Metrostav

Strana 2

Výzkum – soudržnost předpínací výztuže

Soudržnost předpínací výztuže sbetonem je jedním ze

základních parametrů ovlivňujících působení předpja-

tých konstrukcí.

V zimním období není možné vzhledem k nízkým

teplotám předpjaté kabely včas zainjektovat, proto se

jednotlivá lana chrání proti korozi ochrannými nátěry.

Pak je možné s injektáží počkat až několik měsíců, až

se teplota zvýší. Ochranné nátěry se používají řadu let

anebyly zjištěny žádné problémy. Před několika lety však

někteří investoři nechtěli použití ochranných nátěrů dále

povolit sargumentem, že příliš snižují soudržnost před-

pínací výztuže, atak ohrožují kvalitu zejména předpjatých

mostů. Aby se věc objasnila, byly vrámci projektu CESTI

vyrobeny předpjaté nosníky s výztuží bez ochranného

nátěru asdvěma druhy ochranných nátěrů. Nanáklad-

ném experimentu se podílely spolu sMetrostavem ještě

společnosti SMP CZ aFreyssinet CS. Bylo vyrobeno cel-

kem devět nosníků odélce 10,5 m (foto č. 1), každý byl

předepnut jedním čtyřlanovým kabelem. Nosníky byly

zatěžovány až dokolapsu. Kromě ověření účinků ochran-

ného nátěru lan proti korozi byl sledován vliv konstrukční

výztuže narozvoj trhlin při postupném zvyšování zatížení.

Zkoušky byly provedeny ve výrobně mostních seg-

mentů SMP, vlastní měření prováděli pracovníci Klok-

nerova ústavu ČVUT. Nosníky byly zatěžovány dvěma

břemeny, předmětem sledování byl vývoj průhybů apo-

stupný rozvoj trhlin. Zatěžovací síly byly realizovány hyd-

raulickými válci opřenými ohranici betonových panelů.

Průhyby namezi únosnosti dosahovaly cca 30 cm. Foto

č. 2 ukazuje prohnutý nosník, než došlo kjeho kolapsu.

Výsledky experimentů ukázaly, že únosnost všech

nosníků byla velmi podobná. Ochranný nátěr ani absence

konstrukční betonářské výztuže nezpůsobily redukci bez-

pečnosti nosníků. Rovněž vývoj průhybů nebyl použitím

ochranných nátěrů výrazně ovlivněn. I na rozvoj trhlin

měly ochranné nátěry redukující soudržnost velmi malý

vliv. Zhlediska šířky trhlin se ukázal vliv vyztužení kon-

strukční betonářskou výztuží jako nejdůležitější parametr.

Nazákladě provedených experimentů lze celkem jed-

noznačně konstatovat, že pro omezení šířky trhlin je roz-

hodující použití konstrukční betonářské výztuže, pak je

vliv ochranného nátěru předpínací výztuže na působení

předpjatých nosníků zanedbatelný. Zprovedených zkou-

šek tedy jasně vyplynulo, že pokud se použije přiměřená

konstrukční výztuž, pak ochranné nátěry nijak neohrožují

ani bezpečnost, ani použitelnost (trvanlivost) předpjatých

betonových konstrukcí, anení proto důvod jejich používá-

ní nikterak omezovat.

Prof.Ing.Jan L. Vítek, CSc., FEng.

Úspěšný start

Pro kolegy zdivize 8 – konkrétně tým Ing.Petra Orta –

vyrobili oceláři zdivize 3 konstrukci, kterou pracovně

nazvali raketa. Vareálu papíren Mondi Štětí je součás-

tí objektu Chippile adnes ji už doplňují technologie pro

sběr, skladování apřesun dřevěné štěpky.

„Pro ‚raketu‘ scelkovou hmotností 46 tun jsme museli

vyrobit 18,5 metru dlouhou trubku sprůměrem dva metry

ahmotností 26 tun (foto č. 1) asvařit kruhový podstavec

oprůměru 4,5 metru se čtyřma nohama zdesetimetro-

vých trubek sprůměrem 0,8 metru (foto č. 2),“ popisuje

stavbyvedoucí Ing.Libor Švec zprovozu ocelových kon-

strukcí divize 3.

Zrozměrů konstrukce je patrné, že byla náročná jak

navýrobu vhornopočernické dílně, tak nadopravu – coby

nadrozměrný náklad – ipro montáž nastaveništi.

