strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
1
Končí oprava dalšího úseku na dálnici D1
Již druhým rokem probíhá rekonstrukce dálnice D1.
Řidiči si už zvykli, že je na ní vždy několik úseků, kde je
nutné povolit nohu z plynu a snížit rychlost na 80 km/h.
A ještě budou muset nějaký ten čas vydržet, neboť její
celková modernizace, na které se podílí i Metrostav, je
naplánována až do roku 2018.
S opravou mezi 226. a 229. km ve směru od Vyškova
do Brna v těchto dnech končí pracovníci divize 4, kteří
kromě výměny povrchu měli na starosti i rekonstrukci
dvou dálničních mostů. Nový kryt bude cementobetonový, pouze asi 700 m na mostních přejezdech bude z asfaltu. V délce 9 km ještě stavbaři vyměňují oboustranná
svodidla ve středním dělicím pásu a v rámci testovacího
projektu provádějí krajnice z geobuněk. Investor ŘSD si tu
totiž chce vyzkoušet efektivnější zpevnění okrajů dálnic.
„Opravovaný úsek je sice krátký, ale stejně krátký je
i termín. Během tří měsíců musíme vybudovat kus dálnice
v parametrech novostavby při splnění všech smluvních
náležitostí, které práce pro ŘSD obnášejí. Zvláštností
stavby je operativní řešení návrhu nové nivelety. Při odkrývání podkladní vrstvy, která je mnohdy ve špatném
stavu, musíme ve spolupráci s projektantem a geodety niveletu optimalizovat a tím maximálně omezit nadspotřebu
2
betonové směsi při dodržení všech normových parametrů
vozovky,“ přibližuje vedoucí projektu Ing. Jiří Karlický.
Stavbaři si musí poradit i s tím, že ve stejné sestavě
pracují na dvou úsecích. V půli září totiž začali D1 opravovat i mezi 215. a 220. km u Rousínova, kde by měli
skončit 14. prosince. Tato druhá akce je z hlediska objemu
výrazně větší. Vyžádá si asi 53 tisíc m² nové cementobetonové vozovky, což je téměř dvakrát víc než u Vyškova.
Pracovníci divize 4 ji mohou souběžně řídit jen díky velmi
dobré spolupráci mezi týmy hlavního stavbyvedoucího
Ing. Davida Szombathyho z provozu zemních prací a vedoucího střediska betonových vozovek Ing. Jana Růžičky.
Zvládnout tak velké objemy položené hmoty v krátkých termínech pomáhají divizi 4 dva finišery (foto č. 1).
První pokládá první vrstvu cementobetonového krytu
a do podélných spár vkládá kluzné trny TBI pro kotvy.
Druhý ukládá finální vrstvu v požadované rovinatosti
a upravuje povrch čerstvého koberce (foto č. 2). „Za hodinu jsou schopny zpracovat až 250 m³ čerstvé betonové
směsi, jsme ale limitováni kapacitou betonáren v dosahu
staveb a požadavky na kvalitu výsledného povrchu,“ pokračuje Ing. Karlický. Rychlost pokládky cementobetonového krytu se proto pohybuje mezi 40–50 bm za hodinu.
Finišery obsluhuje 8–10členný sehraný tým, kompletní
sestava personálu se skládá z 20–25 pracovníků.
„Pokládka ale za druhým finišerem nekončí, protože
finální povrch je zapotřebí ještě doupravit a opatřit retardačním ochranným postřikem, který během následujících
12 hodin zamezí vytvrdnutí vrchní vrstvy v tloušťce cca
3 mm. Poté se po 6–10 hodinách může provést vymetání
této neztvrdlé vrstvy a tím se docílí požadované protismykové vlastnosti komunikace. Tato technologie tzv. vymývaného betonu se správně nazývá dvouvrstvý cementový
beton s obnaženým kamenivem,“ uzavírá Ing. Karlický.
–jar–, foto archiv stavby
Divize 1 buduje na Vyškovsku novou kanalizaci
Malá slavnost (foto) zahájila 22. září v Hodějicích výstavbu téměř 34 km kanalizační sítě a společné čistírny
odpadních vod. Akce, jejímž investorem je Dobrovolný
svazek obcí Ligary, se jako čtvrtinový podílník ve sdružení účastní i divize 1. Konkrétně její tým z jihomoravského regionu vedený Ing. Robertem Schneiderem.
