strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Nosníky krajních polí mostu osadil Goliáš
Stavba zvedacího mostu přes Mrtvou Vislu v gdaňské
čtvrti Sobieševo značně pokročila (foto č. 1). Tým kolem Ing. Ladislava Chovance z divize 4 se při ní musel
vyrovnat nejen s řadou předvídatelných těžkostí, ale
také s nečekanými problémy.
Prvně stavbaři při podrobném geologickém průzkumu
odhalili neúnosné podloží na sobieševském břehu, což
hned od počátku práce nezaviněně zdrželo. Poté se potvrdily obavy z průsaků do štětových jímek pro výstavbu komor hlavních mostních pilířů – bez dodatkového utěsnění
se téměř nedaly vyčerpat. „Naštěstí se průsaky daří omezit
jednoduše – sypáním škváry a pilin do vody. Jejich jemné
částice strhává proud a dotěsňuje menší průsaky. Nevýhodou této metody však je, že po každé bouři musíme těsnění
obnovit. S čerpáním nám pomohli i kolegové z půjčovny
divize 11. Díky jejich velkokapacitním čerpadlům jsme
dnes schopni zvládnout téměř každou havarijní situaci,
kterou voda v jímkách způsobí,“ konstatuje Ing. Chovanec.
Dnes jsou v Sobieševě vybetonované opěry mostu spolu
2
s pilíři dojezdových polí. Hotové jsou základy komor hlavních pilířů a podvrt pod Vislou pro napájecí a řídicí kabely,
který kolegy kvůli zastižené geologii značně potrápil.
Na konci srpna se stavbařům podařilo osadit také
prvních deset nosníků pro krajní pole mostu (foto č. 2) –
jejich transport po moři z Gdyně do Sobieševa zajišťovaly
dva remorkéry a ponton o nosnosti 2000 tun, uložení pak
provedl plovoucí jeřáb Goliath s nosností 100 tun.
Před dokončením jsou mechanické i hydraulické části
mostu, výroba ocelové konstrukce hlavního pole je hotová
z více než 80 %. Práce běží i na levém břehu, kde začíná
montáž křídel opěry z malorozměrových prefabrikátů,
pokračuje opevňování břehů i stavba řídicího centra.
Práce z vody představují pro stavbaře velkou výzvu
„Pro stavbu vodních pilířů jsme museli osadit dva automobilové jeřáby na čluny a transport bednění i armatury
ze břehu provádíme pomocí soulodí. Jedním ze základních
problémů je, že tu nemáme zdaleka takovou volnost pohybu jako na souši. A to vše ještě ovlivňuje počasí, protože
práci lodí omezuje výška vln i rychlost větru. A že tady fouká! Zvládnutí takových situací vyžaduje dennodenní koordinaci našich plánů s lodníky,“ říká vedoucí projektu, jehož
stavba probíhá pod nečekaně intenzivním dohledem médií
i veřejnosti, o čemž svědčí i web www.trojmiasto.pl.
Další výzvy ještě stavbaře čekají. Ing. Chovanec k tomu
říká: „Čím dál tím víc mám respekt před komplexností projektu. Jednotlivé problémy se tady dají těžko řešit samostatně, bez poznání souvislostí mezi jednotlivými částmi
konstrukce, které se navzájem prolínají a ovlivňují.“
–red–, foto archiv stavby
Stavba domu Karlín Park míří do cílové rovinky
Ceny nových bytů podle aktuálních statistik stále rostou, a tak není divu, že hlavně v Praze jsou některé rozprodány ještě před jejich realizací. Stejně tomu bylo
i u projektu Karlín Park (foto), kdy byla většina z bytů
rezervovaná už před dvěma lety, tedy zhruba půl roku
před vydáním stavebního povolení.
Díky tomu mohou majitelé doslova v přímém přenosu
sledovat, jak jejich nové domovy vznikají. Se stavbou
začal tým Ing. Martina Jiroty z divize 9 vloni v březnu
a dnes už nedaleko stanice metra Invalidovna stojí všechny tři věže rozsáhlého polyfunkčního domu Karlín Park,
v němž vznikne dohromady 136 bytů o dispozicích 1 + kk
až 3 + kk a další komerční prostory. Klientské změny se
přitom dotknou asi 60 procent bytů.
