Metrostav a.s. - noviny
Synced!
Žádost o souhlas s ukládáním volitelných informací

Pro základní fungování webu nepotřebujeme ukládat žádné informace (tzv. cookies apod.). Rádi bychom vás ale požádali o souhlas s uložením volitelných informací:

Anonymní unikátní ID

Díky němu příště poznáme, že se jedná o stejné zařízení, a budeme tak moci přesněji vyhodnotit návštěvnost. Identifikátor je zcela anonymní.

Aa

Aa

Aa

Aa

Aa

 

 

 

 

aA
Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 1
Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 2
Zkušenosti z EuroSkills
rod tým stavbařů, ežně složený ze zast-
nanců Metrostavu, se v září zúčastnil mezinárodní
souže odborných dovednos mladých řemeslníků
EuroSkills 2008. skal při ní spoustu itečných zku-
šeností, které jistě předá i svým spolupracovníkům.
Pod vedením Ing. Petra Štofky z divize 3 do Rotterda-
mu odjeli jako zedník Jan Gregor z divize 9, tesař Michal
Šrubař z divize 6 a dva externisté – obkladač Pavel Wohl-
gemuth (foto č. 2) a klempíř Petr Sadílek. Na ípravě
týmu se v Praze obětavě podílel František Ptáček, vedoucí
střediska divize 9 a Jakub Leitl z divize 3, který svým
kolegům vytvářel technické zázemí. i stav domku
z polotova(foto č. 1, 3) se náš tým vyrovnal s řadou
nečekaných okolností. I když se neumístil mezi prvními,
předvedl kvalitní výkon, za který mu patří dík.
Lenka Svobodová, foto archiv soutěže
doc. Ing. arch.
Radomíry Sedlákové, CSc.
Docentka Radomíra Sedláková je kurátorkou sbírky
architektury Národgalerie v Praze. Známá teoretička
a historička architektury i publicistka je řadu let také
edsedkyní poroty v soutěži Stavba roku.
V poslední dojste navšvila mnoho nových staveb.
Jak na Vás působí současná architektura?
Velmi se změnila. I když si to málokdo uvědomuje, žijeme
v období její sadní proměny. Ještě ve druhé polovině
20. století se u staveb dbalo na jejich trvanlivost a nad-
časovost. Dnes poprvé pozemní stavby programově ne-
vznikají na ky. Staví se z oceli a skla, které jsou velmi
křehké. V projektech se uvažuje nejen s tím, že se stavby
budou převlékat a proměse jejich funkční využití, ale
objevuje se i padavek na jejich snadrozebrání a li-
kvidaci. Architekturu stále poměřujeme jejím tisíciletým
vývojem, kdy svým duchovním rozměrem esahovala
společnost. Dnes se však mění na spotřební zboží s ome-
zenou životností a kvalitu nahrazuje kvantitou.
Změnila se u nás architektura po roce 1989?
Architektura sleduje společenské změny s odstupem, tak-
že se intenzivně mění dodnes. Nejprve začaly vznikat stav-
by, které tu chyběly, a používaly se nové materiály. Dnes je
život pestřejší, a to nejen kvůli přeměně politického řízení,
ale i celkovým vývojem. Po čerpach stanicích, autosa-
lonech či bankách se vracíme zpět k výstavbě budov pro
bydlení a eba ke školám. Spektrum staveb se rozšiřuje
podle požadavků normálně žijící společnosti.
Souž Stavba roku se letos pořádá už po šestnácté. Je
od začátku stále stejná?
Ze začátku měla některá přihláše díla problémy s kvali-
tou provedených stavebních prací. Dnes je samozřejmos-
tí, že kaž stavba je kvalitně postavená. Proto, i když
se jedná o soutěž stavební, v porostále víc hodnotíme
architektonický nápad, koncept a jeho evedení do kon-
strukcí a mater. Změnilo se také územní rozložení při-
hlašovaných staveb a to mě mrzí. Stále víc jich je z Prahy.
I když v regionech jistě tavznikavýjimečné stavby, my
o nich nevíme. Také jsem se domnívala, že se postupně
bude vyrovnávat poměr ihlášených rekonstrukcí a no-
vostaveb. V poslední době ak rekonstrukcí ubý, a to
nejen těch v souži. li bychom se starým objektům
novat c, i když eba nejsou památkově chráné.
Odhadnete předem, která stavba v soutěži získá titul?
Dřív jsem se u některých rozestavěných staveb šila,
že je třeba za rok zblízka poznám v soutěži, nebo jsem je
tipovala na titul. Po šestnácti letech zkušeností ale vím,
