strana 3

ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ

Zakázku na opravu silnice zkrátili o pětinu

Silnice I/19 je v úseku z Věšína do Rožmitálu pod

Třemšínem opět průjezdná bez omezení. Stavbaři divize 4, kteří na její opravě pracovali od dubna letošního

roku (foto č. 1), ukončili zakázku s předstihem. Po

demontáži dopravně-inženýrského opatření ji předali

Ředitelství silnic a dálnic už 12. září. Původní termín,

konec října, se jim tak podařilo zkrátit o sedm týdnů.

„S opravou jsme začali podle plánu. Ale jak od přípra­

vy stavby, tak po jejím zahájení jsme chtěli celou zakázku

urychlit. Proto jsme už od začátku měli naplánovaný

harmonogram a nastavené kapacity tak, abychom celý

proces výstavby uspíšili,“ říká vedoucí projektu Ing. Jiří

Zapadlo. Celá stavba (foto č. 2) probíhala podle jeho slov

bez větších potíží: „Největším problémem bylo sladit har­

monogramy našich středisek a provozů s jejich úkoly na

jiných stavbách. Občas jsme byli nucení posunout některé

práce na vhodnější termín našich středisek, ale i toto jsme

vždy operativně vyřešili.“

1

Rekonstrukce hal v Rousínově dospěla do finále

V bývalém výrobním areálu nábytkářské firmy Jitona

v Rousínově, který leží mezi Brnem a Vyškovem, divize

1 dokončí na konci září rekonstrukci celkem 11 hal (foto

č. 1). Během jednoho roku a půl tak původní výrobní

haly získaly nové střechy, světlíky, okna či dveře, betonové podlahy i elektroinstalaci.

V areálu Jitony v Rousínově se výroba nábytku zasta­

vila v roce 2008 a už se tam nevrátí. Nicméně v rozlehlém

prostoru, který byl léta opuštěný, to zase ožilo. Nejprve

stavebním ruchem, následně výrobou či skladováním.

Do objektů, které vznikaly už od 50. let minulého století,

se začnou stěhovat noví nájemci. K dispozici budou mít

rekonstruované prostory (foto č. 2) v celkem 11 halách.

„Zcela netypické u této zakázky byla skutečnost, že in­

vestor nesjednal celý objem prací najednou. Rekonstrukci

jednotlivých hal a prostor jsme domlouvali postupně

podle toho, jak se měnili nájemci i jejich požadavky,“ řekl

vedoucí projektu Ing. David Pohlodek.

2

Každá z hal má rozměry 22 x 70 m a kromě již zmí­

něných prací stavbaři upravovali také zpevněné plochy

v areálu o celkové rozloze 9000 m2. U některých hal prošlo

renovací i zázemí pro personál a všechny získaly nový

záchytný systém a hromosvod. Podle vedoucího projektu

šlo o standardní zakázku, při níž jeho tým musel pružně

reagovat na požadavky investora i budoucích nájemců.

„Omezení při práci pak spočívala hlavně v přístupech na

staveniště a v návaznosti jednotlivých technologických

celků, které jsme často nemohli realizovat tak, jak by to

bylo logické,“ upřesňuje vedoucí projektu.

Pro tým Ing. Pohlodka nebyla rekonstrukce hal v Rousí­

nově první zakázkou od Jitony. Už dříve prováděl rekonstruk­

ci bývalých výrobních hal a na svém kontě má i rekonstrukci

výrobního provozu této firmy v Třebíči. „Tam jsme připravo­

vali ocelovou konstrukci a stavbu menší haly pro rozšíření

technologie výroby plastů,“ vzpomíná Ing. Pohlodek.

Martina Vampulová, foto Drahoslav Ramík

Nábytkářský závod na okraji města Rousínov byl

tehdy jako národní podniky UP uveden do provozu

v roce 1972. V té době se jednalo o největší podnik

na výrobu nábytku v Evropě. Po 36 letech, v roce

2008, výroba dřevěného a čalouněného nábytku

v Rousínově skončila a s ním dlouhá a pestrá historie

nábytkářství, která se táhne do první poloviny 60. let

19. století. S městem jsou také spojena jména velkých

nábytkářských firem jako Osolsobě či Tusculum.

