Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 1
Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 2
zkum – soudržnost předpínací výztuže
Soudržnost předpínací výztuže sbetonem je jedním ze
základních parametrů ovlivňujících působení předpja-
tých konstrukcí.
V zimním období není možné vzhledem k nízkým
teplom předpjaté kabely včas zainjektovat, proto se
jednotlivá lana chrání proti korozi ochrannými nátěry.
Pak je možné s injekží počkat až několik měsíců, až
se teplota zvýší. Ochranné nátěry se používají řadu let
anebyly zjny žádné problémy. Před několika lety však
kteří investi nechli použití ochranných nátěrů dále
povolit sargumentem, že příliš snižují soudržnost před-
pínací výztuže, atak ohrožují kvalitu zejména předpjatých
mostů. Aby se věc objasnila, byly vrámci projektu CESTI
vyrobeny předpjaté nosky s výztuží bez ochranho
ru asdvěma druhy ochranných nátěrů. Naklad-
m experimentu se polely spolu sMetrostavem ještě
společnosti SMP CZ aFreyssinet CS. Bylo vyrobeno cel-
kem devět nosníků odélce 10,5 m (foto č. 1), každý byl
edepnut jedním čtlanovým kabelem. Nosníky byly
zatěžovány až dokolapsu. Kromě ověření účinků ochran-
ho náru lan proti korozi byl sledován vliv konstrukč
výztuže narozvoj trhlin při postupném zvování zatížení.
Zkoušky byly provedeny ve výrobně mostních seg-
mentů SMP, vlastní měření prováděli pracovníci Klok-
nerova ústavu ČVUT. Nosníky byly zatěžovány dvěma
emeny, předmětem sledoní byl vývoj průhybů apo-
stupný rozvoj trhlin. Zatěžovací síly byly realizovány hyd-
raulickými válci opřenými ohranici betonových panelů.
Průhyby namezi únosnosti dosahovaly cca 30 cm. Foto
č. 2 ukazuje prohnutý nosník, než došlo kjeho kolapsu.
Výsledky experimentů ukázaly, že únosnost všech
nosníků byla velmi podobná. Ochranný nár ani absence
konstrukční betonářské výztuže nezpůsobily redukci bez-
pečnosti nosníků. Rovž vývoj průhybů nebyl poitím
ochranných nátěrů výrazně ovlivněn. I na rozvoj trhlin
ly ochranné nátěry redukující soudržnost velmi ma
vliv. Zhlediska šířky trhlin se ukázal vliv vyztužení kon-
strukční betonářskou výztuží jako nejdůlitější parametr.
Nazákladě provedených experimentů lze celkem jed-
noznačně konstatovat, že pro omezení šířky trhlin je roz-
hodující použití konstrukční betonářské výztuže, pak je
vliv ochranného náru předpínací výztuže na působe
předpjatých nosníků zanedbatelný. Zprovedených zkou-
šek tedy jasně vyplynulo, že pokud se použije přiměřená
konstrukční výztuž, pak ochranné náry nijak neohrožují
ani bezpečnost, ani použitelnost (trvanlivost) předpjatých
betonových konstrukcí, anení proto důvod jejich používá-
ní nikterak omezovat.
Prof.Ing.Jan L. Vítek, CSc., FEng.
Úspěšný start
Pro kolegy zdivize 8 – konkrétně tým Ing.Petra Orta –
vyrobili oceři zdivize 3 konstrukci, kterou pracov
nazvali raketa. Vareálu papíren Mondi Ští je soás-
tí objektu Chippile adnes ji už doplňují technologie pro
sběr, skladování apřesun dřené štěpky.
„Pro ‚raketu‘ scelkovou hmotností 46 tun jsme museli
vyrobit 18,5 metru dlouhou trubku sprůměrem dva metry
ahmotností 26 tun (foto č. 1) asvit kruhový podstavec
oprůměru 4,5 metru se čtma nohama zdesetimetro-
vých trubek sprůměrem 0,8 metru (foto č. 2),“ popisuje
stavbyvedoucí Ing.Libor Švec zprovozu ocelových kon-
strukcí divize 3.
Zrozměrů konstrukce je patrné, že byla náročná jak
navýrobu vhornopernické dílně, tak nadopravu – coby
nadrozměrný náklad – ipro monž nastaveništi.
„Kevztení trubky jsme použili dvojici jeřábů (foto
č.3). Pro její osazení napodstavec (foto č. 4) sice stačil
jen jeden, ale zase musel mít nosnost 200 tun. Zvš
ta druhá operace byla velmi složitá, protože jsme při ní
