strana 3
Rekonstrukce památkově chráněného hotelu
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Stavba malá jménem, ale velká rozsahem
Pokud se energetické zařízení nazývá malá vodní elektrárna (MVE), může mít maximální instalovaný výkon
jen do 10 MW. MVE, kterou na slovenském Hronu postavil tým Ing. Luboše Jonáše z divize 6, tuto možnost
zdaleka nevyužívá – její dvě horizontální Kaplanovy
turbíny s průměrem oběžného kola 2,25 m mají výkon
jen 2800 kW. Přesto objem práce, kterou kolegové za
dva roky na Slovensku odvedli ve sdružení s místní
firmou Keller špeciálne zakladanie, je víc než veliký.
Do první zahraniční zakázky divize 6 na stavbu MVE
patřily na Hronu mimo budovy elektrárny i třípolový jez
(foto č. 1), 55 m dlouhý silniční most, biokoridor (foto
č. 2) s pozorovacími okny a vodácký skluz, jež překonávají
5,6 m vysoký spád hladin, protipovodňové hráze, 750 m
dlouhá komunikace, čerpací stanice pro zavlažování okolních polí a jedna další „maličkost“ – přeložení koryta řeky
a vybudování nového řečiště v souhrnné délce asi 200 m.
„Dílo zahrnovalo snad rozsah celé stavební výroby od
speciálního zakládání pod hladinou vody přes poměrně
složité a atypické železobetonové konstrukce, z nichž
některé mají ozdobnou funkci a připomínají plátky ementálu, po speciální provětrávané fasády a architektonické
prvky, které se vyskytují třeba na obchodních centrech.
Za zmínku stojí i to, že most jsme vybudovali vlastními
kapacitami,“ vzpomíná stavbyvedoucí Jozef Ďuriš.
Dnes už u Hronu nestojí ani zařízení staveniště. A ještě
jeden postřeh. Když jede Čech pracovat na Slovensko,
předpokládá, že tam bude skoro jako doma – vždyť jsme
ještě nedávno žili v jednom státě. Ing. Jonáš ale získal jinou zkušenost: „Musím smeknout před kolegy z výrobního týmu počínaje stavbyvedoucím přes mistry, přípraváře
až po dělníky, kteří dokázali dokončit stavbu ve smluvních
termínech, i když nebyli v domácím prostředí a většina
místních pracovníků hovořila absolutně nesrozumitelným
jazykem.“ Město Želiezovce totiž leží jen asi 30 km od hranice s Maďarskem a pro víc než polovinu jeho obyvatel je
mateřským jazykem maďarština.
1
lovali dřevěné pochozí rošty. Upravili bezbariérový přístup
včetně propojení úrovní podlah v jednotlivých podlažích
a vybudovali nové rozvody instalací. Důkladnou renovací
prošel i systém jímání a rozvodů minerální vody z původního vlastního vrtu.
I když se celková dispozice památkově chráněného
objektu neměnila, došlo i na rozsáhlejší vnitřní úpravy.
K opravenému bazénu (foto č. 2) byla přistavěna finská
sauna, která částečně zabrala prostory původní chodby.
Rozšiřovala se recepce a místo dřívější vinárny vznikla
v prvním patře solná jeskyně. V rámci přestavby některých místností se zvýšila kapacita hotelu, jemuž přibyly
čtyři nové pokoje s koupelnami a předsíněmi. Spa & Kur
Hotel Praha tak nyní lázeňským hostům nabízí k ubytování 52 dvoulůžkových a 31 jednolůžkových komfortně
vybavených pokojů. Jeho součástí je také balneo provoz
pro poskytování léčebné rehabilitace, která zahrnuje
masáže, vodoléčbu, elektroléčbu, slatinné zábaly a další
terapie, například uhličité koupele.
Stavební práce se oproti původnímu plánu mírně
opozdily, poslední úpravy se tak provádí už za plného
provozu hotelu. Na zpoždění se podle Radka Kučery
podepsala zejména nekvalitní projektová dokumentace
a problémy se zajištěním dodavatelů. „Termín byl z těchto
důvodů napjatý už od začátku stavby,“ uvedl.
