strana 3

z p r av o d ajs t v í z d i v i z í

Divize 1 zahájila výstavbu v Čelákovicích

V centru Čelákovic zahájili pracovníci divize 1 vedení

Ing. Petrem Krutilem výstavbu nového bytového objektu s 59 byty. Stavba v srdci města přímo na centrálním

náměstí komplikuje život stavbařům a přináší i jisté

nepohodlí místním obyvatelům. Jde však o atraktivní

lokalitu. Svědčí o tom i skutečnost, že ačkoliv je v současnosti dokončena jen stavební jáma, probíhají práce

na speciálním zakládání a hrubá stavba teprve začne,

je již dnes 20 procent bytů rezervovaných.

Nový bytový soubor uzavře jižní frontu náměstí

5. května. Bude rozčleněn do pěti sekcí se společným

suterénem, sklepy, technickým zázemím a podzemním

parkovištěm. V parteru nabídne prostory pro obchody

a provozovny služeb. Navržený objekt respektuje okolní

nízkopodlažní zástavbu, což se týká nejen architektonického pojetí, ale i užitých materiálů, obohacených

některými moderními prvky a současnými výrazovými

prostředky. Jeho krajní kolmé sekce uzavřou půdorys do

tvaru písmene U a vytvoří vnitroblok, přístupný z náměstí

pěší zónou. V jeho čele bude stát solitérní bytový dům

orientovaný do parkově upravené zeleně tohoto polouzavřeného a od městského ruchu odcloněného prostoru,

který vlastně vznikne na střeše podzemních garáží.

Hmotově je objekt rozdělen do čtyř nadzemních podlaží (vizualizace). O patro vyšší výjimku tvoří střešní nástavba v krajní sekci, koncipovaná jako luxusní ateliérový

byt. Dispozice bytových jednotek je pestrá a reprezentuje

celou škálu od 1 + kk až po 4 + kk. Součástí všech bude

balkon, terasa či lodžie. Určitou zvláštnost představují

podle názoru Ing. Petra Krutila vnitřní příčky, které budou

ze sádrokartonu, zatímco obvykle se vyzdívají.

Důležitým prvkem budou i bezbariérové vstupy, a to

jak do bytových, tak i do provozních částí objektu. U komunikací pro pěší jsou navrženy obruby, vytvářející vodicí

linie pro zrakově postižené osoby. Překážky, zejména pak

stožáry veřejného osvětlení, dopravní značky, stromy či

telefonní automaty budou osazeny tak, aby byl ve většině

cesty zachován průchozí profil šířky nejméně 1,5 m.

Omítku na fasádě, kombinující tři barevné odstíny, doplní v parteru obklad probarvenými deskami Cembonit.

Tolik ve stručnosti o bytovém souboru, který po svém

dokončení v závěru příštího roku nepochybně vtiskne

čelákovickému náměstí nový ráz. V tuto chvíli mají ještě

stavbaři z divize 1 jiné starosti. Vedle prací na zařízení staveniště, mikropilotáže pro podchycení sousedícího objektu, provádění podkladních betonů na základové spáře či

přeložky plynu a napojení staveništních buněk na energie

je asi největším současným problémem přivedení elektropřípojky pro jeřáby. Nebližší místo, odkud se dá proud

přivést, je vzdálené zhruba 300 m a přípojka musí být

vedena vzduchem přes střechy místní banky, mateřské

školy a činžovního domu. Ale jak poznamenal Ing. Petr

Krutil: „Jsme tu od toho, abychom problémy vyřešili.“

– r i p – , v i z u a l i z a c e ST O P R O A r c h i t e c t s

Práce na stavbě metra nabírají na tempu

Na osmi místech v Praze, od Dejvic po Motol, se už do

země zavrtávají stavební stroje, aby připravily přístupové cesty pro výstavbu metra V. A. Za Metrostav, který jej buduje ve sdružení s firmou HOCHTIEF CZ, práce

řídí divize 8 v čele s Ing. Miroslavem Filipem.

Když se na cestu podél trasy V. A vydáme z Dejvic,

nejprve najdeme tři staveniště, ze kterých náš partner ve

sdružení připravuje výstavbu stanice Červený vrch. Na

jednom dnes mimo jiné zajišťuje stavební jámu pro přístupovou štolu, na dalším hloubí šachtu pro větrací objekt.

V následném stavebním dvoře, nazývaném E2, se

u Evropské třídy v prostoru bývalé smyčky tramvaje číslo 2 Metrostav připravuje na ražby traťových tunelů mezi

Červeným vrchem a Veleslavínem. Mimo vrtání, armování

a betonáže pilot stavební jámy zde tým Ing. Tomáše Daneše připravuje také místo pro provizorní myčku aut.

