strana 2
Spokojený investor
PTÁME SE
Ve čtvrtek 18. září byla slavnostně otevřena největší
mléčná farma v České republice. V Uhelné Příbrami ji
vybudoval tým Tomáše Novotného z divize 8 a navázal
tak na svou předchozí tamější zakázku – demolici původního kravína a výstavbu nové bioplynové stanice.
Otevření farmy vyvolalo velkou pozornost nejen proto, že patří do koncernu Agrofert, jehož majitelem je
současný ministr financí Andrej Babiš. Velkokapacitní
kravín zaujal odborníky zejména tím, že je postaven podle
nejmodernějších trendů a věnuje maximální pozornost
podmínkám života zvířat a jejich pohodě. Farma zahrnuje
stáje s lehacími boxy (foto č. 1 a 2) pro až 1240 dojnic,
porodnu, dojírnu (foto č. 3 a 4) a další funkční objekty.
Bioplynovou stanici (foto č. 5) postavil tým divize 8
v předstihu a už dnes zpracovává kejdu z dostavěných
stájí (foto č. 6). Představitelé z vedení Metrostavu v čele
s jeho generálním ředitelem se při otevření farmy na místě
přesvědčili, že investor je s prací společnosti spokojen.
Ing. Stanislava Červeného,
vedoucího projektu z divize 3
Za více než dvacet let, po které Ing. Červený pracuje
v divizi 3, se jeho jméno objevilo ve firemních novinách
už mnohokrát – v souvislosti se stavbami, na nichž působil, i s koníčky, kterými stále dělá radost nejen sobě.
1
BeMo se podílí na projektu Crossrail v Londýně
1
2
3
4
5
6
Metrostav_18_2014.indd 2
V srdci Londýna (foto č. 1) vzniká největší současný
infrastrukturní projekt v Evropě. Nové, 118 km dlouhé
železniční spojení nazvané Crossrail (CRL) povede
napříč více než osmimilionovou britskou metropolí
ve směru východ–západ a na jeho výstavbě se účastní
i dceřiná společnost Metrostavu firma BeMo Tunneling
(BeMo). Dílo v ceně 16 miliard liber (asi 19 miliard eur)
má být dokončeno v roce 2018.
Čtyřčlenné sdružení BBMV, do kterého firma BeMo
patří, investor pověřil vybudováním obou podzemních
stanic na trase CRL – Whitechapel a Liverpool Street.
Do letošního srpna už stavbaři v londýnském jílu vyrubali
asi 3000 běžných metrů tunelů s nejrůznějšími profily.
Při jejich stavbě úspěšně využili technologii ražeb LaserShell™ s ukloněnou a vyklenutou čelbou a patentovaný
měřičský systém TunnelBeamer™, které v roce 2001
pracovníci BeMo vyvinuli společně s odborníky z britské
společnosti Morgan Est pro výstavbu londýnského metra. Tunely CRL tak mají v prostoru opěry a klenby pouze
jednoplášťové vodotěsné ostění z několika vrstev stříkaného drátkobetonu bez ocelových sítí či příhradových
rámů. Izolaci tunelů v oblasti dna tvoří fólie mezi vnějším
a vnitřním pláštěm. Geometrii výrubu i následného ostění
geodeti v reálném čase bezdotykově kontrolovali pomocí
zařízení TunnelBeamer™ s laserovým dálkoměrem.
Od letošního září začalo sdružení BBMV v londýnském
jílu razit další tunel pro CRL – opět metodou NRTM, ale
dovrchně pod úhlem 30 stupňů. Aby bylo možné zvládnout tuto technickou výzvu a zároveň dodržet vysoké
požadavky na bezpečnost práce, využívá k tomu mechanizovaný razicí stroj – Uphill Excavator (foto č. 2).