Blanka Růžičková, foto archiv stavby
2
rok uplynul 19. září od otevření pražského tunelového komplexu Blanka.
Vybudování jeho stavební části řídila divize 2 a na projektu se podílelo
mnoho pracovníků jiných divizí Metrostavu, zejména tuneláři divize 5.
– r ed –, f o t o L ad. T ile š, Tom á š A mb r o s
„Malá“ vodní elektrárna Želiezovce:
2
V centru Františkových Lázní se v srpnu znovu otevřely
prostory Spa & Kur Hotelu Praha. Památkově chráněný
objekt, jenž poskytuje lázeňské služby a má k dispozici vlastní pramen minerální vody, prošel kompletní
rekonstrukcí. Metrostav ji zahájil v polovině ledna, dokončovací práce některých prostor ale stavbaři divize 9
provádějí ještě nyní. Parkoviště se sadovými úpravami
bude hotové v polovině října.
Spa & Kur Hotel Praha stojí v městské památkové rezervaci poblíž divadla, jen pár kroků od lázeňské kolonády
a městského parku. Objekt složený ze čtyř domů sestavených do písmene L dnes poutá pohledy novou fasádou
(foto č. 1). Na uličních stranách ji stavbaři renovovali
do původní historické podoby tak, aby se na ní znovu objevily drážky bosáží. Po rekonstrukci vynikly i štukatérské
prvky, šambrány a římsy, které obnovily reprezentativní
vzhled budov. „Fasáda se skutečně povedla. Její provedení a barevnost určili památkáři na základě restaurátorského průzkumu,“ řekl vedoucí projektu Radek Kučera.
Na dvorní straně se obvodový plášť budovy zateploval.
Ve dvoře proběhly i další vnější úpravy, nové zastřešení
dostaly přízemní přístavby a bazén. Místo původní polykarbonátové konstrukce dnes mají tyto části objektu
novou pultovou střechu s plechovou falcovanou krytinou.
Stavbaři v rámci rekonstrukce vyměnili všechna okna
a dveře, na balkony a terasy položili novou dlažbu a insta-
Těsněná stavební jímka
Výška strojovny MVE
Výkopy na převedení koryta
Zásypy starého koryta
Objem zemní hráze
Délka protipovodňových hrází
Podzemní těsnicí stěny
Celkové množství použitého betonu
METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE
150 x 150 m
20,5 m
200 000 m³
60 000 m³
10 000 m³
2000 m
16 000 m²
14 000 m³
Živé Letňany se líbí nejen novým obyvatelům
Rok a osm měsíců trvala stavba dvou bytových domů
z projektu Živé Letňany. Tato část Prahy 18 se skutečně
velice živě rozvíjí, a tak všech 94 bytů našlo své majitele ještě před dokončením. „Kdybych musel aktuálně
řešit bytovou situaci a měl dostatek financí, tak proč
ne,“ odpověděl na otázku, zda by si tu koupil byt, vedoucí projektu Ing. Tomáš Pýcha. „Lokalita je dobrá,
byty pěkné, provedení kvalitní,“ zdůvodnil svou volbu.
Na místě Živých Letňan kdysi sídlili Markomané
V Letňanech hned na začátku investor, společnost Landia Management, stavbu bytových domů na pět týdnů
pozastavil. Na staveniště totiž nastoupili archeologové.
„Objevili sídlištní jámy a kůlové jamky domů, zvířecí kosti
a střepy nádob ze starší doby římské, tedy z 1. až 2. století našeho letopočtu, kdy u nás sídlil germánský kmen
Markomanů,“ uvádí vedoucí projektu.
Dva velké projekty naráz
Vedení projektu převzal Ing. Tomáš Pýcha z divize 1 vloni
v dubnu po Ing. Janu Šlajsovi, který se v té době stal
obchodním náměstkem divize 6. Tehdy byla výstavba
v Letňanech ve fázi hrubé stavby a byly dokončeny železobetonové monolitické konstrukce stropu nad přízemím.
