strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Stavba MVE Štětí přestála velkou i malou vodu
Na pravém břehu Labe u jezu Štětí postavil tým Ing. Jiřího Škrance z divize 6 spolu s firmou Zakládání staveb
novou malou vodní elektrárnu (foto č. 1). Práce zahájil
v březnu 2012, první proud do sítě dodaly turbíny (foto
č. 2) letos 4. srpna a asi za šest týdnů vstoupila do zkušebního provozu. Vzhledem k tomu, že do trvalého
bude uvedena až v únoru 2015, financování projektu
stále zajišťuje konsorcium dodavatelů v čele s Metrostavem. Úhrada nezvyklé investice totiž podle předchozích dohod proběhne až po úplném dokončení díla.
2
Mimořádný způsob financování doprovázel výstavbu MVE Štětí proto, že jejím majitelem bude obecně
prospěšná společnost Energeia, která se ke krytí svých
neziskových aktivit rozhodla využít sílu vody. Prostředky
na zaplacení elektrárny získá z darů a dotací a doplní je
bankovním úvěrem po trvalém zprovoznění stavby.
Při budování elektrárny, jejíž podzemní i nadzemní
části provedli betonáři divize 6 z vodostavebního betonu,
zažili stavbaři povodeň i extrémní sucho. Obě situace jim
práci komplikovaly. Velká voda přišla v červnu roku 2013
a vynutila si řízené zaplavení díla a následné zavedení nepřetržité betonáže, aby bylo možné splnit smluvní termín
nástupu technologů. V průběhu letošního suchého léta
zase malý průtok vody dlouho neumožňoval dokončit
všechny potřebné testy a zregulování turbín. „Nakonec
zapršelo a zkoušky se podařilo dokončit včas,“ oddechl
si Ing. Škranc a doplnil: „V červenci a srpnu proběhla dílčí
měření. Komplexní 72hodinovou zkoušku celé elektrárny,
která prokázala provozuschopnost, spolehlivost, bezpečnost a kvalitu díla, jsme absolvovali začátkem září.“
MVE Štětí má dvě přímoproudé Kaplanovy turbíny
v provedení PIT s průměrem oběžného kola 5,10 m a s dosažitelným provozním výkonem 6 MW. Její průměrná
roční výroba by měla dosahovat 31,5 GWh.
Její zkušební provoz Metrostav zajistí prostřednictvím
mandatáře ELPAK Praha, stroje a zařízení při něm bude
obsluhovat budoucí trvalý personál. Týmu Ing. Škrance
dnes z celého projektu chybí dokončit jen některé komunikace či venkovní úpravy a hlavně úspěšně uzavřít nezvyklou zakázku po administrativní a ekonomické stránce.
Velmi rychlé stavby pro různorodé sporty
Řada sportovních disciplín je založená na rychlosti.
O sport a o rychlost jde i ve dvou zakázkách, které
na jihu Čech a jihu Moravy provádí divize 6 a divize 1
Metrostavu. Oba týmy stavbařů si musí během několika málo týdnů poradit se všemi záludnostmi stavby
a rekonstrukce, aby je už během podzimu mohla na
bývalém staveništi vystřídat klání sportovců.
V Prachaticích buduje tým Ing. Milana Hromádky z divize 6 nové hokejbalové hřiště, které se v zimě bude moci
využívat i pro bruslení. Během pouhých sto dní tu vznikne
do konce listopadu nejen plocha sportoviště (vizualizace),
ale i jeho zázemí. Aby stavbaři vše stihli v termínu, musí
do konce září vybetonovat základovou desku pod objektem šaten. „Nejprve jsme ovšem museli přeložit všechny
podzemní sítě a vybudovat přípojky,“ připomíná stavbyvedoucí Ing. Václav Chmelenský. Současně se základy šaten
se budou betonovat i základy hřiště a tribuny pro diváky.
Hřiště obklopené mantinely s plexiskly bude mít asfaltový
podklad a na něm speciální povrch pro hokejbal.
Dnes se zdá, že rekordní termín by stavbaři měli stihnout i díky tomu, že mají pro stavbu dostatek prostoru.
Leží totiž uprostřed parku a místo pro ni vzniklo vykácením jen pár stromů. Navíc zástupci investora, kterým je
město Prachatice, pružně reagují na požadavky stavbařů
a snaží se jim vyhovět tak, aby vše probíhalo plynule a bez
negativního vlivu na okolí. Včasnému dokončení hřiště by
tak mohlo zabránit jen špatné počasí. „Protože se v hokejbalovém prostředí pohybuji, troufnu si tvrdit, že koncem
listopadu budou mít Prachatice nejmodernější venkovní
stadion pro tento sport u nás,“ říká Ing. Milan Hromádka.
