strana 4

Klenot české secese

Stavební struktura pražského Obecního domu u Prašné

brány má ve skutečnosti novobarokní a novorenesanční charakter a jeho interiéry jsou po stylové stránce

velice pestré. Ze zjednodušeného architektonického

pohledu se však tato stavba považuje za secesní a jako

taková je řazena mezi klenoty pražského stavitelství.

Dějiny její výstavby však dokazují, že mohla být jiná.

Města v okolí Prahy stavěla Národní domy od konce

19. století. Na Královských Vinohradech vyrostlo centrum

českého spolkového života už v roce 1894, na Smíchově

roku 1908 a v Karlíně jen o tři léta později. S nápadem postavit si nové sídlo proto přišla i česká Měšťanská beseda

v Praze a peticí z roku 1901 zdvořile požádala městskou

radu o jeho vybudování – konfrontačně hned naproti Kasinu, německému společenskému středisku, které stálo

v ulici Na Příkopě, kde je dnes Slovanský dům.

Radnice sice nemohla investovat veřejné peníze

do soukromého projektu, přesto se na zmiňovaném místě

rozhodla vykoupit areál Králova dvora – v té době sloužil

jako kasárna – zbořit jej a na rozsáhlé parcele postavit

„stavbu honosnou a reprezentativní, nákladem však pokud možno malým“. Tuto absurdní formulaci obsahovalo

i zadání v soutěži na projekt Obecního domu.

Soutěže nakonec proběhly dvě, vítěz ale nebyl stanoven ani v jedné. V roce 1903 však městská rada pověřila zpracováním projektu profesora Antonína Balšánka

a hlavně architekta Osvalda Polívku, kterého tehdejší

modernisté ostře kritizovali za oportunistickou přizpůsobivost požadavkům investorů, kterážto vlastnost mu

umožňovala často získávat práci bez účasti v soutěžích.

Za rok se Obecní dům začal stavět, celý byl veřejnosti

zpřístupněn v lednu 1912. Původně měl stát 3 miliony

korun, nakonec se proinvestoval dvojnásobek. Kolem

zadávání veřejných zakázek tehdy panovala řada pochybností, sporů, nařčení z korupce a obvinění, že stavbou

byly pověřeny firmy spřátelené s představiteli města a ne

ty, které byly renomované či levnější. Ještě větší ostudou

skončil zápas o výtvarnou výzdobu objektu. Jednota

umělců výtvarných a spolek Mánes se přestaly hádat

a semkly se jenom jednou, aby odmítly návrh tehdy už

slavného malíře Alfonse Muchy, který chtěl kvůli jednotnému dekoru Obecní dům vyzdobit celý sám a žádal pouze

uhrazení nákladů. Čeští výtvarníci mu nakonec povolili

dekorovat jen jeden z pěti salonků – Primátorský.

Výsledkem snahy české společnosti o vybudování

reprezentačního paláce pro koncerty, plesy, slavnostní

shromáždění či spolkový život se nakonec stala stylově

pestrá slepenina, jejíž slohové vyznění přední osobnosti

kultury počátku 20. století označovaly buď za zastaralé,

nebo za eklekticky nečistě poskládané. Takové spory

a odsudky ovšem provázely – a provázejí – zrod všech

velkých staveb. A jak se jimi dnes chlubíme.

INFORMACE / AKTUALITY / ZAJÍMAVOSTI

Pozvánka na výstavu

NAŠE FOTOREPORTÁŽ

V prostorách Novoměstské radnice v Praze je do konce

října otevřena multimediální výstava věnovaná Soně

Červené – světoznámé operní pěvkyni a herečce. K jejímu uspořádání přispěl jako partner i Metrostav.

Úvod výstavy pojmenované Tím vším jsem žila představuje rodinu Soni Červené, která se narodila v září 1925

jako dcera známého spisovatele a kabaretiéra Jiřího Červeného. Dokumenty z pozdních čtyřicátých let připomínají její první divadelní zkušenosti z muzikálu Divotvorný

hrnec. Návštěvníci postupně uvidí jevištní snímky z operních vystoupení ve Stavovském divadle Praze, ve Státním

divadle v Brně a v prvním zahraničním angažmá ve Státní

opeře v Berlíně, kam v roce 1962 emigrovala.

