strana 2
Úspěšný start
Pro kolegy z divize 8 – konkrétně tým Ing. Petra Orta –
vyrobili oceláři z divize 3 konstrukci, kterou pracovně
nazvali raketa. V areálu papíren Mondi Štětí je součástí objektu Chippile a dnes ji už doplňují technologie pro
sběr, skladování a přesun dřevěné štěpky.
„Pro ‚raketu‘ s celkovou hmotností 46 tun jsme museli
vyrobit 18,5 metru dlouhou trubku s průměrem dva metry
a hmotností 26 tun (foto č. 1) a svařit kruhový podstavec
o průměru 4,5 metru se čtyřma nohama z desetimetrových trubek s průměrem 0,8 metru (foto č. 2),“ popisuje
stavbyvedoucí Ing. Libor Švec z provozu ocelových konstrukcí divize 3.
Z rozměrů konstrukce je patrné, že byla náročná jak
na výrobu v hornopočernické dílně, tak na dopravu – coby
nadrozměrný náklad – i pro montáž na staveništi.
„Ke vztyčení trubky jsme použili dvojici jeřábů (foto
č. 3). Pro její osazení na podstavec (foto č. 4) sice stačil
jen jeden, ale zase musel mít nosnost 200 tun. Zvláště
ta druhá operace byla velmi složitá, protože jsme při ní
pomocí naváděcího koše museli zároveň propojit dvojici
trubek vedoucí skrz podstavec až na vrchol celé ‚raketové‘ konstrukce,“ doplňuje vedoucí projektového týmu
Ing. Jindřich Hátle, MBA, z divize 3.
Trup ocelové konstrukce, jež je částečně zapuštěná
v zemi a celkem vysoká 26 m, stavbaři vyarmovali a vyplnili samozhutnitelným betonem. Montéři vedení týmem
Ing. Orta z divize 8 ji dnes doplňují rameny a dopravníky
(foto č. 5), které v nově budovaném skladu dřevěné štěpky
poslouží k jejímu hromadění a přesunu.
– r ed –, fo to ar chiv s t av by, Jak ub Čer venk a
1
2
3
4
5
Metrostav_17_2017.indd 2
PTÁME SE
Ing. Marka Veselého,
oblastního ředitele divize 1
1
BeMo dokončilo tunely na Tunnelkette Klaus
V sobotu 9. září byly přesně podle plánu slavnostně
uvedeny do zkušebního provozu – a za šest dní nato
i do ostrého – druhé tunelové tubusy komplexu Klaus
(Tunnelkette Klaus) s celkovou délkou téměř 6,3 km.
Na asi 9km úseku dálnice A9 je u rakouského Lince
vybudovali kolegové z firmy BeMo Tunnelling (BeMo).
Slavnosti se mezi jinými významnými hosty zúčastnil
i rakouský spolkový ministr práce a sociálních věcí
Alois Stöger a Thomas Stelzer, zemský hejtman Horních Rakous. Ve svých projevech vyjádřili díky stavebním firmám za úspěšné zvládnutí náročného projektu.
Do Tunnelkette Klaus investovala společnost ASFINAG
– obdoba tuzemského ŘSD – přes 166 milionů eur a vysoce tím zvýšila bezpečnost na této části dálnice, která byla
před letošním zářím provozována jen v polovičním profilu.
Provedení díla znamenalo pro stavební firmy velkou
technickou výzvu. Podle jednatele ASFINAG Gernota
Brandtnera totiž v Rakousku není žádný podobný dálniční
úsek, který by sestával pouze z tunelů a viaduktů, které
je propojují (foto č. 1). Tunely jsou přitom na Tunnelkette
Klaus hned čtyři: Falkenstein (752 m), Spering (2894 m,
foto č. 2), Traunfried (462 m) a Klaus (2166 m). BeMo je
dostalo za úkol vybudovat ve dvou samostatných zakázkách, jež běžely od září 2014 a od dubna o rok později.
Veškeré práce se kolegům podařilo zvládnout a dokončit včas podle harmonogramu, a to i přes velmi ostrý
termínový plán vytyčený zadavatelem a při kompletním
dodržení požadované kvality i ochrany životního pro-
středí. Blahopřejeme jim k úspěšnému završení tohoto
náročného dálničního projektu! Zdařbůh!
