Strana 3
Tým Milana Špičky potvrzuje univerzálnost provozu
mostů a železobetonových konstrukcí dopravních sta-
veb, který pod vedením Bc. Alexandra Tvrze pracuje
v divizi 5. Z Oparenského mostu, který ještě letos
dostaví, se totiž jeho dělníci i technici přesunuli do tu-
nelů Blanka, kde pod Letnou betonují definitivní ostění
vzduchotechnických kanálů. Svými krátkými zatočený-
mi úseky různých profilů změnili běžnou tunelářskou
práci s formou v rukodělnou až modelářskou činnost.
„Zkráceně řečeno – do podzemí dopravíme typové díly
bednění a dřevěný materiál k zašalování atypických částí.
V tunelech sestavíme každému kanálu na míru formu pro
definitivní ostění (foto č. 1). Ujedeme s ní několik desítek
metrů a po provedení ostění ji demontujeme, abychom
vzápětí to samé opakovali v jiném kanále, s jiným průmě-
rem i odlišnými zákruty. Forma pro nálevkovitě tvarované
čelo u ústí kanálu 06 s průměrem 14,6 m do strojovny
o největším průměru 20 m (foto č. 2) je navíc tak prosto-
rově složitá, že kladla nejvyšší nároky na technickou pří-
pravu bednění a zručnost tesařů,“ popsal Milan Špička.
Betonáři postupují v kanálech v závěsu za izolatéry
z divize 1, kteří sledují ražbu. Tu pod Letnou provádějí
raziči divize 5, vedení Ing. Janem Kvašem, pod dohledem
týmu Ing. Miroslava Padevěta z divize 2. Jejich společnou
práci si mohli 28. září dobře prohlédnout i návštěvníci dne
otevřených dveří (DOD). Do největší podzemní prostory –
123 m dlouhé strojovny – sestoupili vzduchotechnickým
kanálem 03. Je vyražen v plném profilu, ale z definitivy je
v něm na dlouho provedena jen spodní klenba, protože
slouží pro dopravní obsluhu při výstavbě všech vzducho-
technických objektů. Vlevo ve strojovně viděli jako první
kanál 07, který je dnes vyražený asi ze tří čtvrtin. Další,
vpravo umístěný kanál 04, ještě také není hotový. V ná-
sledném levém kanále 08 brzy nastoupí izolatéři a ještě
tento rok by v něm měla začít betonáž spodní klenby. Do
posledního, již zmíněného kanálu 06, ve kterém bude
umístěna rozvodna a ovládání strojovny vzduchotechniky,
museli návštěvníci DOD vystoupat po schodech nahoru,
aby se jím vrátili do severní tunelové trouby. Dnes by jej už
neprošli, protože v něm tesaři divize 5 montují formu pro
betonáž klenby. Definitivní ostění by zde mělo být hotovo
ještě letos, aby v únoru mohla začít montáž největší skru-
že pro ostění strojovny. Všechny práce v podzemí Letné
by měl tým Milana Špičky dokončit v lednu 2012.
V centru Čelákovic zahájili pracovníci divize 1 vedení
Ing. Petrem Krutilem výstavbu nového bytového objek-
tu s 59 byty. Stavba v srdci města přímo na centrálním
náměstí komplikuje život stavbařům a přináší i jisté
nepohodlí místním obyvatelům. Jde však o atraktivní
lokalitu. Svědčí o tom i skutečnost, že ačkoliv je v sou-
časnosti dokončena jen stavební jáma, probíhají práce
na speciálním zakládání a hrubá stavba teprve začne,
je již dnes 20 procent bytů rezervovaných.
Nový bytový soubor uzavře jižní frontu náměstí
5. května. Bude rozčleněn do pěti sekcí se společným
suterénem, sklepy, technickým zázemím a podzemním
parkovištěm. V parteru nabídne prostory pro obchody
a provozovny služeb. Navržený objekt respektuje okolní
nízkopodlažní zástavbu, což se týká nejen architekto-
nického pojetí, ale i užitých materiálů, obohacených
některými moderními prvky a současnými výrazovými
prostředky. Jeho krajní kolmé sekce uzavřou půdorys do
tvaru písmene U a vytvoří vnitroblok, přístupný z náměstí
pěší zónou. V jeho čele bude stát solitérní bytový dům
orientovaný do parkově upravené zeleně tohoto polou-
zavřeného a od městského ruchu odcloněného prostoru,
který vlastně vznikne na střeše podzemních garáží.