Ligary se říká vyškovské lokalitě mezi městem Slavkov a Hodějicemi. Stejnojmenný dobrovolný svazek obcí
kromě posledně jmenované vsi sdružuje i nedaleké Heršpice, Nížkovice, Křižanovice a Němčany. Žádná nemá
čistírnu odpadních vod, u novostaveb se zde proto hloubí
jímky, a splašky se v tom lepším případě odvážejí do Slavkova. V tom horším přímo vtékají do dešťové kanalizace,
jejíž stoky ústí do místních potoků. A to samozřejmě nevyhovuje životnímu prostředí ani požadavkům EU. Obce
se proto domluvily a za přispění Operačního programu
Životní prostředí se jim během tří let podařilo vyřešit
majetkoprávní vztahy a sehnat finance na odkanalizování
a výstavbu společné ČOV v obci Hodějice.
Zakázku povede společný projektový tým řízený pracovníky společnosti OHL ŽS, která je lídrem sdružení.
Mimo Metrostav je v něm zastoupen i HOCHTIEF CZ.
Stavbaři kanalizaci vybudují po etapách, aby zachovali dopravní obslužnost území. „Samotná stavba bude poměrně
jednoduchá,“ říká Ing. Schneider a dodává: „Obtížné však
bude udržet dobré vztahy s lidmi v malých obcích, protože
se jim po dobu našich prací zhorší životní úroveň.“
Převážná část projektu počítá s vybudováním oddílné kanalizační sítě. Stávající stoky zůstanou ponechány
v provozu a odvedou dešťovou vodu do místních recipientů. Odpadní vody svede nová kanalizace do ČOV Hodějice,
která je navržena pro 4600 ekvivalentních obyvatel. Bude
mít sestavu mechanického a biologického čištění a architektonicky vhodně zapadne do okolní krajiny.
Dodavatelské sdružení převzalo staveniště den po
slavnostním zahájení díla a s pracemi by mělo skončit
zhruba za rok. „Jde nejspíš o největší podobný projekt
v Jihomoravském kraji a celkem bude stát asi čtyři sta
milionů korun. Zkušební provoz by měl být zahájen v září 2015. Do té doby už budou vybudované stoky a přivaděče, abychom mohli vyzkoušet, jestli čistička funguje
opravdu tak, jak má. Zatím vše stíháme, ale nikdo samozřejmě neví, jaké bude počasí. Ale to jsou běžné realizační
problémy, které řeší asi každá stavba,“ uvedl předseda
svazku Ligary a starosta obce Heršpice Jiří Ziegler.
–red–, foto archiv divize 1
Metrostav_18_2014.indd 3
Tři zajímavé zakázky v Moravskoslezském kraji
Tři rekonstrukce naráz řídí v Moravskoslezském kraji
Pavel Szmek z divize 1. První začala v červenci na autobusovém nádraží v Havířově, v polovině srpna se k ní
přidala druhá – kompletní přestavba 2. a 3. nadzemního podlaží v budově Traumatologie v Městské nemocnici Ostrava – a nakonec ještě přibyla rekonstrukce indukční pece a její odprášení v Třineckých železárnách.
Jedná se o pec, která bude tavit dvakrát 15 tun železa.
„Všechny tři zakázky jsou pro Metrostav důležité hlavně z obchodního hlediska. Autobusové nádraží stavíme
v prostředí, kde jsme již vybudovali kanalizaci v hodnotě
přes 500 milionů korun, a nesmíme si pokazit renomé,
protože nás čekají ještě další projekty, o které se v Havířově budeme ucházet. Městská nemocnice Ostrava je pro
nás sice nový investor, ale zase se jedná o stavbu, kterou
provádíme v místě naší moravské pobočky a v centru
města. Asi nejdůležitější je z mého pohledu rekonstrukce
ve Třineckých železárnách. Jsou největším výrobcem
oceli v České republice a soukromým investorem, který
ročně vkládá zhruba 500 milionů korun do oprav a investic. V letošním roce to bylo dokonce 2,5 miliardy. A nám
trvalo celé dva roky, než jsme od Třineckých železáren
nějakou zakázku vůbec získali,“ říká Pavel Szmek.
Na nádraží v Havířově si musel jeho tým nejdříve poradit s rozsáhlými bouracími pracemi, které srovnaly se zemí významnou havířovskou budovu, tzv. rotundu. Ta byla
vybudována v roce 1965 jako jedna z mnoha tamějších
dově traumatologie v Městské nemocnici Ostrava (foto),
kde se nachází lůžková část urologického a ortopedického
oddělení. Divize 1 zde ve sdružení s firmou VS-Invest
provede kompletní výměnu okenních výplní, zateplení
obvodového pláště a střechy.
