strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

1

Nosníky krajních polí mostu osadil Goliáš

Stavba zvedacího mostu přes Mrtvou Vislu v gdaňské

čtvrti Sobieševo značně pokročila (foto č. 1). Tým kolem Ing. Ladislava Chovance z divize 4 se při ní musel

vyrovnat nejen s řadou předvídatelných těžkostí, ale

také s nečekanými problémy.

Prvně stavbaři při podrobném geologickém průzkumu

odhalili neúnosné podloží na sobieševském břehu, což

hned od počátku práce nezaviněně zdrželo. Poté se potvrdily obavy z průsaků do štětových jímek pro výstavbu komor hlavních mostních pilířů – bez dodatkového utěsnění

se téměř nedaly vyčerpat. „Naštěstí se průsaky daří omezit

jednoduše – sypáním škváry a pilin do vody. Jejich jemné

částice strhává proud a dotěsňuje menší průsaky. Nevýhodou této metody však je, že po každé bouři musíme těsnění

obnovit. S čerpáním nám pomohli i kolegové z půjčovny

divize 11. Díky jejich velkokapacitním čerpadlům jsme

dnes schopni zvládnout téměř každou havarijní situaci,

kterou voda v jímkách způsobí,“ konstatuje Ing. Chovanec.

Dnes jsou v Sobieševě vybetonované opěry mostu spolu

2

s pilíři dojezdových polí. Hotové jsou základy komor hlavních pilířů a podvrt pod Vislou pro napájecí a řídicí kabely,

který kolegy kvůli zastižené geologii značně potrápil.

Na konci srpna se stavbařům podařilo osadit také

prvních deset nosníků pro krajní pole mostu (foto č. 2) –

jejich transport po moři z Gdyně do Sobieševa zajišťovaly

dva remorkéry a ponton o nosnosti 2000 tun, uložení pak

provedl plovoucí jeřáb Goliath s nosností 100 tun.

Před dokončením jsou mechanické i hydraulické části

mostu, výroba ocelové konstrukce hlavního pole je hotová

z více než 80 %. Práce běží i na levém břehu, kde začíná

montáž křídel opěry z malorozměrových prefabrikátů,

pokračuje opevňování břehů i stavba řídicího centra.

Práce z vody představují pro stavbaře velkou výzvu

„Pro stavbu vodních pilířů jsme museli osadit dva automobilové jeřáby na čluny a transport bednění i armatury

ze břehu provádíme pomocí soulodí. Jedním ze základních

problémů je, že tu nemáme zdaleka takovou volnost pohybu jako na souši. A to vše ještě ovlivňuje počasí, protože

práci lodí omezuje výška vln i rychlost větru. A že tady fouká! Zvládnutí takových situací vyžaduje dennodenní koordinaci našich plánů s lodníky,“ říká vedoucí projektu, jehož

stavba probíhá pod nečekaně intenzivním dohledem médií

i veřejnosti, o čemž svědčí i web www.trojmiasto.pl.

Další výzvy ještě stavbaře čekají. Ing. Chovanec k tomu

říká: „Čím dál tím víc mám respekt před komplexností projektu. Jednotlivé problémy se tady dají těžko řešit samostatně, bez poznání souvislostí mezi jednotlivými částmi

konstrukce, které se navzájem prolínají a ovlivňují.“

–red–, foto archiv stavby

Stavba domu Karlín Park míří do cílové rovinky

Ceny nových bytů podle aktuálních statistik stále rostou, a tak není divu, že hlavně v Praze jsou některé rozprodány ještě před jejich realizací. Stejně tomu bylo

i u projektu Karlín Park (foto), kdy byla většina z bytů

rezervovaná už před dvěma lety, tedy zhruba půl roku

před vydáním stavebního povolení.

Díky tomu mohou majitelé doslova v přímém přenosu

sledovat, jak jejich nové domovy vznikají. Se stavbou

začal tým Ing.  Martina Jiroty z  divize 9 vloni v  březnu

a dnes už nedaleko stanice metra Invalidovna stojí všechny tři věže rozsáhlého polyfunkčního domu Karlín Park,

v němž vznikne dohromady 136 bytů o dispozicích 1 + kk

až 3 + kk a další komerční prostory. Klientské změny se

přitom dotknou asi 60 procent bytů.

