strana 2
Bezpečnost především
Než investor pustil do Blanky motoristy, musela obstát
při závěrečném taktickém cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS). Proběhlo 17. září
a potvrdilo, že nic nebrání tomu uvést o dva dny později
celý nový tunelový komplex do zkušebního provozu.
Zatímco před rokem, 25. září 2014, při prvním cvičení
IZS „havaroval“ v tunelu vedle dvou osobních aut také
autobus s více než 30 cestujícími a jeho řidič nehodu „nepřežil“ (viz noviny č. 18/2014), druhé cvičení bylo méně
krvavé. Simulace představila „jen“ nehodu dodávkového
a osobního vozu s následným požárem (foto č. 1), které
se odehrály v jižní troubě tunelu Bubeneč. Oba řidiči se
sice snažili požár uhasit, nadýchali se však kouře a v době
příjezdu první jednotky Hasičského záchranného systému
hlavního města Prahy už odcházeli od hořících vozidel
do bezpečí k nejbližší tunelové propojce.
Videodetekční i řídicí systém nebezpečnou situaci
zaznamenaly a sledovaly od počátku – zastavení porouchané dodávky i náraz následujícího vozu s nepozorným
řidičem. Obsluha tunelu alarmovou informaci vyhodnotila
a ihned provedla všechna opatření k bezpečné evakuaci
osob i provedení protipožárního zásahu (foto č. 2 a 3).
Vzhledem k tomu, že se jednalo pouze o cvičení,
objevili se na místě zásahu i nezúčastnění pozorovatelé
a novináři (foto č. 4). Ověřili si tak na vlastní oči, že odvětrání i veškeré potřebné technologie a informační systémy fungují v tunelu správně (foto č. 5) a zahájení jeho
zkušebního provozu nic nebrání. Všichni přítomní odešli
17. září 2015 z Blanky s vírou, že to, co ten den viděli, byl
poslední oheň na nové podzemní komunikaci.
1
2
3
4
5
Metrostav_18_2015.indd 2
PTÁME SE
Ing. Miloslava Hadravy,
ředitele divize 2
1
Metrostav – osm let s tunelem Blanka
Při otevírání Blanky média informovala zejména o důvodech její dlouhé výstavby či vysoké ceny. Proto ji
připomínáme hlavně ze stavební a lidské stránky.
V souvislosti s novým pražským podzemním dílem
se sluší vzpomenout i další stavby, které s ním souvisejí.
Například jeho průzkumnou štolu, kterou ve sdružení razil
tým Ing. Jana Frantla z divize 5. Na Strahovský tunel navazuje Blanka stavbami SAT 2B a křižovatkou Malovanka.
Na první stavbě se podílel a druhou řídil tým Ing. Tomáše
Kohouta z divize 5. Celá zakázka vedená divizí 2 byla
rozdělena na několik úseků. Jednotliví vedoucí projektů
na práci na Blance hned tak nezapomenou.
Blanka: ražené tunely včetně strojovny VZT (foto č. 1)
Vedoucí projektu Ing. Miroslav Padevět:
„Tunelový komplex Blanka byl největší projekt v mé profesní kariéře. Není divu, vždyť je to největší dopravní stavba v Praze. To, co se mi vybaví a na co budu v souvislosti
s ní vzpomínat, není žádná technická ani technologická
záležitost, ale atmosféra a s Blankou spojené veřejné
mínění. Nejde zapomenout, jak jsme bezmocně přihlíželi
politickým a mediálním hrátkám. Naším nejobtížnějším
obdobím ale bylo, když ražby podcházely hustě zastavěné území Letné. Upřímně jsem cítil s jejími obyvateli
a představoval si, jak nepříjemné musely být hlavně v noci
odezvy detonací po odstřelech, vrtání a frézování. Profese
ale velela chovat se pragmaticky.“
Blanka: Myslbekova – Prašný most (foto č. 2)
Vedoucí projektu Jiří Kordík:
„Při vyslovení jména Blanka si vzpomenu na ohromný kus
práce, krásné dílo a nespravedlivý mediální obraz, který
jej po celou dobu stavby provázel. V jámě Myslbekova
jsme si museli poradit se zajištěním stavební připravenosti pro včasný nástup ražeb a následnou protiražbu
