strana 2
Pro Letiště Praha
PTÁME SE
Tým Metrostavu je možné vidět u ruzyňského letiště.
Ve sdružení se společností SMP tam již nějaký čas
dokončuje opravu rozestavěného díla rozšíření čistírny
odpadních a kontaminovaných vod (foto č. 1 a 2).
V prostoru letiště jsou kladeny vysoké nároky na kvalitu vypouštěných vod. Letiště Praha tak provozuje dvě
čistírny odpadních vod – jednu pro areál SEVER, druhou
pro areál JIH. A právě té se zakázka, na které pracuje tým
pod vedením Ing. Josefa Holady z divize 6 týká. Stavbu
představují opravy a dokončení železobetonových nádrží
po předchozím dodavateli a výstavba nádrží nových, které
jsou z větší části umístěné pod úroveň terénu (foto č. 3
a 4), potřebná zařízení (na snímku číslo 5 hrubé strojně
stírané česle) a stavební objekty, kde jsou umístěné
potřebné technologie. Jde o čerpací stanici (foto č. 6),
dmýchárnu, sklad chemikálií a rozvodnu. Hotovo by mělo
být v květnu příštího roku.
Jana Kolka,
vedoucího projektů z divize 6
–red–, foto Jakub Červenka
1
BeMo a aktuální práce v tunelu Bertoldshofen
1
2
3
V květnu 2018 byla společnosti BeMo Tunnelling (Be
Mo) přiklepnuta zakázka na výstavbu tunelu Bertolds
hofen (foto č. 1 a 2), který je realizován v rámci projek
tu B72 Obchvat obcí Bertoldshofen a Marktoberdorfu
v bavorském okresu Ostallgäu. Tato dopravní stav
ba představuje mnoho náročných operací – například
v jižní části tunelu musely být překonány krajně obtíž
né geologické podmínky.
Celková délka tunelu Bertoldshofen činí téměř 600 m.
Z toho cca 540 m bylo mezitím vyraženo hornickým způsobem a v březnu 2020 dokončeno. Stejně tak se podařilo zhotovit cca 150 m dlouhou záchrannou štolu, která
odbočuje přibližně uprostřed hlavního tunelu. Štola byla
provedena novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM)
a ražbou s pomocí trhavin.
S pracemi na vnitřním plášti tunelu Bertoldshofen se
začalo v únoru 2020 paralelně s ražbou záchranné štoly
a zbývající ražbou v jižní části. Dne 3. září byla dokončena
poslední betonáž dna v hlavním tunelu.
Další vývoj projektu
Při provádění betonáže v klenbě tunelu jsme po počátečních obtížích na základě nesmírně vysokého obsahu
výztuže nyní dokázali přejít k pravidelným postupům.
Očekáváme, že se na konci října podaří dokončit betonáže
standardního průřezu. V návaznosti na to dojde k přestavbě bednicího vozu, který sloužil původně k provádění
bednění tunelu pro účely rozšířeného průřezu, což má být
v závislosti na počasí dokončeno v zimě 2021.
Dodatečně k provádění práce na tunelu byla v srpnu
2020 vyhloubena stavební jáma pro provozní budovu před
severním portálem tunelu (foto č. 3). Podle projektu mají
být betonářské práce na provozní budově zrealizovány
do prosince letošního roku. S pracemi na instalaci technologií se tak má odstartovat od začátku příštího roku.
Zdař Bůh!
Henry Barthel, Robert Dostál
Foto archiv společnosti BeMo
2
3
Nabídka tréninků pro zaměstnance Skupiny
4
5
6
Metrostav_18_2020.indd 2
Centrum vzdělávání Skupiny Metrostav zajišťuje pro
zaměstnance, mimo dalších aktivit, tréninky mana
žerských dovedností. Osobnostní rozvoj je důležitou
součástí přípravy kolegů na plnění náročných úkolů při
realizaci staveb. I v současných podmínkách je nabídka
těchto akcí široká. Centrum nabízí výběr z otevřených/
katalogových kurzů, do nichž vstupují účastníci na
základě potřeby jednotlivců a jednotlivých pracovišť.
Nejžádanějšími tématy jsou vyjednávání, komunikace,
řešení konfliktů a také vedení porad. V nabídce nechybějí
ani témata jako práce se stresem, time management a sebeřízení nebo leadership – vedení týmu.
Další specializované kurzy jsou zaměřeny na rozvoj
dovedností pro kolegy, kteří jsou zařazeni do systému
přípravy personálních rezerv. Základem systému je ucelený třídílný blok „Startovací manažerský balíček“. Ten
je skutečně startem k poznání oblasti lidského chování,
která pro některé z nás je stále neznámou. Na základě
připraveného a dohodnutého Plánu osobního kvalifikačního rozvoje si personální rezervy zajišťují aktivity, které
jim slouží k rozšíření jejich znalostí a schopností. Mohou
se spolehnout i na pomoc s výběrem aktivit, kterou jim
rádi nabídnou kolegyně z úseku personálního ředitele
a personální manažerky.
Účastníci setkání zaměřených na osobnostní rozvoj si
pochvalují, že přístup lektorů napříč tématy je pozitivně
oslovuje a přináší jim potřebný vhled do problematiky sebeřízení i vedení našich kolektivů. Kurzy jsou zaměřeny na
praktický trénink dovedností. Teorii se věnuje menší čas,
ale o to propracovanější je obsahové sdělení. Pozitivně
vnímaná je realizace akcí v malých skupinách, kde je prostor pro individuální projev účastníků i konkrétní zpětnou
vazbu. Sdílení praktických zkušeností napříč pracovišti
přináší nové pohledy na možné řešení vztahů.
