strana 2

Zkušenosti z euroSkills

PtáMe Se

Národní tým stavbařů, převážně složený ze zaměstnanců Metrostavu, se v září zúčastnil mezinárodní

soutěže odborných dovedností mladých řemeslníků

euroSkills 2008. Získal při ní spoustu užitečných zkušeností, které jistě předá i svým spolupracovníkům.

Pod vedením Ing. Petra Štofky z divize 3 do Rotterdamu odjeli jako zedník Jan Gregor z divize 9, tesař Michal

Šrubař z divize 6 a dva externisté – obkladač Pavel Wohlgemuth (foto č. 2) a klempíř Petr Sadílek. Na přípravě

týmu se v Praze obětavě podílel František Ptáček, vedoucí

střediska divize 9 a Jakub Leitl z divize 3, který svým

kolegům vytvářel technické zázemí. Při stavbě domku

z polotovarů (foto č. 1, 3) se náš tým vyrovnal s řadou

nečekaných okolností. I když se neumístil mezi prvními,

předvedl kvalitní výkon, za který mu patří dík.

doc. Ing. arch.

radomíry Sedlákové, cSc.

Lenka Svobodová, foto archiv soutěže

1

Stavba národní technické knihovny vrcholí

1

2

3

Jsme jedné krve, ty i já

akce Daruj krev s Metrostavem se pošesté zúčastnilo

více než 50 zaměstnanců, tentokrát opět i s generálním

ředitelem společnosti Jiřím Bělohlavem (foto č. 1).

Spolu s jedním zástupcem Metrosu darovali celkem

více než 20 litrů krve. Přátelskou atmosféru ocenil i odběrový tým z Ústřední vojenské nemocnice. „Do Metrostavu

jezdíme vždy rádi. Kromě příjemného prostředí se tu setkáváme s opakovanými dárci i prvodárci (foto č. 2) a to

nás těší,“ řekl vedoucí týmu MUDr. Ivo Turek.

1

2

Metrostav_18_08.indd 2

Národní technickou knihovnu v Dejvicích dokončí stavbaři vedení týmem Ing. Karla Hrdlovicse z divize 9

Metrostavu až koncem roku. Veřejnost si však specifickou architekturu této výjimečné stavby světových

parametrů bude moci prohlédnout v rámci Dnů Stavitelství a architektury už v sobotu 18. října při Dni

otevřených dveří. Součástí rozsáhlého projektu, který

je zajímavý zejména použitím nových a netradičních

materiálů a technologií, bude i vítězné centrální umělecké dílo rumunského autora Dana Perjovscheho,

které stavbu v příštím roce završí.

Národní technická knihovna (NTK), nacházející se

v těsné blízkosti Fakulty stavební, Fakulty architektury

a Fakulty strojní ČVUT v Praze obslouží od roku 2009

ve svých šesti patrech až 1200 čtenářů, kteří si budou

moci vybrat až z milionu knižních svazků.

Železobetonový skelet monobloku s dodatečně křížem

předpjatými stropními deskami vztyčili betonáři naší divize 6. Pro konečný vzhled objektu s půdorysem sférického

čtverce (foto č. 3) je charakteristická předsazená fasáda

z profilovaného skla (foto č. 1). Vytápění a chlazení objektu řeší temperování betonového jádra. Při stavbě NTK byla použita řada specifických materiálů a postupů, z nichž

mnohé měly u nás premiéru, jako třeba bituteraco.

Zlidšťující faktor

Stroze a jednoduše pojatou stavbu Národní technické

knihovny mělo završit centrální umělecké dílo. Architekt

zvažoval možnost rozmístit v hale a atriu sestavu několika obrazovek, které by vysílaly různé programy z celého

světa. Nakonec od návrhu odstoupil a ke slovu se dostala

mezinárodní soutěž, v jejímž rámci byli osloveni tři významní světoví umělci.