Spolupráce napříč Skupinou

Celá zakázka probíhala v režii společnosti Metrostav. Sta­

vební a dokončovací práce zajišťovaly vnitropodnikové ka­

pacity divize 4: konkrétně Středisko frézování, Středisko

asfaltových vozovek, Středisko geodetických prací a Pro­

voz dopravy a mechanizace. V rámci Skupiny Metrostav

se na stavbě dále podílela společnost BES, která dodávala

asfaltové směsi z obalovny Chotýšany, a akreditovaná la­

boratoř SQZ. Realizaci dopravně-inženýrského opatření,

vodorovného a svislého dopravního značení a montáže

svodidel prováděla společnost Údržba silnic.

Úsek dlouhý přes tři kilometry

Silnici první třídy, která spojuje město Tábor se západo­

českou metropolí Plzeň trasou přes Milevsko, opravovali

stavbaři Metrostavu od konce obce Věšín ke křižovatce se

silnicí I/ 18 v Rožmitálu pod Třemšínem. V úseku o délce

3520 m bylo nutné nejprve odstranit stávající povrch a ná­

sledně položit nové asfaltové souvrství složené z podklad­

ních, ložných a obrusných vrstev. „Na začátku řešeného

úseku jsme navíc provedli sanaci krajů vozovky až do

úrovně zemní pláně v délce přibližně 700 m,“ vysvětluje

vedoucí projektu. Během dokončovacích prací byly pro­

čištěny podélné příkopy a obnovovaly se propustky, které

byly na celé stavbě opatřeny šikmými čely z okamenování.

Stavební práce probíhaly střídavě na obou polovinách

vozovky. Pro řidiče to znamenalo, že se museli smířit

s kyvadlovým provozem řízeným světelným signalizač­

ním zařízením. „Řidiči si bohužel neodpouštěli pronést

ze svých aut několik nadávek na uzavírku. Jenže my jako

stavbaři se musíme naučit pouze jediné, a to nevnímat

tyto poznámky,“ konstatuje Ing. Zapadlo.

Blanka Růžičková, foto archiv stavby

2

1

kusů ocelových konzol o hmotnosti přes jeden milion kg dodali

během jednoho a půl roku oceláři z divize 3 firmě Sipral. Ta je

použije na vnější plášť věží Wardian London ve Velké Británii.

Opěrná zeď v Křemži už stojí na svém místě

Valy a Mělice propojí nový most přes Labe

Mostní provizorium, přes které k nedalekým mělickým

písníkům v létě míří nemálo lidí z Přeloučska a okolí,

dostane nástupce. A Metrostav, konkrétně tým pod vedením Ing. Luboše Jonáše z divize 6, se bude podílet

na jeho stavbě. Koncem léta byl projekt slavnostně

zahájen poklepem základního kamene.

Hlavním důvodem, proč přistoupit k rekonstrukci

mostu, je, že řeka Labe je v místě splavná omezeným

způsobem: plavební profil má šířku pouze cca 15,2 m

a výšku jen 3,35 m, přičemž je situován do středního

mostního otvoru. Nový most ocelové nosné konstrukce

(vizualizace) zabezpečí dostatečnou plavební výšku 7 m,

a to od maximální plavební hladiny. Most také bude delší

než původní (196 m oproti 84 m), což mimo jiné výrazně

zlepší průchod vody při povodních. Mostovku šířky 14 m,

která ponese dvoupruhovou komunikaci, bude tvořit žele­

zobetonová deska spřažená s příčníky pomocí spřahova­

cích trnů, třetí pole přes řeku bude vyztuženo obloukem

(Langerův trám). V řece pak nebude pohyb lodí ani prou­

dění vody omezovat žádný pilíř. Dalším důvodem realizace

je nízká zatížitelnost starého mostního provizoria Bailey

Bridge z roku 1947. Tento most byl totiž použitelný pouze

pro jednosměrný provoz osobních vozidel.

Přípravné práce započaly již na začátku letošního

roku. „V první fázi probíhaly projekční práce, zřídila se

provizorní lávka pro pěší a vzniklo zahloubení železniční­

ho podjezdu, aby byl umožněn přístup těžké techniky na

stavbu. V další fázi bylo zahájeno zhotovení dílů mostu ve

výrobním závodě, provedena demontáž stávajícího mos­

tu a odstartovaly práce na základech nového mostu. Na

počátku roku 2020 by měla na stavbě proběhnout mon­

táž a vysouvání mostu,“ vysvětluje Ing. Luboš Dalecký,

stavbyvedoucí z divize 6. Dodejme, že stavba probíhá ve

sdružení, kde lídrem je SMP CZ. Investorem je Ředitelství

vodních cest ČR (ŘVC), most je financován Státním fon­

dem dopravní infrastruktury a Pardubickým krajem.

