strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Zakázku na opravu silnice zkrátili o pětinu
Silnice I/19 je v úseku z Věšína do Rožmitálu pod
Třemšínem opět průjezdná bez omezení. Stavbaři divize 4, kteří na její opravě pracovali od dubna letošního
roku (foto č. 1), ukončili zakázku s předstihem. Po
demontáži dopravně-inženýrského opatření ji předali
Ředitelství silnic a dálnic už 12. září. Původní termín,
konec října, se jim tak podařilo zkrátit o sedm týdnů.
„S opravou jsme začali podle plánu. Ale jak od přípra
vy stavby, tak po jejím zahájení jsme chtěli celou zakázku
urychlit. Proto jsme už od začátku měli naplánovaný
harmonogram a nastavené kapacity tak, abychom celý
proces výstavby uspíšili,“ říká vedoucí projektu Ing. Jiří
Zapadlo. Celá stavba (foto č. 2) probíhala podle jeho slov
bez větších potíží: „Největším problémem bylo sladit har
monogramy našich středisek a provozů s jejich úkoly na
jiných stavbách. Občas jsme byli nucení posunout některé
práce na vhodnější termín našich středisek, ale i toto jsme
vždy operativně vyřešili.“
1
Rekonstrukce hal v Rousínově dospěla do finále
V bývalém výrobním areálu nábytkářské firmy Jitona
v Rousínově, který leží mezi Brnem a Vyškovem, divize
1 dokončí na konci září rekonstrukci celkem 11 hal (foto
č. 1). Během jednoho roku a půl tak původní výrobní
haly získaly nové střechy, světlíky, okna či dveře, betonové podlahy i elektroinstalaci.
V areálu Jitony v Rousínově se výroba nábytku zasta
vila v roce 2008 a už se tam nevrátí. Nicméně v rozlehlém
prostoru, který byl léta opuštěný, to zase ožilo. Nejprve
stavebním ruchem, následně výrobou či skladováním.
Do objektů, které vznikaly už od 50. let minulého století,
se začnou stěhovat noví nájemci. K dispozici budou mít
rekonstruované prostory (foto č. 2) v celkem 11 halách.
„Zcela netypické u této zakázky byla skutečnost, že in
vestor nesjednal celý objem prací najednou. Rekonstrukci
jednotlivých hal a prostor jsme domlouvali postupně
podle toho, jak se měnili nájemci i jejich požadavky,“ řekl
vedoucí projektu Ing. David Pohlodek.
2
Každá z hal má rozměry 22 x 70 m a kromě již zmí
něných prací stavbaři upravovali také zpevněné plochy
v areálu o celkové rozloze 9000 m2. U některých hal prošlo
renovací i zázemí pro personál a všechny získaly nový
záchytný systém a hromosvod. Podle vedoucího projektu
šlo o standardní zakázku, při níž jeho tým musel pružně
reagovat na požadavky investora i budoucích nájemců.
„Omezení při práci pak spočívala hlavně v přístupech na
staveniště a v návaznosti jednotlivých technologických
celků, které jsme často nemohli realizovat tak, jak by to
bylo logické,“ upřesňuje vedoucí projektu.
Pro tým Ing. Pohlodka nebyla rekonstrukce hal v Rousí
nově první zakázkou od Jitony. Už dříve prováděl rekonstruk
ci bývalých výrobních hal a na svém kontě má i rekonstrukci
výrobního provozu této firmy v Třebíči. „Tam jsme připravo
vali ocelovou konstrukci a stavbu menší haly pro rozšíření
technologie výroby plastů,“ vzpomíná Ing. Pohlodek.
Martina Vampulová, foto Drahoslav Ramík
Nábytkářský závod na okraji města Rousínov byl
tehdy jako národní podniky UP uveden do provozu
v roce 1972. V té době se jednalo o největší podnik
na výrobu nábytku v Evropě. Po 36 letech, v roce
2008, výroba dřevěného a čalouněného nábytku
v Rousínově skončila a s ním dlouhá a pestrá historie
nábytkářství, která se táhne do první poloviny 60. let
19. století. S městem jsou také spojena jména velkých
nábytkářských firem jako Osolsobě či Tusculum.
