Metrostav

Strana 3

Protipovodňová opatření jsou po stále častějších po-

vodních velmi diskutovaným tématem. Někde bohužel

zůstane jen u řečí, jinde mají obyvatelé víc štěstí

apodél řeky vyrostou nejrůznější stěny, hráze či kon-

strukce pro mobilní hrazení. Klidnější spánek při stou-

pající vodě vLabi budou mít třeba obyvatelé dvou částí

Poděbrad. Protipovodňová opatření (foto č.1) tu vzáří

dokončil tým Ing.Petra Brože zdivize 6.

Nové zídky ahrázky vyrostly vPoděbradech vlokalitě

Kostelní předměstí – na pravém břehu Labe v blízkosti

plavební komory nad jezem – a v Polabci, samostatné

osadě nalevém břehu řeky pod jezem. Stavbu namístě

řídil Ing.Přemysl Socha zdivize 6, zemní práce provedla

divize 4 aspeciální zakládání firma Zakládání staveb.

Složitější byla výstavba v lokalitě Polabec, protože

část hrázky se tu stavěla nalesním pozemku, který byl

částečně podmáčený. Podle geologa by kesnížení hladiny

podzemní vody nepomohlo ani vybudování odvodňova-

cích studní, proto zde stavbaři museli odstranit veškerou

dřevní hmotu azlomového kamene nasypat základ pro

provedení tryskové injektáže. „Liniová stavba tu navíc

obepínala nebo protínala mnoho soukromých pozemků,

asoučástí díla proto bylo izvyšování podezdívek někte-

rých plotů, takže jsme museli řešit spoustu požadavků

dotčených osob,“ vzpomíná Ing.Brož.

V Kostelním předměstí byla situace jednodušší, zde

stačilo vybudovat pouze betonové zídky, které budou

nanábřeží vpřípadě potřeby doplněny mobilním hraze-

ním. Část vody by měla zachytit izemní hráz vmístním

parku, najejíž koruně vznikla stezka pro pěší.

Co však stavbaře doznačné míry potrápilo, byly roz-

mary počasí. Letošní červnové povodně sice téměř žádné

škody nezpůsobily, nicméně deštivé počasí přivodilo jiný

problém. „Vrovinaté krajině Polabí existují vterénu místní

deprese, vekterých vznikla zdešťové vody jezera, ata za-

plavila části staveniště. Dlouho jsme se jich nemohli zba-

vit, čerpat bychom museli zavysokých nákladů navzdá-

lenost několika set metrů,“ vzpomíná Ing. Brož. „Navíc

letošní zima byla dlouhá a první polovina roku deštivá.

Léto bylo naštěstí suché astavba vtomto období velmi

poskočila, ale lidé, zejména dělníci, si v35 °C bohužel užili

své. Azáří? Když jsme potřebovali dokončovat betonové

konstrukce afinalizovat terénní úpravy, zase přišly deště.“

Stavba však skončila včas, atak už se lidé vPoděbradech

nemusí rozvodněného Labe tolik obávat. Nová protipo-

vodňová opatření (foto č. 2) by je měla ochránit před

stoletou vodou srezervou asi 30centimetrů.

Martina Vampulová, foto Josef Husák

ZPRAVODAJSTVÍ ZDIVIZÍ

strana 3

Poděbrady jsou chráněné před stoletou vodou

Cestující mezi Nýrskem a Špičákem na Šumavě mu-

sí v těchto dnech místo železnice použít jiný způsob

dopravy. Od 9. září do 7. listopadu je na zdejší trati

výluka, během které pracovníci divize 5 musí stihnout

většinu prací narekonstrukci mostu uDešenic.

Během dvou měsíců tu musí divize 5 nejen vyměnit

celou ocelovou konstrukci mostu (foto č. 2), ale také pro-

vést betonáž spřažené desky aříms, odvodnění, izolace

azpevnit spodní kamennou stavbu mostu. Přitom sanace

základu rozhodně nepatří kjednoduchým – velikost atvar

opěr tuto stavbu spíše řadí ktěm výjimečným. Stavbaři

také kompletně vyměňují železniční svršek této jednoko-

lejné trati v celkové délce 236 metrů a upravují vedení

dálkového kabelu.

