strana 3
z p r a v o da j s t v í z di v i z í
1
Podzemní stavby, které zajistí pohodlnější život
Pod hlavním městem se táhnou kilometry rozvodů,
kabelů i kolektorů, jež uspokujují jeho náročnou spotřebu. Některé trasy potřebují opravit, jinde vznikají
nové. Metrostav má v této oblasti bohaté zkušenosti,
dva jeho týmy dnes na takových projektech pod Prahou
pracují. Tým divize 1 zajišťuje ražbu kabelovodu ze
Smíchova pod Vltavou na Nové Město a divize 5 pracuje na výstavbě kolektoru pod Václavským náměstím.
Kabelový tunel ze Smíchova na Nové Město
Někdejší smíchovská dělnická periferie se postupem let
přeměnila na moderní městskou čtvrť, kde přibývají nejen
bytové domy, ale zejména administrativní budovy. Jejich
zvýšené nároky na elektrickou energii má uspokojit nový
kapacitní kabelovod (foto č. 1), který povede 15,5 metru
pode dnem Vltavy a propojí Smíchov s ostatními částmi
Prahy. Staví jej společnost Navatyp a ražbu kabelového
tunelu pro ni jako subdodávku provádí tým divize 1 nyní
vedený Ing. Pavlem Kacířem.
2
V polovině května zahájil výstavbu podpovrchových
objektů na smíchovském břehu u botelu Admirál a v červnu tam jeho pracovníci pomocí malého bagru, těžní nádoby a jeřábu začali v navážkách a štěrkopíscích Manínské
terasy hloubit nosnou šachtu o průměru téměř 4 metry
(foto č. 2). Na její dohloubení z 16 do konečných více než
39 metrů pak v jílovitých břidlicích použili trhací práce.
„Po dokončení a vystrojení šachty jsme v hloubce
28,5 metru začali razit vlastní kabelový tunel,“ vzpomíná
vedoucí projektu Ing. Kacíř a dále vysvětluje: „Zbývající
hloubka tvoří retenční prostor pro zadržení vody, který
spolu s výkonným čerpacím zařízením zajistí bezpečný
pohyb pracovníků v podzemí i v případě mimořádných
přítoků vody na čelbě. Zhruba v polovině vltavského koryta totiž podle průzkumu očekáváme poruchové zvodnělé
zóny. Kvalitu předpolí ražby ověřujeme horizontálními
předvrty nad klenbou profilu a samozřejmě využíváme
i geofyzikální měření. Aby očekávaný přítok vody do
díla byl co nejnižší, připravili jsme se na provádění injektážních sanačních opatření do předpolí a počítáme i se
Metrostav_18_07.indd 3
zpětnou sanační injektáží primárního ostění. Dodržování
technologických postupů podle projektu a zmiňovaný
retenční prostor v šachtě by měly bezpečnost naší práce
zajistit i v případě průvalu vod,“ doplnil Ing. Kacíř.
Ražba Novou rakouskou tunelovací metodou je prováděna na plný profil pomocí trhacích prací, s postupným
vkládáním BTX rámů a Kari sítí se stříkaným betonem. Její postup je časově omezený podle stability horninového
masivu a aktuálně upravovaný podle přesných výsledků
geotechnického monitoringu.
Z celkové délky tunelu, která dosáhne 280 metrů, je
v současné době vyražena asi polovina a divize 1 předpokládá, že k prorážce do předem vyhloubené šachty na
novoměstském nábřeží Vltavy dojde na přelomu roku.
Oprava kolektoru pod Václavským náměstím
Pod pravou dolní částí Václavského náměstí mezi Vodičkovou ulicí a Můstkem se táhne asi třicet let starý vodovodní kanál, který má nevyhovující parametry a je v havarijním stavu. Nad ním je už dnes ohrada, jejíž výrazné
označení (foto č. 3) kolemjdoucím oznamuje, že Sdružení
MENASU kolektor C – tedy firmy NAVATYP a Subterra
pod vedením divize 5 Metrostavu – tady v srpnu zahájilo
jeho opravu na nový jednotný příčný profil, při níž kolektor vybaví konstrukcemi s dlouhou dobou životnosti,
včetně bezpečnostních, protipožárních a monitorovacích
zařízení, a propojí jej s trasou CI. A Vodičkova, kterou nedávno dokončil tým Ing. Ondřeje Fuchse z divize 1.