Spolupráce napříč Skupinou
Celá zakázka probíhala v režii společnosti Metrostav. Sta
vební a dokončovací práce zajišťovaly vnitropodnikové ka
pacity divize 4: konkrétně Středisko frézování, Středisko
asfaltových vozovek, Středisko geodetických prací a Pro
voz dopravy a mechanizace. V rámci Skupiny Metrostav
se na stavbě dále podílela společnost BES, která dodávala
asfaltové směsi z obalovny Chotýšany, a akreditovaná la
boratoř SQZ. Realizaci dopravně-inženýrského opatření,
vodorovného a svislého dopravního značení a montáže
svodidel prováděla společnost Údržba silnic.
Úsek dlouhý přes tři kilometry
Silnici první třídy, která spojuje město Tábor se západo
českou metropolí Plzeň trasou přes Milevsko, opravovali
stavbaři Metrostavu od konce obce Věšín ke křižovatce se
silnicí I/ 18 v Rožmitálu pod Třemšínem. V úseku o délce
3520 m bylo nutné nejprve odstranit stávající povrch a ná
sledně položit nové asfaltové souvrství složené z podklad
ních, ložných a obrusných vrstev. „Na začátku řešeného
úseku jsme navíc provedli sanaci krajů vozovky až do
úrovně zemní pláně v délce přibližně 700 m,“ vysvětluje
vedoucí projektu. Během dokončovacích prací byly pro
čištěny podélné příkopy a obnovovaly se propustky, které
byly na celé stavbě opatřeny šikmými čely z okamenování.
Stavební práce probíhaly střídavě na obou polovinách
vozovky. Pro řidiče to znamenalo, že se museli smířit
s kyvadlovým provozem řízeným světelným signalizač
ním zařízením. „Řidiči si bohužel neodpouštěli pronést
ze svých aut několik nadávek na uzavírku. Jenže my jako
stavbaři se musíme naučit pouze jediné, a to nevnímat
tyto poznámky,“ konstatuje Ing. Zapadlo.
Blanka Růžičková, foto archiv stavby
2
1
kusů ocelových konzol o hmotnosti přes jeden milion kg dodali
během jednoho a půl roku oceláři z divize 3 firmě Sipral. Ta je
použije na vnější plášť věží Wardian London ve Velké Británii.
Opěrná zeď v Křemži už stojí na svém místě
Valy a Mělice propojí nový most přes Labe
Mostní provizorium, přes které k nedalekým mělickým
písníkům v létě míří nemálo lidí z Přeloučska a okolí,
dostane nástupce. A Metrostav, konkrétně tým pod vedením Ing. Luboše Jonáše z divize 6, se bude podílet
na jeho stavbě. Koncem léta byl projekt slavnostně
zahájen poklepem základního kamene.
Hlavním důvodem, proč přistoupit k rekonstrukci
mostu, je, že řeka Labe je v místě splavná omezeným
způsobem: plavební profil má šířku pouze cca 15,2 m
a výšku jen 3,35 m, přičemž je situován do středního
mostního otvoru. Nový most ocelové nosné konstrukce
(vizualizace) zabezpečí dostatečnou plavební výšku 7 m,
a to od maximální plavební hladiny. Most také bude delší
než původní (196 m oproti 84 m), což mimo jiné výrazně
zlepší průchod vody při povodních. Mostovku šířky 14 m,
která ponese dvoupruhovou komunikaci, bude tvořit žele
zobetonová deska spřažená s příčníky pomocí spřahova
cích trnů, třetí pole přes řeku bude vyztuženo obloukem
(Langerův trám). V řece pak nebude pohyb lodí ani prou
dění vody omezovat žádný pilíř. Dalším důvodem realizace
je nízká zatížitelnost starého mostního provizoria Bailey
Bridge z roku 1947. Tento most byl totiž použitelný pouze
pro jednosměrný provoz osobních vozidel.
Přípravné práce započaly již na začátku letošního
roku. „V první fázi probíhaly projekční práce, zřídila se
provizorní lávka pro pěší a vzniklo zahloubení železniční
ho podjezdu, aby byl umožněn přístup těžké techniky na
stavbu. V další fázi bylo zahájeno zhotovení dílů mostu ve
výrobním závodě, provedena demontáž stávajícího mos
tu a odstartovaly práce na základech nového mostu. Na
počátku roku 2020 by měla na stavbě proběhnout mon
táž a vysouvání mostu,“ vysvětluje Ing. Luboš Dalecký,
stavbyvedoucí z divize 6. Dodejme, že stavba probíhá ve
sdružení, kde lídrem je SMP CZ. Investorem je Ředitelství
vodních cest ČR (ŘVC), most je financován Státním fon
dem dopravní infrastruktury a Pardubickým krajem.