„Kevztyčení trubky jsme použili dvojici jeřábů (foto

č.3). Pro její osazení napodstavec (foto č. 4) sice stačil

jen jeden, ale zase musel mít nosnost 200 tun. Zvláště

ta druhá operace byla velmi složitá, protože jsme při ní

pomocí naváděcího koše museli zároveň propojit dvojici

trubek vedoucí skrz podstavec až na vrchol celé ‚rake-

tové‘ konstrukce,“ doplňuje vedoucí projektového týmu

Ing.Jindřich Hátle, MBA, zdivize 3.

Trup ocelové konstrukce, jež je částečně zapuštěná

vzemi acelkem vysoká 26 m, stavbaři vyarmovali avy-

plnili samozhutnitelným betonem. Montéři vedení týmem

Ing.Orta zdivize 8 ji dnes doplňují rameny adopravníky

(foto č. 5), které vnově budovaném skladu dřevěné štěpky

poslouží kjejímu hromadění apřesunu.

–red–, foto archiv stavby, Jakub Červenka

Ing.Marka Veselého,

oblastního ředitele divize 1

Oblastním ředitelem divize 1 pro severomoravský re-

gion, který zahrnuje Moravskoslezský a Olomoucký

kraj, jste odzáří roku 2010. Změnily se zatěch sedm

let voblasti podmínky pro podnikání vestavebnictví?

Čas rychle utíká. Nemám ale pocit, že by se něco zásad-

ně změnilo. Region se rozvíjí stejně jako celá republika,

taképroblémy máme podobné – klesl podíl veřejných za-

kázek astoupla iniciativa soukromých investorů. Náš tým

ale přitom nabral zkušenosti azata léta se stabilizoval.

Kolik lidí má vaše zastoupení?

Kolem čtyřiceti. Sídlíme vOstravě amáme pět projekto-

vých týmů, které pracují nejen naMoravě, ale inaSloven-

sku. VMartině třeba právě teď tým Ing.Michala Osičky

dokončuje obchodní dům Prior. Chtěl bych poděkovat

technikům, kteří tento zahraniční tým tvoří. Museli se

narok apůl odstěhovat zdomova avypořádat se stav-

bou, která vůbec nebyla jednoduchá. Rostla přes zimu,

ata bývá vdolině mezi Malou aVelkou Fatrou nepříjemně

tuhá. Kolegové ale šikovně vymysleli anastavili souběhy

činností, takže i když teprve finišují s monolity, stavbu

dokončí letos podle harmonogramu do30. listopadu.

Čím se zabývají další týmy, jaké jejich stavby zaujmou?

Jsme hrdí, že se nám podařilo proniknout dosegmentu

technologických dodávek, kde opakovaně pracujeme pro

Třinecké železárny, což je v tomto oboru náš klíčový

zákazník. Tým Pavla Szmeka pro něj prvně zvládl re-

konstrukci tavicího agregátu dvou pecí, pak přestavoval

vytloukací rošt a ve Slévárnách Třinec modernizoval

výrobny forem aodlitků. Teď se ale věnuje novostavbě in-

tegrovaného výjezdového centra vČeském Těšíně. Uspěli

jsme také s nabídkami pro vysoké školy – kolega Jan

Vachutka se svými techniky zrovna končí už několikátou

zakázku pro Univerzitu Palackého vOlomouci, konkrét-

ně přestavbu historického objektu v Křížkovského ulici.

Z čehož plyne, že zvládáme i rekonstrukce. Zabrousili

jsme také poprvé mezi dopravní díla – tým Lukáše Horuty

vesdružení sdivizí 5 přestavuje tramvajové mosty vOst-

ravě. My jsme dodali znalost prostředí akolegové zpětky

mostařské know-how, takže se navzájem doplňujeme.

Ještě máme tým Michala Rádka, který právě uzavřel

rekonstrukci adostavbu areálu vHauerově ulici pro Slez-

skou univerzitu vOpavě asoutěží další zakázky. Dobrou

vizitkou práce našeho zastoupení je inedávno dokončená

modernizace venkovní části plaveckého areálu v Ostra-

vě-Porubě. Líbí se mi ale všechny naše stavby, ať jsou

viditelné nad terénem nebo skryté pod zemí jako kanali-

zace, které také děláme. Zažádné naše dílo se Metrostav

nemusí stydět, ato mě při ohlédnutí zpět opravdu těší.

Naco dalšího se chystáte?

