Strana 2

strana 2

Spokojený investor

PTÁME SE

Ve čtvrtek 18. září byla slavnostně otevřena největší

mléčná farma v České republice. V Uhelné Příbrami ji

vybudoval tým Tomáše Novotného z divize 8 a navázal

tak na svou předchozí tamější zakázku – demolici původního kravína a výstavbu nové bioplynové stanice.

Otevření farmy vyvolalo velkou pozornost nejen proto, že patří do koncernu Agrofert, jehož majitelem je

současný ministr financí Andrej Babiš. Velkokapacitní

kravín zaujal odborníky zejména tím, že je postaven podle

nejmodernějších trendů a věnuje maximální pozornost

podmínkám života zvířat a jejich pohodě. Farma zahrnuje

stáje s lehacími boxy (foto č. 1 a 2) pro až 1240 dojnic,

porodnu, dojírnu (foto č. 3 a 4) a další funkční objekty.

Bioplynovou stanici (foto č. 5) postavil tým divize 8

v předstihu a už dnes zpracovává kejdu z dostavěných

stájí (foto č. 6). Představitelé z vedení Metrostavu v čele

s jeho generálním ředitelem se při otevření farmy na místě

přesvědčili, že investor je s prací společnosti spokojen.

Ing. Stanislava Červeného,

vedoucího projektu z divize 3

Za více než dvacet let, po které Ing. Červený pracuje

v divizi 3, se jeho jméno objevilo ve firemních novinách

už mnohokrát – v souvislosti se stavbami, na nichž působil, i s koníčky, kterými stále dělá radost nejen sobě.

BeMo se podílí na projektu Crossrail v Londýně

Metrostav_18_2014.indd 2

V srdci Londýna (foto č. 1) vzniká největší současný

infrastrukturní projekt v Evropě. Nové, 118 km dlouhé

železniční spojení nazvané Crossrail (CRL) povede

napříč více než osmimilionovou britskou metropolí

ve směru východ–západ a na jeho výstavbě se účastní

i dceřiná společnost Metrostavu firma BeMo Tunneling

(BeMo). Dílo v ceně 16 miliard liber (asi 19 miliard eur)

má být dokončeno v roce 2018.

Čtyřčlenné sdružení BBMV, do kterého firma BeMo

patří, investor pověřil vybudováním obou podzemních

stanic na trase CRL – Whitechapel a Liverpool Street.

Do letošního srpna už stavbaři v londýnském jílu vyrubali

asi 3000 běžných metrů tunelů s nejrůznějšími profily.

Při jejich stavbě úspěšně využili technologii ražeb LaserShell™ s ukloněnou a vyklenutou čelbou a patentovaný

měřičský systém TunnelBeamer™, které v roce 2001

pracovníci BeMo vyvinuli společně s odborníky z britské

společnosti Morgan Est pro výstavbu londýnského metra. Tunely CRL tak mají v prostoru opěry a klenby pouze

jednoplášťové vodotěsné ostění z několika vrstev stříkaného drátkobetonu bez ocelových sítí či příhradových

rámů. Izolaci tunelů v oblasti dna tvoří fólie mezi vnějším

a vnitřním pláštěm. Geometrii výrubu i následného ostění

geodeti v reálném čase bezdotykově kontrolovali pomocí

zařízení TunnelBeamer™ s laserovým dálkoměrem.

Od letošního září začalo sdružení BBMV v londýnském

jílu razit další tunel pro CRL – opět metodou NRTM, ale

dovrchně pod úhlem 30 stupňů. Aby bylo možné zvládnout tuto technickou výzvu a zároveň dodržet vysoké

požadavky na bezpečnost práce, využívá k tomu mechanizovaný razicí stroj – Uphill Excavator (foto č. 2).