Samostatná část výstavy je věnovaná umělecké činnosti Soni Červené v západní Evropě a v Německu, nejpodrobněji pak trvalému úvazku ve Frankfurtu nad Mohanem. Fotografie však dokládají i její působení ve Vídni,

Barceloně, Edinburghu, Palermu, Bruselu, Seattlu či San

Francisku. Další úsek expozice je věnován roli Carmen,

provázené famózním úspěchem na světových scénách.

Následnou část výstavy tvoří dokumenty z úloh v dílech

Leoše Janáčka. Poprvé jsou zde představeny i činoherní

role, které herečka vytvořila v divadle Thalia v Hamburku. Závěr dokumentuje návrat Soni Červené do Prahy

v 90. letech 20. století a její role v Národním divadle. Velkoplošná projekce nabízí i dokumenty zapůjčené Českou

televizí – 13. komnatu Soni Červené v režii Olgy Sommerové a Červenou nit od režiséra Radomíra Urbana. Vystaveny jsou i jevištní rekvizity, kostýmy či osobní předměty.

Výstavu uspořádalo Občanské sdružení Mahler 2000

a je otevřená denně kromě pondělí od 10. do 18. hodiny.

Více informací najdete na www.copub.cz.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

z dr oj P e t r H o ř ej š To ul k y č e s k o u min ulo s t í

Sezona byla úspěšná

Cyklistům Metrostavu se podařilo i v závěrečných blátivých závodech uhájit skvělé deváté místo v celkovém

hodnocení sportovních týmů letošního seriálu Kola

pro život (www.kolopro.cz). V soutěži firemních týmů

potom Metrostav nenašel přemožitele ani v jednom

z šestnácti závodů seriálu.

Na úspěšném účinkování cyklistického družstva se

podílelo celkem osm kolegyň a kolegů z Metrostavu.

Vladislav John, Ondřej Beran, Martin Šťovíček a Miroslav

Pánek se umístili v první stovce celkového pořadí jednotlivců. Hana Kadlecová zaujímala pravidelně medailová

a Petra Brodíková přední místa v rámci svých kategorií.

Nemalou měrou k celkovému úspěchu přispěli i Tomáš

Homolka a Markéta Vlková (foto).

Zájemci o posílení sestavy v příštím roce mohou kontaktovat Vladislava Johna z centrály Metrostavu.

Miroslav Pánek, foto archiv týmu

V tunelovém komplexu Blanka se 25. září odehrálo syrové drama

Policejní vozy, hasičská auta, sanitky a vrtulník zahrály 25. září v Praze na Letné na nervy všem nepoučeným

přihlížejícím. Ti informovaní ale věděli, že v tunelu Blanka probíhá taktické cvičení, kterým si složky integrovaného

záchranného systému testovaly zásah v dopravním komplexu (foto č. 1), s jehož prostředím i technologiemi se

musely dopodrobna seznámit, než se ve zkušebním provozu otevře motoristům. Nehoda dvou osobních aut, z nichž

jedno začalo hořet (foto č. 2), byla na dispečink nahlášena ve 13.00 hodin. Jak se ale záchranáři přesvědčili (foto

č. 3), větší problém představoval linkový autobus s více než 30 cestujícími, který řidič – ve snaze vyhnout se nehodě

– naboural do pilíře výjezdové rampy. K hrůznému obrazu v podzemí přispívaly vraky vozidel a kouř, ale hlavně

realisticky maskovaní figuranti (foto č. 4). Zdravotníci je roztřídili podle rozsahu postižení. Nejhůř na tom byl řidič

autobusu – jeho zranění byla neslučitelná se životem a do cvičení se tím zapojil i vůz pohřební služby. Poranění

17 lidí se ukázala jako méně závažná, jak signalizovaly i zelené pásky na jejich rukou (foto č. 5). Ty, kdo takové štěstí

(foto č. 6) neměli, odvezly do nemocnice sanitky (foto č. 7). Pro nejvážněji zraněné přiletěl vrtulník (foto č. 8), s jehož

odletem ve 14.05 hodin (foto č. 9) skončily transporty i souběžná likvidace následků havárie. Když ve 14.30 hodin

velitel zásahu cvičení vyhodnotil, všichni si popřáli, aby se ve skutečnosti s podobnou situací nikdy nesetkali.