Stavba rychle postupuje k závěru

Podle slov vedoucího projektu jsou dnes hotové omítky

a  anhydritové podlahy a  stavbaři zahájili kompletace

elektroinstalací a sanity. Konečnou podobu získávají také

koupelny. Bytové věže se mění i zvenčí, protože stavbaři

pilně pracují na jejich fasádách, aby stavbu podle smlouvy

mohli dokončit začátkem příštího roku.

„Snažíme se držet termíny podle harmonogramu,

i když se čas od času nevyhneme jeho mírné korekci či

aktualizaci. Tato stavba, jako jistě téměř všechny podobné, se potýká s nedostatkem kapacit na pracovním trhu,

pozdními dodávkami některých materiálů a  kompletací,

proto je velmi těžké plnit předem plánované termíny a přitom ještě udržet požadovanou kvalitu díla,“ říká Ing. Jirota. Postup prací navíc výrazně přibrzdila i loňská dlouhá

a tuhá zima. „Nás a zejména betonáře z divize 6 nebývale

potrápila. My jsme sice v té době prováděli vnitřní vyzdívky a práce jsme přizpůsobovali aktuálním teplotám, přesto jsme celkově nabrali skluz o jeden měsíc, což investor

– společnost Daramis – kompenzoval posunem termínu

předání díla na  konec ledna příštího roku,“ vzpomíná

Ing. Jirota. Nejen díky předchozím zkušenostem s podobnými projekty si stavbaři velmi dobře poradili i s dalšími

nečekanými problémy. Hned na  začátku díla například

s velmi silným přítokem podzemní vody do stavební jámy,

který několikanásobně přesahoval předpoklad projektanta. Naštěstí pomohla výkonná čerpadla od divize 11.

Během čtyř měsíců by měl být Karlín Park dokončen.

Zásluhu na tom má nejen tým Ing. Martina Jiroty a podpora divize 9, ale i další subdodavatelé ze skupiny Metrostav:

betonáři Ing. Marka Kubra z divize 6, Pragis provedením

pilot, M stavebniny a půjčovna divize 11.

Martina Vampulová, foto Petr Adámek

Metrostav_17_2017.indd 3

Tramvajové mosty rostou za plného provozu

Ostravský tým Metrostavu dokončil hrubou stavbu

dvou tramvajových mostů v  rušné ulici Plzeňská. Zakázku, kterou letos na jaře zahájila demolice původního přemostění, nyní čeká montáž kolejnic a trakčního

vedení. Na trať, jež vede nad dokončovanými mosty, by

se přitom měly tramvaje vrátit během příštího měsíce.

Původní mosty sloužily déle než 50 let. O jejich demolici a vybudování nové konstrukce bylo rozhodnuto kvůli

špatnému stavu betonových pilířů a zvýšené korozi obnažených výztuží. Na stavbě pracuje tým severomoravského

regionu divize 1 ve  sdružení s  divizí 5, která zajišťovala

stavbu nových mostů. Stavbaři divize 1 odpovídali za demolici a nyní provádějí práce spojené s instalací tramvajového svršku a trakčního vedení (foto č. 1).

„Rekonstrukce má být ukončena 30. listopadu. S tím

problém nemáme, je tam ještě dostatek času. Jinak je to

s milníkem na zprovoznění tratě na ulici Plzeňská, který

plníme s  odřenýma ušima. Velkým problémem je zde

stříkaná izolace a nestálost počasí,“ říká vedoucí projektu

Ing. Lukáš Horuta z divize 1. Stavební práce Metrostavu

pozorně sleduje nejen investor, Magistrát města Ostravy,

ale i Dopravní podnik, SŽDC a hlavně cestující, kteří se už

od dubna musejí vyrovnávat s omezením dopravy.

1

Složitá práce v omezeném prostoru

Tramvajové mosty v celkové délce 218 metrů překlenují ve

velmi frekventované  ulici Plzeňská ještě další tramvajovou linku. Jeden z nich vede nad rovněž rušnou ulicí Rudná, pod druhým jezdí vlaky na elektrifikované železniční

trati z  Ostravy do  Polanky nad Odrou. Práce na  tomto

mostě probíhaly za  plného provozu splítky tramvajové

a  železniční dopravy. Pokračoval rovněž automobilový

provoz v Plzeňské ulici, i když většinou s omezením v podobě svedení dopravy do jednoho jízdního pruhu.

Stavba nad frekventovaným dopravním uzlem uprostřed města (foto č. 2) má dvě charakteristiky: stísněný

prostor a zvýšené nároky na bezpečnost.