Ing. Pýcha přitom souběžně s touto zakázkou řídil i výstavbu nové haly karosárny – svařovny pro Škodu Auto
v Kvasinách nedaleko Rychnova nad Kněžnou.
Požadavky na kvalitu práce se stále zvyšují
V šestipodlažním, částečně podsklepeném domě označeném A a v o patro nižší budově B je celkem 94 bytů od
1+kk až po 3+kk a plochou od 33 do 85 m². Jejich majitelé
mají k dispozici venkovní i krytá parkovací stání v otevřené sloupové podnoži (foto).
Tým divize 1 se při práci v Letňanech musel především
vypořádat se zvyšujícími se nároky na kvalitu provedení bytů. „Budoucí majitelé při přejímkách stále častěji
využívají služeb externích specialistů, znalců v oboru
stavebnictví,“ vysvětluje Ing. Pýcha. „Věřím však, že se
nám jejich nároky podařilo splnit. Při ohlédnutí na tuto
zakázku ale budu nejraději vzpomínat na bezproblémový
průběh výstavby i profesionální spolupráci jak s investorem, tak s technickým dozorem z Archinvestu, architekty
z ateliéru KAAMA a projektantem z SPS projektu a chtěl
bych všem poděkovat. Stejně tak členům projektového
týmu, a to nejen v Letňanech, ale i v Kvasinách. Věřím, že
se díky naší kvalitní stavbě prohloubí spolupráce s oběma
investory a divize získá další zajímavé zakázky,“ uzavírá.
Martina Vampulová, foto archiv MTS
Metrostav_17_2016.indd 3
Vestibul stanice Kolbenova na lince B
Přestože stanice metra Kolbenova neoplývá žádnou obzvlášť výjimečnou uměleckou výzdobou, není
zkrátka možné ji v našem seriálu opomenout. Představuje totiž skutečné architektonické dílo, jediné,
které se v rámci polistopadového rozšiřování pražského metra podařilo realizovat.
Slovo podařilo je na místě, poněvadž o definitivní podobě vestibulu stanice nerozhodl plán či koncept, nýbrž
náhoda. Jeho autoři Marek a Štěpán Chalupovi z ateliéru Chalupa Architekti (dříve d.u.m. Architekti) se
totiž k projektu dostali až ve chvíli, kdy se na místě již
nacházela rozestavěná budova, respektive základy nikdy
nedokončeného osmipodlažního objektu.
Masivní železobetonovou konstrukci architekti zachovali, obnažili ji však až na dřeň, aby kontrastovala
s lehkým transparentním pláštěm a zároveň krásně
ladila s materiály charakteristickými pro mašinistickou
či průmyslovou estetiku. V interiéru, který je vůči záze-
mí vymezen zrcadlovou stěnou reflektující ruch ulice
až do nitra budovy, se proto můžeme setkat jen s ocelí,
sklem či betonem a s barvami (vyjma orientačního systému) v šedých tónech.
Budova vestibulu stanice Kolbenova, která byla
uvedena do provozu v létě roku 2001, je už na první pohled nezaměnitelná. Vedle celkového minimalistického
pojetí, typického pro architekturu nového milénia, má
na tom lví podíl grafické řešení fasády s obrovským nápisem Kolbenova. Vestibul stanice tak prostřednictvím
jména Emila Kolbena (1862–1943), vynálezce a podnikatele, odkazuje k průmyslové tradici Vysočan a zároveň
k areálu dnes již prakticky neexistující továrny koncernu
ČKD, která stávala nedaleko odsud. Ačkoli Kolbenovu
osobnost připomíná busta osazená při vstupu do metra,
skutečnou poctou jeho géniu je sama stanice, přesně
řečeno její architektonické pojetí evokující atmosféru
Kolbenových elektrotechnických podniků.
Jakub Potůček
15.09.16 13:59