Třetí v Evropě

Kromě mladých sportovců se Metrostav jako jedna

z mála tuzemských firem zajímá i o veterány. Mnohokrát už podpořil třeba basketbalový reprezentační tým

mužů, který při nedávném mistrovství Evropy v Ostravě vybojoval bronzovou medaili v kategorii 60+.

V týmu veteránů, který vznikl na jaře roku 2008, se

s logem Metrostavu na dresu pravidelně objevují třeba

Jiří „Áda“ Pospíšil, jeden z nejlepších evropských basketbalistů počátku 70. let 20. století, i druhý nejlepší

střelec v historii české a československé košíkové Kamil

Brabenec. S patnáctkou na hrudi v něm pravidelně bojuje

i kolega – Josef Porazil z divize 5.

Za šest let existence vybojovali úspěšní veteráni pět

medailí z mistrovství světa či Evropy! Stříbrnou si už

v roce 2008 odvezli z ME v italském Pesaru (viz noviny

Metrostavu číslo 16/2008). Následný rok získali bronzovou medaili na mistrovství světa v Praze. V Brazílii pak

v roce 2011 podlehli v utkání o postup mezi čtyři nejlepší

až po dramatickém boji s favorizovaným týmem domácích. Od Mistrovství Evropy 2012 v litevském Kaunasu se

už ale pokaždé vracejí domů s medailí a není důležité, že

dvě byly „bramborové“ – při veteránských šampionátech

totiž dostávají medaile i hráči poraženého týmu z utkání

o třetí místo. Naši basketbalisté je získali v Litvě i o rok

později na MS v Řecku (foto). Stín čtvrtých míst se více

než 60letým reprezentantům podařilo překročit letos

v červenci, když na VIII. mistrovství Evropy v Ostravě

vybojovali skvělé bronzové medaile. Gratulujeme!

Velké plány má tým na příští rok, kdy by hráči chtěli

získat již osmý titul mistrů republiky, startovat na mistrovství basketbalových veteránů Slovenska a na mistrovství světa v americkém Orlandu. Věříme, že pětinásobný

veteránský mistr republiky Pepa Porazil při něm bude

mít příležitost rozšířit svou medailovou sbírku složenou

z italského evropského stříbra a řecké světové brambory.

Metrostav bude jemu i jeho spoluhráčům držet palce, aby

se na šampionát ve zdraví připravili a přálo jim štěstí.

–red–, foto archiv týmu

Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen Skupiny Metrostav / Pověřená šéfredaktorka Ing. Lenka Svobodová / Všechny neoznačené materiály připravili Lenka Svobodová, foto Josef Husák / Adresa redakce Koželužská 4,

180 00 Praha 8-Libeň, tel.: 266 019 241; www.metrostav.cz; www.facebook.com/Metrostav / Číslo 18/2014 vyšlo 9. 10. 2014 (19/2014 vyjde 24. 10. 2014) / Složení redakční rady Ing. F. Polák (předseda), Ing. J. Pavlíček (místopředseda),

Ing. J. Kavan, P. Meyer, Ing. J. Neklanová, Ing. L. Profota, Ing. L. Svobodová, Ing. J. Šob, Ing. L. Weinfurtová a Ing. M. Zrcková / Design Tomáš Machek, Side2 s.r.o., Trojická 20, 128 00 Praha 2 / Výroba Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou

37, Praha 7-Troja, tel.: 244 023 201, fax: 244 023 333 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č. j. nov 6051/96 ze dne 3. 4. 1996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad

Labem dne 21. 1. 1998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7121, ISSN 1211-0736 / Toto periodikum slouží jen a výhradně pro obchodní propagaci firmy Metrostav a.s. a je veřejně neprodejné.

Metrostav_18_2014.indd 4

07.10.14 14:15