Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 1
Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 2
Pozorně sledovaná adlouho očekávaná stavba
První vlak projel strakonickým nádražím už 1. září
roku 1868. Letos vsrpnu se po147 letech místní ces-
tující konně dočkali první zásadní modernizace jeho
kolejtě se všemi souvisejími stavebmi objekty
iprovozmi soubory. Rekonstrukci železnního mos-
tu slávkou pro pěší přes Podsrpenskou ulici avýstavbu
bezbariérového podchodu odvýpravní budovy kedvě-
ma novým nástupištím (foto č. 1) akprotějšímu hřbito-
vu dostal nastarost tým Ing.Petra Hanzala zdivize 5.
„Stavbu ve Strakonicích řídila firma Chdek & Tintěra
amy jsme pro ni se zimní přestávkou zhruba zarok vybu-
dovali jen čtyři objekty. Stály ale zato. Rekonstrukci mos-
tu s lávkou komplikovala nutnost zachovat průjezdnost
Podsrpenské ulice, hlavní dopravní tepny směrem kestát-
ní hranici. Podchod svýtahy jsme zase stavěli votee
mě vedvou jen pětiměsíčních výlukách kolejí, což byl
šibeniční termín. Setkávaly se totiž uněj všechny staveb
práce, které bylo vestanici nutné provést. Jednotlivé fir-
my nás proto tlačily doco nejkratších ternů, aby svoje
lo zvdly včas. Nepřetržitá denní směna byla napros-
tou nutností avru obou etap jsme museli pracovat
ivnch snách,“ popisuje Ing.Hanzal.
Dílo se podilo dokončit včas iky provozu dopra-
vy divize 4 astředisek divize 6, jejichž pracovci dodali
iuložili armaturu azapůjčili bednění. Výsledkem společ
práce je opravený, protihlukovou stěnou azábradlím dopl-
ný most – železobetonový rám odvou poch se čtmi
nosnými konstrukcemi. Tři slouží železnici a měří přes
62 m, jedna zhruba poloviční funguje jako lávka pro pěší.
Vzhledem ktomu, že se podjezdná výška mostu pohybo-
vala pod hranicí 4,6 metru, stavbaři při sanacích nemohli
použít standardní typy bední ani kotvení lávek.
Podchod měl původně spojit výpravní budovu sná-
stupti, nakonec jej však divize 5 protáhla na žádost
sta až kprotějšímu sídlti. Železobetonový uzavře
rám s 5m stlostí na šířku a 3,72 m na výšku se tak
prodloužil natéměř 80 m. Betonáři jej provedli podle po-
žadavků zpohledového betonu bez nátěrů (foto č. 2), což
byl vzhledem ke krátké době výstavby velmi nárný úkol.
red, foto Petr Hanzal
l je na dohled
Za dva a čtvrt roku odvedli stavbi v areálu lasero-
ho centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech pořádný
kus práce. I když se ale zvenku zdá, že je téměř hotovo,
zakázka pro Metrostav skoí až v roce 2016.
Administrativní a multifunkční budova (foto č. 1)na-
zí příjemné pracovní prostředí pro více než 400 pracov-
ků. Díky úsilí stavbařů se do nových prostor (foto č.2)
zali stěhovat už letos v červenci, o tři a půl měsíce dřív,
než měli. S tím souviselo i zprovoznění objektu hospoř-
ství technických plynů atechnologie chlazení (foto č.3).
Hotová je i předmontážní hala ELI2 (foto č. 4). Vhlavní
výzkumné budově s extrémně silnými konstrukcemi, kte-
ré provedli betonáři divize 6, však ještě práce neskončily.
Stavbaři zde mimo jiné dokoují předstěny a podhledy
(foto č. 5 a 6). Projekt ve sdrení řídí Ing. Tomáš Vašut
z divize 3 a kromě jeho kolegů jsou ve společm týmu
významně zastoupeni i technici divize 9.
red, foto Jí Junek
Ing.Romana Fuksy,
ředitele divize 5
Ing. Fuksa působí v Metrostavu už pětadvacátý rok.
Vzáří před čtyřmi lety předal řízení dostavby dálnice
D8 svému nástupci ajako náměstek zal zastupovat
ředitele divize 5. Jeho pozici převzal 1. dubna 2013.