T homa s S t egb auer, Rober t Do s t ál
Komplexem Tunnelkette Klaus denně projíždí více
než 18 tisíc vozidel. Jeho nové tunelové tubusy
jsou na evropské poměry vybaveny nejmodernější
zabezpečovací a sdělovací technikou. Inovativní
vychytávkou v tunelech je tzv. akustický tunelový
monitoring, jenž za pomoci inteligentních mikrofonů
ihned rozpozná netypické zvuky – například výkřiky,
náraz, prasknutí pneumatiky atd. – a ihned zalarmuje
řídicí centrum ASFINAG, jež pak může tunel uzavřít
a v případě nehody povolat záchranné složky.
2
Výzkum – soudržnost předpínací výztuže
Soudržnost předpínací výztuže s betonem je jedním ze
základních parametrů ovlivňujících působení předpjatých konstrukcí.
V zimním období není možné vzhledem k nízkým
teplotám předpjaté kabely včas zainjektovat, proto se
jednotlivá lana chrání proti korozi ochrannými nátěry.
Pak je možné s injektáží počkat až několik měsíců, až
se teplota zvýší. Ochranné nátěry se používají řadu let
a nebyly zjištěny žádné problémy. Před několika lety však
někteří investoři nechtěli použití ochranných nátěrů dále
povolit s argumentem, že příliš snižují soudržnost předpínací výztuže, a tak ohrožují kvalitu zejména předpjatých
mostů. Aby se věc objasnila, byly v rámci projektu CESTI
vyrobeny předpjaté nosníky s výztuží bez ochranného
nátěru a s dvěma druhy ochranných nátěrů. Na nákladném experimentu se podílely spolu s Metrostavem ještě
společnosti SMP CZ a Freyssinet CS. Bylo vyrobeno celkem devět nosníků o délce 10,5 m (foto č. 1), každý byl
předepnut jedním čtyřlanovým kabelem. Nosníky byly
zatěžovány až do kolapsu. Kromě ověření účinků ochranného nátěru lan proti korozi byl sledován vliv konstrukční
výztuže na rozvoj trhlin při postupném zvyšování zatížení.
Zkoušky byly provedeny ve výrobně mostních segmentů SMP, vlastní měření prováděli pracovníci Kloknerova ústavu ČVUT. Nosníky byly zatěžovány dvěma
břemeny, předmětem sledování byl vývoj průhybů a postupný rozvoj trhlin. Zatěžovací síly byly realizovány hydraulickými válci opřenými o hranici betonových panelů.
Průhyby na mezi únosnosti dosahovaly cca 30 cm. Foto
č. 2 ukazuje prohnutý nosník, než došlo k jeho kolapsu.
Výsledky experimentů ukázaly, že únosnost všech
nosníků byla velmi podobná. Ochranný nátěr ani absence
konstrukční betonářské výztuže nezpůsobily redukci bezpečnosti nosníků. Rovněž vývoj průhybů nebyl použitím
ochranných nátěrů výrazně ovlivněn. I na rozvoj trhlin
měly ochranné nátěry redukující soudržnost velmi malý
vliv. Z hlediska šířky trhlin se ukázal vliv vyztužení konstrukční betonářskou výztuží jako nejdůležitější parametr.
Na základě provedených experimentů lze celkem jednoznačně konstatovat, že pro omezení šířky trhlin je rozhodující použití konstrukční betonářské výztuže, pak je
vliv ochranného nátěru předpínací výztuže na působení
předpjatých nosníků zanedbatelný. Z provedených zkoušek tedy jasně vyplynulo, že pokud se použije přiměřená
konstrukční výztuž, pak ochranné nátěry nijak neohrožují
ani bezpečnost, ani použitelnost (trvanlivost) předpjatých
betonových konstrukcí, a není proto důvod jejich používání nikterak omezovat.
Prof. Ing. Jan L. Vítek, CSc., FEng.
1
2
Oblastním ředitelem divize 1 pro severomoravský region, který zahrnuje Moravskoslezský a Olomoucký
kraj, jste od září roku 2010. Změnily se za těch sedm
let v oblasti podmínky pro podnikání ve stavebnictví?
Čas rychle utíká. Nemám ale pocit, že by se něco zásadně změnilo. Region se rozvíjí stejně jako celá republika,
také problémy máme podobné – klesl podíl veřejných zakázek a stoupla iniciativa soukromých investorů. Náš tým
ale přitom nabral zkušenosti a za ta léta se stabilizoval.
