strana 2

Pro Letiště Praha

PTÁME SE

Tým Metrostavu je možné vidět u ruzyňského letiště.

Ve sdružení se společností SMP tam již nějaký čas

dokončuje opravu rozestavěného díla rozšíření čistírny

odpadních a kontaminovaných vod (foto č. 1 a 2).

V prostoru letiště jsou kladeny vysoké nároky na kvalitu vypouštěných vod. Letiště Praha tak provozuje dvě

čistírny odpadních vod – jednu pro areál SEVER, druhou

pro areál JIH. A právě té se zakázka, na které pracuje tým

pod vedením Ing. Josefa Holady z divize 6 týká. Stavbu

představují opravy a dokončení železobetonových nádrží

po předchozím dodavateli a výstavba nádrží nových, které

jsou z větší části umístěné pod úroveň terénu (foto č. 3

a 4), potřebná zařízení (na snímku číslo 5 hrubé strojně

stírané česle) a stavební objekty, kde jsou umístěné

potřebné technologie. Jde o čerpací stanici (foto č. 6),

dmýchárnu, sklad chemikálií a rozvodnu. Hotovo by mělo

být v květnu příštího roku.

Jana Kolka,

vedoucího projektů z divize 6

–red–, foto Jakub Červenka

1

BeMo a aktuální práce v tunelu Bertoldshofen

1

2

3

V květnu 2018 byla společnosti BeMo Tunnelling (Be­

Mo) přiklepnuta zakázka na výstavbu tunelu Bertolds­

hofen (foto č. 1 a 2), který je realizován v rámci projek­

tu B72 Obchvat obcí Bertoldshofen a Marktoberdorfu

v bavorském okresu Ostallgäu. Tato dopravní stav­

ba představuje mnoho náročných operací – například

v jižní části tunelu musely být překonány krajně obtíž­

né geologické podmínky.

Celková délka tunelu Bertoldshofen činí téměř 600 m.

Z toho cca 540 m bylo mezitím vyraženo hornickým způsobem a v březnu 2020 dokončeno. Stejně tak se podařilo zhotovit cca 150 m dlouhou záchrannou štolu, která

odbočuje přibližně uprostřed hlavního tunelu. Štola byla

provedena novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM)

a ražbou s pomocí trhavin.

S pracemi na vnitřním plášti tunelu Bertoldshofen se

začalo v únoru 2020 paralelně s ražbou záchranné štoly

a zbývající ražbou v jižní části. Dne 3. září byla dokončena

poslední betonáž dna v hlavním tunelu.

Další vývoj projektu

Při provádění betonáže v klenbě tunelu jsme po počátečních obtížích na základě nesmírně vysokého obsahu

výztuže nyní dokázali přejít k pravidelným postupům.

Očekáváme, že se na konci října podaří dokončit betonáže

standardního průřezu. V návaznosti na to dojde k přestavbě bednicího vozu, který sloužil původně k provádění

bednění tunelu pro účely rozšířeného průřezu, což má být

v závislosti na počasí dokončeno v zimě 2021.

Dodatečně k provádění práce na tunelu byla v srpnu

2020 vyhloubena stavební jáma pro provozní budovu před

severním portálem tunelu (foto č. 3). Podle projektu mají

být betonářské práce na provozní budově zrealizovány

do prosince letošního roku. S pracemi na instalaci technologií se tak má odstartovat od začátku příštího roku.

Zdař Bůh!

Henry Barthel, Robert Dostál

Foto archiv společnosti BeMo

2

3

Nabídka tréninků pro zaměstnance Skupiny

4

5

6

Metrostav_18_2020.indd 2

Centrum vzdělávání Skupiny Metrostav zajišťuje pro

zaměstnance, mimo dalších aktivit, tréninky mana­

žerských dovedností. Osobnostní rozvoj je důležitou

součástí přípravy kolegů na plnění náročných úkolů při

rea­lizaci staveb. I v současných podmínkách je nabídka

těchto akcí široká. Centrum nabízí výběr z otevřených/

katalogových kurzů, do nichž vstupují účastníci na

základě potřeby jednotlivců a jednotlivých pracovišť.

Nejžádanějšími tématy jsou vyjednávání, komunikace,

řešení konfliktů a také vedení porad. V nabídce nechybějí

ani témata jako práce se stresem, time management a sebeřízení nebo leadership – vedení týmu.

Další specializované kurzy jsou zaměřeny na rozvoj

dovedností pro kolegy, kteří jsou zařazeni do systému

přípravy personálních rezerv. Základem systému je ucelený třídílný blok „Startovací manažerský balíček“. Ten

je skutečně startem k poznání oblasti lidského chování,

která pro některé z nás je stále neznámou. Na základě

připraveného a dohodnutého Plánu osobního kvalifikačního rozvoje si personální rezervy zajišťují aktivity, které

jim slouží k rozšíření jejich znalostí a schopností. Mohou

se spolehnout i na pomoc s výběrem aktivit, kterou jim

rádi nabídnou kolegyně z úseku personálního ředitele

a personální manažerky.

Účastníci setkání zaměřených na osobnostní rozvoj si

pochvalují, že přístup lektorů napříč tématy je pozitivně

oslovuje a přináší jim potřebný vhled do problematiky sebeřízení i vedení našich kolektivů. Kurzy jsou zaměřeny na

praktický trénink dovedností. Teorii se věnuje menší čas,

ale o to propracovanější je obsahové sdělení. Pozitivně

vnímaná je realizace akcí v malých skupinách, kde je prostor pro individuální projev účastníků i konkrétní zpětnou

vazbu. Sdílení praktických zkušeností napříč pracovišti

přináší nové pohledy na možné řešení vztahů.