pomocí naváděcího koše museli zároveň propojit dvojici
trubek vedoucí skrz podstavec až na vrchol celé ‚rake-
tové‘ konstrukce,“ doplňuje vedoucí projektového týmu
Ing.Jindřich Hátle, MBA, zdivize 3.
Trup ocelové konstrukce, jež je částečně zapuštěná
vzemi acelkem vysoká 26 m, stavbi vyarmovali avy-
plnili samozhutnitelným betonem. Montéři vedení týmem
Ing.Orta zdivize 8 ji dnes doplňují rameny adopravníky
(foto č. 5), které vnově budovam skladu dřené špky
posloí kjejímu hromadění apřesunu.
red–, foto archiv stavby, Jakub Červenka
Ing.Marka Veselého,
oblastního ředitele divize 1
Oblastním ředitelem divize 1 pro severomoravský re-
gion, který zahrnuje Moravskoslezský a Olomoucký
kraj, jste odzáří roku 2010. Znily se zach sedm
let voblasti podmínky pro podniní vestavebnict?
Čas rychle utíká. Nemám ale pocit, že by se něco zásad-
ně znilo. Region se rozjí stejně jako celá republika,
taképroblémy máme podobné – klesl podíl veřejných za-
kázek astoupla iniciativa soukromých investorů. Náš tým
ale přitom nabral zkušenosti azata léta se stabilizoval.
Kolik lidí má vaše zastoupení?
Kolem čtyřiceti. Sídlíme vOstravě amáme pět projekto-
vých týmů, které pracují nejen naMoravě, ale inaSloven-
sku. VMartině třeba právě teď tým Ing.Michala Osičky
dokončuje obchodní dům Prior. Chtěl bych poděkovat
technikům, ktí tento zahraniční tým tvoří. Museli se
narok apůl odstěhovat zdomova avypořádat se stav-
bou, která vůbec nebyla jednoduchá. Rostla přes zimu,
ata bývá vdolině mezi Malou aVelkou Fatrou nepříjemně
tuhá. Kolegové ale šikovně vymysleli anastavili souběhy
činností, takže i když teprve finišují s monolity, stavbu
dokončí letos podle harmonogramu do30. listopadu.
Čím se zabývají další týmy, jaké jejich stavby zaujmou?
Jsme hrdí, že se nám podařilo proniknout dosegmentu
technologických dodávek, kde opakovaně pracujeme pro
Třinecké železárny, což je v tomto oboru náš kčový
zákazník. Tým Pavla Szmeka pro něj prvně zvládl re-
konstrukci tavicího agregátu dvou pecí, pak přestavoval
vytloukací rošt a ve Slévárnách Třinec modernizoval
výrobny forem aodlitků. Teď se ale věnuje novostavbě in-
tegrovaného výjezdového centra vČeském Těšíně. Uspěli
jsme také s nabídkami pro vysoké školy – kolega Jan
Vachutka se svými techniky zrovna končí už několikátou
zakázku pro Univerzitu Palackého vOlomouci, konkrét-
ně přestavbu historického objektu v Křížkovského ulici.
Z čehož plyne, že zvládáme i rekonstrukce. Zabrousili
jsme také poprvé mezi dopravní díla – tým Luše Horuty
vesdružení sdivizí 5 přestavuje tramvajové mosty vOst-
ravě. My jsme dodali znalost prostředí akolegové zpětky
mostařské know-how, takže se navzájem doplňujeme.
Ještě máme tým Michala Rádka, který právě uzael
rekonstrukci adostavbu areálu vHauerově ulici pro Slez-
skou univerzitu vOpavě asoutěží další zakázky. Dobrou
vizitkou práce našeho zastoupení je inevno dokoená
modernizace venkovní části plaveckého areálu v Ostra-
-Porubě. Líbí se mi ale všechny ne stavby, ať jsou
viditelné nad terénem nebo skryté pod zemí jako kanali-
zace, které také děláme. Zažádné ne dílo se Metrostav
nemusí stydět, ato mě při ohlédnutí zt opravdu těší.
Naco dalšího se chystáte?
Chceme se víc věnovat obchodu a podlouhé době se opět
zabýváme i bytovou výstavbou. Donedávna jsme se jí
kvůli rizikovosti vybali, ale snažíme se negativa vyloučit
auž jsme i v tomto segmentu podali zodpodné nabídky.
Nyní se jedná o120 bytů, rádi bychom uspěli. Zkoušíme
skat práci vTřinci a voblasti kolem lettě Ostrava-Moš-
nov. Číháme prostě naechny přílitosti, co trh přinese.
Jaké máte plány dobudoucnosti?
Udržet výrobní náplň i hospořské výsledky, což je
s klesající marží stále těžší. Zachovat nasazení ceho
