strana 2
Nezištná pomoc
Ptáme se
V pátek 5. října se už po čtvrté uskutečnila akce Daruj
krev s Metrostavem. Počet kolegů, kteří vyslyšeli žádost o pomoc a nezištně darovali svou krev, opět stoupl
a patří jim velký dík, stejně jako všem ostatním, kdo
krev dobrovolně darovali při jiné příležitosti.
Do improvizované transfúzní stanice, kterou jako
posledně v centrále Metrostavu vybudoval odběrový tým
Ústřední vojenské nemocnice v Praze vedený MUDr. Ivo
Turkem, zástupcem primáře oddělení hematologie, biochemie a krevní transfúze ÚVN, tentokrát dorazilo téměř
šedesát dobrovolných dárců krve ze všech divizí, kteří si
čekání na odběr krátili i čtením našich novin (foto č. 1).
„Potěšilo mě, že přišli jak mladí lidé a mezi nimi i hodně prvodárců, tak také někteří starší, kteří se k dárcovství
vrátili třeba po několika letech,“ řekl MUDr. Turek, který
po pročtení zdravotního dotazníku všechny příchozí vyšetřil (foto č. 2) a přehled o jejich zdravotním stavu nechal
doplnit změřením tlaku (foto č. 3). Z vyšetřovny potom
cesta vedla k pohodlnému křeslu, kde sestry každému
zdravému dárci odebraly 450 ml krve (foto č. 4).
Ing. Pavla Šplíchala
z útvaru personální strategie
První rok drsných islandských zkušeností
1
2
3
4
„Celkem jsme odebrali přes 25 litrů všech krevních
skupin od běžné A Rh+ až po ty nejméně obvyklé a jsem
velmi rád, že Metrostav tuto tradici úspěšně rozvíjí,“ spokojeně dokončil MUDr. Turek. Práci jeho týmu tentokrát
kontrolovali odborníci z americké společnosti Baxter
(foto č. 5), která jako zpracovatel krevní plazmy provádí
u svých dodavatelů pravidelné audity, aby měla jistotu, že
i při odběrech mimo nemocnici probíhá vše tak, jak má.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
5
Metrostav_18_07.indd 2
Přesně jeden rok uplynul 21. září 2007 od chvíle, kdy
divize 5 zahájila ražbu prvního ze dvou tunelů v kraji
Nordurland na severu Islandu. Oněch 365 dnů znamená pro tunel a jeho zhotovitele celkem 2567 vyražených
metrů, ovšem pouhá řeč čísel v případě tunelu Siglufjördur i sousedního tunelu Ólafsfjördur, který se začal
razit s měsíčním odstupem, zdaleka nestačí. O každý
metr totiž naši raziči svádějí v podzemí těžký boj.
„Že práce na Islandu nebude snadná, bylo jasné od
počátku, ale ani investor nepředpokládal, že podmínky
budou tak složité a náročné. Jen jedna z předchozích
podzemních staveb na ostrově byla z pohledu geologie
podobně komplikovaná jako tato naše zakázka,“ říká technický náměstek divize 5 Ing. Boris Šebesta a dodává, že
z pohledu přítoků spodní vody a jejího tlaku i teplot patří
tento projekt patrně k nejsložitějším na světě.
Vzhledem k tomu, že terén nedovoloval provést podrobný geologický průzkum, projekt tunelů Siglu i Óláfs
vycházel zejména z teoretických předpokladů a také
z dosavadních poznatků z výstavby tunelů v podobných
podmínkách. Realita, na niž tým pod vedením Ing. Davida
Cyroně a nyní Ing. Petra Živnůstky narážel a stále se s ní
setkává, je však značně odlišná.
„S podzemní a geotermální vodou se na obou tunelech pochopitelně počítalo, pohybujeme se ve vyvřelých
horninách a ve značných hloubkách (na tunelu Ólafs jsme
nyní v úseku pod vrcholem Hólsfjall v hloubce kolem
600 metrů), ale navrhované injektážní postupy se ukázaly
jako nedostatečné,“ říká Ing. Šebesta a poznamenává, že
všudypřítomná podzemní voda se pro raziče na Islandu
i celou divizi 5 stala vlastně synonymem pro oba tunely.