že dycky se do souže přihlásila stavba, o jejímž vzniku
jsme neměli tušení a která s mile překvapila. I proto
m Stavbu roku ráda, že se při ní objevuzajímala
na místech, kde bych je nehledala. Metrostav jich do sou-
těže, myslím, přihlásil snad nejvíc a žádná jiná firma taky
neposbírala c ocenění. Velmi mě zajímá svým širokým
záběrem, staví metro, tunely, novostavby, ale také rekon-
strukce, z nichž Nostický palác je skutečně ukázkou toho,
jak se s vrcholnou památkou má zaczet.
Zatím jste mluvila o architektuře jednotlivých staveb.
Jak vnímáte současný urbanismus?
Zdá se mi, že ten český se věnuje nejvíc zajištění plynulé
automobilové dopravy. Nové objekty ztrácejí souznění
s místem stavby a proměňují se podle developerských
požadavků. Stavby ale nemají hlet jen na prospěch či
užitek. Ty bytové mají vytvořit domov, kde se lidé budou
nejen dívat na televizi či sprchovat, ale kde jim bude dob-
ře. Panelovým sídlištím z dob socialismu jsme vyčítali, že
jsou jen na bydlení, ale byly v nich školy, pošty a alespoň
jeden obchod. Teď i když vznikne bytový soubor s příjem-
nou prostorovou koncepcí, je monofunkční a není v m
ani poštovní schránka. Nejsem staromilec, město se musí
vyvíjet. Ale mělo by to být smysluplně, plánovitě a s vědo-
mím, že nejsme poslední generace, která v něm žije.
strana 2
PTÁME SE
1
Stavba Národní technické knihovny vrcholí
Národní technickou knihovnu v Dejvicích dokončí stav-
baři vedení mem Ing. Karla Hrdlovicse z divize 9
Metrostavu až koncem roku. Veřejnost si však speci-
fickou architekturu této výjimečné stavby světových
parametrů bude moci prohlédnout v mci Dnů Sta-
vitelst a architektury v sobotu 18. října i Dni
otevřených dveří. Součásrozsáhlého projektu, který
je zajímavý zejména poitím nových a netradičních
materiálů a technologií, bude i vítězcentrální u-
lecké dílo rumunského autora Dana Perjovscheho,
které stavbu v příštím roce završí.
Národní technická knihovna (NTK), nacházející se
v těsné blízkosti Fakulty stavební, Fakulty architektury
a Fakulty strojní ČVUT v Praze obslouží od roku 2009
ve svých šesti patrech až 1200 čtenářů, kteří si budou
moci vybrat až z milionu knižních svazků.
Železobetonový skelet monobloku s dodatečně křížem
předpjatými stropními deskami vztyčili betonáři naší divi-
ze 6. Pro konečný vzhled objektu s dorysem sférického
čtverce (foto č. 3) je charakteristická předsazefasáda
z profilovaného skla (foto č. 1). Vytápění a chlazení objek-
tu řeší temperování betonového jádra. Při stavbě NTK by-
la použita řada specifických materiálů a postupů, z nichž
mnohé měly u nás premiéru, jako třeba bituteraco.
Zlidšťující faktor
Stroze a jednoduše pojatou stavbu Národ technic
knihovny mělo završit centrální uměleclo. Architekt
zvažoval možnost rozmístit v hale a atriu sestavu koli-
ka obrazovek, které by vysílaly zné programy z celého
světa. Nakonec od návrhu odstoupil a ke slovu se dostala
mezirodní souž, v jejímž rámci byli osloveni tři vý-
znamní světoví umělci.
Odbor porota složená ze zástupců VŠUP, AVU,
Státní technicknihovny, Metrostavu, společnosti Se-
kyra Group a z architekta celého projektu, pana Romana
Brychty, v polovině letošního září vybrala jako nejlepší
projekt lo rumunského umělce Dana Perjovscheho,
který zaujal svým naivním ztvárněním kresby kombino-
vam s krátkými texty (vizualizace č. 2). „Jeho návrh s
esdčil proto, že knihovně dodal lidský faktor a odleh-
čil tak její strohý technický ráz,“ uvedl Karel Hrdlovics.
těz Dan Perjovschi pochází z rumunského města
Sibiu. Ve svých projektech často využívá naivní tské
kresby kombinované s politickým komentářem v podo
krátkých glos. Jeho bezprosední grafická reakce na at-
mosféru prose la zaujala řadu světových umělec-
kých i komerčch institu. Vystavoval například v slav-
ném newyorském Muzeu moderho umění. Speciální
výstavu noval portugalské bance, jejíž prostory využil
