčí

měření. Komplexní 72hodinovou zkoušku celé elektrárny,

která prokázala provozuschopnost, spolehlivost, bezpečnost a kvalitu díla, jsme absolvovali začátkem září.“

MVE Štětí má dvě přímoproudé Kaplanovy turbíny

v provedení PIT s průměrem oběžného kola 5,10 m a s dosažitelným provozním výkonem 6 MW. Její průměrná

roční výroba by měla dosahovat 31,5 GWh.

Její zkušební provoz Metrostav zajistí prostřednictvím

mandatáře ELPAK Praha, stroje a zařízení při něm bude

obsluhovat budoucí trvalý personál. Týmu Ing. Škrance

dnes z celého projektu chybí dokončit jen některé komunikace či venkovní úpravy a hlavně úspěšně uzavřít nezvyklou zakázku po administrativní a ekonomické stránce.

Velmi rychlé stavby pro různorodé sporty

Řada sportovních disciplín je založená na rychlosti.

O sport a o rychlost jde i ve dvou zakázkách, které

na jihu Čech a jihu Moravy provádí divize 6 a divize 1

Metrostavu. Oba týmy stavbařů si musí během několika málo týdnů poradit se všemi záludnostmi stavby

a rekonstrukce, aby je už během podzimu mohla na

bývalém staveništi vystřídat klání sportovců.

V Prachaticích buduje tým Ing. Milana Hromádky z divize 6 nové hokejbalové hřiště, které se v zimě bude moci

využívat i pro bruslení. Během pouhých sto dní tu vznikne

do konce listopadu nejen plocha sportoviště (vizualizace),

ale i jeho zázemí. Aby stavbaři vše stihli v termínu, musí

do konce září vybetonovat základovou desku pod objektem šaten. „Nejprve jsme ovšem museli přeložit všechny

podzemní sítě a vybudovat přípojky,“ připomíná stavbyvedoucí Ing. Václav Chmelenský. Současně se základy šaten

se budou betonovat i základy hřiště a tribuny pro diváky.

Hřiště obklopené mantinely s plexiskly bude mít asfaltový

podklad a na něm speciální povrch pro hokejbal.

Dnes se zdá, že rekordní termín by stavbaři měli stihnout i díky tomu, že mají pro stavbu dostatek prostoru.

Leží totiž uprostřed parku a místo pro ni vzniklo vykácením jen pár stromů. Navíc zástupci investora, kterým je

město Prachatice, pružně reagují na požadavky stavbařů

a snaží se jim vyhovět tak, aby vše probíhalo plynule a bez

negativního vlivu na okolí. Včasnému dokončení hřiště by

tak mohlo zabránit jen špatné počasí. „Protože se v hokejbalovém prostředí pohybuji, troufnu si tvrdit, že koncem

listopadu budou mít Prachatice nejmodernější venkovní

stadion pro tento sport u nás,“ říká Ing. Milan Hromádka.

Také na druhé stavbě – ve Znojmě – běží práce naplno a na přestavbě tribuny a zázemí městského stadionu

je už dokončeno 60 % prací. Původně zde vše mělo být

hotovo za pouhých 48 dní, po bouracích pracích ale bylo

nutné projekt upravit, takže se dokončení díla o 12 dní

posunulo. I tak měl tým Ing. Marka Vavroucha z divize 1

napilno. „V jednu dobu na stavbě pracovalo až 100 lidí,

což s ohledem na to, že se pohybujeme na minimálním

prostoru, byl opravdu rekord,“ říká vedoucí projektu.

V třípatrové budově hlavní tribuny jeho tým vybuduje

šatny, zázemí pro antidopingovou kontrolu, zónu pro média a speciální VIP prostor. Hlavní tribuna po rekonstrukci zakryje 974 míst, dalších 1400 jich bude k dispozici

na vedlejší a v oblouku, 225 sedadel vznikne v odděleném

sektoru pro hosty. Všechny ovládací prvky stadionu budou svedeny do jeho řídicí místnosti tak, aby bylo možné

v případě krize provést potřebná bezpečnostní opatření.