Odborná porota složená ze zástupců VŠUP, AVU,

Státní technické knihovny, Metrostavu, společnosti Sekyra Group a z architekta celého projektu, pana Romana

Brychty, v polovině letošního září vybrala jako nejlepší

projekt dílo rumunského umělce Dana Perjovscheho,

který zaujal svým naivním ztvárněním kresby kombinovaným s krátkými texty (vizualizace č. 2). „Jeho návrh nás

přesvědčil proto, že knihovně dodal lidský faktor a odlehčil tak její strohý technický ráz,“ uvedl Karel Hrdlovics.

Vítěz Dan Perjovschi pochází z rumunského města

Sibiu. Ve svých projektech často využívá naivní dětské

kresby kombinované s politickým komentářem v podobě

krátkých glos. Jeho bezprostřední grafická reakce na atmosféru prostředí díla zaujala řadu světových uměleckých i komerčních institucí. Vystavoval například v slavném newyorském Muzeu moderního umění. Speciální

výstavu věnoval portugalské bance, jejíž prostory využil

k vyjádření pocitů ze vstupu Rumunska do Evropské unie,

či z legalizace potratů v Portugalsku.

V prostorách Národní technické knihovny mu byla

vyčleněna celá vstupní hala a atrium. Jako podklad pro

své kresby zde Perjovschi využije stěny, parapety a část

sloupů. První část uměleckého záměru se bude realizovat

již začátkem letošního prosince, hlavní úsek však bude

vytvářen až v průběhu slavnostního otevření 9. 9. 2009

a v prvních měsících provozu knihovny. Umělec chce totiž

vstřebat okolní provoz a dílo vytvořit až na základě svého

pocitu a momentální nálady.

Vítěz může být jen jeden

Další návrh pro mezinárodní soutěž byl od německého

autora Carstena Nicolaie a měl interaktivní charakter.

Jako centrální umělecké dílo nabízel objekt propojeného

dvojkrystalu o rozloze cca 3x4 metry vytvořený z polo-

propustných zrcadel reagujících zvukem a světlem na pohyb v blízkém okolí. Interaktivní krystal Carstena Nicolaie

v budoucnu možná nalezne své uplatnění před vstupní

halou Národní technické knihovny.

Jak nám sdělil Karel Hrdlovics, na soutěž a realizaci

centrálního uměleckého díla byla vyčleněna částka dva

miliony korun, která nesplnila požadavky třetího zúčastněného umělce. Švédský autor Carsten Holler požadoval

za svůj projekt několikanásobně více. Jeho návrh umožňoval návštěvníkům netradiční sestup z šestého a pátého patra knihovny do prostoru atria pomocí skluzavky

s dlouhým dojezdem.

2

Blíží se finále

Vedle záležitostí týkajících se výběru centrálního uměleckého díla se v současné době v budově řeší a dodělávají

poslední dokončovací práce. Jak nám sdělil Karel Hrdlovics, hlavní pozornost teď věnují venkovním úpravám.

Uvnitř se uklízí, kompletuje se elektro, přednáškový sál

a dolaďuje gastro provoz. Interiér dostává konečnou podobu v jednotném vizuálním stylu.

Po Dni otevřených dveří v říjnu letošního roku zbydou

jen pouhé dva měsíce na dokončení celé stavby. Následně

proběhne její příprava na provoz, která potrvá šest měsíců

až do magického data 9. 9. 2009, kdy bude nová Národní

technická knihovna slavnostně otevřena pro veřejnost.

ter e z a Re g n er o v á, f o t o J o s e f H u s á k ,

vizualizace Dan Perjovschi

3

Docentka Radomíra Sedláková je kurátorkou sbírky

architektury Národní galerie v Praze. Známá teoretička

a historička architektury i publicistka je řadu let také

předsedkyní poroty v soutěži Stavba roku.

V poslední době jste navštívila mnoho nových staveb.

Jak na Vás působí současná architektura?