Stavba rychle postupuje k závěru
Podle slov vedoucího projektu jsou dnes hotové omítky
a anhydritové podlahy a stavbaři zahájili kompletace
elektroinstalací a sanity. Konečnou podobu získávají také
koupelny. Bytové věže se mění i zvenčí, protože stavbaři
pilně pracují na jejich fasádách, aby stavbu podle smlouvy
mohli dokončit začátkem příštího roku.
„Snažíme se držet termíny podle harmonogramu,
i když se čas od času nevyhneme jeho mírné korekci či
aktualizaci. Tato stavba, jako jistě téměř všechny podobné, se potýká s nedostatkem kapacit na pracovním trhu,
pozdními dodávkami některých materiálů a kompletací,
proto je velmi těžké plnit předem plánované termíny a přitom ještě udržet požadovanou kvalitu díla,“ říká Ing. Jirota. Postup prací navíc výrazně přibrzdila i loňská dlouhá
a tuhá zima. „Nás a zejména betonáře z divize 6 nebývale
potrápila. My jsme sice v té době prováděli vnitřní vyzdívky a práce jsme přizpůsobovali aktuálním teplotám, přesto jsme celkově nabrali skluz o jeden měsíc, což investor
– společnost Daramis – kompenzoval posunem termínu
předání díla na konec ledna příštího roku,“ vzpomíná
Ing. Jirota. Nejen díky předchozím zkušenostem s podobnými projekty si stavbaři velmi dobře poradili i s dalšími
nečekanými problémy. Hned na začátku díla například
s velmi silným přítokem podzemní vody do stavební jámy,
který několikanásobně přesahoval předpoklad projektanta. Naštěstí pomohla výkonná čerpadla od divize 11.
Během čtyř měsíců by měl být Karlín Park dokončen.
Zásluhu na tom má nejen tým Ing. Martina Jiroty a podpora divize 9, ale i další subdodavatelé ze skupiny Metrostav:
betonáři Ing. Marka Kubra z divize 6, Pragis provedením
pilot, M stavebniny a půjčovna divize 11.
Martina Vampulová, foto Petr Adámek
Metrostav_17_2017.indd 3
Tramvajové mosty rostou za plného provozu
Ostravský tým Metrostavu dokončil hrubou stavbu
dvou tramvajových mostů v rušné ulici Plzeňská. Zakázku, kterou letos na jaře zahájila demolice původního přemostění, nyní čeká montáž kolejnic a trakčního
vedení. Na trať, jež vede nad dokončovanými mosty, by
se přitom měly tramvaje vrátit během příštího měsíce.
Původní mosty sloužily déle než 50 let. O jejich demolici a vybudování nové konstrukce bylo rozhodnuto kvůli
špatnému stavu betonových pilířů a zvýšené korozi obnažených výztuží. Na stavbě pracuje tým severomoravského
regionu divize 1 ve sdružení s divizí 5, která zajišťovala
stavbu nových mostů. Stavbaři divize 1 odpovídali za demolici a nyní provádějí práce spojené s instalací tramvajového svršku a trakčního vedení (foto č. 1).
„Rekonstrukce má být ukončena 30. listopadu. S tím
problém nemáme, je tam ještě dostatek času. Jinak je to
s milníkem na zprovoznění tratě na ulici Plzeňská, který
plníme s odřenýma ušima. Velkým problémem je zde
stříkaná izolace a nestálost počasí,“ říká vedoucí projektu
Ing. Lukáš Horuta z divize 1. Stavební práce Metrostavu
pozorně sleduje nejen investor, Magistrát města Ostravy,
ale i Dopravní podnik, SŽDC a hlavně cestující, kteří se už
od dubna musejí vyrovnávat s omezením dopravy.
1
Složitá práce v omezeném prostoru
Tramvajové mosty v celkové délce 218 metrů překlenují ve
velmi frekventované ulici Plzeňská ještě další tramvajovou linku. Jeden z nich vede nad rovněž rušnou ulicí Rudná, pod druhým jezdí vlaky na elektrifikované železniční
trati z Ostravy do Polanky nad Odrou. Práce na tomto
mostě probíhaly za plného provozu splítky tramvajové
a železniční dopravy. Pokračoval rovněž automobilový
provoz v Plzeňské ulici, i když většinou s omezením v podobě svedení dopravy do jednoho jízdního pruhu.
Stavba nad frekventovaným dopravním uzlem uprostřed města (foto č. 2) má dvě charakteristiky: stísněný
prostor a zvýšené nároky na bezpečnost.