Kromě pravidelných kurzů naše centrum vzdělávání

realizuje projekty osobnostního rozvoje pro vybrané

týmy. Ty umožňují v dlouhodobějším horizontu pracovat

s určenou skupinou zaměstnanců. Jejich předností je, že

se lektoři a účastníci akce mohou věnovat nejen odborným tématům, ale i aktuálním problémům, které se na

pracovištích řeší. Skupina samotná se tak stává nositelem

témat, která jsou náplní kurzu. Tím dochází k maximální

efektivitě využití potenciálu rozvojového setkání.

Centrum vzdělávání každoročně inovuje nabídku kurzů soft-skills, přičemž vychází z ročního hodnocení zaměstnanců, požadavků vedoucích pracovišť, plánu vzdělávání a rozvoje společnosti i z vyhodnocení dotazníků

spokojenosti z kurzů, kde se často objevují podněty k zařazení nových témat. Nabídku kurzů plánovaných pro další

období naleznete na intranetových stránkách https://met­

rostav365.sharepoint.com/sites/Skupina_Vzdelavani/ .

Tým Centra vzdělávání Skupiny Metrostav

V Metrostavu působí 30 let. Začínal na stavbě stanice

metra Palmovka, poté se přesunul k výstavbě konečné

stanice metra B na Černém Mostě. Po krátké cestova­

telské pauze v roce 1995, kdy na čtyři měsíce opustil

firmu, nastoupil do Metrostavu jako mistr do střediska

se zaměřením na železobetonové konstrukce (ŽBK).

Postupně se posunul do pozice vedoucího projektu.

Jak jste se dostal k betonářům?

Původně jsem se hrnul k pozemním stavbám ke klasické

výstavbě, ale v jeden moment se mi naskytla možnost

výběru. A protože klasickou „pozemařinu“ jsem znal,

železobetony pro mě byly něčím nové. Tak jsem se pro ně

odhodlal a coby mistr jsem se přesunul k výstavbě Paláce

Myslbek, který spojuje ulici Na Příkopě s Ovocným trhem

v centru Prahy. Pak jsem v rámci ŽBK prošel mnoha projekty. Byly to vodní stavby, obytné soubory, průmyslové

paláce, administrativní centra i dopravní stavby – jedna

z mých největších dopravních staveb byl určitě tunelový

komplex Blanka. Vše vždycky spojoval beton.

Můžete přiblížit vaše zaměření v rámci provozu ŽBK?

Posledních pět let působím v pozici vedoucího projektu

v rámci Provozu ŽBK. V nedávné době jsme dokončili dva

bytové domy Aalto Cibulka a BD Lehovec. A také jsme se

dostali k úplně jinému odvětví, a to je výstavba dálničních

mostů. Konkrétně jde o čtyři menší mostní objekty na obchvatu Hradce Králové v rámci prodloužení dálnice D11,

stavba 1106. Práce je to skoro stejná jako jinde, akorát tady jsme pořád v bahně, bez připojení na vodu a elektřinu.

Vnímáte v rámci svého letitého působení posun?

Za ty roky máme určitě ohromné zkušenosti. Ale kdykoliv

přijdeme na novou stavbu, tak nás něčím překvapí. Nejvíce to jsou lidi a požadavky investorů. Poslední dobou

jsme s tím ale problém neměli. V loňské roce jsme také

vytvořili menší pohledové objekty. Třeba tvarově složitý, ale krásný pohledový strop atria rodinné vily v Troji.

Nebo třeba na zakázce v OAC Ptáček se nám podařilo

zhotovit pohledové spirálové schodiště. Jsou to přesně

ty objekty, na kterých naše zkušenosti zhodnotíme a za

které se určitě nemusíme stydět. Proto jsem byl nejspíš

v loňském roce osloven Českou betonářskou společností

a v rámci prezentace nové normy na pohledové betony

jsem měl přednášky z realizace pohledových konstrukcí.

Nejdůležitější je pro mě určitě sehraný kolektiv. A my máme tým, který funguje velmi dlouho, a jeden na druhého

se může spolehnout.

Co byla vaše největší výzva?

Myslím, že to byl komplex Quadrio na Národní třídě, kde

jsme nastoupili s tříměsíčním skluzem v založení stavby

a toto zpoždění jsme dokázali v 1. NP vynulovat. Tenkrát

tam hrozilo vysoké penále pro Metrostav. Stavba to nebyla nijak jednoduchá, čelili jsme neustálým problémům

v souvislosti s umístěním v centru Prahy. Nejnáročnější

byla zejména logistika stavby s kterou jsme bojovali každý

den a noc. Tenkrát jsem tam nechal i kus svého zdraví.

Je něco, co byste si v rámci svého oboru chtěl vy­

zkoušet?

Prošel jsem mnoha typy staveb, mám pocit, že jsem dělal

snad vše. Ale do budoucna bych si určitě přál realizovat

stavby s více pohledovými betony. Nejhorší totiž je, že

když postavíte monolitickou stavbu, všichni to nahodí,

obloží a beton vlastně nikdy nevidíte. Kdežto pohledové

konstrukce za vámi zůstávají. Ve stavebnictví by se měl

více využívat pohledový beton jako architektonický prvek.

A směřuje to tímto směrem?

Já myslím že, ano. Jenom architekti by měli být více odvážní je používat. Pohledové konstrukce vám chyby při

montáži totiž neodpustí.

Kterou stavbu s pohledovým betonem jste dělal rád?

Jsou to dvě budovy v Dejvicích – Nová budova ČVUT, kde

jsem spolupracoval s paní architektkou Alenou Šrámkovou, a pak sousední budova Národní technické knihovny.

Tyto nás určitě dobře reprezentují.

Za rozhovor děkuje David Kalců

13.10.20 15:43