Vznikl díky spolupráci specialistů ze strojně-technického
oddělení a technické kanceláře firmy BeMo v Innsbrucku
s německým výrobcem GTA. Skládá se ze základního
stroje, zavěšeného a pohybujícího se na dvou horních
kolejnicích, a z bagru a manipulátoru na stříkaný beton,
které je možné střídavě používat pro ražbu a výrobu ostění. Zavěšením stroje na klenbu tunelu se omezuje pohyb
osob a strojů na jeho dně, kam může nebezpečně padat
materiál. BeMo spolu s partnery ve sdružení ukončí tunelářské práce při projektu Crossrail v roce 2016. Zdařbůh!
L eo F alk ner, Rober t Do s t ál, f o t o B eM o
2
Pracovníci firmy PRAGIS vytvořili obří krystal
Na pražských Vinohradech vyrostla hrubá konstrukce
kancelářské budovy Millenium Crystal. Její tvar nepravidelného krystalu vymodelovaly nosné železobetonové prvky spřažené v posledních patrech s ocelovými
profily. Povrch už má téměř z poloviny obalen obvodovým pláštěm, který šachovnicově střídá prosklené
plochy oken s modrostříbrným hliníkovým plechem
desek Alucobond. Nová dominanta Prahy 3 nabude
svou definitivní vnější podobu v dubnu příštího roku.
„Stavba se rozběhla v červnu 2013,“ vzpomíná Josef
Majer z divize 9, jehož tým projekt řídí, a pokračuje: „Naše
staveniště u Vinohradské třídy snad na centimetr kopíruje půdorys budovaného objektu, proto se už od začátku
potýkáme s nedostatkem prostoru a skladovacích ploch.
Složité bylo už dotěžení stavební jámy na úroveň asi 16 m
pod terén. V polovině její plochy jsme totiž oproti předpokladům zastihli skálu nejvyšší tvrdosti, kterou jsme kvůli
okolní zástavbě nemohli odstřelovat, jen ubrušovat. Divize 4 ale zemní práce úspěšně dokončila. Spolupracovala
přitom s firmou PRAGIS, jejíž pracovníci jámu zapažili
a pokračovali v betonáži nosné kostry objektu.“
Základová deska se zesíleným armováním, které vyřešilo rozdílnou únosnost podloží, vytvořila s obvodovými
stěnami čtyř suterénů vodotěsnou bílou vanu. Betonáři
ale museli výztuž daleko víc provařovat, než bývá obvyklé. Jen pár metrů od budovy totiž vede tramvajová trať
a provoz na ní vytváří v okolní zemině bludné proudy.
Pokud by objekt nebyl ochráněn navíc i speciální zemnicí
soustavou, docházelo by v něm až k desetkrát rychlejší
korozi ocelových prvků, než je obvyklé.
Průběh stavby ovlivnila také změna architekta a na
dílo dnes podle přání investora dohlížejí tvůrci ze studia
CASUA. „Po dohodě se zadavatelem jsme žádali stavební
úřad i o změnu stavby před jejím dokončením. Získat k ní
souhlas nebylo snadné, protože Crystal roste v městské
památkové zóně Vinohrad,“ pokračuje Josef Majer.
Dnes má budova hotovou hrubou konstrukci všech
čtrnácti ustupujících nadzemních podlaží (foto), na která
už montéři pomocí letmé montáže bezespárově zavěsili
přes 40 % plochy lehkého strukturálního obvodového
pláště. Čtyři podzemní podlaží jsou téměř dokončena
včetně technologií a v patrech montují řemeslníci hrubé
rozvody instalací. „Stavba musí podle smlouvy projít kolaudací příští rok v dubnu. Budujeme ji do stavu zvaného
Shell&Core, což je zkolaudovatelné dílo, které čeká na fit-outy nájemců, tedy provedení úprav prostoru podle přání
konkrétních uživatelů,“ uzavírá vedoucí projektu popis díla, jehož stavba zatím běží přesně podle harmonogramu.
Po ukončení velké zakázky pro LEGO Production
v Kladně dnes souběžně řídíte dva významné pražské
projekty. Jak dalece je to náročné?
Stavby naštěstí budujeme nedaleko od sebe a blízko sídla
Metrostavu, takže oproti jiným kolegům, kteří na tom
jsou podobně, neztrácím tolik času přejížděním. Když
ale obě díla sečtu – stavbu Nové Palmovky i centrálního
dispečinku SŽDC na Balabence – dostávám se objemem
prací i financemi dokonce nad celý kladenský projekt.
