strana 3

Rekonstrukce památkově chráněného hotelu

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Stavba malá jménem, ale velká rozsahem

Pokud se energetické zařízení nazývá malá vodní elektrárna (MVE), může mít maximální instalovaný výkon

jen do 10 MW. MVE, kterou na slovenském Hronu postavil tým Ing. Luboše Jonáše z divize 6, tuto možnost

zdaleka nevyužívá – její dvě horizontální Kaplanovy

turbíny s průměrem oběžného kola 2,25 m mají výkon

jen 2800 kW. Přesto objem práce, kterou kolegové za

dva roky na Slovensku odvedli ve sdružení s místní

firmou Keller špeciálne zakladanie, je víc než veliký.

Do první zahraniční zakázky divize 6 na stavbu MVE

patřily na Hronu mimo budovy elektrárny i třípolový jez

(foto č. 1), 55 m dlouhý silniční most, biokoridor (foto

č. 2) s pozorovacími okny a vodácký skluz, jež překonávají

5,6 m vysoký spád hladin, protipovodňové hráze, 750 m

dlouhá komunikace, čerpací stanice pro zavlažování okolních polí a jedna další „maličkost“ – přeložení koryta řeky

a vybudování nového řečiště v souhrnné délce asi 200 m.

„Dílo zahrnovalo snad rozsah celé stavební výroby od

speciálního zakládání pod hladinou vody přes poměrně

složité a atypické železobetonové konstrukce, z  nichž

některé mají ozdobnou funkci a připomínají plátky ementálu, po speciální provětrávané fasády a architektonické

prvky, které se vyskytují třeba na obchodních centrech.

Za zmínku stojí i to, že most jsme vybudovali vlastními

kapacitami,“ vzpomíná stavbyvedoucí Jozef Ďuriš.

Dnes už u Hronu nestojí ani zařízení staveniště. A ještě

jeden postřeh. Když jede Čech pracovat na Slovensko,

předpokládá, že tam bude skoro jako doma – vždyť jsme

ještě nedávno žili v jednom státě. Ing. Jonáš ale získal jinou zkušenost: „Musím smeknout před kolegy z výrobního týmu počínaje stavbyvedoucím přes mistry, přípraváře

až po dělníky, kteří dokázali dokončit stavbu ve smluvních

termínech, i když nebyli v domácím prostředí a většina

místních pracovníků hovořila absolutně nesrozumitelným

jazykem.“ Město Želiezovce totiž leží jen asi 30 km od hranice s Maďarskem a pro víc než polovinu jeho obyvatel je

mateřským jazykem maďarština.

1

lovali dřevěné pochozí rošty. Upravili bezbariérový přístup

včetně propojení úrovní podlah v jednotlivých podlažích

a vybudovali nové rozvody instalací. Důkladnou renovací

prošel i systém jímání a rozvodů minerální vody z původního vlastního vrtu.

I  když se celková dispozice památkově chráněného

objektu neměnila, došlo i  na  rozsáhlejší vnitřní úpravy.

K opravenému bazénu (foto č. 2) byla přistavěna finská

sauna, která částečně zabrala prostory původní chodby.

Rozšiřovala se recepce a  místo dřívější vinárny vznikla

v prvním patře solná jeskyně. V rámci přestavby některých místností se zvýšila kapacita hotelu, jemuž přibyly

čtyři nové pokoje s koupelnami a předsíněmi. Spa & Kur

Hotel Praha tak nyní lázeňským hostům nabízí k ubytování 52 dvoulůžkových a  31 jednolůžkových komfortně

vybavených pokojů. Jeho součástí je také balneo provoz

pro poskytování léčebné rehabilitace, která zahrnuje

masáže, vodoléčbu, elektroléčbu, slatinné zábaly a další

terapie, například uhličité koupele.

Stavební práce se oproti původnímu plánu mírně

opozdily, poslední úpravy se tak provádí už za  plného

provozu hotelu. Na  zpoždění se podle Radka Kučery

podepsala zejména nekvalitní projektová dokumentace

a problémy se zajištěním dodavatelů. „Termín byl z těchto

důvodů napjatý už od začátku stavby,“ uvedl.