Vzhledem k nevyhovujícímu stavu původních konstrukcí vlastní opravě předchází řada technických opatření proti možným rizikům stavby. Právě probíhající předstihové práce zahrnují ochranu plynovodu a povrchových
sítí, zajištění kanalizačního řadu a kolektoru před účinky
tryskové injektáže, zpevnění podloží injektážními clonami
z povrchu, náhradní přepojení stávajících vodovodních řadů a jejich demontáž. Injektáže skončí až v únoru příštího
roku a teprve potom přijde řada na rozšiřování profilu
a ražby přípojek k jednotlivým objektům.
„Celková délka kolektoru trasy C, včetně propojení
a 14 přípojek, dosáhne téměř 500 metrů,“ popisuje vedoucí projektu Ing. Jan Frantl z divize 5 a ve výčtu pokračuje:
„Stávající kolektor o průměru 1,8 metru bude i prohloubením dna upraven na tunel s klenutým příčným řezem
o ploše 15,4 m² a povede 12 až 15 metrů pod terénem.
Úpravy šachet, definitivní obezdívky, montáže nových
ocelových konstrukcí vodovodů, kabelových rozvodů
a dalšího vybavení včetně monitorovacích funkcí by měly
skončit v listopadu roku 2009. Práce bude po celou dobu
doprovázet archeologický průzkum.“
Díky podpoře Magistrátu hlavního města Prahy pražská kolektorová síť patří k nejmodernějším a technicky
nejlépe vybaveným nejen u nás, ale i v celé Evropě. Velkou
měrou k jejímu dobrému stavu přispívá i Metrostav.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
3
Logistický areál u Rudné se opět rozrůstá
O pět dalších hal se má v dohledné době rozšířit Logistics Park Rudná u Prahy a jejich výstavbu má ve
své režii divize 3 Metrostavu. Skelet první haly je již
hotový a tým Ing. Tomáše Fuksy pracuje na jejím dokončení, výstavbu ostatních zatím připravuje. Čtyři haly by měly být hotové téměř přesně za rok – v polovině
října 2008 – a poslední, s nejsložitějšími základovými
poměry, pak v polovině roku 2009.
„Hala 17, kterou právě stavíme, je trojlodní, má rozměr 165 na 75 metrů a čistou průchozí výšku 10 metrů,“
přibližuje objekt Ing. Fuksa. „Je to ryze účelová stavba
– prefabrikovaný skelet založený na pilotách, střecha je
z trapézového plechu, opláštění z plechových kazet s minerální vlnou. Obtížnější zde bylo zakládání na málo únosných spraších, logistické řešení staveniště a výstavba
550 metrů opěrných stěn, které zajišťují rozdílnou úroveň
terénů až o sedm metrů. Místo železobetonu jsme si pro
ně nakonec vybrali gabiony a udělali jsme dobře, protože
jsou vzhlednější a byly hotové za necelé tři měsíce.“
V současnosti už má hala z více než 80 % hotovou
střechu i s izolacemi a světlíky a také opláštění. Podél severních štítů se už přes všechny tři haly táhne 165 metrů
dlouhý vyzděný vestavek s hotovými podlahami. Působí
jako visutá mostní konstrukce, protože v přízemí jím prostupují vjezdy od nákladových můstků a využitelnou plo-
chu má převážně v patře, dole jsou jen nevelké prostory
skladového a sociálního zázemí.
Po divizi 7, která v Rudné zajišťovala zemní práce,
sem nyní nastoupili i elektrikáři z divize 9, aby vybudovali silnoproudé rozvody včetně areálové sítě. Rozběhly
se i práce na ostatních profesích a betonáři začali dělat
drátkobetonovou podlahu skladu. Musí být hotová do
konce října, kdy by hala měla být kompletně uzavřena
a v jejích dvou lodích, kde je známý nájemce, by měla
začít růst regálová vestavba. Celá stavba první haly by
měla být dokončena do 4. prosince 2007, a i když je to
hodně napnutý termín, divize 3 si s ním jistě poradí.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Den otevřených dveří přilákal další zájemce
Ve středu 26. září si lidé v České Lípě mohli v rámci
Dne otevřených dveří prohlédnout jeden z pěti nových
domů, které vyrůstají na sídlišti Lada v rámci druhé
etapy jeho nové výstavby.