k vyjádření pocitů ze vstupu Rumunska do Evropsunie,
či z legalizace potratů v Portugalsku.
V prostorách Národní technické knihovny mu byla
vyčleněna celá vstupní hala a atrium. Jako podklad pro
své kresby zde Perjovschi využije stěny, parapety a část
sloupů. Prvčást uměleckého záměru se bude realizovat
již zátkem letošního prosince, hlavní úsek však bude
vytřen až v průběhu slavnostního otevření 9. 9. 2009
a v prvních měsících provozu knihovny. Umělec chce totiž
vstřebat okolní provoz a dílo vytvořit až na základě svého
pocitu a momentální nálady.
Vítěz může být jen jeden
Daí návrh pro mezinárodní soutěž byl od němecho
autora Carstena Nicolaie a měl interaktivní charakter.
Jako centrální umělecké lo nabízel objekt propojeného
dvojkrystalu o rozloze cca 3x4 metry vytvořený z polo-
propustných zrcadel reagujících zvukem a světlem na po-
hyb v blízkém okolí. Interaktivkrystal Carstena Nicolaie
v budoucnu možná nalezne s uplat ed vstupní
halou Národní technické knihovny.
Jak nám sdělil Karel Hrdlovics, na soutěž a realizaci
centrálního uměleckého la byla vyčleněna částka dva
miliony korun, která nesplnila požadavky etího čast-
něného umělce. Švédský autor Carsten Holler požadoval
za svůj projekt několikanásobně ce. Jeho návrh umož-
ňoval návšvkům netradičsestup z šestého a -
ho patra knihovny do prostoru atria pomo skluzavky
s dlouhým dojezdem.
Blíží se finále
Vedle záležitostí týkajících se výběru centrálního umělec-
kého la se v současné době v budově řeší a dodělávají
posleddokoovapráce. Jak nám sdělil Karel Hrdlo-
vics, hlavní pozornost t věnují venkovním úpravám.
Uvnitř se uklízí, kompletuje se elektro, ednáškový l
a doluje gastro provoz. Interr dostává konnou po-
dobu v jednotném vizuálním stylu.
Po Dni otevřených dveří v říjnu letošního roku zbydou
jen pouhé dva měsíce na dokončení celé stavby. Následně
proběhne její íprava na provoz, která potršest měsíců
až do magického data 9. 9. 2009, kdy bude nová Národní
technická knihovna slavnostně otevřena pro veřejnost.
T e r e z a R e g n e r o v á , f o t o J o s e f H u s á k ,
vizualizace Dan Perjovschi
2
1
2
3
1
2
3
Jsme jedné krve, ty i já
Akce Daruj krev s Metrostavem se pošesté zúčastnilo
více než 50 zaměstnanců, tentokrát opět i s generálním
ředitelem společnosti Jiřím Bělohlavem (foto č. 1).
Spolu s jedním stupcem Metrosu darovali celkem
více než 20 litrů krve. Přátelskou atmosféru ocenil i odbě-
rový tým z Úsední vojenské nemocnice. „Do Metrostavu
jezdíme vždy rádi. Kromě íjemného prostředí se tu se-
tkáváme s opakovanými dárci i prvodárci (foto č. 2) a to
nás těší,“ řekl vedoucí týmu MUDr. Ivo Turek.
Metrostav_18_08.indd 2 10/8/08 9:27:15 AM
Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 3

 

Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 1
Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 2
Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 3
Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 4
Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 1

Strana 1

Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 2

Strana 2

Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 3

Strana 3

Metrostav Metrostav 18/2008, Strana 4

Strana 4

2

Sending statistics …

Rendering Strana 3 (104301): (0/1) (281 ms)

Rendering Strana 2 (104300): (0/1) (324 ms)

Rendering Strana 1 (104298): (0/1) (323 ms)

No sync content to local

Viewport set: width=device-width, user-scalable=0; scale = 1

No sync content to local

Screen: pdfPage

--==[ RUN ]==--

Metrostav: theme set to 7120

Device info: input=mouse, webkitPrefix=no, screen=1264x0(1)

Mozilla/5.0 AppleWebKit/537.36 (KHTML, like Gecko; compatible; ClaudeBot/1.0; +claudebot@anthropic.com)

 r3/appLogo-23.png

 r3/pubLogo-26.png

 i3161/vth120969-1.jpg

 i3161/vth120971-1.jpg

 i3161/bg104300.svg

 i3161/vth120972-1.jpg

 i3161/vth120973-1.jpg