Místní o trhy nepřijdou

V souvislosti s pracemi ve Valech se váže zajímavost. „Po

celou dobu stavby musí být umožněno pořádání místních

trhů, které se nacházejí na hranici stavby, a to práce

omezuje jak provozně, tak technicky. Dokonce se musí

upravovat projektová dokumentace založení některých

konstrukcí, protože na sousední pozemek nesmíme ani

vstoupit,“ doplňuje Luboš Dalecký.

Most by měl být zprovozněn na přelomu května

a června 2020 a pomůže s převedením dopravy při rekon­

strukci dalších dvou mostů v Přelouči a v Řečanech nad

Labem. Oba jsou na konci své životnosti.

-red-, vizualizace archiv stavby

Metrostav_17_2019.indd 3

Celkem dvě zimy a dvě léta strávili v jihočeské Křemži

stavbaři divize 6, aby nejdříve zbourali trosky opěrné

zdi podél ulice U Jáníčka směrem na Chlum, která se

zřítila v srpnu roku 2017. Svah totiž začal ujíždět. Následně postavili zeď novou (foto) a opravili mimo jiné

i silnici. O tom, že to nebylo vůbec nic jednoduchého,

svědčí fakt, že práce probíhaly za pomoci horolezců

a speciálního zajištění pracovních prostor.

V srpnu roku 2017 se asi 20 m opěrné zdi, která

byla

1 postavena začátkem minulého století podél silni­

ce z Křemže do Chlumu, po přívalových deštích zřítilo

a poškodilo i přilehlou komunikaci. Stavbaři pak museli

vybourat zbytky stávající zdi, zpevnit svah piloty a žele­

zobetonovou konstrukcí. Dnes už je v místě nová, 350 m

dlouhá zeď, která dosahuje v průměru až čtyřmetrové

výšky. Tým Jana Prokeše vybudoval v místě havárie také

ocelové tříramenné schodiště vysoké přes sedm metrů

a nové jsou i inženýrské sítě, veřejné osvětlení a pocho­

pitelně také vozovka s chodníky.

„Práce v terénu byly velmi náročné kvůli omezenému

místu. Měli jsme pouze šest metrů prostoru mezi zástav­

bou a pak šestimetrový sráz k dalšímu svahu do Křemž­

ského potoka. Proto práce probíhaly za pomoci horolezců

a speciálního zajištění pracovních prostor,“ popisuje ve­

doucí projektu. Dělníci si museli poradit i s geologickými

změnami, protože se postupně měnila základová spára

zdi ze skály na hlínu a jíl. Náročná pak byla situace v okolí

rodinného domu, který stojí zhruba v polovině délky zdi

přímo pod ní. „Dům stojí dva metry od líce zdi. Výška zdi

v této části dosahovala čtyř metrů, skalní sráz s převisem

pak šest metrů, dohromady tedy zhruba desetimetrový

výškový rozdíl. Obrovské riziko poškození rodinného do­

mu a úrazu jsme vyřešili nepropustnou ochrannou sítí,“

vysvětluje vedoucí projektu Jan Prokeš.

Část nové kanalizace, vodovod i osvětlení

Nešlo jen o sanaci a stavbu nové opěrné zdi. Vedení měs­

tyse chtělo také vybudovat část kanalizace a vyměnit vodo­

vod z roku 1930. Nejprve stavbaři proto postavili částečně

suchovod, pak položili nové potrubí v délce 160 m, které

napojili na novější větev vodovodního vedení. Rekonstruo­

vala se i část kanalizace a kromě nové vozovky a chodníků

má úsek také nové veřejné osvětlení. Původní nadzemní

elektrické vedení na sloupech bylo položeno do země.

„Jsem rád, že jsme dokázali využít část materiálu

z demolic a výkopů. Podařilo se nám půjčit si od investo­

ra pozemek, který se nachází nedaleko stavby, a provedli

jsme na něm deponii. Díky tomu jsme část materiálu

mohli dále využít. Neskončil na skládce a nebylo třeba

vozit nový z lomu,“ popisuje vedoucí projektu.

Dnes už je silnice z Křemže na Chlum v okresu Český

Krumlov opět průjezdná a díky chodníku, který tam dřív

nebyl, i pro místní občany bezpečnější.

Martina Vampulová, foto Jan Luxík

26.09.19 12:50