Na dalším pozemku, označeném jako SD VE, pracuje

tým divize 8 vedený Ing. Petrem Chamrou. Přeložkami sítí

tu zatím uvolňuje prostor pro stavební jámu, ze které firma

Subterra provede výstavbu ražené stanice Veleslavín.

Nejrušněji je však zatím stále na Vypichu na zařízení

staveniště BRE1, jež je společné pro obě firmy ve sdružení. HOCHTIEF tu hloubí šachtu (foto č. 1), odkud v dubnu

2011 vyrazí na svou trať první tunelovací stroj typu EPB

od firmy Herrenknecht. O kus dál má již hotovou štolu

Kateřina, z níž razí dvoukolejný tunel do Motola. Než první

i druhý stroj EPB dorazí do stanice Červený vrch, bude

Kateřina s pásovými dopravníky sloužit pro odvoz veškeré

rubaniny, kterou tunelovací stroje odtěží.

Za Metrostav ve dvoře BRE1 pracuje sdružení divizí 5

a 8, jež zde pod vedením Ing. Jana Štoncnera z divize 8

zajišťuje výstavbu jednolodní ražené stanice Petřiny. Přístupová štola Markéta, o níž jsme psali v letním dvoučísle,

je už hotová (foto č. 2). Stejně jako následná strojovna

hlavního větrání a raziči divize 5 z týmu Ing. Miroslava

Vlka se už dostali i do prostoru obratového tunelu, na nějž

bude vlastní stanice navazovat. Na povrchu ve stavebním

dvoře vyrostla mimo jiné i konstrukce haly pro případné

opravy razicích mechanismů a souvisejících zařízení.

1

2

Putování po staveništích na trase V. A zakončíme opět

u firmy HOCHTIEF, tentokrát v Motole. Podél Kukulovy

ulice tu pod taktovkou jejích pracovníků roste opěrná

zeď. O pár set metrů dál se nachází zajištěná stavební jáma, z níž převážně pomocí technologie NRTM brzy začne

vznikat dvoukolejný obratový tunel za hloubenou stanicí

Motol. Stavba metra V. A se už totiž rozjela naplno.

První nasazení moderních tunelovacích strojů v republice se blíží

U německé firmy Herrenknecht už rostou tunelovací stroje typu EPB pro ražbu metra trasy V. C. Na levé fotografii

je polovina předního štítu s hlavní hydraulickou pohonnou jednotkou pro řeznou hlavu a písty pro tlak na čelbě. Na

pravé je závěs č. 1 – první pojízdná nosná konstrukce pro podporu pásového dopravníku následující za štítem

Z budování mostu přešli na stavbu tunelů

Budova se zajímavými technologiemi

Tým Milana Špičky potvrzuje univerzálnost provozu

mostů a železobetonových konstrukcí dopravních staveb, který pod vedením Bc. Alexandra Tvrze pracuje

v divizi 5. Z Oparenského mostu, který ještě letos

dostaví, se totiž jeho dělníci i technici přesunuli do tunelů Blanka, kde pod Letnou betonují definitivní ostění

vzduchotechnických kanálů. Svými krátkými zatočenými úseky různých profilů změnili běžnou tunelářskou

práci s formou v rukodělnou až modelářskou činnost.

Po 16 měsících se stavba nové budovy Fakulty architektury ČVUT v pražských Dejvicích chýlí ke konci.

Zajímavě řešená stavba (foto), kterou se svým týmem

navrhla profesorka Alena Šrámková, je pozoruhodná

svou architekturou, ale i technologickým vybavením.

Unikátní je atypicky řešené chlazení a větrání, které

je z větší části navrženo na základě zásad přirozeného

proudění vzduchu. Systém měření a regulace zajišťuje

otevírání vnějších výplní otvorů v určitých časových pásmech (většinou nočních hodin) a řídí stínící techniku napojenou na vlastní meteostanici. Tím je co nejvíc omezen

tepelný zisk budovy při osvitu fasády. Jako jediné prostory jsou strojně chlazeny místnosti, kde se předpokládají

vyšší tepelné zisky, například posluchárny či servrovny.

Vzhledem k tomu, že se jedná o atypické řešení, museli

stavbaři ve spolupráci s generálním projektantem věnovat

zvýšenou pozornost ověřování, kontrole a zkoušení jednotlivých částí systému. „Chtěli jsme se ujistit, že bude při

samotném provozu budovy funkční. Do této problematiky

a ověřování jsme po dohodě s investorem zapojili také

přímo fakulty ČVUT, konkrétně stavební a strojní,“ říká

vedoucí projektu za Metrostav Ing. Jan Šlajs z divize 1.