Samotný most měří 67 metrů, široký je pět apůl metru

anad místním bezejmenným potokem se klene vevýšce

22 metrů. Mostní konstrukce tu sloužila více než 130 let,

a i když byla v průběhu let částečně upravována, sou-

časným nárokům železniční dopravy již nevyhovuje. „Je

to první železniční stavba našeho projektového týmu,“

připomíná vedoucí projektu Ing.Petr Hanzal. „Doposud

jsme se specializovali především nasilniční komunikace,

ale chceme se co nejlépe zapsat ivtomto oboru.“

Nacelou akci měli stavbaři osm měsíců, srekonstruk-

cí začali vbřeznu 2013. Většinu doby věnovali přípravě pro

hlavní práce tak, aby vše klaplo avýluka, vekteré je nut-

no zvládnout plných 95 procent prací, byla co nejkratší.

„Celá akce byla velmi náročná nakoordinaci,“ zdůrazňuje

Ing. Hanzal. „Většinu prací se snažíme dělat vlastními

silami, pouze sdovozem materiálu asbedněním nám po-

máhali kolegové zdivize 4. Vjednu chvíli jsme však museli

vzhledem k časovému presu požádat o pomoc i divizní

tuneláře,“ vzpomíná Ing.Hanzal avysvětluje: „Měli jsme

totiž problémy sdemontáží kamenných úložných prahů.

Největší znich měly skoro tři tuny abyly vzájemně spoje-

né cementovou zálivkou. Kolegové nám ochotně pomohli

akameny uvolnili pomocí expanzního rozpojování.“

Rekonstrukce mostu budí velký zájem obyvatel blíz-

kých Dešenic, kteří postup prací pozorně sledují. Naod-

straňování staré konstrukce (foto č. 1) se bylo podle

slov starosty podívat více občanů než na místní pouti.

Po rekonstruovaném mostě, který se nachází necelých

osm kilometrů odhranic sNěmeckem, se první cestující

svezou již koncem listopadu tohoto roku.

–jar–, foto Josef Husák aPetr Hanzal

Rekonstrukce železničního mostu uDešenic

Historický Petrin během roku omládne

Výukové a výzkumné centrum vHradci Králové

Přesně půl roku zbývá do dokončení největší stavby

poslední doby v Hradci Králové – nového Výukového

a výzkumného centra, jež je zároveň i jednou z nej-

větších investic Univerzity Karlovy mimo Prahu. Vzni-

ká v těsném sousedství hradecké fakultní nemocnice

abude konkrétně sloužit lékařské afarmaceutické fa-

kultě východočeské pobočky UK. Odloňského září jej

buduje sdružení Metrostavu afirmy Chládek & Tintěra,

jež vede tým Ing.Petra Kostomlatského zdivize 9.

Vpětipodlažní budově, která nabídne 7000 m² ploch,

budou učebny, výzkumné laboratoře, sklady, archivy, kan-

celáře adalší zázemí pro mediky alékárníky. Studenti zde

najdou ivelkou posluchárnu pro 300 lidí. Součástí projek-

tu jsou taképarkovací místa apříjezdová komunikace.

Budova má tvar kříže, složeného z jednoho objem-

nějšího a jednoho menšího traktu (foto č. 1). Stavbaři

již dokončili její monolitickou kostru s nosnými železo-

betonovými stěnami, opláštění asádrokartonové příčky.

Momentálně zasklívají atrium azateplují iobkládají fasádu

(foto č. 2), která je uvětšího traktu horizontálně členěná

spásovým uspořádáním oken spředsazenými hliníkový-

mi lamelami. Umenší části jsou předsazené slunolamy.

Kdokončení jim ještě zbývá vzduchotechnika, chlazení,

elektroinstalace, betonování podlah a veškerá řemesla.

„Monolity jsou dílem divize 6, venkovní elektro a trafo

udělali pracovníci divize 4 aSubterry,“ popisuje podíl jed-

notlivých týmů Ing.Kostomlatský adodává: „Nastavbě

je originální její založení veslepém rameni Labe. Kvůli vy-

soké hladině spodní vody jsme použili vodonepropustné

konstrukce, apodzemní podlaží budovy tak vytvořila bílá

vana podepřená hlubinnými pilotami.“

Vybudování centra z85 % financuje EU, zbytek je hra-

zen ze státního rozpočtu ČR. Jeho stavba skončí vdubnu

2014, pro výuku začne sloužit vzáří téhož roku. V budouc-

nosti by se mělo stát základem moderního univerzitního

kampusu, kde bude probíhat i biomedicínský výzkum

související s provozem obou zdejších fakult UK.