Blanka Růžičková, foto archiv stavby

2

rok uplynul 19. září od otevření pražského tunelového komplexu Blanka.

Vybudování jeho stavební části řídila divize 2 a na projektu se podílelo

mnoho pracovníků jiných divizí Metrostavu, zejména tuneláři divize 5.

– r ed –, f o t o L ad. T ile š, Tom á š A mb r o s

„Malá“ vodní elektrárna Želiezovce:

2

V centru Františkových Lázní se v srpnu znovu otevřely

prostory Spa & Kur Hotelu Praha. Památkově chráněný

objekt, jenž poskytuje lázeňské služby a  má k  dispozici vlastní pramen minerální vody, prošel kompletní

rekonstrukcí. Metrostav ji zahájil v polovině ledna, dokončovací práce některých prostor ale stavbaři divize 9

provádějí ještě nyní. Parkoviště se sadovými úpravami

bude hotové v polovině října.

Spa & Kur Hotel Praha stojí v městské památkové rezervaci poblíž divadla, jen pár kroků od lázeňské kolonády

a městského parku. Objekt složený ze čtyř domů sestavených do písmene L dnes poutá pohledy novou fasádou

(foto č.  1). Na  uličních stranách ji stavbaři renovovali

do původní historické podoby tak, aby se na ní znovu objevily drážky bosáží. Po rekonstrukci vynikly i štukatérské

prvky, šambrány a římsy, které obnovily reprezentativní

vzhled budov. „Fasáda se skutečně povedla. Její provedení a barevnost určili památkáři na základě restaurátorského průzkumu,“ řekl vedoucí projektu Radek Kučera.

Na dvorní straně se obvodový plášť budovy zateploval.

Ve dvoře proběhly i další vnější úpravy, nové zastřešení

dostaly přízemní přístavby a  bazén. Místo původní polykarbonátové konstrukce dnes mají tyto části objektu

novou pultovou střechu s plechovou falcovanou krytinou.

Stavbaři v rámci rekonstrukce vyměnili všechna okna

a dveře, na balkony a terasy položili novou dlažbu a insta-

Těsněná stavební jímka

Výška strojovny MVE

Výkopy na převedení koryta

Zásypy starého koryta

Objem zemní hráze

Délka protipovodňových hrází

Podzemní těsnicí stěny

Celkové množství použitého betonu

METROSTAV SLAVÍ 45 LET SVÉ EXISTENCE

150 x 150 m

20,5 m

200 000 m³

60 000 m³

10 000 m³

2000 m

16 000 m²

14 000 m³

Živé Letňany se líbí nejen novým obyvatelům

Rok a osm měsíců trvala stavba dvou bytových domů

z projektu Živé Letňany. Tato část Prahy 18 se skutečně

velice živě rozvíjí, a tak všech 94 bytů našlo své majitele ještě před dokončením. „Kdybych musel aktuálně

řešit bytovou situaci a  měl dostatek financí, tak proč

ne,“ odpověděl na otázku, zda by si tu koupil byt, vedoucí projektu Ing. Tomáš Pýcha. „Lokalita je dobrá,

byty pěkné, provedení kvalitní,“ zdůvodnil svou volbu.

Na místě Živých Letňan kdysi sídlili Markomané

V Letňanech hned na začátku investor, společnost Landia Management, stavbu bytových domů na  pět týdnů

pozastavil. Na  staveniště totiž nastoupili archeologové.

„Objevili sídlištní jámy a kůlové jamky domů, zvířecí kosti

a střepy nádob ze starší doby římské, tedy z 1. až 2. století našeho letopočtu, kdy u nás sídlil germánský kmen

Markomanů,“ uvádí vedoucí projektu.

Dva velké projekty naráz

Vedení projektu převzal Ing. Tomáš Pýcha z divize 1 vloni

v  dubnu po  Ing.  Janu Šlajsovi, který se v té době stal

obchodním náměstkem divize 6. Tehdy byla výstavba

v Letňanech ve fázi hrubé stavby a byly dokončeny železobetonové monolitické konstrukce stropu nad přízemím.