Od konce září by tak Znojmo mělo získat malou, ale moderní multifunkční arénu splňující parametry 21. století.

–mv–, vizualizace archiv stavby

Metrostav_17_2014.indd 3

Nové stanoviště pro obří letadla

Pražské letiště Václava Havla se připravuje na pravidelný provoz velkokapacitních letadel. Airbus A380,

který je v současné době největším aeroplánem pro

dopravu osob, zde už sice několikrát přistál, pražský

vzdušný přístav však zatím není schopen zvládnout

jeho přílety a odlety na pravidelné lince ze Soulu. Vejde se do něj totiž až 800 cestujících a jejich odbavení

v dosavadních prostorách letiště narušuje jeho chod,

čímž hrozí zpoždění dalších letů.

Přestavbu pražského letiště mají na starosti pracovníci divize 8, kteří na něm do konce února 2015 vybudují

tři nové nástupní mosty tak, aby se na stojánku číslo 14

vešel letecký obr dlouhý 73 metrů, který má rozpětí křídel

80 metrů (vizualizace č. 1). Dva již stojící mosty, z nichž

každý váží tři tuny, přemístí stavbaři na jiné „nástupiště“

a místo nich dají nové. Patřičnou úpravou projde i okolí

stojánky. Zvětšit se musí čekárny (vizualizace č. 2), prostory pro bezpečnostní rentgeny a chodby pro cestujících.

Většímu počtu pasažérů je potřeba přizpůsobit i kapacitu

toalet. Stavbaři musí pamatovat i na napojení všech potřebných letištních technologií, například specifického

nízkonapěťového vedení 400 Hz a speciální klimatizace,

na kterou jsou letouny připojeny po dobu stání na letišti.

„S pracemi jsme začali v polovině srpna,“ uvedl

vedoucí projektu Ing. Petr Ort a doplnil: „Zatím jsme

provedli zábor příslušných stání včetně čekáren a demontovali pohyblivou část nástupního mostu, která je určena

k likvidaci. Na její místo v polovině září nastěhujeme pohyblivou část ze stojánky číslo 14.“ Je to vlastně poprvé,

kdy se budou znovu zprovozňovat přemístěné, již dříve

1

používané mosty. Ty úplně nové do Ruzyně přicestují ze

Švédska, potřebné technologie pak z Dánska.

Takovéto manévry nelze pochopitelně udělat bez toho,

aniž by to ovlivnilo provoz letiště. Práce jsou proto maximálně zkoordinovány tak, aby omezení nebylo delší, než je

nezbytně nutné. „Harmonogram stavby je proto rozepsán

doslova na minuty,“ řekl Ing. Ort. I přesto je ovšem kvůli

akci třeba uzavřít některé stojánky, v jeden moment jich

třeba bude mimo provoz najednou až osm.

Vzhledem ke specifickému místu – většina akcí se

odehrává v nejstřeženějším prostoru letiště za rentgenovou kontrolou – museli všichni stavbaři projít řadou

školení a získat prověření pro povolení vstupu do před­

odletových čekáren i přímo na letištní plochu.

Stavba by měla být hotova za šest měsíců. Nové

prostory budou zprovozněny 1. března 2015 tak, aby se

začátkem letní sezony mohl být uveden do provozu nový

pravidelný spoj, kterým bude společnost Korean Airlines

létat na lince ze Soulu. Její čtyřmotorový A380 má kapacitu 407 sedadel ve třech třídách. Na první palubě má

12 sedadel první třídy a 301 míst v ekonomické třídě. Na

druhé palubě je pak 94 sedaček třídy Business. Při jiném

rozložení sedadel však A380 pojme až 880 cestujících.

Praha se tak stavbou divize 8 přiřadí k několika málo

evropským městům, kam už obří airbus létá. A380 totiž

zatím přistával jen například v Mnichově, Frankfurtu nad

Mohanem nebo v Paříži. Z těch menších letišť, velikostí podobných tomu pražskému, pak mimo jiné zalétá

do švýcarského Curychu nebo britského Manchesteru.

