strana 2
Rychleji a přesněji
Provoz ocelových konstrukcí divize 3 představil 2. října novou výrobní linku – automatizované pilo-vrtací
centrum, které doplnilo výrobní halu v Horních Počernicích. Dokáže za hodinu zpracovat až 10 tun materiálu
a výkonem zastane ruční práci až 17 ocelářů.
Mezi hosty, kteří si novou linku v prodloužené hale přišli prohlédnout, byl kromě „domácího“ ředitele Ing. Martina Plcha i generální ředitel Metrostavu Ing. Pavel Pilát
a jeho výrobně-technický ředitel Ing. Ivan Hrdina. „Potřebujeme si udržet postavení na trhu a zefektivnit výrobu
lehkých ocelových konstrukcí. V současnosti se totiž staví
výrazně méně ocelových mostů, jejichž těžké díly dřív
představovaly až 80 procent naší výroby,“ vysvětlil nejen
jim důvod investice vedoucí provozu a náměstek Ing. Jiří
Vích (foto č. 1 vlevo).
Jednotlivé části strojové sestavy (foto č. 2) i jejich
pracovní možnosti pak představil vedoucí technické přípravy Ing. Štěpán Thöndel (foto č. 5). Nová horizontální
pila a tříosá vrtačka, doplněná o spodní popisovací hlavu,
mohou naležato zpracovávat profily až do šířky 1050 mm
a výšky 760 mm. Podají si je i přesunou pásovými dopravníky a pak je nakrátí, vyvrtají i označí. Proces, který dřív
trval hodiny, se díky novince řádově zkrátil na minuty.
1
Projektanti divize 3 navrhují ocelové konstrukce ve 3D
modelu a software, jejž používají, dokáže data exportovat
přímo do stroje (foto č. 3). Jeho popisovací hlavy vyznačují na hotových dílech (foto č. 4) i přípojná místa dalších
konstrukcí, čímž zmenšují chybovost následných operací.
Nová investice se proto Metrostavu jistě vyplatí.
2
Ptáme se
Ing. Lenky Zátorské,
koordinátorky projektu PPII
V roce 2011 nastoupila Ing. Zátorská do Metrostavu,
aby řídila projekt Palmovka Park II – přípravu a realizaci společného sídla firmy. Jeho kolaudace se blíží...
1
Skupinu Metrostav rozšířila firma BeMo
V červenci Metrostav koupil mezinárodní tunelářskou
firmu ALPINE BeMo Tunnelling GmbH (BeMo), jednu
z dceřiných společností ALPINE Bau, která je v insolvenčním řízení. BeMo se sídlem v Innsbrucku vykázala
v roce 2012 obrat ve výši přes 170 milionů eur a dnes
zaměstnává více než 400 pracovníků. Obohacení Skupiny Metrostav a vzájemné využití potenciálu každého
z jejích členů by Skupině mělo zjednodušit vstup na nové trhy a zaručit vyšší konkurenceschopnost.
Do rozsahu působnosti BeMo spadá provádění, údržba a sanace podzemních stavebních děl všeho druhu
od železničních a silničních tunelů přes metro, podpovrchové konstrukce elektráren a zařízení pro vodní
hospodářství (foto č. 1) až po zajišťování stavebních jam
a svahů stříkaným betonem. Historie firmy přitom sahá
až do roku 1964, kdy ji založila německá společnost Aktien Gesellschaft für Monierbauten. Už kolem roku 1969
svou působnost rozšířila z Tyrolska i do sousedních zemí.
Mezi její úspěchy v té době patřilo první nasazení metody
NRTM v městské zástavbě při ražbě metra ve Frankfurtu n./M., za pět let ji poprvé využila při stavbě vícelodních
tunelů metra v Bochumi. Nedávno na stavbě 5. terminálu
londýnského letiště Heathrow použili pracovníci BeMo
inovativní metodu LaserShell TM, která nese ochrannou
známku BeMo, a s níž vybudovali jednoplášťové ostění
z drátkobetonu bez použití příhradových rámů a sítí.
Firma má dnes vlastní technická oddělení, která jí
umožňují realizovat zakázky formou kompletní inženýrské
činnosti a již ve fázi kalkulace navrhovat různá alternativní
řešení a optimalizace původních zadání. Samozřejmostí
jsou pro ni integrované systémy řízení managementu
včetně certifikace a členství v profesních organizacích.