Hmotově je objekt rozdělen do čtyř nadzemních pod-
laží (vizualizace). O patro vyšší výjimku tvoří střešní ná-
stavba v krajní sekci, koncipovaná jako luxusní ateliérový
byt. Dispozice bytových jednotek je pestrá a reprezentuje
celou škálu od 1 + kk až po 4 + kk. Součástí všech bude
balkon, terasa či lodžie. Určitou zvláštnost představují
podle názoru Ing. Petra Krutila vnitřní příčky, které budou
ze sádrokartonu, zatímco obvykle se vyzdívají.
Důležitým prvkem budou i bezbariérové vstupy, a to
jak do bytových, tak i do provozních částí objektu. U ko-
munikací pro pěší jsou navrženy obruby, vytvářející vodicí
linie pro zrakově postižené osoby. Překážky, zejména pak
stožáry veřejného osvětlení, dopravní značky, stromy či
telefonní automaty budou osazeny tak, aby byl ve většině
cesty zachován průchozí profil šířky nejméně 1,5 m.
Omítku na fasádě, kombinující tři barevné odstíny, do-
plní v parteru obklad probarvenými deskami Cembonit.
Tolik ve stručnosti o bytovém souboru, který po svém
dokončení v závěru příštího roku nepochybně vtiskne
čelákovickému náměstí nový ráz. V tuto chvíli mají ještě
stavbaři z divize 1 jiné starosti. Vedle prací na zařízení sta-
veniště, mikropilotáže pro podchycení sousedícího objek-
tu, provádění podkladních betonů na základové spáře či
přeložky plynu a napojení staveništních buněk na energie
je asi největším současným problémem přivedení elek-
tropřípojky pro jeřáby. Nebližší místo, odkud se dá proud
přivést, je vzdálené zhruba 300 m a přípojka musí být
vedena vzduchem přes střechy místní banky, mateřské
školy a činžovního domu. Ale jak poznamenal Ing. Petr
Krutil: „Jsme tu od toho, abychom problémy vyřešili.“
–rip–, vizualizace STOPRO Architects
Na osmi místech v Praze, od Dejvic po Motol, se už do
země zavrtávají stavební stroje, aby připravily přístu-
pové cesty pro výstavbu metra V. A. Za Metrostav, kte-
rý jej buduje ve sdružení s firmou HOCHTIEF CZ, práce
řídí divize 8 v čele s Ing. Miroslavem Filipem.
Když se na cestu podél trasy V. A vydáme z Dejvic,
nejprve najdeme tři staveniště, ze kterých náš partner ve
sdružení připravuje výstavbu stanice Červený vrch. Na
jednom dnes mimo jiné zajišťuje stavební jámu pro přístu-
povou štolu, na dalším hloubí šachtu pro větrací objekt.
V následném stavebním dvoře, nazývaném E2, se
u Evropské třídy v prostoru bývalé smyčky tramvaje čís-
lo 2 Metrostav připravuje na ražby traťových tunelů mezi
Červeným vrchem a Veleslavínem. Mimo vrtání, armování
a betonáže pilot stavební jámy zde tým Ing. Tomáše Da-
neše připravuje také místo pro provizorní myčku aut.
Na dalším pozemku, označeném jako SD VE, pracuje
tým divize 8 vedený Ing. Petrem Chamrou. Přeložkami sítí
tu zatím uvolňuje prostor pro stavební jámu, ze které firma
Subterra provede výstavbu ražené stanice Veleslavín.
Nejrušněji je však zatím stále na Vypichu na zařízení
staveniště BRE1, jež je společné pro obě firmy ve sdruže-
ní. HOCHTIEF tu hloubí šachtu (foto č. 1), odkud v dubnu
2011 vyrazí na svou trať první tunelovací stroj typu EPB
od firmy Herrenknecht. O kus dál má již hotovou štolu
Kateřina, z níž razí dvoukolejný tunel do Motola. Než první
i druhý stroj EPB dorazí do stanice Červený vrch, bude
Kateřina s pásovými dopravníky sloužit pro odvoz veškeré
rubaniny, kterou tunelovací stroje odtěží.
Za Metrostav ve dvoře BRE1 pracuje sdružení divizí 5
a 8, jež zde pod vedením Ing. Jana Štoncnera z divize 8
zajišťuje výstavbu jednolodní ražené stanice Petřiny. Pří-
stupová štola Markéta, o níž jsme psali v letním dvoučísle,
je už hotová (foto č. 2). Stejně jako následná strojovna
hlavního větrání a raziči divize 5 z týmu Ing. Miroslava
Vlka se už dostali i do prostoru obratového tunelu, na nějž
bude vlastní stanice navazovat. Na povrchu ve stavebním
dvoře vyrostla mimo jiné i konstrukce haly pro případné
opravy razicích mechanismů a souvisejících zařízení.
