strana 3
zpr a v o d a j s t v í z d i v iz í
1
Poděbrady jsou chráněné před stoletou vodou
Protipovodňová opatření jsou po stále častějších povodních velmi diskutovaným tématem. Někde bohužel
zůstane jen u řečí, jinde mají obyvatelé víc štěstí
a podél řeky vyrostou nejrůznější stěny, hráze či konstrukce pro mobilní hrazení. Klidnější spánek při stoupající vodě v Labi budou mít třeba obyvatelé dvou částí
Poděbrad. Protipovodňová opatření (foto č. 1) tu v září
dokončil tým Ing. Petra Brože z divize 6.
Nové zídky a hrázky vyrostly v Poděbradech v lokalitě
Kostelní předměstí – na pravém břehu Labe v blízkosti
plavební komory nad jezem – a v Polabci, samostatné
osadě na levém břehu řeky pod jezem. Stavbu na místě
řídil Ing. Přemysl Socha z divize 6, zemní práce provedla
divize 4 a speciální zakládání firma Zakládání staveb.
Složitější byla výstavba v lokalitě Polabec, protože
část hrázky se tu stavěla na lesním pozemku, který byl
částečně podmáčený. Podle geologa by ke snížení hladiny
podzemní vody nepomohlo ani vybudování odvodňova-
2
cích studní, proto zde stavbaři museli odstranit veškerou
dřevní hmotu a z lomového kamene nasypat základ pro
provedení tryskové injektáže. „Liniová stavba tu navíc
obepínala nebo protínala mnoho soukromých pozemků,
a součástí díla proto bylo i zvyšování podezdívek některých plotů, takže jsme museli řešit spoustu požadavků
dotčených osob,“ vzpomíná Ing. Brož.
V Kostelním předměstí byla situace jednodušší, zde
stačilo vybudovat pouze betonové zídky, které budou
na nábřeží v případě potřeby doplněny mobilním hrazením. Část vody by měla zachytit i zemní hráz v místním
parku, na jejíž koruně vznikla stezka pro pěší.
Co však stavbaře do značné míry potrápilo, byly rozmary počasí. Letošní červnové povodně sice téměř žádné
škody nezpůsobily, nicméně deštivé počasí přivodilo jiný
problém. „V rovinaté krajině Polabí existují v terénu místní
deprese, ve kterých vznikla z dešťové vody jezera, a ta zaplavila části staveniště. Dlouho jsme se jich nemohli zbavit, čerpat bychom museli za vysokých nákladů na vzdálenost několika set metrů,“ vzpomíná Ing. Brož. „Navíc
letošní zima byla dlouhá a první polovina roku deštivá.
Léto bylo naštěstí suché a stavba v tomto období velmi
poskočila, ale lidé, zejména dělníci, si v 35 °C bohužel užili
své. A září? Když jsme potřebovali dokončovat betonové
konstrukce a finalizovat terénní úpravy, zase přišly deště.“
Stavba však skončila včas, a tak už se lidé v Poděbradech
nemusí rozvodněného Labe tolik obávat. Nová protipovodňová opatření (foto č. 2) by je měla ochránit před
stoletou vodou s rezervou asi 30 centimetrů.
Martina Vampulová, foto Josef Husák
Výukové a výzkumné centrum v Hradci Králové
Přesně půl roku zbývá do dokončení největší stavby
poslední doby v Hradci Králové – nového Výukového
a výzkumného centra, jež je zároveň i jednou z největších investic Univerzity Karlovy mimo Prahu. Vzniká v těsném sousedství hradecké fakultní nemocnice
a bude konkrétně sloužit lékařské a farmaceutické fakultě východočeské pobočky UK. Od loňského září jej
buduje sdružení Metrostavu a firmy Chládek & Tintěra,
jež vede tým Ing. Petra Kostomlatského z divize 9.
V pětipodlažní budově, která nabídne 7000 m² ploch,
budou učebny, výzkumné laboratoře, sklady, archivy, kanceláře a další zázemí pro mediky a lékárníky. Studenti zde
najdou i velkou posluchárnu pro 300 lidí. Součástí projektu jsou také parkovací místa a příjezdová komunikace.