Vznikl díky spolupráci specialistů ze strojně-technického

oddělení a technické kanceláře firmy BeMo v Innsbrucku

s německým výrobcem GTA. Skládá se ze základního

stroje, zavěšeného a pohybujícího se na dvou horních

kolejnicích, a z bagru a manipulátoru na stříkaný beton,

které je možné střídavě používat pro ražbu a výrobu ostění. Zavěšením stroje na klenbu tunelu se omezuje pohyb

osob a strojů na jeho dně, kam může nebezpečně padat

materiál. BeMo spolu s partnery ve sdružení ukončí tunelářské práce při projektu Crossrail v roce 2016. Zdařbůh!

L eo F alk ner, Rober t Do s t ál, f o t o B eM o

Pracovníci firmy PRAGIS vytvořili obří krystal

Na pražských Vinohradech vyrostla hrubá konstrukce

kancelářské budovy Millenium Crystal. Její tvar nepravidelného krystalu vymodelovaly nosné železobetonové prvky spřažené v posledních patrech s ocelovými

profily. Povrch už má téměř z poloviny obalen obvodovým pláštěm, který šachovnicově střídá prosklené

plochy oken s modrostříbrným hliníkovým plechem

desek Alucobond. Nová dominanta Prahy 3 nabude

svou definitivní vnější podobu v dubnu příštího roku.

„Stavba se rozběhla v červnu 2013,“ vzpomíná Josef

Majer z divize 9, jehož tým projekt řídí, a pokračuje: „Naše

staveniště u Vinohradské třídy snad na centimetr kopíruje půdorys budovaného objektu, proto se už od začátku

potýkáme s nedostatkem prostoru a skladovacích ploch.

Složité bylo už dotěžení stavební jámy na úroveň asi 16 m

pod terén. V polovině její plochy jsme totiž oproti předpokladům zastihli skálu nejvyšší tvrdosti, kterou jsme kvůli

okolní zástavbě nemohli odstřelovat, jen ubrušovat. Divize 4 ale zemní práce úspěšně dokončila. Spolupracovala

přitom s firmou PRAGIS, jejíž pracovníci jámu zapažili

a pokračovali v betonáži nosné kostry objektu.“

Základová deska se zesíleným armováním, které vyřešilo rozdílnou únosnost podloží, vytvořila s obvodovými

stěnami čtyř suterénů vodotěsnou bílou vanu. Betonáři

ale museli výztuž daleko víc provařovat, než bývá obvyklé. Jen pár metrů od budovy totiž vede tramvajová trať

a provoz na ní vytváří v okolní zemině bludné proudy.

Pokud by objekt nebyl ochráněn navíc i speciální zemnicí

soustavou, docházelo by v něm až k desetkrát rychlejší

korozi ocelových prvků, než je obvyklé.

Průběh stavby ovlivnila také změna architekta a na

dílo dnes podle přání investora dohlížejí tvůrci ze studia

CASUA. „Po dohodě se zadavatelem jsme žádali stavební

úřad i o změnu stavby před jejím dokončením. Získat k ní

souhlas nebylo snadné, protože Crystal roste v městské

památkové zóně Vinohrad,“ pokračuje Josef Majer.

Dnes má budova hotovou hrubou konstrukci všech

čtrnácti ustupujících nadzemních podlaží (foto), na která

už montéři pomocí letmé montáže bezespárově zavěsili

přes 40 % plochy lehkého strukturálního obvodového

pláště. Čtyři podzemní podlaží jsou téměř dokončena

včetně technologií a v patrech montují řemeslníci hrubé

rozvody instalací. „Stavba musí podle smlouvy projít kolaudací příští rok v dubnu. Budujeme ji do stavu zvaného

Shell&Core, což je zkolaudovatelné dílo, které čeká na fit-outy nájemců, tedy provedení úprav prostoru podle přání

konkrétních uživatelů,“ uzavírá vedoucí projektu popis díla, jehož stavba zatím běží přesně podle harmonogramu.

Po ukončení velké zakázky pro LEGO Production

v Kladně dnes souběžně řídíte dva významné pražské

projekty. Jak dalece je to náročné?

Stavby naštěstí budujeme nedaleko od sebe a blízko sídla

Metrostavu, takže oproti jiným kolegům, kteří na tom

jsou podobně, neztrácím tolik času přejížděním. Když

ale obě díla sečtu – stavbu Nové Palmovky i centrálního

dispečinku SŽDC na Balabence – dostávám se objemem

prací i financemi dokonce nad celý kladenský projekt.