Při přípravě stavby se sice předpokládalo, že kvůli
injektážím zdrojů podzemních vod by se ražby mohly
zpozdit o den až dva v měsíci, ale že přítoky budou tak
vydatné, že si boj s vodou v jednom místě vyžádá i celý
měsíc, si nikdo nedokázal představit. Jako neúčinné se
navíc ukázaly cementové injektáže, protože v ledové vodě
nedochází k potřebným chemickým reakcím, takže je nutné používat polyuretany, což je pochopitelně finančně náročnější. Spotřeba hmoty byla v nejkritičtějším případě na
tunelu Ólafs taková, že ji německý výrobce téměř nestačil
dodávat. Již třikrát také naši technici museli zdokonalovat
a měnit kvalitu a systém injektážních čerpadel, která s vodou z tunelů bojují. A když živel „zkrotí“ na Siglu, mohou
si být téměř jisti, že se objeví na Ólafsu a naopak.
Když však tyto obtíže není nutné řešit, dokážou lidé
z našeho projektového týmu postupovat v islandském
podzemí v průměru až o 300 metrů měsíčně. Vytvořili
také rekord metody Drill and Blast v Metrostavu, když
na tunelu Ólafs za měsíc vyrazili 330 metrů, což je pravděpodobně i nejlepší výkon, jakého se kdy na Islandu při
stavbě tunelů dosáhlo. Na obou tunelech se navzdory složitým podmínkám podařilo od loňského září vyrazit celkem cca 4500 metrů, takže se dá říct, že ražby tunelů jsou
po roce prací téměř v polovině. Na 3871 metrů dlouhém
tunelu Siglu by mělo dojít v únoru 2008 k prorážce a na
tunelu Ólafs, který bude po dokončení dlouhý 7124 metrů,
se od jara počítá s protiražbou.
„To, co naši lidé na Islandu předvádějí, je skutečně
obdivuhodné. Jistě už si mnohokrát sáhli na samé dno
svých fyzických i psychických sil a patří jim velký dík,“
říká s uznáním ředitel divize 5 Ing. Václav Soukup a k jeho slovům se jistě připojí každý, kdo měl možnost vidět
drsnou islandskou realitu na vlastní oči.
Blanka Hrdinová,
Foto Jan Sucharda a Ing. Štefan Orbán
Tlak spodní vody je obrovský, dosahuje i desítek barrů
Rekvalifikace dělnického personálu Metrostavu
Ke zvýšení počtu kvalifikovaných dělníků v Metrostavu
a ke zlepšení struktury jejich zaměření mohou pomoci také rekvalifikace, které vybraným zaměstnancům
s velmi dobrými osobnostními předpoklady umožní
vykonávat dílčí odborné práce v příslušné profesi.
Poskytnou tak odbornou způsobilost těm, jejichž dosavadní kvalifikace neodpovídá požadavkům a potřebám
společnosti, nebo pro které perspektivně nebude dostatek práce v rámci jejich stávající profese, či kteří mají
vyčerpaný počet směn, jež podle svého zařazení mohou
odpracovat v podzemí.
Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a další související předpisy umožňují získat rekvalifikaci buď formou
zaučení, nebo vyučení v oboru. Metrostav především
podpoří zaučení s certifikátem platným pouze pro naši
firmu. Teoretickou část výuky budou zajišťovat smluvní
střední školy a praktickou část příslušné divize Metrostavu za metodického dohledu dané školy. Plán rekvalifikace
totiž bude vycházet z ročních personálních plánů divizí ve
vazbě na jejich plánovanou potřebu a složení dělnického
personálu v dalších letech.
Nad rámec standardní rekvalifikace chce vedení společnosti pomoci také vybraným zkušeným dělníkům
s trvale dobrými výsledky dosavadní práce a kvalitními
osobnostními předpoklady, kteří budou mít možnost absolvovat firemní kvalifikaci a pracovat na pozici mistrů.
S prvními rekvalifikacemi počítáme již v 1. pololetí
2008 a dělníky pro ně budou hodnotitelé vytipovávat již
v rámci letošního ročního hodnocení zaměstnanců.