„S koordinátorem BOZP denně řešíme různé situace

tak, abychom dokázali zajistit bezpečnost všech pracovníků na stavbě,“ říká Ing. Horuta. Omezené prostory

staveniště lze zvládnout důkladnou koordinací dodávek

materiálu, takže zatím největší problém se podle něj

objevil jinde: „Kvůli velkému stavebnímu boomu na Ostravsku a nedostatku kvalitních firem a pracovníků se nám

prodlužovaly a  prodlužují stavební práce, které bychom

normálně zvládli za polovinu času.“

Blanka Růžičková, foto Jakub Červenka

2

dní uplynulo mezi otevřením pražského tunelového komplexu

Blanka a dnem vydání tohoto čísla novin. Už více než dva roky

motoristé děkují za možnost zkrátit si cestu napříč Prahou.

Dominantou Mondi Štětí bude 70metrová věž

Podruhé v krátké době se vracíme do areálu Mondi Štětí, tentokrát na stavbu objektů a zázemí pro nový regenerační kotel na sušinu ze sulfátového výluhu, kterou

provádí tým Ing. Radka Zemana z divize 8.

Tým Ing.  Zemana v  závodě Mondi betonuje základy

a desku (foto č. 1) pro provoz regeneračního kotle RK 12,

pomocí taženého bednění buduje pro kotel komunikační

věž, dále staví elektrorozvodnu a  trafostanici. Všechny

objekty mají monolitické konstrukce s  výjimkou části

rozvodny, kde jsou použity i prefabrikované prvky.

„Naším největším problémem čas, protože zakázka

má pevně stanovené milníky pro nástup technologií

a bohužel, jak je to již koloritem snad na všech stavbách,

projektová dokumentace je k dispozici pozdě, vše se postupně upřesňuje podle požadavků dodavatele technologií

a na práci zbývá málo času. Velmi proto oceňuji spolupráci s divizí 6, s betonáři vedenými Ing. Petrem Hanzlíkem

a Ing. Tomášem Outlým. Díky nim se nám podařilo včas

předat část desky pod kotel,“ říká vedoucí projektu.

„Za investora vedou stavbu pracovníci z Rakouska a na

jejich systém práce, předávání projektové dokumentace,

vedení stavby či systém fakturace si všichni těžce zvykáme. Mnoho problémů neřeší, neznají návaznosti, jen

velice dbají na BOZP a hlavně na plnění dílčích termínů.

Veškerou komunikaci navíc vedeme v angličtině – což začíná být celkem běžné na všech stavbách pro soukromé

investory, protože vlastníkem řady tuzemských závodů

jsou zahraniční firmy. Nás to ale v určitých fázích jednání

limituje a z toho vyplývá, že by si zaměstnanci Metrostavu

měli ještě víc zlepšovat jazykové dovednosti,“ dodává.

Dominantou stavby je 71 m vysoká železobetonová

věž (foto č. 2), která bude se schodištěm a evakuačním

výtahem sloužit jako komunikační jádro pro kotel. „Podobnou konstrukci jsme dělali před devíti lety při výstavbě

1

HVB elektrárny Ledvice, a tak jsem si technologii taženého bednění připomněl. Ze zkušeností z Ledvic jsme hodně

čerpali a určitě nám moc pomohly,“ uvádí Ing. Zeman.

Projekt plný překvapení

Stavba ve Štětí by měla být dokončena v příštím listopadu, ale dílčím termínem pro předání k montáži technologií

je už polovina ledna 2018. Podle Ing. Zemana je prakticky

nemožné naplánovat práci na následující měsíce, protože

projektová dokumentace zatím neexistuje. „Ani rakouští

kolegové tak dlouhé období neřeší a  uvidíme tedy, jaká

překvapení nás ještě potkají. Podle výkazu výměr bude

na stavbě hodně práce, ale rakouský systém nemá výkazy

výměr zkoordinované s projektovou dokumentací, takže je

to dennodenní boj o každou položku, kterou realizujeme,“

dodává. Nicméně věří, že jeho tým zakázku v  potřebné

kvalitě dokončí tak, aby splnil náročné požadavky investora, který je největším výrobcem papíru v České republice

a  současně jedním z  největších zadavatelů stavebních

zakázek v Ústeckém kraji. „Naše regionální zastoupení se

snažilo uspět v soutěžích na jeho zakázky přes pět let,

takže teď jsme rádi, že máme konečně šanci předvést

se mu jako kvalitní stavební firma,“ uzavírá Ing. Zeman.

– mv –, fo to ar chiv s t av by, Jak ub Čer venk a

2

22.09.17 11:33