Velmi se změnila. I když si to málokdo uvědomuje, žijeme

v období její zásadní proměny. Ještě ve druhé polovině

20. století se u staveb dbalo na jejich trvanlivost a nadčasovost. Dnes poprvé pozemní stavby programově nevznikají na věky. Staví se z oceli a skla, které jsou velmi

křehké. V projektech se uvažuje nejen s tím, že se stavby

budou převlékat a promění se jejich funkční využití, ale

objevuje se i požadavek na jejich snadné rozebrání a likvidaci. Architekturu stále poměřujeme jejím tisíciletým

vývojem, kdy svým duchovním rozměrem přesahovala

společnost. Dnes se však mění na spotřební zboží s omezenou životností a kvalitu nahrazuje kvantitou.

Změnila se u nás architektura po roce 1989?

Architektura sleduje společenské změny s odstupem, takže se intenzivně mění dodnes. Nejprve začaly vznikat stavby, které tu chyběly, a používaly se nové materiály. Dnes je

život pestřejší, a to nejen kvůli přeměně politického řízení,

ale i celkovým vývojem. Po čerpacích stanicích, autosalonech či bankách se vracíme zpět k výstavbě budov pro

bydlení a třeba ke školám. Spektrum staveb se rozšiřuje

podle požadavků normálně žijící společnosti.

Soutěž Stavba roku se letos pořádá už po šestnácté. Je

od začátku stále stejná?

Ze začátku měla některá přihlášená díla problémy s kvalitou provedených stavebních prací. Dnes je samozřejmostí, že každá stavba je kvalitně postavená. Proto, i když

se jedná o soutěž stavební, v porotě stále víc hodnotíme

architektonický nápad, koncept a jeho převedení do konstrukcí a materiálů. Změnilo se také územní rozložení přihlašovaných staveb a to mě mrzí. Stále víc jich je z Prahy.

I když v regionech jistě také vznikají výjimečné stavby, my

o nich nevíme. Také jsem se domnívala, že se postupně

bude vyrovnávat poměr přihlášených rekonstrukcí a novostaveb. V poslední době však rekonstrukcí ubývá, a to

nejen těch v soutěži. Měli bychom se starým objektům

věnovat víc, i když třeba nejsou památkově chráněné.

Odhadnete předem, která stavba v soutěži získá titul?

Dřív jsem se u některých rozestavěných staveb těšila,

že je třeba za rok zblízka poznám v soutěži, nebo jsem je

tipovala na titul. Po šestnácti letech zkušeností ale vím,

že vždycky se do soutěže přihlásila stavba, o jejímž vzniku

jsme neměli tušení a která nás mile překvapila. I proto

mám Stavbu roku ráda, že se při ní objevují zajímavá díla

na místech, kde bych je nehledala. Metrostav jich do soutěže, myslím, přihlásil snad nejvíc – a žádná jiná firma taky

neposbírala víc ocenění. Velmi mě zajímá svým širokým

záběrem, staví metro, tunely, novostavby, ale také rekonstrukce, z nichž Nostický palác je skutečně ukázkou toho,

jak se s vrcholnou památkou má zacházet.

Zatím jste mluvila o architektuře jednotlivých staveb.

Jak vnímáte současný urbanismus?

Zdá se mi, že ten český se věnuje nejvíc zajištění plynulé

automobilové dopravy. Nové objekty ztrácejí souznění

s místem stavby a proměňují se podle developerských

požadavků. Stavby ale nemají hledět jen na prospěch či

užitek. Ty bytové mají vytvořit domov, kde se lidé budou

nejen dívat na televizi či sprchovat, ale kde jim bude dobře. Panelovým sídlištím z dob socialismu jsme vyčítali, že

jsou jen na bydlení, ale byly v nich školy, pošty a alespoň

jeden obchod. Teď i když vznikne bytový soubor s příjemnou prostorovou koncepcí, je monofunkční a není v něm

ani poštovní schránka. Nejsem staromilec, město se musí

vyvíjet. Ale mělo by to být smysluplně, plánovitě a s vědomím, že nejsme poslední generace, která v něm žije.

10/8/08 9:27:15 AM