Kromě pravidelných kurzů naše centrum vzdělávání
realizuje projekty osobnostního rozvoje pro vybrané
týmy. Ty umožňují v dlouhodobějším horizontu pracovat
s určenou skupinou zaměstnanců. Jejich předností je, že
se lektoři a účastníci akce mohou věnovat nejen odborným tématům, ale i aktuálním problémům, které se na
pracovištích řeší. Skupina samotná se tak stává nositelem
témat, která jsou náplní kurzu. Tím dochází k maximální
efektivitě využití potenciálu rozvojového setkání.
Centrum vzdělávání každoročně inovuje nabídku kurzů soft-skills, přičemž vychází z ročního hodnocení zaměstnanců, požadavků vedoucích pracovišť, plánu vzdělávání a rozvoje společnosti i z vyhodnocení dotazníků
spokojenosti z kurzů, kde se často objevují podněty k zařazení nových témat. Nabídku kurzů plánovaných pro další
období naleznete na intranetových stránkách https://met
rostav365.sharepoint.com/sites/Skupina_Vzdelavani/ .
Tým Centra vzdělávání Skupiny Metrostav
V Metrostavu působí 30 let. Začínal na stavbě stanice
metra Palmovka, poté se přesunul k výstavbě konečné
stanice metra B na Černém Mostě. Po krátké cestova
telské pauze v roce 1995, kdy na čtyři měsíce opustil
firmu, nastoupil do Metrostavu jako mistr do střediska
se zaměřením na železobetonové konstrukce (ŽBK).
Postupně se posunul do pozice vedoucího projektu.
Jak jste se dostal k betonářům?
Původně jsem se hrnul k pozemním stavbám ke klasické
výstavbě, ale v jeden moment se mi naskytla možnost
výběru. A protože klasickou „pozemařinu“ jsem znal,
železobetony pro mě byly něčím nové. Tak jsem se pro ně
odhodlal a coby mistr jsem se přesunul k výstavbě Paláce
Myslbek, který spojuje ulici Na Příkopě s Ovocným trhem
v centru Prahy. Pak jsem v rámci ŽBK prošel mnoha projekty. Byly to vodní stavby, obytné soubory, průmyslové
paláce, administrativní centra i dopravní stavby – jedna
z mých největších dopravních staveb byl určitě tunelový
komplex Blanka. Vše vždycky spojoval beton.
Můžete přiblížit vaše zaměření v rámci provozu ŽBK?
Posledních pět let působím v pozici vedoucího projektu
v rámci Provozu ŽBK. V nedávné době jsme dokončili dva
bytové domy Aalto Cibulka a BD Lehovec. A také jsme se
dostali k úplně jinému odvětví, a to je výstavba dálničních
mostů. Konkrétně jde o čtyři menší mostní objekty na obchvatu Hradce Králové v rámci prodloužení dálnice D11,
stavba 1106. Práce je to skoro stejná jako jinde, akorát tady jsme pořád v bahně, bez připojení na vodu a elektřinu.
Vnímáte v rámci svého letitého působení posun?
Za ty roky máme určitě ohromné zkušenosti. Ale kdykoliv
přijdeme na novou stavbu, tak nás něčím překvapí. Nejvíce to jsou lidi a požadavky investorů. Poslední dobou
jsme s tím ale problém neměli. V loňské roce jsme také
vytvořili menší pohledové objekty. Třeba tvarově složitý, ale krásný pohledový strop atria rodinné vily v Troji.
Nebo třeba na zakázce v OAC Ptáček se nám podařilo
zhotovit pohledové spirálové schodiště. Jsou to přesně
ty objekty, na kterých naše zkušenosti zhodnotíme a za
které se určitě nemusíme stydět. Proto jsem byl nejspíš
v loňském roce osloven Českou betonářskou společností
a v rámci prezentace nové normy na pohledové betony
jsem měl přednášky z realizace pohledových konstrukcí.
Nejdůležitější je pro mě určitě sehraný kolektiv. A my máme tým, který funguje velmi dlouho, a jeden na druhého
se může spolehnout.
Co byla vaše největší výzva?
Myslím, že to byl komplex Quadrio na Národní třídě, kde
jsme nastoupili s tříměsíčním skluzem v založení stavby
a toto zpoždění jsme dokázali v 1. NP vynulovat. Tenkrát
tam hrozilo vysoké penále pro Metrostav. Stavba to nebyla nijak jednoduchá, čelili jsme neustálým problémům
v souvislosti s umístěním v centru Prahy. Nejnáročnější
byla zejména logistika stavby s kterou jsme bojovali každý
den a noc. Tenkrát jsem tam nechal i kus svého zdraví.
Je něco, co byste si v rámci svého oboru chtěl vy
zkoušet?
Prošel jsem mnoha typy staveb, mám pocit, že jsem dělal
snad vše. Ale do budoucna bych si určitě přál realizovat
stavby s více pohledovými betony. Nejhorší totiž je, že
když postavíte monolitickou stavbu, všichni to nahodí,
obloží a beton vlastně nikdy nevidíte. Kdežto pohledové
konstrukce za vámi zůstávají. Ve stavebnictví by se měl
více využívat pohledový beton jako architektonický prvek.
A směřuje to tímto směrem?
Já myslím že, ano. Jenom architekti by měli být více odvážní je používat. Pohledové konstrukce vám chyby při
montáži totiž neodpustí.
Kterou stavbu s pohledovým betonem jste dělal rád?
Jsou to dvě budovy v Dejvicích – Nová budova ČVUT, kde
jsem spolupracoval s paní architektkou Alenou Šrámkovou, a pak sousední budova Národní technické knihovny.
Tyto nás určitě dobře reprezentují.
Za rozhovor děkuje David Kalců
13.10.20 15:43