na Prašném mostě. Náročné byly jak betonáže strojovny
vzduchotechniky na prvním technologickém centru, tak
výstavba křižovatky Prašný most v blízkosti Pražského
hradu. Ta probíhala při zachovaném provozu v mnoha
etapách provizorního vedení dopravy a přispěla navíc
k odhalení významného pohřebiště z 9.–10. století.“
Blanka: Prašný most – Špejchar
Vedoucí projektu Martin Churaň:
„Jako první mě v souvislosti s Blankou napadne neuvěřitelný rozsah této stavby, jaká se asi v Praze ještě neprováděla, a myslím, že hned tak provádět nebude. Nejsložitější etapou našeho díla bylo období, kdy jsme v plném
rozsahu otevřeli stavební jámu – od Prašného mostu až
po Špejchar, a to na celou šířku hlavní třídy Milady Horákové. K tomu jsme museli rozbourat půl vestibulu stanice
metra Hradčanská, aniž bychom do ní přerušili vstup.“
Blanka: Letná (foto č. 3)
Vedoucí projektu Ing. Zbyšek Vozarik:
„Tento nádherný projekt v městské zástavbě zahrnoval
vše z oboru dopravního stavitelství, konstrukcí, geotechniky a pozemního stavitelství. Nemohu nevzpomenout
na největší stavební jámu v Praze, kterou jsme na Letné
vytvořili. Nebylo jednoduché ji provést a zastavět definitivními konstrukcemi podzemní části křižovatky v souběhu s ražbou a běžící dopravou. Nesnadná byla také
rekonstrukce Letenského náměstí a v neposlední řadě
i ochrana okolní zástavby. Při práci bychom se neobešli
bez koordinace s partnery výstavby, se státní i městskou
správou. Museli jsme se přizpůsobovat i fotbalovým zápasům na sousedním stadionu Sparty. Účast Metrostavu
na Blance byla přínosem od podání vítězné nabídky v soutěži až po úspěšné předání hotového díla třeba dopravnímu podniku, ale i jiným správcům a v závěru investorovi.“
Blanka: Troja (foto č. 4)
Vedoucí projektu Ing. Jiří Husárik, Ph.D.:
„Bylo to 8 let plných významných zkušeností, které mě
změnily jak profesně, tak osobnostně. I když práce na
Blance ještě probíhají, budu na ni pravděpodobně vzpomínat s úctou jako na velkolepý projekt, který výrazně
změnil dopravu a nezasloužil si žádnou kaňku. Když pominu administrativu spojenou se stavbou, tak nám nejvíc
dala zabrat rekonstrukce povrchových úseků v Troji a Holešovicích, kde práce probíhaly za plného provozu veřejné
dopravy. Chtěl bych poděkovat všem kolegům za množství dobře odvedené práce a stejně tak i zástupcům
organizací, kteří se během výstavby podíleli na řešení
problémů. V neposlední řadě patří náš dík i rodinným příslušníkům, kteří nás v obtížných obdobích podporovali.“
2
3
Blanka: Trojský most
Vedoucí projektu Ing. Zdeněk Račan:
„Blanka pro mě byla v první řadě velká výzva. Moje předchozí projekty možná byly technicky složitější, ale rozhodně nedosahovaly jejího rozsahu. Realizace Trojského
mostu byla stavbařskou maturitou, která prověřila kvality
našeho týmu, zejména kvůli náročné komunikaci s autory projektu. Pro zdárnou realizaci díla jsme byli nuceni
přizvat odborníky jak z Metrostavu, tak i externí specialisty, bez kterých by nebylo možné ve stavbě pokračovat.
Za výsledek se ale s divizí 5 rozhodně nemusíme stydět.“
4
Stavbu tunelu Blanka, největší zakázky, jakou kdy Metrostav získal, řídila k tomuto účelu založená divize 2.
Její ředitel dílo symbolicky uzavřel 17. září 2015 svou
asistencí při uložení sošky sv. Barbory. Nika v hotovém
tunelu kromě ní ukrývá i poselství dalším generacím,
do kterého byly zahrnuty i noviny Metrostavu.
Blankou už jezdí auta. Jaké to ve vás vzbuzuje pocity?
