strana 4

Stavby jako politikum

V souvislosti s mediálním obrazem současného stavebnictví nezaškodí ohlédnutí do minulosti. Třeba na

stavbu Národního divadla, chloubu českého národa.

Myšlenka vybudovat české národní divadlo v Praze

vznikla už v roce 1844, sbírky na jeho postavení zahájil

sbor pro jeho zřízení o sedm let později.

Architekt Josef Zítek stavbu započal v roce 1869 a její

rozpočet vypočítal na 472 000 zlatých. Pro představu

– roční plat úředníka byl v té době kolem 300 zlatých,

celodenní mzda zedníka asi 1 zlatý a 3 krejcary.

Jak stavba rostla, odhadované náklady na její dokončení se zvyšovaly. Ve vedení sboru se mladočeši střídali

se staročechy, navzájem se kritizovali a Zítek marně žádal

o uzavření pojistky proti požáru či nákup hasičské stříkačky. Když bylo v roce 1881 proinvestováno 1 815 000 zlatých, vypukly nepokoje mezi českými a německými studenty a zemský výbor nařídil předčasné otevření divadla

na počest svatební cesty následníka trůnu arcivévody Rudolfa a jeho nevěsty Stefanie. Vnitřní výzdoba divadla sice

nebyla ani zdaleka ukončena, přesto sbor pod vedením

staročechů vyšel požadavku vstříc. Budova, na kterou se

31 let skládal český národ, se tak 11. června otevřela pro

cizí představitele. Na premiérové uvedení své opery Libuše přitom nebyl pozván ani její autor Bedřich Smetana.

V novém divadle se odehrálo ještě 11 dalších představení. Pak byla budova uzavřena pro dokončovací práce

a 12. srpna vyhořela. Což bylo vlastně štěstí, protože při

její rekonstrukci architekt Josef Schulz odstranil řadu

závad, na které si stěžovali jak diváci, tak herci i personál.

Během 47 dní po požáru daroval národ na obnovu svého divadla rovný milion. Celkové příjmy od 21. srpna 1850

do 30. června 1884 dosáhly 3 204 129,55 zlatých, stejně

jako činily celkové výdaje včetně daní a poplatků. Historici

se přitom domnívají, že rozpočet stavby byl z politických

důvodů na začátku prací záměrně podhodnocen, aby bylo

možné stavbu rychleji zahájit a po jejím rozestavění snadněji sehnat dary na dokončení. Nic nového pod sluncem.

INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

Stavby také pomáhají

NAŠE FOTOREPORTÁŽ

Stavby, na kterých pracuje Metrostav, nejsou pro okolní obyvatele jenom přítěží komplikující dopravu a přinášející hluk či prach. Stavbaři, kteří na nich pracují,

svému sousedství také pomáhají.

Obce Kyšice a Dýšina, v jejichž okolí se právě modernizuje železniční trať Rokycany–Plzeň, třeba uspořádaly 13. září benefiční koncert ve prospěch Nadace pro

transplantaci kostní dřeně. Jedním z těch, kdo dobrou

věc podpořili, byla i divize 5, která na stavbě pracuje. Její

náměstek Bc. Alexandr Tvrz předal organizátorům hudebního večera šek na 20 000 Kč.

Týž den pomohla divize 5 ještě jednou, tentokrát

hlavně sportovcům. Umožnila jim totiž při IX. ročníku

výletu Od Plzně pod Brdy průjezd po evropské cyklotrase

číslo 3 Paříž–Řezno–Plzeň–Praha, která je kvůli stavbě

Ejpovického tunelu uzavřená. Obojí podporu svých akcí

starostové obcí i představitelé nadace ocenili.

Běh pro dobrou věc

Metrostav se stejně jako vloni zapojil do akce Harfandění, tedy do druhého ročníku benefičního běhu pro

dobrou věc a festivalu volnočasových aktivit pro děti.

Harfandění uspořádalo 4. září pražské obchodní centrum Galerie Harfa, které postavila divize 3. Její ředitel

Ing. Martin Plch si při něm nejen osobně zaběhl celý

okruh o délce 1,6 km, ale za celou divizi i významně přispěl na kampaň Fondu ohrožených dětí Klokánek, jemuž

byl celý výtěžek letošní benefiční akce věnován.

1

Zájezd na sever

2

3

4

5

6

7

zdroj archiv ND a Národního muzea

Inspirace k profesi

Po více než 70 cm dlouhé plastové sklápěčce Tatra

typ 148 nebo 815 toužili snad všichni malí kluci – i holky

– už od 70. let minulého století. Když je tým Ing. Miroslava Kšíra z divize 1 daroval dětem z plzeňské mateřské školy Vlnka, kterou nedávno dokončil, udělal proto

radost jistě nejen jim. A protože je navíc ozdobil logem

Metrostavu, stejně jako doplňkové dětské ochranné

přilby (foto), možná ovlivnil i volbu povolání a zaměstnavatele u budoucích kolegů už v předškolním věku.

Montovanou dřevostavbu mateřské školy Vlnka postavil tým Ing. Kšíra za pouhých 130 dní. Stavbaři na ní

pracovali téměř nepřetržitě, a to včetně víkendů a svátků.

Na základových pásech a desce ze železobetonu vytvořili

nosnou kostru budovy z montovaných dřevěných prvků,

kterou opláštili sendvičovou konstrukcí ze sádrovláknitých desek se zateplovacím systémem a obkladem ze sibiřského modřínu. Samotnou budovu se třemi třídami pro

celkem 75 dětí vybudovali i se střešním pláštěm a výplněmi otvorů za pouhý měsíc. Ve zbylém čase školku a její

kuchyň vybavili, postavili výměníkovou stanici, přípojky,

lapač tuků, zpevněné plochy, komunikace, oplocení a tři

pískoviště s celkovým objemem 20 kubíků písku, který

má samozřejmě atest pro použití do dětských hřišť.