Ing. Pýcha přitom souběžně s touto zakázkou řídil i výstavbu nové haly karosárny – svařovny pro Škodu Auto

v Kvasinách nedaleko Rychnova nad Kněžnou.

Požadavky na kvalitu práce se stále zvyšují

V  šestipodlažním, částečně podsklepeném domě označeném A a v o patro nižší budově B je celkem 94 bytů od

1+kk až po 3+kk a plochou od 33 do 85 m². Jejich majitelé

mají k dispozici venkovní i krytá parkovací stání v otevřené sloupové podnoži (foto).

Tým divize 1 se při práci v Letňanech musel především

vypořádat se zvyšujícími se nároky na  kvalitu provedení bytů. „Budoucí majitelé při přejímkách stále častěji

využívají služeb externích specialistů, znalců v  oboru

stavebnictví,“ vysvětluje Ing.  Pýcha. „Věřím však, že se

nám jejich nároky podařilo splnit. Při ohlédnutí na tuto

zakázku ale budu nejraději vzpomínat na bezproblémový

průběh výstavby i profesionální spolupráci jak s investorem, tak s technickým dozorem z Archinvestu, architekty

z ateliéru KAAMA a projektantem z SPS projektu a chtěl

bych všem poděkovat. Stejně tak členům projektového

týmu, a to nejen v Letňanech, ale i v Kvasinách. Věřím, že

se díky naší kvalitní stavbě prohloubí spolupráce s oběma

investory a divize získá další zajímavé zakázky,“ uzavírá.

Martina Vampulová, foto archiv MTS

Metrostav_17_2016.indd 3

Vestibul stanice Kolbenova na lince B

Přestože stanice metra Kolbenova neoplývá žádnou obzvlášť výjimečnou uměleckou výzdobou, není

zkrátka možné ji v našem seriálu opomenout. Představuje totiž skutečné architektonické dílo, jediné,

které se v  rámci polistopadového rozšiřování pražského metra podařilo realizovat.

Slovo podařilo je na místě, poněvadž o definitivní podobě vestibulu stanice nerozhodl plán či koncept, nýbrž

náhoda. Jeho autoři Marek a  Štěpán Chalupovi z  ateliéru Chalupa Architekti (dříve d.u.m. Architekti) se

totiž k projektu dostali až ve chvíli, kdy se na místě již

nacházela rozestavěná budova, respektive základy nikdy

nedokončeného osmipodlažního objektu.

Masivní železobetonovou konstrukci architekti zachovali, obnažili ji však až na  dřeň, aby kontrastovala

s  lehkým transparentním pláštěm a  zároveň krásně

ladila s materiály charakteristickými pro mašinistickou

či průmyslovou estetiku. V interiéru, který je vůči záze-

mí vymezen zrcadlovou stěnou reflektující ruch ulice

až do nitra budovy, se proto můžeme setkat jen s ocelí,

sklem či betonem a s barvami (vyjma orientačního systému) v šedých tónech.

Budova vestibulu stanice Kolbenova, která byla

uvedena do provozu v létě roku 2001, je už na první pohled nezaměnitelná. Vedle celkového minimalistického

pojetí, typického pro architekturu nového milénia, má

na tom lví podíl grafické řešení fasády s obrovským nápisem Kolbenova. Vestibul stanice tak prostřednictvím

jména Emila Kolbena (1862–1943), vynálezce a podnikatele, odkazuje k průmyslové tradici Vysočan a zároveň

k areálu dnes již prakticky neexistující továrny koncernu

ČKD, která stávala nedaleko odsud. Ačkoli Kolbenovu

osobnost připomíná busta osazená při vstupu do metra,

skutečnou poctou jeho géniu je sama stanice, přesně

řečeno její architektonické pojetí evokující atmosféru

Kolbenových elektrotechnických podniků.

Jakub Potůček

15.09.16 13:59