Hrdost na dobře odvedené dílo, lítost, že naše práce končí,
a úlevu, že je tunel konečně v provozu.
Jak jste vnímal mediální obraz Blanky?
Všichni, kdo jsme na Blance působili, jsme denně řešili
odborné problémy a snažili se dílo posunout do úspěšného konce. To, jak se ale o stavbě psalo, bylo v naprostém
rozporu s tím, co se na ní dělo. Už na začátku jsem si
uvědomil, že zprávy z médií nesmím prožívat. Chtěl bych
proto poděkovat mluvčímu Metrostavu Ing. Františku
Polákovi, že s novináři po celou dobu velmi dobře komunikoval a udržoval nás mimo jejich dosah.
Asi každá podzemní stavba narazí neočekávaně na nezakreslené sítě nebo odlišné geotechnické podmínky,
než předpokládal projekt. Jako zkušení tuneláři jste
s tím jistě počítali i u tunelového komplexu Blanka.
Setkali jste se s něčím, co i vás překvapilo?
Teprve když investor se zpožděním asi 27 měsíců po začátku stavby získal pozemek na Prašném mostě a provedl na něm geologický průzkum, zjistil, že pokud chce
tunel vůbec postavit, je nutné jeho niveletu o pět metrů
snížit, což mělo dopad na celý úsek díla od Hradčanské
po Malovanku. Ražby jsme tam třeba oproti plánu museli
zahájit z jámy Myslbekova. Na opačném konci jsme zase
měli začínat s Trojským mostem už koncem roku 2006,
mohl se ale stavět až o čtyři roky později. Museli jsme tak
skoro všude za pochodu měnit plán organizace výstavby
včetně dávno předem projednaného vedení dopravy, což
bylo složité zejména kolem Prašného mostu, protože
v Praze 6 jsou tramvajové vozovny, které musely stále
zůstat přístupné. Nakonec se na třídě Milady Horákové
podařilo zprovoznit tramvaje v definitivních stopách už
prvního září 2010, a to považuji za veliký úspěch.
Blanka je v provozu. Práce na projektu tedy skončila?
To, že v Blance jezdí auta, neznamená, že bychom s ní už
neměli nic společného. Bude nás provázet ještě minimálně rok, protože musíme dodělat některé práce na povrchu
a také provoz v tunelu je pouze zkušební a my musíme zůstat v pohotovosti, dokud se z něj nestane provoz běžný.
Kolik vás v divizi 2 zůstalo a co s ní a s vámi bude dál?
Divizi jsme od začátku koncipovali podle potřeb projektu
Blanka. V říjnu 2006 jsme v ní začínali čtyři, v průběhu
výstavby jsme se rozrostli asi na sto pracovníků, teď je
nás kolem sedmdesáti. Už v době, kdy nás Blanka plně
zaměstnávala, jsme ale zahájili obchodní činnost. Teď
třeba provádíme zakázky v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. V divizi právě probíhá externí audit,
který, jak pevně věřím, prokáže naši schopnost být stálým
dodavatelem pro jaderné elektrárny. Pokud se tak stane,
rádi bychom práci v nich brali jako naši vnitropodnikovou
technologii. Pokračování divize 2 a její budoucí zaměření
diskutujeme s vedením společnosti.
Když se ohlédnete, čím byste chtěl rozhovor ukončit?
Poděkováním. Ve špičce pracovalo na Blance denně přes
tisíc lidí. Byli z různých divizí Metrostavu, firem jeho
Skupiny nebo od externích dodavatelů a bez jejich nasazení bychom se neobešli. Chci vzpomenout i na vstřícnou spolupráci zástupců městských částí zejména Prahy 6, 7 a Troji. Pražanům zase patří dík za trpělivost,
kterou měli se stavebním hlukem, prachem, vibracemi
a hlavně komplikovanější dopravou. Tunelový komplex
Blanka představoval vrchol mé profesní kariéry. Pokud
bych měl znovu příležitost jít do podobného projektu
s lidmi, které mám v divizi kolem sebe, určitě bych si jej
zopakoval. Kromě kolegů ale poděkování patří i mým blízkým, že se mnou tuto stavbu vydrželi, protože jsem si její
problémy po celou dobu nosil v hlavě i domů.
05.10.15 12:41