Putování po staveništích na trase V. A zakončíme opět
u firmy HOCHTIEF, tentokrát v Motole. Podél Kukulovy
ulice tu pod taktovkou jejích pracovníků roste opěrná
zeď. O pár set metrů dál se nachází zajištěná stavební já-
ma, z níž převážně pomocí technologie NRTM brzy začne
vznikat dvoukolejný obratový tunel za hloubenou stanicí
Motol. Stavba metra V. A se už totiž rozjela naplno.
strana 3
ZPRAVODAJSTVÍ Z DIVIZÍ
Divize 1 zahájila výstavbu v Čelákovicích
Práce na stavbě metra nabírají na tempu
1 2
Z budování mostu přešli na stavbu tunelů
1
2
Budova se zajímavými technologiemi
Po 16 měsících se stavba nové budovy Fakulty archi-
tektury ČVUT v pražských Dejvicích chýlí ke konci.
Zajímavě řešená stavba (foto), kterou se svým týmem
navrhla profesorka Alena Šrámková, je pozoruhodná
svou architekturou, ale i technologickým vybavením.
Unikátní je atypicky řešené chlazení a větrání, které
je z větší části navrženo na základě zásad přirozeného
proudění vzduchu. Systém měření a regulace zajišťuje
otevírání vnějších výplní otvorů v určitých časových pás-
mech (většinou nočních hodin) a řídí stínící techniku na-
pojenou na vlastní meteostanici. Tím je co nejvíc omezen
tepelný zisk budovy při osvitu fasády. Jako jediné prosto-
ry jsou strojně chlazeny místnosti, kde se předpokládají
vyšší tepelné zisky, například posluchárny či servrovny.
Vzhledem k tomu, že se jedná o atypické řešení, museli
stavbaři ve spolupráci s generálním projektantem věnovat
zvýšenou pozornost ověřování, kontrole a zkoušení jed-
notlivých částí systému. „Chtěli jsme se ujistit, že bude při
samotném provozu budovy funkční. Do této problematiky
a ověřování jsme po dohodě s investorem zapojili také
přímo fakulty ČVUT, konkrétně stavební a strojní,“ říká
vedoucí projektu za Metrostav Ing. Jan Šlajs z divize 1.
V audiovizuální oblasti umožní 3D videokonferenční
technika současně propojit všechny čtyři přednáškové
sály s kapacitou až 660 posluchačů s jiným místem. Při
ozvučení poslucháren kladl návrh důraz na optimální
pokrytí poslechových ploch a maximální srozumitelnost
mluveného slova v návaznosti na prostorovou akustiku.
Součástí vybavení je fixní sada stropních mikrofonů pro
potřeby snímání zvuku v sále při videokonferencích a pro
případné pořizování audiozáznamů. Počítá se zde s mo-
bilním tlumočnickým vybavením pro velká mezinárodní
sympozia. V posluchárnách je i bezdrátový přenos pro-
gramového signálu pro sluchově postižené. Velkoplošné
obrazové informace budou promítány i do vybraných
veřejných prostor, konkrétně do atrií a na nádvoří.
S audiovizuálním vybavením souvisí i akustická opat-
ření, na která návrh pozorně pamatoval. „Akustickou
pohodu nejen v posluchárnách, ale i v zasedacích míst-
nostech, respiriích a vybraných učebnách a ateliérech, za-
ručují akustické obklady a podhledy několika typů. Vzhle-
dem k prostorovému řešení budovy a velkému množství
konstrukcí z pohledového betonu jsme na chodbách dobu
dozvuku upravili pomocí akustické izolace uložené na po-
roroštových podhledech,“ vysvětluje Ing. Šlajs.
Výjimečnost díla potvrzuje jak nepřetržitý monitoring
stavby třemi kamerami, z jejichž záznamů bude sestříhán
výukový materiál pro studenty ČVUT, ale i závěrečná slo-
va Ing. Šlajse: „Proto, že stavíme budovu pro architekty,
jsme se při výstavbě setkávali s nadstandardním množ-
stvím rozdílných názorů týkajících se ztvárnění detailů
i budovy jako celku. Vím, že práce paní profesorky Šrám-
kové, které si nesmírně vážím, respektuji ji a obdivuji, bu-
de diskutována. Jsem však jako stavař přesvědčen o tom,
že drtivá většina jejích rozhodnutí má správný smysl.“
Martina Vampulová, foto Josef Husák
První nasazení moderních tunelovacích strojů v republice se blíží
U německé firmy Herrenknecht už rostou tunelovací stroje typu EPB pro ražbu metra trasy V. C. Na levé fotografii
je polovina předního štítu s hlavní hydraulickou pohonnou jednotkou pro řeznou hlavu a písty pro tlak na čelbě. Na
pravé je závěs č. 1 – první pojízdná nosná konstrukce pro podporu pásového dopravníku následující za štítem
Metrostav_19_10.indd 3 11/2/10 12:04:18 PM