Místní o trhy nepřijdou
V souvislosti s pracemi ve Valech se váže zajímavost. „Po
celou dobu stavby musí být umožněno pořádání místních
trhů, které se nacházejí na hranici stavby, a to práce
omezuje jak provozně, tak technicky. Dokonce se musí
upravovat projektová dokumentace založení některých
konstrukcí, protože na sousední pozemek nesmíme ani
vstoupit,“ doplňuje Luboš Dalecký.
Most by měl být zprovozněn na přelomu května
a června 2020 a pomůže s převedením dopravy při rekon
strukci dalších dvou mostů v Přelouči a v Řečanech nad
Labem. Oba jsou na konci své životnosti.
-red-, vizualizace archiv stavby
Metrostav_17_2019.indd 3
Celkem dvě zimy a dvě léta strávili v jihočeské Křemži
stavbaři divize 6, aby nejdříve zbourali trosky opěrné
zdi podél ulice U Jáníčka směrem na Chlum, která se
zřítila v srpnu roku 2017. Svah totiž začal ujíždět. Následně postavili zeď novou (foto) a opravili mimo jiné
i silnici. O tom, že to nebylo vůbec nic jednoduchého,
svědčí fakt, že práce probíhaly za pomoci horolezců
a speciálního zajištění pracovních prostor.
V srpnu roku 2017 se asi 20 m opěrné zdi, která
byla
1 postavena začátkem minulého století podél silni
ce z Křemže do Chlumu, po přívalových deštích zřítilo
a poškodilo i přilehlou komunikaci. Stavbaři pak museli
vybourat zbytky stávající zdi, zpevnit svah piloty a žele
zobetonovou konstrukcí. Dnes už je v místě nová, 350 m
dlouhá zeď, která dosahuje v průměru až čtyřmetrové
výšky. Tým Jana Prokeše vybudoval v místě havárie také
ocelové tříramenné schodiště vysoké přes sedm metrů
a nové jsou i inženýrské sítě, veřejné osvětlení a pocho
pitelně také vozovka s chodníky.
„Práce v terénu byly velmi náročné kvůli omezenému
místu. Měli jsme pouze šest metrů prostoru mezi zástav
bou a pak šestimetrový sráz k dalšímu svahu do Křemž
ského potoka. Proto práce probíhaly za pomoci horolezců
a speciálního zajištění pracovních prostor,“ popisuje ve
doucí projektu. Dělníci si museli poradit i s geologickými
změnami, protože se postupně měnila základová spára
zdi ze skály na hlínu a jíl. Náročná pak byla situace v okolí
rodinného domu, který stojí zhruba v polovině délky zdi
přímo pod ní. „Dům stojí dva metry od líce zdi. Výška zdi
v této části dosahovala čtyř metrů, skalní sráz s převisem
pak šest metrů, dohromady tedy zhruba desetimetrový
výškový rozdíl. Obrovské riziko poškození rodinného do
mu a úrazu jsme vyřešili nepropustnou ochrannou sítí,“
vysvětluje vedoucí projektu Jan Prokeš.
Část nové kanalizace, vodovod i osvětlení
Nešlo jen o sanaci a stavbu nové opěrné zdi. Vedení měs
tyse chtělo také vybudovat část kanalizace a vyměnit vodo
vod z roku 1930. Nejprve stavbaři proto postavili částečně
suchovod, pak položili nové potrubí v délce 160 m, které
napojili na novější větev vodovodního vedení. Rekonstruo
vala se i část kanalizace a kromě nové vozovky a chodníků
má úsek také nové veřejné osvětlení. Původní nadzemní
elektrické vedení na sloupech bylo položeno do země.
„Jsem rád, že jsme dokázali využít část materiálu
z demolic a výkopů. Podařilo se nám půjčit si od investo
ra pozemek, který se nachází nedaleko stavby, a provedli
jsme na něm deponii. Díky tomu jsme část materiálu
mohli dále využít. Neskončil na skládce a nebylo třeba
vozit nový z lomu,“ popisuje vedoucí projektu.
Dnes už je silnice z Křemže na Chlum v okresu Český
Krumlov opět průjezdná a díky chodníku, který tam dřív
nebyl, i pro místní občany bezpečnější.
Martina Vampulová, foto Jan Luxík
26.09.19 12:50