Budova má tvar kříže, složeného z jednoho objemnějšího a jednoho menšího traktu (foto č. 1). Stavbaři
již dokončili její monolitickou kostru s nosnými železobetonovými stěnami, opláštění a sádrokartonové příčky.
Momentálně zasklívají atrium a zateplují i obkládají fasádu
1
(foto č. 2), která je u většího traktu horizontálně členěná
s pásovým uspořádáním oken s předsazenými hliníkovými lamelami. U menší části jsou předsazené slunolamy.
K dokončení jim ještě zbývá vzduchotechnika, chlazení,
elektroinstalace, betonování podlah a veškerá řemesla.
„Monolity jsou dílem divize 6, venkovní elektro a trafo
udělali pracovníci divize 4 a Subterry,“ popisuje podíl jednotlivých týmů Ing. Kostomlatský a dodává: „Na stavbě
je originální její založení ve slepém rameni Labe. Kvůli vysoké hladině spodní vody jsme použili vodonepropustné
konstrukce, a podzemní podlaží budovy tak vytvořila bílá
vana podepřená hlubinnými pilotami.“
Vybudování centra z 85 % financuje EU, zbytek je hrazen ze státního rozpočtu ČR. Jeho stavba skončí v dubnu
2014, pro výuku začne sloužit v září téhož roku. V budoucnosti by se mělo stát základem moderního univerzitního
kampusu, kde bude probíhat i biomedicínský výzkum
související s provozem obou zdejších fakult UK.
Rekonstrukce železničního mostu u Dešenic
Cestující mezi Nýrskem a Špičákem na Šumavě musí v těchto dnech místo železnice použít jiný způsob
dopravy. Od 9. září do 7. listopadu je na zdejší trati
výluka, během které pracovníci divize 5 musí stihnout
většinu prací na rekonstrukci mostu u Dešenic.
Během dvou měsíců tu musí divize 5 nejen vyměnit
celou ocelovou konstrukci mostu (foto č. 2), ale také provést betonáž spřažené desky a říms, odvodnění, izolace
a zpevnit spodní kamennou stavbu mostu. Přitom sanace
základu rozhodně nepatří k jednoduchým – velikost a tvar
opěr tuto stavbu spíše řadí k těm výjimečným. Stavbaři
také kompletně vyměňují železniční svršek této jednokolejné trati v celkové délce 236 metrů a upravují vedení
dálkového kabelu.
Samotný most měří 67 metrů, široký je pět a půl metru
a nad místním bezejmenným potokem se klene ve výšce
22 metrů. Mostní konstrukce tu sloužila více než 130 let,
a i když byla v průběhu let částečně upravována, současným nárokům železniční dopravy již nevyhovuje. „Je
to první železniční stavba našeho projektového týmu,“
připomíná vedoucí projektu Ing. Petr Hanzal. „Doposud
jsme se specializovali především na silniční komunikace,
ale chceme se co nejlépe zapsat i v tomto oboru.“
Na celou akci měli stavbaři osm měsíců, s rekonstrukcí začali v březnu 2013. Většinu doby věnovali přípravě pro
hlavní práce tak, aby vše klaplo a výluka, ve které je nutno zvládnout plných 95 procent prací, byla co nejkratší.
„Celá akce byla velmi náročná na koordinaci,“ zdůrazňuje
Ing. Hanzal. „Většinu prací se snažíme dělat vlastními
silami, pouze s dovozem materiálu a s bedněním nám po-
1
máhali kolegové z divize 4. V jednu chvíli jsme však museli
vzhledem k časovému presu požádat o pomoc i divizní
tuneláře,“ vzpomíná Ing. Hanzal a vysvětluje: „Měli jsme
totiž problémy s demontáží kamenných úložných prahů.
Největší z nich měly skoro tři tuny a byly vzájemně spojené cementovou zálivkou. Kolegové nám ochotně pomohli
a kameny uvolnili pomocí expanzního rozpojování.“
Rekonstrukce mostu budí velký zájem obyvatel blízkých Dešenic, kteří postup prací pozorně sledují. Na odstraňování staré konstrukce (foto č. 1) se bylo podle
slov starosty podívat více občanů než na místní pouti.