Také na druhé stavbě – ve Znojmě – běží práce naplno a na přestavbě tribuny a zázemí městského stadionu
je už dokončeno 60 % prací. Původně zde vše mělo být
hotovo za pouhých 48 dní, po bouracích pracích ale bylo
nutné projekt upravit, takže se dokončení díla o 12 dní
posunulo. I tak měl tým Ing. Marka Vavroucha z divize 1
napilno. „V jednu dobu na stavbě pracovalo až 100 lidí,
což s ohledem na to, že se pohybujeme na minimálním
prostoru, byl opravdu rekord,“ říká vedoucí projektu.
V třípatrové budově hlavní tribuny jeho tým vybuduje
šatny, zázemí pro antidopingovou kontrolu, zónu pro média a speciální VIP prostor. Hlavní tribuna po rekonstrukci zakryje 974 míst, dalších 1400 jich bude k dispozici
na vedlejší a v oblouku, 225 sedadel vznikne v odděleném
sektoru pro hosty. Všechny ovládací prvky stadionu budou svedeny do jeho řídicí místnosti tak, aby bylo možné
v případě krize provést potřebná bezpečnostní opatření.
Od konce září by tak Znojmo mělo získat malou, ale moderní multifunkční arénu splňující parametry 21. století.
–mv–, vizualizace archiv stavby
Metrostav_17_2014.indd 3
Nové stanoviště pro obří letadla
Pražské letiště Václava Havla se připravuje na pravidelný provoz velkokapacitních letadel. Airbus A380,
který je v současné době největším aeroplánem pro
dopravu osob, zde už sice několikrát přistál, pražský
vzdušný přístav však zatím není schopen zvládnout
jeho přílety a odlety na pravidelné lince ze Soulu. Vejde se do něj totiž až 800 cestujících a jejich odbavení
v dosavadních prostorách letiště narušuje jeho chod,
čímž hrozí zpoždění dalších letů.
Přestavbu pražského letiště mají na starosti pracovníci divize 8, kteří na něm do konce února 2015 vybudují
tři nové nástupní mosty tak, aby se na stojánku číslo 14
vešel letecký obr dlouhý 73 metrů, který má rozpětí křídel
80 metrů (vizualizace č. 1). Dva již stojící mosty, z nichž
každý váží tři tuny, přemístí stavbaři na jiné „nástupiště“
a místo nich dají nové. Patřičnou úpravou projde i okolí
stojánky. Zvětšit se musí čekárny (vizualizace č. 2), prostory pro bezpečnostní rentgeny a chodby pro cestujících.
Většímu počtu pasažérů je potřeba přizpůsobit i kapacitu
toalet. Stavbaři musí pamatovat i na napojení všech potřebných letištních technologií, například specifického
nízkonapěťového vedení 400 Hz a speciální klimatizace,
na kterou jsou letouny připojeny po dobu stání na letišti.
„S pracemi jsme začali v polovině srpna,“ uvedl
vedoucí projektu Ing. Petr Ort a doplnil: „Zatím jsme
provedli zábor příslušných stání včetně čekáren a demontovali pohyblivou část nástupního mostu, která je určena
k likvidaci. Na její místo v polovině září nastěhujeme pohyblivou část ze stojánky číslo 14.“ Je to vlastně poprvé,
kdy se budou znovu zprovozňovat přemístěné, již dříve
1
používané mosty. Ty úplně nové do Ruzyně přicestují ze
Švédska, potřebné technologie pak z Dánska.
Takovéto manévry nelze pochopitelně udělat bez toho,
aniž by to ovlivnilo provoz letiště. Práce jsou proto maximálně zkoordinovány tak, aby omezení nebylo delší, než je
nezbytně nutné. „Harmonogram stavby je proto rozepsán
doslova na minuty,“ řekl Ing. Ort. I přesto je ovšem kvůli
akci třeba uzavřít některé stojánky, v jeden moment jich
třeba bude mimo provoz najednou až osm.
Vzhledem ke specifickému místu – většina akcí se
odehrává v nejstřeženějším prostoru letiště za rentgenovou kontrolou – museli všichni stavbaři projít řadou
školení a získat prověření pro povolení vstupu do před
odletových čekáren i přímo na letištní plochu.
Stavba by měla být hotova za šest měsíců. Nové
prostory budou zprovozněny 1. března 2015 tak, aby se
začátkem letní sezony mohl být uveden do provozu nový
pravidelný spoj, kterým bude společnost Korean Airlines
létat na lince ze Soulu. Její čtyřmotorový A380 má kapacitu 407 sedadel ve třech třídách. Na první palubě má
12 sedadel první třídy a 301 míst v ekonomické třídě. Na
druhé palubě je pak 94 sedaček třídy Business. Při jiném
rozložení sedadel však A380 pojme až 880 cestujících.