V audiovizuální oblasti umožní 3D videokonferenční

technika současně propojit všechny čtyři přednáškové

sály s kapacitou až 660 posluchačů s jiným místem. Při

ozvučení poslucháren kladl návrh důraz na optimální

pokrytí poslechových ploch a maximální srozumitelnost

mluveného slova v návaznosti na prostorovou akustiku.

Součástí vybavení je fixní sada stropních mikrofonů pro

potřeby snímání zvuku v sále při videokonferencích a pro

případné pořizování audiozáznamů. Počítá se zde s mobilním tlumočnickým vybavením pro velká mezinárodní

sympozia. V posluchárnách je i bezdrátový přenos programového signálu pro sluchově postižené. Velkoplošné

1

„Zkráceně řečeno – do podzemí dopravíme typové díly

bednění a dřevěný materiál k zašalování atypických částí.

V tunelech sestavíme každému kanálu na míru formu pro

definitivní ostění (foto č. 1). Ujedeme s ní několik desítek

metrů a po provedení ostění ji demontujeme, abychom

vzápětí to samé opakovali v jiném kanále, s jiným průměrem i odlišnými zákruty. Forma pro nálevkovitě tvarované

čelo u ústí kanálu 06 s průměrem 14,6 m do strojovny

o největším průměru 20 m (foto č. 2) je navíc tak prostorově složitá, že kladla nejvyšší nároky na technickou přípravu bednění a zručnost tesařů,“ popsal Milan Špička.

Betonáři postupují v kanálech v závěsu za izolatéry

z divize 1, kteří sledují ražbu. Tu pod Letnou provádějí

Metrostav_19_10.indd 3

raziči divize 5, vedení Ing. Janem Kvašem, pod dohledem

týmu Ing. Miroslava Padevěta z divize 2. Jejich společnou

práci si mohli 28. září dobře prohlédnout i návštěvníci dne

otevřených dveří (DOD). Do největší podzemní prostory –

123 m dlouhé strojovny – sestoupili vzduchotechnickým

kanálem 03. Je vyražen v plném profilu, ale z definitivy je

v něm na dlouho provedena jen spodní klenba, protože

slouží pro dopravní obsluhu při výstavbě všech vzduchotechnických objektů. Vlevo ve strojovně viděli jako první

2

kanál 07, který je dnes vyražený asi ze tří čtvrtin. Další,

vpravo umístěný kanál 04, ještě také není hotový. V následném levém kanále 08 brzy nastoupí izolatéři a ještě

tento rok by v něm měla začít betonáž spodní klenby. Do

posledního, již zmíněného kanálu 06, ve kterém bude

umístěna rozvodna a ovládání strojovny vzduchotechniky,

museli návštěvníci DOD vystoupat po schodech nahoru,

aby se jím vrátili do severní tunelové trouby. Dnes by jej už

neprošli, protože v něm tesaři divize 5 montují formu pro

betonáž klenby. Definitivní ostění by zde mělo být hotovo

ještě letos, aby v únoru mohla začít montáž největší skruže pro ostění strojovny. Všechny práce v podzemí Letné

by měl tým Milana Špičky dokončit v lednu 2012.

obrazové informace budou promítány i do vybraných

veřejných prostor, konkrétně do atrií a na nádvoří.

S audiovizuálním vybavením souvisí i akustická opatření, na která návrh pozorně pamatoval. „Akustickou

pohodu nejen v posluchárnách, ale i v zasedacích místnostech, respiriích a vybraných učebnách a ateliérech, zaručují akustické obklady a podhledy několika typů. Vzhledem k prostorovému řešení budovy a velkému množství

konstrukcí z pohledového betonu jsme na chodbách dobu

dozvuku upravili pomocí akustické izolace uložené na pororoštových podhledech,“ vysvětluje Ing. Šlajs.

Výjimečnost díla potvrzuje jak nepřetržitý monitoring

stavby třemi kamerami, z jejichž záznamů bude sestříhán

výukový materiál pro studenty ČVUT, ale i závěrečná slova Ing. Šlajse: „Proto, že stavíme budovu pro architekty,

jsme se při výstavbě setkávali s nadstandardním množstvím rozdílných názorů týkajících se ztvárnění detailů

i budovy jako celku. Vím, že práce paní profesorky Šrámkové, které si nesmírně vážím, respektuji ji a obdivuji, bude diskutována. Jsem však jako stavař přesvědčen o tom,

že drtivá většina jejích rozhodnutí má správný smysl.“

Martina Vampulová, foto Josef Husák

11/2/10 12:04:18 PM