Tam jsem ke konci vedl asi čtyřicetičlenný tým techniků,

největší, v jakém jsem kdy působil. Tehdejší prohloubení

manažerských dovedností se mi teď bude hodit, protože

bez ohledu na velikost je řízení více zakázek najednou

náročnější než práce na jedné, byť veliké akci.

Novou Palmovku stavíte pro Metrostav Development.

Je to jednodušší než pracovat pro cizího investora?

V několika ohledech. Třeba tím, že kolegové znají systém

řízení v naší firmě a máme i obdobné vnitropodnikové

předpisy. Nová Palmovka je ale jako celek velmi náročný

projekt. Pracovníci z Metrostavu Development při něm

nejprve ve spolupráci s AP atelierem Ing. arch. Josefa

Pleskota navrhli koncept objektu, ve kterém bude sídlit

radnice Městské části Praha 8 spojená s obchodním centrem, nechali zpracovat další stupně projektové dokumentace, zajistili výstavbu – tu spolu s prováděcí dokumentací

realizujeme my – a ještě musí budovu po vymezenou

dobu od otevření administrativně i technicky spravovat.

Zástupci radnice se účastní našich jednání a stavbu pozorně sledují. Svou roli hraje i kritika veřejnosti. Z tohoto

pohledu je toto dílo o dost složitější než jiné.

Co už máte na Nové Palmovce hotové?

Právě jsme v předstihu splnili další milník díla, když jsme

dokončili celou železobetonovou desku na úrovni podlahy

1. NP. Bylo to náročné zejména proto, že geologie zastižená na staveništi neodpovídala inženýrsko-geologickému

průzkumu a v celé ploše stavební jámy jsme nečekaně

narazili na pevnou skálu. S divizí 4, která pro nás dělala

zemní práce, jsme dokonce zvažovali nasadit trhaviny.

Nakonec stroje zvládly jámu vytěžit mechanicky a betonáři z divize 6 už mají dnes hotovou celou bílou vanu

a ostatní konstrukce podzemních podlaží – věž radnice

má jedno a obchodní centrum z většiny dvě, v části ale

není vůbec podsklepené. Radnice má navíc vybetonovaná

i čtyři nadzemní podlaží. Celou hrubou stavbu bychom

měli dokončit na jaře 2015.

A jak jste na tom na Balabence?

Tamější centrální dispečink pro řízení provozu je už

druhá zakázka, kterou dělám pro SŽDC – před pár lety

jsem totiž řídil přestavbu budovy jejího generálního ředitelství v Dlážděné ulici. Setkávám se tak s už známými

partnery, což je příjemné. Jinak je to menší a jednodušší

stavba než Nová Palmovka, bude ale náročná v oblasti

provádění slaboproudých a drážních zabezpečovacích

rozvodů a zařízení. Opět jsme se ale setkali s problémy

při zakládání. Pod vrstvou navážky jsme při vrtání pilot

narazili na stejnou, ne-li tvrdší skálu jako na Palmovce.

Zase jsme museli nechat provést dodatečný inženýrsko-geologický průzkum a poté objednali silnější vrtací stroj.

Ani ten ale některé piloty nedovrtal. Teď už máme hotové

železobetonové konstrukce suterénu a zastropené první

z pěti nadzemních podlaží. Hrubou stavbu bychom rádi

zvládli ještě letos, ale to bude hlavně záležet na počasí.

Co je nového ve vaší rock-punkové skupině The pláky

a v Divadle rodu Vejvodů, kde hrajete?

Při vedení dvou staveb naráz mi na ně moc času nezbývá, ale snažím se. V divadle Gong budeme 20. listopadu

po asi čtyřech letech reprízovat hru Járy Cimrmana Dobytí

severního pólu. V té hraju svou nejoblíbenější roli Varla

Frištenského, a tak se už těším. Přijďte se pobavit.

07.10.14 14:14