–jar–, foto Josef Husák

Trať mezi Železnou Rudou aPlzní, nakteré se most

uDešenic nachází, postavila společnost Dráhy

plzeňsko-březenské původně pro vývoz uhlí ze

severních Čech doBavorska. Úsek Plzeň–Nýrsko byl

zprovozněn 20. září 1876, zbývající trať doŽelezné

Rudy, která je vnáročnějším terénu, pak orok později.

Zadva měsíce byla spojena i sBavorskou východní

dráhou. Stavitelé železnice museli šumavský masiv

prorazit několika tunely. Nejdelší znich – který je

dodnes inejdelším tunelem vČeské republice – vede

odzastávky Brčálník až naŠpičák aměří 1747 m. Více

než tisíc dělníků ho stavělo téměř čtyři roky.

1 2

Kulturní památka Petrin v Bruntále, která byla roku

1926 postavena pro chlapecký seminář a dnes zde

sídlí základní škola, projde během 13 měsíců rozsáh-

lou rekonstrukcí. Dosud čistě školní budova se díky ní

změní v bezbariérově přístupné víceúčelové centrum

vzdělávání avolného času.

Rekonstrukci Petrinu má nastarosti tým Ing.Michala

Osičky zdivize 1, který by měl dokonce srpna příštího ro-

ku kompletně opravit nejen historickou fasádu avyměnit

okna, ale provést isanaci celé budovy. „Budeme muset

provést injektáž zdiva, sanační omítky idrenážní potrubí

poobvodu objektu,“ vypočítává vedoucí projektu. Kromě

toho jeho tým odvětrá soklové zdivo, vymění vnitřní insta-

lace ipodlahy apostaví nový výtah, nakterý zbude místo

díky částečné změně vnitřních dispozic.

Zatímco od založení v roce 1926 sloužila budova

skrátkými přestávkami jako školské zařízení, její účel se

porekonstrukci částečně změní. Základní škola vní sice

zůstane, ale dorekonstruovaného objektu přesídlí navíc

středisko volného času a městská knihovna s čítárnou

aposluchárnou. Vpřízemí vznikne společná recepce aex-

pozice zaměřená naškolství. Jeho další prostory využije

kromě knihovny také mateřinka. V prvním patře bude

středisko volného času, základní škola zabere další dvě.

Vsuterénu by měla sídlit stanice mladých přírodovědců.

Rekonstrukci provádí tým Ing. Osičky za provozu

základní školy, což si vyžádalo striktní oddělení jejích

prostor odstavby. To ssebou přineslo nutnost řešit ipro-

blémy spojené spožadavky zachovat funkčnost některých

rozvodů instalací a současně zahájit práce na nových.

„Velikou překážkou je ičasové omezení, protože hlučné

práce nesmíme v pracovní dny provádět vdobě výuky,

tedy od8. do14. hodiny,“ připomíná Ing.Osička. Stavbaři

se museli přizpůsobit ipožadavkům hasičů – vpřípadě

mimořádné události by totiž řízená evakuace žáků probí-

hala poúnikových cestách ipřes prostor stavby.

A to není vše. Nastavební tým pečlivě dohlížejí pa-

mátkáři. Veškeré zabudované materiály snimi musí sdo-

statečným předstihem projednávat aschvalovat. „Sod-

borníky konzultujeme ifinální uskladnění nebo opětovné

zabudování či likvidaci demontovaných prvků, jako jsou

okna, dveře, zařizovací předměty, otopná tělesa či vnitřní

vybavení. Část kastlových oken avnitřních dveří necháme

repasovat aznovu použijeme,“ říká Ing.Osička.

Zatímco vsoučasné době jsou vplném proudu sanace

apráce vinteriéru, jakmile to počasí najaře příštího roku

dovolí, čeká nadivizi 1 oprava fasády (na obrázku pohled

ze severu). Ta by měla trvat až dokonce srpna, kdy se

dorekonstruované budovy přesunou její noví uživatelé.

Martina Vampulová, projekt Ateliér DHP

Metrostav a.s. - noviny