Jak se vám poletech nastavch líbí řídit divizi?
Na stavařině mě vždycky nejvíc bavila možnost něco
budovat, vit vhmotě výsledek svého díla. Jsem proto
trochu smutný z toho, že sám teď na stavbě nepracuji,
ale můj názor je, že tam už nepaím. Zralý člok by měl
postoupit vprofesi dál aevzít odpovědnost zavíc než
jen zajeden projekt. Přem proto dnes své zkušenosti
mladším technikům azjišťuji, že stejně jako kdysi já, ani
oni je nechjí moc slet. Každý si prostě musí prot
vlastní praxí. Přesto se snažím kolegy korigovat arozví-
jet, ato mě uspokojuje stejně jako dřív práce nastavbě.
Jaká je vsoučasnosti divize 5?
Jiná než před pár lety. Doroku 2012 měla celá divize –
odředitele polníka – jistotu tunelářské práce vPraze
nebo porepublice, aikdyž už tehdy úspěšně pronikala
dociziny, nebyla pro ni stěžejní. Celý zaběhnutý sysm
se ale změnil a dnes skoro polovina našich pracovků
vsegmentu podzemních staveb působí vzahraničí, ato
nejen naSlovensku, ale iveSkandivii. Také jsme zjistili,
že nás jen tunely neiví, azačali jsme rozvíjet spolupráci
se SŽDC. Zkrátka jsme se museli přizsobit tomu, co by-
lo kolem nás. Anové věci se mume učit neustále. Proto
už dnes naželeznici nestavíme jen mosty, opěrné stěny či
železniční spodek, ale umíme řídit ivýstavbu technologic-
kých celků avmenším rozsahu také montujeme železnič
svršek. Abychom však splnili padavky vedení firmy,
musíme se vtéto oblasti jtě zleit.
Aco provoz mostů aželezobetonových konstruk?
Uněj šel vývoj jinak, jeho úbytek práce totiž není m
nahradit v zahraní. V segmentu má velmi početnou
konkurenci a žádné velké tuzemské mostní projekty
nadohled, vše se posouvá. Pracovci tohoto provozu tak
dnes procházejí nesnadm obdom. Přežívají namen-
ších zakázkách pro dopravní stavby ačekají navypsání
soutěží namodernizaci Libeňsho mostu či rekonstrukci
Negrelliho viaduktu, kterých se chceme zúčastnit.
Zahajujete novou stavbu vNorsku. Máte veSkandiná-
vii vytipované idalší projekty?
Ověřili jsme si, že bez ohledu na obtížně srozumitel
jazyk je pro nás přijateljší zasednout k pracovnímu
ihospodskému stolu slidmi ze zemí spodobnou kulturou,
způsobem myšlení či vztahem kobchodu. Neumíme pros-
tě dát cenu jako Turci azjižní Evropy nasever nás obrátily
zkušenosti. Rozhodli jsme se problematiku Skandivie
řešit komplexně adostal ji nastarost Ing.Aleš Gothard,
který právě končí ražby tunelu Norðfjörður. Spolupracuje
itom sIng.Pavlem Djugem zútvaru neho obchodního
stka a s útvarem zahraničho podnikání Skupiny
Metrostav. Vyhledali jsme další mné avhodné zakázky
naIslandu, veFinsku či naFaerských ostrovech avěříme,
že vnich uspějeme. Řešíme přitom nejen technické ale-
gislativní problémy, ale ipersonální. Vzahraničí pracují
zejména mladí kolegové ařada znich má rodinu. Potře-
bujeme, aby věli, že nejen dnes mají naši důvěru, ale že
mají před sebou iperspektivu. Chceme jim proto práci co
nejvíc usnadnit. Pokud mají probm, měli by nám om
as říct, abychom jim mohli pomoci. Personální práce je
vtomto případě stejně důlitá jako řešení technických či
legislativch problémů atýká sevšech, iředitele.
Stavba jediho česho tunelu Ejpovice se už roze-
hla a investor stav díla akceptuje. Zdá se tedy, že
se divizi daří. Co vám udělalo vposlední době radost?
To, že se divize nadechla acítím její tah. Nemůžeme čekat,
že se vrátí to, co bylo, mume jít dopředu apracovat tam,
kde to jde. Potransformaci, která nastala pocentralizaci
sídla, jsme letos začali zvyšovat výkon iefektivitu. Pro rok