Chceme se víc věnovat obchodu a podlouhé době se opět

zabýváme i bytovou výstavbou. Donedávna jsme se jí

kvůli rizikovosti vyhýbali, ale snažíme se negativa vyloučit

auž jsme i v tomto segmentu podali zodpovědné nabídky.

Nyní se jedná o120 bytů, rádi bychom uspěli. Zkoušíme

získat práci vTřinci a voblasti kolem letiště Ostrava-Moš-

nov. Číháme prostě navšechny příležitosti, co trh přinese.

Jaké máte plány dobudoucnosti?

Udržet výrobní náplň i hospodářské výsledky, což je

s klesající marží stále těžší. Zachovat nasazení celého

zastoupení apotvrdit, že pro nás meze neexistují. Věřím,

že se nám brzy podaří vybudovat istředisko HSV. Tak jako

jinde se totiž imy potýkáme snedostatkem pracovníků

zejména navýstavbu železobetonových konstrukcí. Proto

už dokonce roku chceme přijmout první dělníky, jejichž

služby bychom mohli výhledově nabízet ikonkurenci.

Usmíváte se, tváříte se spokojeně…

Jsem spokojený, všechno klape, jak má. Stali jsme se

stabilní částí společnosti adokážeme se slidmi domluvit.

Sami totiž nejsme nic, nejdůležitější je podle mě spoluprá-

ce. Například skolegy zjihomoravského regionu divize1

ani nemáme vyznačené hranice, v Olomouci stavějí oni

imy, hlavně že to je Metrostav. Aby se nám dařilo, je však

spolupráce důležitá nejen vrámci divize či firmy, ale ijejí

Skupiny asamozřejmě také se subdodavateli ainvestory.

strana 2

PTÁME SE

BeMo dokončilo tunely naTunnelkette Klaus

V sobotu 9. září byly přesně podle plánu slavnostně

uvedeny do zkušebního provozu – a za šest dní nato

idoostrého – druhé tunelové tubusy komplexu Klaus

(Tunnelkette Klaus) s celkovou délkou téměř 6,3 km.

Na asi 9km úseku dálnice A9 je u rakouského Lince

vybudovali kolegové zfirmy BeMo Tunnelling (BeMo).

Slavnosti se mezi jinými významnými hosty zúčastnil

i rakouský spolkový ministr práce a sociálních věcí

Alois Stöger aThomas Stelzer, zemský hejtman Hor-

ních Rakous. Vesvých projevech vyjádřili díky staveb-

ním firmám zaúspěšné zvládnutí náročného projektu.

DoTunnelkette Klaus investovala společnost ASFINAG

– obdoba tuzemského ŘSD – přes 166 milionů eur avyso-

ce tím zvýšila bezpečnost natéto části dálnice, která byla

před letošním zářím provozována jen vpolovičním profilu.

Provedení díla znamenalo pro stavební firmy velkou

technickou výzvu. Podle jednatele ASFINAG Gernota

Brandtnera totiž vRakousku není žádný podobný dálniční

úsek, který by sestával pouze ztunelů aviaduktů, které

je propojují (foto č. 1). Tunely jsou přitom naTunnelkette

Klaus hned čtyři: Falkenstein (752 m), Spering (2894 m,

foto č.2), Traunfried (462 m) aKlaus (2166 m). BeMo je

dostalo zaúkol vybudovat vedvou samostatných zakáz-

kách, jež běžely odzáří 2014 aoddubna orok později.

Veškeré práce se kolegům podařilo zvládnout a do-

končit včas podle harmonogramu, ato ipřes velmi ostrý

termínový plán vytyčený zadavatelem apři kompletním

dodržení požadované kvality i ochrany životního pro-

středí. Blahopřejeme jim kúspěšnému završení tohoto

náročného dálničního projektu! Zdařbůh!

Thomas Stegbauer, Robert Dostál

Komplexem Tunnelkette Klaus denně projíždí více

než 18 tisíc vozidel. Jeho nové tunelové tubusy

jsou naevropské poměry vybaveny nejmodernější

zabezpečovací asdělovací technikou. Inovativní

vychytávkou vtunelech je tzv. akustický tunelový

monitoring, jenž zapomoci inteligentních mikrofonů

ihned rozpozná netypické zvuky – například výkřiky,

náraz, prasknutí pneumatiky atd. – aihned zalarmuje

řídicí centrum ASFINAG, jež pak může tunel uzavřít

avpřípadě nehody povolat záchranné složky.

Metrostav_17_2017.indd 2 22.09.17 11:33

Metrostav a.s. - noviny