zastoupení apotvrdit, že pro nás meze neexistují. Věřím,
že se nám brzy podaří vybudovat istředisko HSV. Tak jako
jinde se totiž imy potýme snedostatkem pracovní
zejména navýstavbu železobetonových konstrukcí. Proto
už dokonce roku chceme přijmout první dělníky, jejichž
služby bychom mohli výhledově nabízet ikonkurenci.
Usmíváte se, tváříte se spokojeně
Jsem spokojený, všechno klape, jak má. Stali jsme se
stabilní částí spolnosti adožeme se slidmi domluvit.
Sami totiž nejsme nic, nejdůležijší je podle mě spolup-
ce. Například skolegy zjihomoravského regionu divize1
ani nemáme vyznačené hranice, v Olomouci stavějí oni
imy, hlavně že to je Metrostav. Aby se nám dilo, je však
spolupce důležitá nejen vrámci divize či firmy, ale ijejí
Skupiny asamozřejmě také se subdodavateli ainvestory.
strana 2
PME SE
1
BeMo dokončilo tunely naTunnelkette Klaus
V sobotu 9. září byly přesně podle plánu slavnost
uvedeny do zkušebního provozu – a za šest dní nato
idoostrého – druhé tunelové tubusy komplexu Klaus
(Tunnelkette Klaus) s celkovou délkou téř 6,3 km.
Na asi 9km úseku dálnice A9 je u rakouského Lince
vybudovali kolegové zfirmy BeMo Tunnelling (BeMo).
Slavnosti se mezi jinými význammi hosty zúčastnil
i rakouský spolkový ministr práce a sociálních vě
Alois Stöger aThomas Stelzer, zemský hejtman Hor-
ních Rakous. Vesvých projevech vyili díky staveb-
ním firm zaúsšné zvládnutí nárho projektu.
DoTunnelkette Klaus investovala společnost ASFINAG
– obdoba tuzemského ŘSD – přes 166 milionů eur avyso-
ce tím zvýšila bezpnost natéto části dálnice, která byla
před letošním zářím provozována jen vpolovičním profilu.
Provedení díla znamenalo pro stavební firmy velkou
technickou výzvu. Podle jednatele ASFINAG Gernota
Brandtnera totiž vRakousku není žádný podobný dálniční
úsek, který by sesval pouze ztunelů aviaduk, které
je propojují (foto č. 1). Tunely jsou přitom naTunnelkette
Klaus hned čti: Falkenstein (752 m), Spering (2894 m,
foto č.2), Traunfried (462 m) aKlaus (2166 m). BeMo je
dostalo zaúkol vybudovat vedvou samostatných zakáz-
kách, jež běžely odzáří 2014 aoddubna orok později.
Veškeré práce se kolegům podařilo zvdnout a do-
končit včas podle harmonogramu, ato ies velmi ostrý
ternový pn vytený zadavatelem ai kompletním
dodržení požadované kvality i ochrany životního pro-
středí. Blahopřejeme jim kúspěšnému završení tohoto
náročného dálničního projektu! Zdařbůh!
Thomas Stegbauer, Robert Dostál
2
1
2
3
4
5
Komplexem Tunnelkette Klaus denně projíždí více
než 18 tisíc vozidel. Jeho nové tunelové tubusy
jsou naevropské pory vybaveny nejmodernější
zabezpečovací asdělovací technikou. Inovativ
vychytávkou vtunelech je tzv. akustický tunelový
monitoring, jenž zapomoci inteligentních mikrofonů
ihned rozpozná netypické zvuky – například výkřiky,
raz, prasknutí pneumatiky atd. – aihned zalarmuje
řídicí centrum ASFINAG, jež pak může tunel uzavřít
avpřípadě nehody povolat záchranné slky.
1
2
Metrostav_17_2017.indd 2 22.09.17 11:33
Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 1
Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 2
Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 3
Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 4
Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 17/2017, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics … done (418 ms)

Rendering Strana 3 (102567): (0/1) (411 ms)

Rendering Strana 2 (102566): (0/1) (453 ms)

Rendering Strana 1 (102565): (0/1) (452 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i2948/vth118764-1.jpg

 i2948/vth118765-1.jpg

 i2948/bg102566.svg

 i2948/vth118766-1.jpg

 i2948/vth118767-1.jpg