2016 máme asi 60% naplnost, což není špatné. Poe-
bujeme samostat, odpovědné aspolehlivé lidi, ato, že
znich vzniká soudržný tým, mě opravdu těší.
strana 2
PME SE
1
Divize 5 zvládá obžné ražby tunelu Žilina
„Žilina je první tunel, kde se čelba může otevírat vr-
táním navzduch či vodu, síkaným betonem, bagrem
aněkdy stí jen ruce nebo gracka (motyka). A když
čelbě necte trochu času, často se otevře i sama,
popisuje horninové prostředí pro ražbu tunelu Žilina
Ing.Andrej Korba, vedoucí projektu zdivize 5. Ies
neíznivou geologii se ale kolem ve spolupráci
s Doprastavem podilo do konce srpna vyrazit více
než 110 metrů jeho jní tunelové trouby, přes 70 metrů
severní avříjnu se na jižní chystají zahájit protirbu.
Oba tubusy tunelu Žilina s raženou délkou kolem
650 m musí projít horninovým masivem měkho paleo-
genního souvrství tvořeného ztralými vrstvami jílovců
askovců, které překrývají kvarrní terasy adeluviální
komplex. Celý masiv je přitom zvodněný ahladina pod-
zemní vody je tři až devět metrů pod terénem. Uzápadní-
ho portálu leží sesuvné pásmo asama ražba, při níž byly
zatím zastiženy především jílovce, prochází vneproh-
m sesuvu asnadložím nejvýše 30 metrů.
Snepříznivou geologií stavbaři sice počítali, přesto
vhoře zastihli ještě horší prostředí, než čekali, amuseli
mu postup prací přizsobit. Proto dnes ražba pomocí
NRTM s horizontálně členým výrubem probíhá pod
ochranným deštníkem, který je nutné vrtat každý dru
záběr (foto č. 1). Deštník se přitom skládá z54 kusů de-
t metrů dlouhých samozavrtávach svorníků IBO 51
a ze 14 kusů čtyřmetrových sklolaminátových kotev
umísch vpatě kaloty. Délka záběru se obvykle pohy-
buje vrozmezí pouhých 0,8–1 metr. Čelbu kaloty raziči
po8–12 metrech zajišťují pomocí 60–70 kusů 16–20 m
dlouhých vrtů sprůměrem 150–170 mm, které jsou vrta
nacementový výplach aosazené sklolaminátovými kotva-
mi. Ražba opěří má zakalotou odstup 26 m amaximální
vzdálenost kaloty oduzavřeho dna je nejvýš 12 m.
„Kromě stability čelby avýrubu nám působí komplika-
ce vrtání nasuchý výplach adeformace tunelu. Všechny
ci přitom spolu souvisí. Stabilitu čelby měly zajistit
čelbové kotvy vrtané navzduch, ale tlak vzduchu materiál
včelbě ještě zhoršoval a li jsme probm svrtám.
Vzduchový výplach se nám ztrácel vmasivu, vrty nebyly
vyčištěny, a proto se nám špatně injektovaly kotvy...
Vešili jsme to znou vrtné korunky ajejí velikosti, ale
stabilitu čelby zajistily až zmované vrty nacementový
výplach. Při sení tunelu musíme deformace do 200mm
řešit zvedáním výztužho rámu o 100 až 200 mm. Stím-
to problémem se budeme setkávat pocelou dobu ražeb,
pokud se geologie nezlepší,“ konstatuje Ing.Korba.
Ražby zam probíhají dovrchně ze západního portálu
(foto č. 2), východní portál se naně teprve připravuje.
red, foto Václav Štefek
2
2
1
3
4
5
6 2
1
Metrostav_17_2015.indd 2 16.09.15 9:54
Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 1
Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 2
Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 3
Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 4
Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 17/2015, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (312 ms)

Rendering Strana 3 (102768): (0/1) (304 ms)

Rendering Strana 2 (102767): (0/1) (348 ms)

Rendering Strana 1 (102766): (0/1) (347 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i2990/vth119109-1.jpg

 i2990/vth119110-1.jpg

 i2990/bg102767.svg

 i2990/vth119111-1.jpg

 i2990/vth119114-1.jpg