Pracovníci firmy BeMo úspěšně dokončili řadu projektů nejen v evropském regionu včetně Velké Británie,
ale i v USA či v Asii, které budovali za různorodých geologických i technických podmínek. Centrála firmy BeMo
stojí v rakouském Innsbrucku a má pobočku v německém
městě Werne v Severním Porýní-Vestfálsku. Její dceřiná
společnost stejného názvu pro německý trh sídlí v bavorském Echingu, Beton- und Monierbau USA pro americký
trh má sídlo v Indianě a pobočku ve Virginii. Ve Stockholmu navíc působí Sverige Filial.
Mezi významné projekty, které pracovníci nového
člena Skupiny Metrostav nedávno dokončili nebo právě
staví, patří třeba tunely Bosruck (NRTM) a Neuer Kaiser
Wilhelm (TBM), metro Karlsruhe (TBM), ve sdružení přivaděč kolejové dopravy na projektu Stuttgart 21 – Bad
Canstatt (TBM) a tunely londýnského metra projektu
Crossrail (foto č. 2). Potenciál společnosti dokazuje i skutečnost, že za posledních 20 let BeMo zrealizovalo více
než 650 km tunelů, což v průměru představuje přes 30 km
ročně. Další informace naleznete na www.bemo.net.
2
Zámečníci divize 1 mají stále co dělat
3
4
5
Šikovní řemeslníci si práci vždycky najdou. Své o tom
ví divize 1 Metrostavu, v jejímž rámci už od roku 1994
úspěšně působí zámečnické středisko.
Po špatných zkušenostech s insolvencí některých
dřívějších externích zákazníků hledají dnes zámečníci
divize 1 práci především na stavbách Metrostavu. „V zakázkové knize míváme na rok obvykle kolem dvou set
položek, jejichž cena se pohybuje od pár tisíců po desítky
milionů korun,“ konstatuje vedoucí střediska zámečníků
Martin Hvížďálek a dodává: „Občas si připadáme jako
Ferda Mravenec, práce všeho druhu. Dřív jsme dělali obyčejnou stavební zámečničinu, ale dnes pracujeme i s nerezovou ocelí a dílo dodáváme na klíč včetně povrchových
úprav, dřevěných prvků, skla či plexi. A navíc jsme málem
druh na vyhynutí – máme sice spolehlivý a stálý kádr šesti
techniků a jedenácti dělníků, ale jeho generační obměna
je složitá. Využíváme i smluvní žáky, ale ne všichni u nás
vydrží. Teď se však pro nás v Praze na Zeleném pruhu učí
jeden šikovný, o kterého opravdu stojíme.“
Z velkého počtu prováděných zakázek letos vystupuje devět stěžejních. Největší práce zámečníci odvedou
na stavbě UCCEB v Buštěhradě pro divize 1 a 9 – celkem
pro ni zpracují a osadí na 60 tun oceli! Divizi 6 vydatně
pomáhají na stavbách MVE v Roudnici a ve Štětí. Pro
Aqualand v jihomoravských Pasohlávkách vyrobili interiérové i exteriérové zábradlí. Důležité jsou i práce pro
metro V.A, které zahrnují kabelové konstrukce pro dva
stavební oddíly a zámečnické prvky pro hrubou stavbu
stanice Veleslavín. Pro centrálu Metrostavu – Palmovka
Park II – po povodních rozebírali, povrchově upravovali
a montovali konstrukce pro podzemní trafostanice. Pochlubit se tu mohou také zámečnickými prvky třeba na
vnitřních schodištích i balkonem a květinovými koši pro
popínavé rostliny (foto).
„Občas se smějeme, že jsme vytížení na 132 %, ale
jinak to v naší profesi nejde. Většina zakázek se objevuje
na poslední chvíli, a pokud chceme uspět v konkurenci
s garážovými firmami, musíme se ohánět. V případě
potřeby nám se svým autem a silou pomáhají kolegové
elektrikáři, najímáme subdodavatele, i tak nám však občas dělá problém dodržet termín. Na kvalitu naší práce
si ale mnoho objednatelů nestěžovalo a věřím, že to tak
vydrží i do budoucnosti,“ říká Martin Hvížďálek.
Od letošního ledna je středisko zámečníků součástí
složeného provozu, do kterého patří i elektroservis, půjčovna plotů a správa stavebního dvora Palmovka. Jeho
nový vedoucí Miloslav Novotný konstatuje: „Zámečníky
divize 1 jsem sám řídil téměř dvacet let. Svému mladšímu
kolegovi Martinovi teď ještě pomáhám, aby se jako zkušený praktik rychle zorientoval i v obchodních otázkách.