Po rekonstruovaném mostě, který se nachází necelých
osm kilometrů od hranic s Německem, se první cestující
svezou již koncem listopadu tohoto roku.
–jar–, foto Josef Husák a Petr Hanzal
Trať mezi Železnou Rudou a Plzní, na které se most
u Dešenic nachází, postavila společnost Dráhy
plzeňsko-březenské původně pro vývoz uhlí ze
severních Čech do Bavorska. Úsek Plzeň–Nýrsko byl
zprovozněn 20. září 1876, zbývající trať do Železné
Rudy, která je v náročnějším terénu, pak o rok později.
Za dva měsíce byla spojena i s Bavorskou východní
dráhou. Stavitelé železnice museli šumavský masiv
prorazit několika tunely. Nejdelší z nich – který je
dodnes i nejdelším tunelem v České republice – vede
od zastávky Brčálník až na Špičák a měří 1747 m. Více
než tisíc dělníků ho stavělo téměř čtyři roky.
2
Historický Petrin během roku omládne
Kulturní památka Petrin v Bruntále, která byla roku
1926 postavena pro chlapecký seminář a dnes zde
sídlí základní škola, projde během 13 měsíců rozsáhlou rekonstrukcí. Dosud čistě školní budova se díky ní
změní v bezbariérově přístupné víceúčelové centrum
vzdělávání a volného času.
Rekonstrukci Petrinu má na starosti tým Ing. Michala
Osičky z divize 1, který by měl do konce srpna příštího roku kompletně opravit nejen historickou fasádu a vyměnit
okna, ale provést i sanaci celé budovy. „Budeme muset
provést injektáž zdiva, sanační omítky i drenážní potrubí
po obvodu objektu,“ vypočítává vedoucí projektu. Kromě
toho jeho tým odvětrá soklové zdivo, vymění vnitřní instalace i podlahy a postaví nový výtah, na který zbude místo
díky částečné změně vnitřních dispozic.
Rekonstrukci provádí tým Ing. Osičky za provozu
základní školy, což si vyžádalo striktní oddělení jejích
prostor od stavby. To s sebou přineslo nutnost řešit i problémy spojené s požadavky zachovat funkčnost některých
rozvodů instalací a současně zahájit práce na nových.
„Velikou překážkou je i časové omezení, protože hlučné
práce nesmíme v pracovní dny provádět v době výuky,
tedy od 8. do 14. hodiny,“ připomíná Ing. Osička. Stavbaři
se museli přizpůsobit i požadavkům hasičů – v případě
mimořádné události by totiž řízená evakuace žáků probíhala po únikových cestách i přes prostor stavby.
A to není vše. Na stavební tým pečlivě dohlížejí památkáři. Veškeré zabudované materiály s nimi musí s dostatečným předstihem projednávat a schvalovat. „S odborníky konzultujeme i finální uskladnění nebo opětovné
Zatímco od založení v roce 1926 sloužila budova
s krátkými přestávkami jako školské zařízení, její účel se
po rekonstrukci částečně změní. Základní škola v ní sice
zůstane, ale do rekonstruovaného objektu přesídlí navíc
středisko volného času a městská knihovna s čítárnou
a posluchárnou. V přízemí vznikne společná recepce a expozice zaměřená na školství. Jeho další prostory využije
kromě knihovny také mateřinka. V prvním patře bude
středisko volného času, základní škola zabere další dvě.
V suterénu by měla sídlit stanice mladých přírodovědců.
zabudování či likvidaci demontovaných prvků, jako jsou
okna, dveře, zařizovací předměty, otopná tělesa či vnitřní
vybavení. Část kastlových oken a vnitřních dveří necháme
repasovat a znovu použijeme,“ říká Ing. Osička.
Zatímco v současné době jsou v plném proudu sanace
a práce v interiéru, jakmile to počasí na jaře příštího roku
dovolí, čeká na divizi 1 oprava fasády (na obrázku pohled
ze severu). Ta by měla trvat až do konce srpna, kdy se
do rekonstruované budovy přesunou její noví uživatelé.
–jar–, foto Josef Husák
2
Martina Vampulová, projekt Ateliér DHP