Zástupci magistrátu a zhotovitelského sdružení společností Syner a divize 9 Metrostavu, která je vedoucím
účastníkem, na něm pro tentokrát přivítali na 250 zájemců o bydlení v této části města, kde tvar a rozmístění budov, v nichž se nachází celkem 80 nových bytů, architekt
přizpůsobil protáhlé, trojúhelníkové špici pozemku.
„Stavba pěti nových domů navázala na předchozí etapu, během níž jsme postavili 69 bytů. Práce teď probíhají
postupně a řemeslníci plynule přecházejí z jednoho domu
do druhého,“ vysvětlil vedoucí projektu Ing. Petr Jeřábek.
„Zájemce o bydlení jsme na přání magistrátu a ve spolupráci s jeho úředníky pozvali do dokončeného objektu na
špičce pozemku. Nás se lidé ptali zejména na materiály
a vybavení bytů a zástupci města jim vysvětlovali, jak postupovat v případě zájmu o získání bytu (foto). Mě osobně
nejvíc potěšilo, když jsem hned několikrát zaslechl chválu,
že byty i celý dům jsou dobře a kvalitně postavené.“
Čtyřpodlažní domy s výtahy pro bezbariérový vstup
jsou vyzděné z Liaporu, mají železobetonové monolitické
stropy a pestře zbarvené zateplené fasády. V domě, který
je dokončován jako poslední, právě řemeslníci zahájili
pokládku dlažeb a obkladů a do prosince, kdy mají začít
kolaudace, bude dostatek času na povrchové úpravy.
„Stavbu zvládneme včas a v požadované kvalitě. Mám
dobře sehraný pracovní tým a spolupráce se subdodavateli je bez problémů, takže budoucí obyvatelé se už teď
mohou těšit na příjemné bydlení,“ zakončil Ing. Jeřábek.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
Architekty inspirovala činnost firmy, pro kterou v Letňanech pracovali
Do odborných i laických diskusí o architektuře, s nimiž je možné počítat v souvislosti se Dnem stavitelství a architektury
(13. 10. 2007), by zcela jistě měla čím přispět také moderní administrativní budova, která vyrostla v pražských Letňanech.
V lednu loňského roku ji pro společnost Autoplachty dokončil tým Ing. Jana Krysty z divize 7. Architekti – Karel Mrázek
a Karel Thér – se při jejím návrhu nechali inspirovat zaměřením firmy, a tak betonáři podle jejich designu vymodelovali
monolitické železobetonové nosné konstrukce do strohých tvarů s vykonzolovanou přední částí, které připomínají návěs
nákladního vozu. „Už od počátku chtěli autoři vybudovat architektonicky výjimečnou stavbu, dotaženou do dokonalosti
i v nejmenších detailech,“ vzpomíná na stavbu s úsměvem Ing. Krysta. „Tedy alespoň po stránce architektonické, na
konstrukční řešení detailů moc nepamatovali, a tak jsme je museli často řešit přímo na stavbě. Ještě že se na projektu
velkou měrou podílel i Jan Sedlecký, který je natolik zkušený stavbyvedoucí, že jsme dílo dokončili podle všech náročných
požadavků.“ Nevelká budova v suterénu skrývá zázemí a garáž pro šest vozů. Vstupní hala s patrovou galerií, zpřístupněnou
lehkým schodištěm, má výšku přes dvě podlaží a navazují na ni kancelářské prostory. Ve druhém nadzemním podlaží
dispozici doplňují dva malé byty, ve třetím pak jsou další dva, rozlehlé a s uzavřenou terasou. Nosné atiky kolemjdoucím
ukrývají střechu pokrytou kačírkem, kontaktní zateplená fasáda pozornost naopak přitahuje svou obláčkovou modří.
„Stavba to byla náročná, ale zajímavá jako vždy, když víte, že stavíte něco výjimečného,“ uzavírá Ing. Krysta.
Lenka Svobodová, foto Josef Husák
10/9/07 2:50:28 PM