Kolik lidí má vaše zastoupení?
Kolem čtyřiceti. Sídlíme v Ostravě a máme pět projektových týmů, které pracují nejen na Moravě, ale i na Slovensku. V Martině třeba právě teď tým Ing. Michala Osičky
dokončuje obchodní dům Prior. Chtěl bych poděkovat
technikům, kteří tento zahraniční tým tvoří. Museli se
na rok a půl odstěhovat z domova a vypořádat se stavbou, která vůbec nebyla jednoduchá. Rostla přes zimu,
a ta bývá v dolině mezi Malou a Velkou Fatrou nepříjemně
tuhá. Kolegové ale šikovně vymysleli a nastavili souběhy
činností, takže i když teprve finišují s monolity, stavbu
dokončí letos podle harmonogramu do 30. listopadu.
Čím se zabývají další týmy, jaké jejich stavby zaujmou?
Jsme hrdí, že se nám podařilo proniknout do segmentu
technologických dodávek, kde opakovaně pracujeme pro
Třinecké železárny, což je v tomto oboru náš klíčový
zákazník. Tým Pavla Szmeka pro něj prvně zvládl rekonstrukci tavicího agregátu dvou pecí, pak přestavoval
vytloukací rošt a ve Slévárnách Třinec modernizoval
výrobny forem a odlitků. Teď se ale věnuje novostavbě integrovaného výjezdového centra v Českém Těšíně. Uspěli
jsme také s nabídkami pro vysoké školy – kolega Jan
Vachutka se svými techniky zrovna končí už několikátou
zakázku pro Univerzitu Palackého v Olomouci, konkrétně přestavbu historického objektu v Křížkovského ulici.
Z čehož plyne, že zvládáme i rekonstrukce. Zabrousili
jsme také poprvé mezi dopravní díla – tým Lukáše Horuty
ve sdružení s divizí 5 přestavuje tramvajové mosty v Ostravě. My jsme dodali znalost prostředí a kolegové z pětky
mostařské know-how, takže se navzájem doplňujeme.
Ještě máme tým Michala Rádka, který právě uzavřel
rekonstrukci a dostavbu areálu v Hauerově ulici pro Slezskou univerzitu v Opavě a soutěží další zakázky. Dobrou
vizitkou práce našeho zastoupení je i nedávno dokončená
modernizace venkovní části plaveckého areálu v Ostravě-Porubě. Líbí se mi ale všechny naše stavby, ať jsou
viditelné nad terénem nebo skryté pod zemí jako kanalizace, které také děláme. Za žádné naše dílo se Metrostav
nemusí stydět, a to mě při ohlédnutí zpět opravdu těší.
Na co dalšího se chystáte?
Chceme se víc věnovat obchodu a po dlouhé době se opět
zabýváme i bytovou výstavbou. Donedávna jsme se jí
kvůli rizikovosti vyhýbali, ale snažíme se negativa vyloučit
a už jsme i v tomto segmentu podali zodpovědné nabídky.
Nyní se jedná o 120 bytů, rádi bychom uspěli. Zkoušíme
získat práci v Třinci a v oblasti kolem letiště Ostrava-Mošnov. Číháme prostě na všechny příležitosti, co trh přinese.
Jaké máte plány do budoucnosti?
Udržet výrobní náplň i hospodářské výsledky, což je
s klesající marží stále těžší. Zachovat nasazení celého
zastoupení a potvrdit, že pro nás meze neexistují. Věřím,
že se nám brzy podaří vybudovat i středisko HSV. Tak jako
jinde se totiž i my potýkáme s nedostatkem pracovníků
zejména na výstavbu železobetonových konstrukcí. Proto
už do konce roku chceme přijmout první dělníky, jejichž
služby bychom mohli výhledově nabízet i konkurenci.
Usmíváte se, tváříte se spokojeně…
Jsem spokojený, všechno klape, jak má. Stali jsme se
stabilní částí společnosti a dokážeme se s lidmi domluvit.
Sami totiž nejsme nic, nejdůležitější je podle mě spolupráce. Například s kolegy z jihomoravského regionu divize 1
ani nemáme vyznačené hranice, v Olomouci stavějí oni
i my, hlavně že to je Metrostav. Aby se nám dařilo, je však
spolupráce důležitá nejen v rámci divize či firmy, ale i její
Skupiny a samozřejmě také se subdodavateli a investory.
22.09.17 11:33