–jar–, vizualizace archiv stavby

2

Divize 8 opravuje komunikace na Liberecku

Pracovníci divize 8 v současné době opravují hned dva

úseky silnic v Libereckém kraji. V Chrastavě pracují

na poslední etapě průtahu městem a v Desné rekonstruují výpadovku směrem k Soušské přehradě.

Práce v Chrastavě (foto č. 1) si vyžádaly ničivé povodně z roku 2010, které zasáhly přes polovinu Libereckého

kraje a výrazně poškodily celkem patnáct úseků silnic

a třetinu z 666 tamních mostů. Ve městě Chrastava jde

přitom už o třetí, poslední etapu oprav komunikací,

po jejímž dokončení se výrazně uleví provozu v centru.

Silnice, na které divize 8 pracuje, totiž vede přímo ze

středu Chrastavy směrem na Frýdlant. Jde o kratší z obou

na Liberecku opravovaných úseků, měří necelých šest

set metrů, ale o to více je práce „okolo“. Součástí akce je

totiž demolice dvou rodinných domů a tří hospodářských

stavení, statické zajištění další budovy, novostavba mostu

a nábřežní zdi, přemístění lávky pro pěší, zbudování křižovatky, nových protihlukových stěn a veřejného osvětlení.

1

„Demolice už máme za sebou a momentálně pracujeme na přeložkách vodovodů, na nábřežních zdech a také

na dešťové kanalizaci,“ uvedl vedoucí projektu Lukáš

Kalfeřt. „Zakládání mostu a nábřežních zdí nám trochu

komplikují práce, které provádíme přímo v korytě říčky

Jeřice (foto č. 2). Ta má velmi krátké povodí a často proto

dochází k výkyvům její hladiny. Z toho důvodu musíme

neustále odčerpávat vodu, a i přesto už jsme byli nuceni

práce kvůli zvýšené hladině jednou úplně zastavit,“ popisuje aktuální problémy na staveništi Lukáš Kalfeřt.

Druhou rekonstruovanou komunikaci – úsek mezi

Desnou a Kořenovem, jenž je zhruba trojnásobně dlouhý

(měří 1,9 km) – znají především turisté a rekreanti, kteří

tuto oblast hojně navštěvují jak v zimě, tak v létě. Jimi

využívaná silnice dostane nový povrch a nově bude vyřešeno i její odvodnění. Stavbaři už zde mají odmontovaná

svodidla i zábradlí a momentálně pokládají obruby a hloubí trativody na mostovce i podél komunikace. Součástí

oprav je zde také rekonstrukce dvou mostků. Do konce října, kdy musí být dílo z důvodu příchodu zimy přerušeno,

chtějí tyto práce dodělat, znovu osadit svodidla a připravit

komunikaci na zimní údržbu. Na začátku jarních činností,

který s ohledem na tuhost zimy očekávají nejdříve kolem

poloviny dubna, začnou s frézováním, pokládáním nového

povrchu a instalací dopravního značení.

„Letošní začátek stavby se nám poněkud opozdil,“ přibližuje počáteční problémy díla vedoucí projektu Ing. Ondřej Matoušek. „Po deštích se totiž v červnu sesunul

svah u silnice, takže jsme ani pořádně nezačali, a už jsme

museli stavbu zastavit a situaci promítnout do projektu.

Naplno jsme proto práce zahájili až v srpnu. A aby toho

2

nebylo málo, řešit jsme museli i problém s objízdnou

trasou. Kolidovala totiž se souběžně probíhající rekonstrukcí silnice v Kořenově, kterou dělá jiná firma. Oni měli

navrženou objízdnou trasu přes nás a my zase přes ně

a vše v jednom termínu. Bylo proto zapotřebí najít jinou,

společnou objížďku, která je ale bohužel o 15 km delší než

byla ta původní. A z toho pochopitelně místní obyvatelé

neměli moc velkou radost,“ uzavírá Ondřej Matoušek.

Všechny komplikace v Desné i Chrastavě by měly být

zapomenuty v létě příštího roku. Jedna rekonstruovaná

komunikace má totiž být podle plánu otevřena na začátku

srpna, druhá v Desné dokonce ještě o dva měsíce dříve.

–jar–, foto archiv divize 8

22.09.14 12:11