Chceme totiž svoji profesi v Metrostavu udržet i nadále.“
Stěhování se oproti plánům zpozdilo. Co je příčinou?
Asi každý uhodne, že hlavně červnová povodeň. Poničila
obě podzemní podlaží i přízemí a škody byly větší, než bylo na první pohled patrné. Kromě strojního vybavení voda
poškodila i sádrokartonové konstrukce a pokřivila trubní
rozvody i vzduchotechniku. A tak tým Ing. Přemysla Duška z divize 6, který stavbu řídí, musel nejen zajistit úklid
a sušení všech prostor, ale také znovu objednávat zničené
zařízení. Jen výroba trafostanice přitom trvá 6–8 týdnů.
V posunutých termínech pak subdodavatelé neměli vždy
vyčleněnou kapacitu, vysychání betonu se oddálilo do období, kdy trvá déle, atd. a čas běžel. Spolu s obnovou poničených částí se prováděly i změny projektu a opatření,
která by měla minimalizovat škody a zajistit nepřerušený
provoz objektu, pokud by se podobná událost opakovala.
Kdy se tedy zaměstnanci Metrostavu začnou stěhovat?
Dílčí kolaudace PPII už probíhají, hlavní se chystá na konec října. Management chce, aby zaměstnanci přišli do
příjemného prostředí bez vad a nedodělků, proto se stěhování posunulo do intervalu od konce listopadu do ledna
a právě konzultujeme s divizemi, zda je pro ně výhodnější
přesun koncem starého, nebo začátkem nového roku.
Současně se stavbou zvažujeme i všechny reálné termíny
pro dokončení a vyčištění objektu. Aktualizovaný harmonogram stěhování najdete na www.sejdemesevparku.cz.
Je to jediná akce související se stěhováním?
Součástí projektu PPII byla i výstavba archivu v areálu
SDHP, do kterého se všechny dokumenty sestěhují už
v listopadu. Od té doby začne naplno fungovat i nový program pro archivaci a registrování spisových materiálů, na
kterém se hlavně podílel Ing. Dušan Pokorný ze Subterry.
Překvapila vás něčím práce na projektu PPII?
I když jsem měla zkušenosti s centralizací banky či pojišťovny, projekt Palmovka Park II je o mnoho složitější. Nevytváří totiž neosobní budovu, kde se lidé musí přizpůsobit pracovišti, ale objekt, kde se pracoviště přizpůsobuje
jednotlivým divizím či útvarům. Vedení společnosti totiž
chce, aby se zaměstnanci v PPII cítili dobře. Je to určitý
benefit, projev úcty k lidem, kteří jsou firmě věrní často
po mnoho let. Proto jsme se v maximální možné míře
snažili vyhovět individuálním požadavkům na úpravy, a to
i tehdy, když přicházely až v průběhu stavby. Probíhala náročná jednání, často mnohakolová. V konečném důsledku
se mi zdá, že jsme místo jednoho domu řešili výstavbu
snad patnácti. I zdánlivě jednoduché zrušení příčky totiž
s sebou přinášelo změny v elektrorozvodech včetně umístění vypínačů, ve vzduchotechnice, topení, v podhledech...
Vaše činnost na projektu s přestěhováním skončí?
Zdaleka ne, uzavře se až s uplynutím reklamační lhůty.
I když spousta lidí přistupovala k řešení projektu v dobré
víře a s nejlepším vědomím i svědomím, teprve provoz
v PPII ukáže, kde budou zapotřebí změny či doladění.
Nalezení rytmu práce v novém prostředí se ale musí nechat čas a k požadavkům na úpravy je dobré přikročit až
později. Někdy totiž lidé při novém způsobu práce najdou
rezervy, s nimiž na starém pracovišti nepočítali.
Přešla jste do Metrostavu Facility. Mohla byste jej na
závěr představit?
Je dceřinou společností Metrostavu Development a zabývá se správou a hospodařením s nemovitostmi, které patří
firmám ze Skupiny Metrostav. Má přes 45 zaměstnanců,
kteří v ní tuto činnost dřív vykonávali. Procesy správy teď
optimalizujeme, vytváříme nový systém práce a hledáme
možnosti, jak bychom mohli synergii Skupiny využít
v budoucnosti i pro poskytování služeb externím firmám.
A co úsměv, se kterým jste končila minulý rozhovor?
Snad zůstal. Myslím, že jsme se všichni hodně naučili. Jak
to ostatně mezi lidmi chodí – spolupráce s mnohými sice
byla skvělá, někdy ale skřípala. I toho si však vážím, protože to znamená, že nám všem na výsledku práce záleží.