„S koordinátorem BOZP denně řešíme různé situace
tak, abychom dokázali zajistit bezpečnost všech pracovníků na stavbě,“ říká Ing. Horuta. Omezené prostory
staveniště lze zvládnout důkladnou koordinací dodávek
materiálu, takže zatím největší problém se podle něj
objevil jinde: „Kvůli velkému stavebnímu boomu na Ostravsku a nedostatku kvalitních firem a pracovníků se nám
prodlužovaly a prodlužují stavební práce, které bychom
normálně zvládli za polovinu času.“
Blanka Růžičková, foto Jakub Červenka
2
dní uplynulo mezi otevřením pražského tunelového komplexu
Blanka a dnem vydání tohoto čísla novin. Už více než dva roky
motoristé děkují za možnost zkrátit si cestu napříč Prahou.
Dominantou Mondi Štětí bude 70metrová věž
Podruhé v krátké době se vracíme do areálu Mondi Štětí, tentokrát na stavbu objektů a zázemí pro nový regenerační kotel na sušinu ze sulfátového výluhu, kterou
provádí tým Ing. Radka Zemana z divize 8.
Tým Ing. Zemana v závodě Mondi betonuje základy
a desku (foto č. 1) pro provoz regeneračního kotle RK 12,
pomocí taženého bednění buduje pro kotel komunikační
věž, dále staví elektrorozvodnu a trafostanici. Všechny
objekty mají monolitické konstrukce s výjimkou části
rozvodny, kde jsou použity i prefabrikované prvky.
„Naším největším problémem čas, protože zakázka
má pevně stanovené milníky pro nástup technologií
a bohužel, jak je to již koloritem snad na všech stavbách,
projektová dokumentace je k dispozici pozdě, vše se postupně upřesňuje podle požadavků dodavatele technologií
a na práci zbývá málo času. Velmi proto oceňuji spolupráci s divizí 6, s betonáři vedenými Ing. Petrem Hanzlíkem
a Ing. Tomášem Outlým. Díky nim se nám podařilo včas
předat část desky pod kotel,“ říká vedoucí projektu.
„Za investora vedou stavbu pracovníci z Rakouska a na
jejich systém práce, předávání projektové dokumentace,
vedení stavby či systém fakturace si všichni těžce zvykáme. Mnoho problémů neřeší, neznají návaznosti, jen
velice dbají na BOZP a hlavně na plnění dílčích termínů.
Veškerou komunikaci navíc vedeme v angličtině – což začíná být celkem běžné na všech stavbách pro soukromé
investory, protože vlastníkem řady tuzemských závodů
jsou zahraniční firmy. Nás to ale v určitých fázích jednání
limituje a z toho vyplývá, že by si zaměstnanci Metrostavu
měli ještě víc zlepšovat jazykové dovednosti,“ dodává.
Dominantou stavby je 71 m vysoká železobetonová
věž (foto č. 2), která bude se schodištěm a evakuačním
výtahem sloužit jako komunikační jádro pro kotel. „Podobnou konstrukci jsme dělali před devíti lety při výstavbě
1
HVB elektrárny Ledvice, a tak jsem si technologii taženého bednění připomněl. Ze zkušeností z Ledvic jsme hodně
čerpali a určitě nám moc pomohly,“ uvádí Ing. Zeman.
Projekt plný překvapení
Stavba ve Štětí by měla být dokončena v příštím listopadu, ale dílčím termínem pro předání k montáži technologií
je už polovina ledna 2018. Podle Ing. Zemana je prakticky
nemožné naplánovat práci na následující měsíce, protože
projektová dokumentace zatím neexistuje. „Ani rakouští
kolegové tak dlouhé období neřeší a uvidíme tedy, jaká
překvapení nás ještě potkají. Podle výkazu výměr bude
na stavbě hodně práce, ale rakouský systém nemá výkazy
výměr zkoordinované s projektovou dokumentací, takže je
to dennodenní boj o každou položku, kterou realizujeme,“
dodává. Nicméně věří, že jeho tým zakázku v potřebné
kvalitě dokončí tak, aby splnil náročné požadavky investora, který je největším výrobcem papíru v České republice
a současně jedním z největších zadavatelů stavebních
zakázek v Ústeckém kraji. „Naše regionální zastoupení se
snažilo uspět v soutěžích na jeho zakázky přes pět let,
takže teď jsme rádi, že máme konečně šanci předvést
se mu jako kvalitní stavební firma,“ uzavírá Ing. Zeman.
– mv –, fo to ar chiv s t av by, Jak ub Čer venk a
2
22.09.17 11:33