Tam jsem ke konci vedl asi čtyřicetičlenný tým techniků,
největší, v jakém jsem kdy působil. Tehdejší prohloubení
manažerských dovedností se mi teď bude hodit, protože
bez ohledu na velikost je řízení více zakázek najednou
náročnější než práce na jedné, byť veliké akci.
Novou Palmovku stavíte pro Metrostav Development.
Je to jednodušší než pracovat pro cizího investora?
V několika ohledech. Třeba tím, že kolegové znají systém
řízení v naší firmě a máme i obdobné vnitropodnikové
předpisy. Nová Palmovka je ale jako celek velmi náročný
projekt. Pracovníci z Metrostavu Development při něm
nejprve ve spolupráci s AP atelierem Ing. arch. Josefa
Pleskota navrhli koncept objektu, ve kterém bude sídlit
radnice Městské části Praha 8 spojená s obchodním centrem, nechali zpracovat další stupně projektové dokumentace, zajistili výstavbu – tu spolu s prováděcí dokumentací
realizujeme my – a ještě musí budovu po vymezenou
dobu od otevření administrativně i technicky spravovat.
Zástupci radnice se účastní našich jednání a stavbu pozorně sledují. Svou roli hraje i kritika veřejnosti. Z tohoto
pohledu je toto dílo o dost složitější než jiné.
Co už máte na Nové Palmovce hotové?
Právě jsme v předstihu splnili další milník díla, když jsme
dokončili celou železobetonovou desku na úrovni podlahy
1. NP. Bylo to náročné zejména proto, že geologie zastižená na staveništi neodpovídala inženýrsko-geologickému
průzkumu a v celé ploše stavební jámy jsme nečekaně
narazili na pevnou skálu. S divizí 4, která pro nás dělala
zemní práce, jsme dokonce zvažovali nasadit trhaviny.
Nakonec stroje zvládly jámu vytěžit mechanicky a betonáři z divize 6 už mají dnes hotovou celou bílou vanu
a ostatní konstrukce podzemních podlaží – věž radnice
má jedno a obchodní centrum z většiny dvě, v části ale
není vůbec podsklepené. Radnice má navíc vybetonovaná
i čtyři nadzemní podlaží. Celou hrubou stavbu bychom
měli dokončit na jaře 2015.
A jak jste na tom na Balabence?
Tamější centrální dispečink pro řízení provozu je už
druhá zakázka, kterou dělám pro SŽDC – před pár lety
jsem totiž řídil přestavbu budovy jejího generálního ředitelství v Dlážděné ulici. Setkávám se tak s už známými
partnery, což je příjemné. Jinak je to menší a jednodušší
stavba než Nová Palmovka, bude ale náročná v oblasti
provádění slaboproudých a drážních zabezpečovacích
rozvodů a zařízení. Opět jsme se ale setkali s problémy
při zakládání. Pod vrstvou navážky jsme při vrtání pilot
narazili na stejnou, ne-li tvrdší skálu jako na Palmovce.
Zase jsme museli nechat provést dodatečný inženýrsko-geologický průzkum a poté objednali silnější vrtací stroj.
Ani ten ale některé piloty nedovrtal. Teď už máme hotové
železobetonové konstrukce suterénu a zastropené první
z pěti nadzemních podlaží. Hrubou stavbu bychom rádi
zvládli ještě letos, ale to bude hlavně záležet na počasí.
Co je nového ve vaší rock-punkové skupině The pláky
a v Divadle rodu Vejvodů, kde hrajete?
Při vedení dvou staveb naráz mi na ně moc času nezbývá, ale snažím se. V divadle Gong budeme 20. listopadu
po asi čtyřech letech reprízovat hru Járy Cimrmana Dobytí
severního pólu. V té hraju svou nejoblíbenější roli Varla
Frištenského, a tak se už těším. Přijďte se pobavit.
07.10.14 14:14