Divize 1 stavbu MŠ Vlnka oficiálně ukončila 21. srpna,

kdy její ředitelce předala 10 velkých plastových sklápěček

doplněných o dětské ochranné přilby, oboje s logem Metrostavu, a stovku míčků se třemi velkými balony. Podle jásavého přijetí daru se dá očekávat, že v Plzni brzy vzroste

počet kluků a holek, kteří se vedle popelářů, kosmonautů

a princezen budou chtít stát i stavbaři. A nejlépe v Metrostavu, protože ten rozumí i dětským snům.

–red–, foto archiv stavby

Nový úsek západní části okruhu Plzně se bude jmenovat Regensburská ulice

V úterý 9. září byl slavnostně dokončen více než dvoukilometrový úsek komunikace mezi plzeňskými ulicemi

Domažlická a Chebská (foto č. 1). Na předpolí jeho nového mostu přes údolí Vejprnického potoka se proto hejtman

Plzeňského kraje Václav Šlajs (foto č. 2 čtvrtý zprava) sešel s plzeňským primátorem Mgr. Martinem Baxou

a dalšími hosty, aby společně přestřihli symbolickou pásku a stavbu zprovoznili. Ukončili tím projekt, na kterém se

ve sdružení podíleli také pracovníci oblastního zastoupení divize 1 pod vedením Ing. Pavla Brázdila. Za pomoci týmu

Ing. Petra Hanzala z provozu mostů a železobetonových konstrukcí divize 5 vystavěli právě zmíněné přemostění,

k terému pracovně říkali most Křimická. Na tom, že spolupráce zaměstnanců divizí 1 a 5 byla spolehlivá,

profesionální a hlavně přátelská, se shodli vedoucí obou projek tov ých týmů. Obchodní ředitel Metrostavu

Ing. Milan Veselský (foto č. 3 druhý zleva) se o dobrých vztazích mezi nimi osobně přesvědčil a prohlédl si i jejich

dílo – osmipolový most (foto č. 4, 5), o jehož stavbě noviny průběžně informovaly. Chodcům se z něj otevřel

dosud neznámý výhled na město (foto č. 6) doplněný siluetami dravců (foto č. 7). Nová ulice, na jejíž výstavbě se

Metrostav podílel, obohatí i mapu Plzně – už za pár týdnů ponese jméno Regensburská – na počest partnerského

města. Škoda že je ze západního obchvatu zatím postavena jen půlka, i tak ale plzeňské dopravě významně uleví.

Za podpory vedení Metrostavu zorganizoval letos spolek Stavební společnost MTS tematický zájezd do Norska. S CK Alpintour při něm 32 jeho členů, kteří jsou

zároveň pracovníky Metrostavu, navštívilo v srpnu

i stavbu tunelu Bjørnabakkane, na níž pracuje tým

divize 5 pod vedením Ing. Pavla Bürgela.

Kolegové zahájili norské putování 22. srpna na souostroví Lofoty, které si prohlédli včetně nejvzdálenější

jihozápadní vesničky s kratičkým názvem Å. Po cestě

trajektem projeli autobusem západní částí Norska až

do přístavu Bergen, kde jejich desetidenní cesta skončila.

Výhledy na divokou horskou krajinu doplněnou mořskými fjordy i ledovcovými jezery (foto) jim umožnilo v této

oblasti Evropy nezvykle krásné slunečné počasí.

Během cesty se účastníci zájezdu zastavili i na severním polárním kruhu a prohlédli si třetí největší norské

město Trondheim s obdivovanou gotickou katedrálou.

Sjeli Trolí a Orlí stezkou s prudkými serpentinami k nejkrásnějšímu norskému fjordu Geiranger s vodopádem

Sedm sester. Za stále pěkného počasí pokračovali do pohoří Jotunheimen (Domov obrů) pod nejvyšší horu Norska Galdhøpiggen (2464 m). Navštívili i nejdelší a nejhlubší norský fjord Sognefjord a pozorovali do něj padající

největší pevninský evropský ledovec Jostedalsbreen.

Poslední sobotní den kolegové věnovali prohlídce

stavby tunelu Bjørnabakkane, po které je s odborným

výkladem doprovodil Ing. Jan Skuhra z divize 5. Po prohlídce díla ocenili projektový tým a jeho jazykové znalosti,

zběhlost v norských předpisech a schopnost technického

vedení stavby. Hotové tunely si potom prohlédli při jízdě do cílového Bergenu. Ten nejdelší, Lærdalský, měřil

24,5 km a autobus jej zdolával přes 20 minut.

„Pro nádhernou a čistou krajinu s mnoha zajímavými

dopravními stavbami mohu doporučit návštěvu Norska

i ostatním kolegům. Jen tam jsou pro nás velmi vysoké

ceny potravin a nápojů, třeba půllitrová plechovka piva

stojí v přepočtu až 200 Kč,“ uzavřel dojmy Ing. Plíva.

Podrobnosti o spolku Stavební společnost MTS a jeho

činnosti najdete na intranetových stránkách Metrostavu.

– r ed –,podle Ing. Plív y, foto Jan Michl

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,

180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 17/2014 vyšlo 24. 9. 2014 (18/2014 vyjde 9. 10. 2014) / Složení redakční rady Ing. F. Polák (předseda), Ing. J. Pavlíček (místopředseda),

Ing. J. Kavan, P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob, Ing. L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou

37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad

Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.

Metrostav_17_2014.indd 4

22.09.14 12:11