Praha se tak stavbou divize 8 přiřadí k několika málo
evropským městům, kam už obří airbus létá. A380 totiž
zatím přistával jen například v Mnichově, Frankfurtu nad
Mohanem nebo v Paříži. Z těch menších letišť, velikostí podobných tomu pražskému, pak mimo jiné zalétá
do švýcarského Curychu nebo britského Manchesteru.
–jar–, vizualizace archiv stavby
2
Divize 8 opravuje komunikace na Liberecku
Pracovníci divize 8 v současné době opravují hned dva
úseky silnic v Libereckém kraji. V Chrastavě pracují
na poslední etapě průtahu městem a v Desné rekonstruují výpadovku směrem k Soušské přehradě.
Práce v Chrastavě (foto č. 1) si vyžádaly ničivé povodně z roku 2010, které zasáhly přes polovinu Libereckého
kraje a výrazně poškodily celkem patnáct úseků silnic
a třetinu z 666 tamních mostů. Ve městě Chrastava jde
přitom už o třetí, poslední etapu oprav komunikací,
po jejímž dokončení se výrazně uleví provozu v centru.
Silnice, na které divize 8 pracuje, totiž vede přímo ze
středu Chrastavy směrem na Frýdlant. Jde o kratší z obou
na Liberecku opravovaných úseků, měří necelých šest
set metrů, ale o to více je práce „okolo“. Součástí akce je
totiž demolice dvou rodinných domů a tří hospodářských
stavení, statické zajištění další budovy, novostavba mostu
a nábřežní zdi, přemístění lávky pro pěší, zbudování křižovatky, nových protihlukových stěn a veřejného osvětlení.
1
„Demolice už máme za sebou a momentálně pracujeme na přeložkách vodovodů, na nábřežních zdech a také
na dešťové kanalizaci,“ uvedl vedoucí projektu Lukáš
Kalfeřt. „Zakládání mostu a nábřežních zdí nám trochu
komplikují práce, které provádíme přímo v korytě říčky
Jeřice (foto č. 2). Ta má velmi krátké povodí a často proto
dochází k výkyvům její hladiny. Z toho důvodu musíme
neustále odčerpávat vodu, a i přesto už jsme byli nuceni
práce kvůli zvýšené hladině jednou úplně zastavit,“ popisuje aktuální problémy na staveništi Lukáš Kalfeřt.
Druhou rekonstruovanou komunikaci – úsek mezi
Desnou a Kořenovem, jenž je zhruba trojnásobně dlouhý
(měří 1,9 km) – znají především turisté a rekreanti, kteří
tuto oblast hojně navštěvují jak v zimě, tak v létě. Jimi
využívaná silnice dostane nový povrch a nově bude vyřešeno i její odvodnění. Stavbaři už zde mají odmontovaná
svodidla i zábradlí a momentálně pokládají obruby a hloubí trativody na mostovce i podél komunikace. Součástí
oprav je zde také rekonstrukce dvou mostků. Do konce října, kdy musí být dílo z důvodu příchodu zimy přerušeno,
chtějí tyto práce dodělat, znovu osadit svodidla a připravit
komunikaci na zimní údržbu. Na začátku jarních činností,
který s ohledem na tuhost zimy očekávají nejdříve kolem
poloviny dubna, začnou s frézováním, pokládáním nového
povrchu a instalací dopravního značení.
„Letošní začátek stavby se nám poněkud opozdil,“ přibližuje počáteční problémy díla vedoucí projektu Ing. Ondřej Matoušek. „Po deštích se totiž v červnu sesunul
svah u silnice, takže jsme ani pořádně nezačali, a už jsme
museli stavbu zastavit a situaci promítnout do projektu.
Naplno jsme proto práce zahájili až v srpnu. A aby toho
2
nebylo málo, řešit jsme museli i problém s objízdnou
trasou. Kolidovala totiž se souběžně probíhající rekonstrukcí silnice v Kořenově, kterou dělá jiná firma. Oni měli
navrženou objízdnou trasu přes nás a my zase přes ně
a vše v jednom termínu. Bylo proto zapotřebí najít jinou,
společnou objížďku, která je ale bohužel o 15 km delší než
byla ta původní. A z toho pochopitelně místní obyvatelé
neměli moc velkou radost,“ uzavírá Ondřej Matoušek.
Všechny komplikace v Desné i Chrastavě by měly být
zapomenuty v létě příštího roku. Jedna rekonstruovaná
komunikace má totiž být podle plánu otevřena na začátku
srpna, druhá v Desné dokonce ještě o dva měsíce dříve.
–jar–, foto archiv divize 8
22.09.14 12:11