M g r. J an K u c h a ř, v e do u c í Ú K R
Po absolvování Fakulty strojní na ČVUT Ing. Šplíchal
nejprve nastoupil do Vodních staveb Praha, odkud
přešel na jejich stavební učiliště, kde přes deset let
působil nejprve jako učitel odborných předmětů a posléze jako zástupce ředitele. V Metrostavu pracuje od
roku 2003, nyní jako specialista zabývající se obnovou
stavu kvalifikovaného dělnického personálu.
O dělnickém personálu se v Metrostavu v poslední době hodně mluví, jaký je současný stav?
Situace na celém trhu práce je v této oblasti velmi nepříznivá a kvalifikovaných pracovníků máme stále méně.
K současnému stavu přispěla zejména tendence najímat si
na práci živnostníky a dodavatelské firmy, což bylo oboustranně ekonomicky výhodné. Nyní však i naši dodavatelé
pociťují nedostatek pracovníků – dělníci stárnou a noví
nepřicházejí, ať už z demografických důvodů, pro malou
prestiž manuálních profesí, kvůli snižování počtu zahraničních pracovníků či problémům v učňovském školství.
Reálně tak hrozí, že nebudeme schopni plnit své plány,
protože práci nebude mít kdo vykonat. Tuto nepříznivou
situaci chceme systémově řešit spoluprací se středními
odbornými školami, odkud chceme získávat perspektivní
kvalifikované absolventy učňovských oborů pro plynulou
obnovu našeho kádru profesních specialistů.
O které profese má Metrostav největší zájem?
Prozatím jsme si vytipovali čtyři učební obory – zedník,
tesař, zámečník a elektrikář. Specialisty pro práci v podzemí, které také potřebujeme, si budeme muset vychovávat
sami pomocí kurzů, protože v České republice už není
jediné hornické učiliště a podle Zákoníku práce nesmí
v podzemí pracovat nikdo mladší 18 let.
Jaké kroky už jste v tomto směru učinili?
Právě jsme začali projekt spolupráce se třemi vybranými
odbornými technickými školami v Praze, v Brně a v Ústí
nad Labem, který by měl pomoci vzbudit zájem o stavební
řemesla a do Metrostavu přivést nový dělnický personál.
Zahajujeme informační a náborovou kampaň pro příští
školní rok, která by měla zajistit v každé škole přípravu
jedné třídy tzv. smluvních žáků. Počítáme s tím, že od
roku 2011 takto do stavu každoročně doplníme až 90
mladých kvalifikovaných pracovníků. Jejich počet, obory
a učební plány budeme každý rok upřesňovat podle požadavků jednotlivých divizí, se kterými spolupracujeme.
Co žákům a jejich rodičům naše firma nabízí?
Kromě hmotného zabezpečení při studiu, jež zahrnuje
stipendium a úhradu internátního bydlení, stravy, dopravy
MHD, učebních pomůcek a pracovního oblečení i jednorázový náborový příspěvek po nástupu do Metrostavu.
Chceme podporovat i mimoškolní, zejména sportovní
aktivity našich smluvních žáků. Pomůžeme jim tak trávit
volný čas a zlepšit fyzickou kondici. V rámci odborné
přípravy ve 2. a 3. ročníku budou učni pracovat na našich
stavbách a pracovištích. Absolventům potom nabídneme
dlouhodobou perspektivu zaměstnání u spolehlivého zaměstnavatele s kvalitním sociálním zázemím. To rozhodně
není málo, mladí lidé se po škole mohou setkat i s tím, že
je nikdo nezaměstná, protože nemají praxi. My naopak
nejnadanějším dělníkům po krátké praxi umožníme absolvovat dálkově další studium zakončené maturitou, aby
se posléze mohli stát mistry.
K čemu se naopak zavazují smluvní žáci?
Podepíší pracovní smlouvu na dva roky s odloženým termínem nástupu. Pokud však po absolvování školy k Metrostavu nenastoupí, budou muset vložené prostředky
vrátit. Po uplynutí dvouleté smlouvy už bude jen na nás,
abychom pro mladé zaměstnance vytvořili takové pracovní podmínky, kterými si je udržíme. Jsme první v oboru,
kdo s podobným projektem přichází, a náskok se budeme
snažit udržet. Podrobnosti o našich záměrech naleznete
na www.metrostav.cz/cz/pracovni_prilezitosti
Za rozhovor děkuje Lenka Svobodová
10/9/07 2:50:18 PM