Stavbaři už dnes mají za sebou téměř všechny bourací práce, provedli betonáže ztužujících stěn a připravují
stavbu sádrokartonových konstrukcí. Tato rekonstrukce
je podle Pavla Szmeka zatím nejnáročnější. Opravy totiž
probíhají za plného provozu nemocnice. „S nadsázkou se
dá říci, že se stavba s nemocnicí ovlivňují navzájem. My
musíme průběh prací přizpůsobit požadavkům nemocnice
a například hlučné práce provádět pouze ve vyhrazených
dnech s ohledem na ordinační hodiny v odděleních, nad
kterými rekonstrukce probíhá. Musíme také zajistit, aby
stavební práce neohrožovaly funkční prostory nemocnice.
Ta se zase přizpůsobuje stavbě třeba v logistice pohybu
vlastních zaměstnanců na staveništi a vypomáhá znalostmi svých profesních pracovníků ohledně místních specifik, jako je vedení potrubí a kabelů,“ říká Pavel Szmek.
staveb v bruselském architektonickém stylu. Zbourat bylo
třeba i budovu cestovní kanceláře ČSAD Havířov včetně
přilehlých malých stánků rychlého občerstvení a lékárny.
Na místě rotundy vyroste dvoupodlažní budova také
kruhového půdorysu (vizualizace), která bude sloužit
jako zázemí pro pracovníky ČSAD, a hlavní čekárna pro
cestující. Tým Pavla Szmeka kromě toho postaví i nová
výstupní a krytá nástupní místa, která zahrnují jednak
provedení všech inženýrských sítí – venkovního osvětlení,
dešťové kanalizace, přípojky elektřiny a vody a splaškové
kanalizace – a dále komunikace i chodníky. Nové autobusové nádraží zabere pouze část plochy toho původního.
Po jeho dokončení by mělo ve zbývajícím prostoru vyrůst
obchodní centrum. O tom, kdo ho bude stavět, ještě není
rozhodnuto, ve hře je i tým Pavla Szmeka.
mohli soutěžit, museli jsme získat na tuto pec reference.
Nakonec jsme se dohodli s britskou firmou Inductotherm
Furnace Group.“ Stavbaři už v železárnách převzali staveniště a kompletují jeho zařízení. Sondují také stávající
základové konstrukce, aby získali potřebné podklady k dokončení realizační projektové dokumentace. Vzhledem
k tomu, že se jedná o vestavbu do stávající slévárenské
haly, mohou počítat s problémy, zdárný průběh prací by
ale neměly ohrozit. „Tato zakázka je pro nás důležitá proto, že Třinecké železárny jsou významnou firmou, která
neustále investuje do obnovy, a pokud zakázku provedeme v řádném termínu a kvalitně, určitě nám to u tohoto
investora otevře dveře k další práci,“ říká Pavel Szmek.
K tomu, aby všechny tři jeho stavby v Moravskoslezském kraji probíhaly bez větších komplikací a v dohodnutých termínech, je podle něj nejdůležitější dobrý kolektiv.
„S tím svým pracuji již šest let a věřím, že naše důvěra je
všestranná,“ uzavírá vedoucí projektu.
Rekonstrukce traumatologie za plného provozu
Další zakázkou, přibližně dvojnásobného finančního rozsahu, než má autobusové nádraží v Havířově, je kompletní
rekonstrukce druhého a třetího nadzemního podlaží v bu-
Nový důležitý investor: Třinecké železárny
Z finančního hlediska nejnákladnější a zároveň pro divizi 1
nejdůležitější stavbou je rekonstrukce tavicího agregátu
středofrekvenční indukční pece o výkonu 2x15 tun a její
odprášení v Třineckých železárnách. Podle Pavla Szmeka
bylo velmi náročné tuto zakázku získat: „Abychom o ni
Martina
Vampulová,
foto
archiv
s t av by,
vizualizace Havířovský deník
Rychlá práce divize 3 udělala radost zejména motoristům
Během pouhých tří nočních uzavírek části dálnice D3 – ze čtyř plánovaných – osadil tým Ing. Jindřicha Hátleho, MBA,
z provozu ocelových konstrukcí divize 3 poslední nadrozměrné díly železničního mostu na přeložce trati v úseku Chotoviny–
Sudoměřice u Tábora. Třicet hlavních prvků mostu o délce až 28 metrů a hmotnosti do 58 tun vyrobili jejich kolegové
v Horních Počernicích. Na výstavbě pomocných konstrukcí u dálnice D3 se podíleli také pracovníci z provozu mostních
technologií divize 4 a lešenáři z divize 6. Foto pořídil Matěj Krupa, od stejného autora je i upoutávka na straně 1.
07.10.14 14:14